Pozvánky

[maser]

Jde o novověk, ale vzhledem k tomu, že jsem do té krypty měl možnost taky vlézt, tak podle toho co jsem viděl by měla být přednáška hodně zajímavá. Já se tam bohužel nedostanu kvůli pracovním povinnostem.

Archeologicko-antropologické výzkumy pohřebních prostor v klášterní kapli sv. Anny v Nové Říši a v kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě

8. 10. 2013

Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55


Přednáška Mgr. Davida Zimoly a Mgr. Andreje Shbata, Ph.D. shrnuje archeologicko-antropologické výzkumy podzemních pohřebních prostor v kapli sv. Anny v premonstrátském klášteře v Nové Říši (2011-2013) a výzkumy pohřebišť v areálu kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě (2003-2008).

Premonstrátský klášter v Nové Říši byl založen ve 13. století jako ženský, v 16. století se však po “vymření” řeholnic mění v klášter mužský. Ten se v 1. polovině 18. století definitivně stává samostatným, na svém mateřském klášteru v Zábrdovicích nezávislým opatstvím. V 17. století zde nechávají premonstráti přestavět v barokním stylu i kapli sv. Anny, pod jejíž podlahou se nachází krypta. Do ní se v rakvích ukládaly ostatky řeholníků, a to pravděpodobně již proboštů (“předopatští” správci kláštera, pozn. autora), posléze i některých opatů a obyčejných řeholníků.

Během archeologicko-antropologického výzkumu, vedeného archeologem z Muzea Vysočiny Jihlava, p.o. a antropologem z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, byla na podzim roku 2012 prozkoumána barokní krypta, která se skládala ze dvou samostatných komor – východní a západní. V těchto dvou komorách bylo uloženo 24, vesměs zdobených rakví. V nich bylo ovšem uloženo mnohem více jedinců, neboť se do krypty kaple sv. Anny ve 30. letech 20. století přesunuly ostatky ze dvou krypt klášterního kostela sv. Petra a Pavla.

Přednáška se zabývá prvotními výsledky tohoto výzkumu. Dominantním nálezem se stala plechová rakev, ve které byl pohřben opat Ferdinand Mauritz Seka, který zemřel na pooperační komplikace ve Vídni roku 1852. Díky kompletní zachovalosti kostry a některých mumifikovaných měkkých tkání bylo možné antropologickým výzkumem částečně zrekonstruovat jeho život, a to zejména po stránce zdravotní. Jeho lebka se stala podkladem pro rekonstrukci podoby, kterou provedla Pavla Malá-Zedníková z Kriminalistického ústavu v Praze, čímž mohl být jeho vzhled srovnán s dvěma zachovanými vyobrazeními. Další výsledky, týkající se zejména složení stravy, popřípadě přítomnosti těžkých kovů v tělech pohřbených jedinců, přinesou výsledky chemických analýz Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Překvapením výzkumu byl nález pravděpodobně středověké krypty, která se nacházela pod zkoumanou barokní kryptou z roku 1639, o jejíž existenci prameny mlčí. Dále se zde nalezly unikátní skleněné ryté identifikační tabulky z 1. poloviny 18. století, na kterých se kromě jména a data úmrtí (popřípadě i narození) zaznamenala i profese zemřelého. Kromě typické pohřební výbavy jako byly růžence a dřevěné křížky, byly v rakvích nalezeny i pozlacené křížky a prsten. Ve vchodu do samotné krypty byl zazděn unikátní náhrobní kámen pravděpodobně z vrcholné gotiky, který do budoucna jistě přinese zajímavá zjištění. U mnohých jedinců se dokonce zachovala podoba řeholního oděvu, který s malými obměnami nosí premonstráti dodnes.

Přednáška ukáže zájemcům detailnější výsledky a srovnání pohřebního ritu dvou premonstrátských komplexů na Vysočině – kláštera Nová Říše u Telče a kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě, patřící pod správu Strahovského opatství v Praze. Posluchač bude mít možnost seznámit se s výsledky archeologicko-antropologického bádání, které je na Vysočině v takovém rozsahu ojedinělé.

Přednáška navazuje na výstavu ARCHEOLOGIE NA HRANICÍCH, pravěké až raně novověké dějiny jižních Čech, Vysočiny, jižní Moravy a Dolního Rakouska, která se v letošním roce konala v Muzeu Vysočiny Jihlava a kde byla část nálezů z kláštera v Nové Říši prezentována.



Mgr. Andrej Shbat, Ph.D. a Mgr. David Zimola

[Pavel na Besednici]

Pozvánka na komentovanou prohlídku do Národní galerie v Praze věnovanou umění doby Karla IV.

Národní galerie v Praze si Vás dovoluje pozvat na komentovanou prohlídku věnovanou umění doby Karla IV., od jehož korunovace na českého krále letos uplynulo 666 let. Rovněž před 666 léty zemřel Petr I. z Rožmberka, nejvyšší komoří království českého, který objednal slavný Vyšebrodský oltář, kterému bude ve výkladu věnována patřičná pozornost, stejně jako karlštejnským obrazům Mistra Theodorika, jakož i dalším významným památkám ze Sbírky starého umění Národní galerie.


Komentovaná prohlídka se koná v neděli 20. října 2013 od 15:00 v Národní galerii - Anežském klášteře (Anežská 12, Praha 1)


Programy v NG - Anežském klášteře: http://www.ngprague.cz/cz/37/sekce/doprovodne-programy/

[Pavel na Besednici]

Česká křesťanská akademie

Třebechovice pod Orebem

22. 10. úterý, 19.30 hodin

Mgr. Martina Bolom-Kotari:

Středověké erby a pečeti

Muzeum betlémů, přednáškový sál /1.patro/

[richardrg]

Prosím o pomoc.

Mám doma pšenici dvouzrnku, kterou bych potřeboval vymlátit, protože je to součást většího projektu, byl bych rád, kdybych k tomu měl i dobovou kulisu, venkovské prostředí, 9. -15. stol. Samozřejmě kvůli fotkám.
Pokud by jste věděli o slušné akci, kde by se dalo něco ze zemědělství předvést, případně odvyprávět dejte mi prosím vědět. Díky.

[Posadowski]

Vážení přátelé historie odívání,
je nejvyšší čas přihlásit se na letošní Seminář, který se koná v sobotu 16. listopadu v muzeu v Hradci Králové.
program, podrobnosti a přihlašovací formulář zde:
http://seminarhistorie.wz.cz/

[richardrg]

Máš v zásadě pravdu, sám jsem do nedávna tvrdil, že u nás mizí v 9. stol.

Teď ale probírám velice pečlivě Bystřec a tam je bezpečně nalezená a určená v makrozbytku i v pylu, a v posledních vrstvách z 1. pol 15. stol.
Mimochodem genetický materiál, ze kterého je, byl sesbírán v 50. letech v Bílých Karpatech, jako zplanělý relikt.

[Heinrichvs]

Dvouzrnka se používala ještě ve středověku vrcholném. Doklad můžu dát.
Dvouzrnka se ještě nedávno pěstovala v sedmihradsku. Určitě ji ještě pár důchodců seje i dnes. Před pár lety ji Hajnalová sbírala kolem Schaesburgu-Sekesvaru.

[Kordulka]

Oba máte pravdu. Dvouzrnka se skutečně dodnes sporadicky vyskytuje hlavně na Balkáně, na Apeninském poloostrově a dále pak na Středním východě (zejména Irák, Írán a Sýrie); našla jsem i nějaké zmínky o Slovensku.

Stejně tak se jako archaická obilovina lokálně vyskytovala i ve vrcholném středověku, ale obecně již byla nahrazena pšenicí setou. Rozhodně to nebyla typická středověká obilovina.
Každopádně však má experiment s vymlácením (a případným semletím) smysl z hlediska posouzení výnosnosti, kvality získané mouky, množství plev apod.

Richarde, a co využít Encákův "Festival historie" a zahradu brandýského zámku? Hospodářský dvůr pod hradbami by pro to byl docela vhodný, protože pod dvěma oblouky, co jsou útulky pro kozy a ovečky, by se dal mlat zimprovizovat a místní fauna je celkem mírumilovná (případně se dá uplatit mrkví a jablky).

[Heinrichvs]

Rokycanské muzeum pořádá přechodnou výstavu zbraní ze Skutče, to jsou 19 stol a prvoválečné věci.
Mimo to tam jsou nějaké středověké kopí nůž.
Zajímavosti jsou dvě, krásné nagynaty a český tesák. Český tesák je unikátní zbraň moc jich není ikdyž ve fechtbuchách je běžně asi jako cvičná věc.
K tomu všemu jsem tam na požádání instaloval výheň 13-14stol s ostatním vybavením. Také jsem dovezl originální pozůstatky po výhních 13-14 stol. Také jsem tam udělal nějaké věci. Dlouhý nůž na karlovce a dva tesáky, nějaké meče, z nich jeden kalovský ostrý.
I jiné maličkosti.
Také tam má Ronšperk svoji výbavu.
Výstava je od začátku listopadu do začátku ledna.

[Zdeslav]

Gratuluju, dobrá práce! Pokud to vyjde, stavím se podívat na cestě do Řezna.