Volný stůl (drbárna)

[Maršálek]

Středověk znal míčové hry, velmi podobné soudobému fotbalu a pozemnímu hokeji, kdy se ve městech běžně hrálo na 2 městské brány. Dle všeho neměla hra žádná rozsáhlejší pravidla a cílem bylo prostě dostat míč do soupeřovi brány. O tom že to skutečně byl mazec a zcela běžně se to měnilo v hromadné rvačky svědčí i zákaz Eduarda III. (zákaz zmiňuje častá těžká zranění - už je to dlouho co jsem to četl). Od jedné brány k druhé skrze úzké boční uličky i velká náměstí to musel být mazec a docela určitě i štreka Logicky bych očekával obdoby této hry i v rámci polního tábora, vsi, atd. a tam mohl bránu zastoupit i ten kůl - ale to už spekuluji

[Lia]

Něco podobnýho bylo v "První rytíř", ne?

Tak to si - přiznám se - nevybavuju...vážně??? Teď jsem zvědavej...takže jestli má někdo z vás onen film v živé paměti (nebo alespoň ke shlédnutí) tak mi dejte vědět...docela by mne zajímalo, jak se s tím popral Hollywood.

Hollywood to předvedl jako bandu ženských hrajících fotbal... nevybavuju si jestli na dvě brány nebo na díru uprostřed

[Kordulka]

Nálož z Polska.

Hergot, kdy to u nás bude takhle vypadat??

Pravděpodobně nikdy. Pokud přece jen ano, pak rozhodně nikoli masově, ale snad, možná, nějaká malá skupinka mladých a značně zámožných lidí bez závazků.
Mezi ČR a zbytkem Evropy jsou totiž dva ohromné rozdíl, které jsou dobře patrné na všech fotografiích z vašich akcí a z akcí evropských - věk účastníků a množství lidí, kteří se tomuto koníčku věnují.
Zatímco na západ od ČR se oživování historie věnují ve značné míře, možná dokonce většinově, spíše lidé středního a vyššího věku, tedy existenčně zajištění s odrůstajícími nebo dospělými dětmi, v ČR to je doména takřka výhradně velmi mladých lidí převážně bez rodin. Těch pár výjimek ve věku nad 40 let nestojí ani za zmínku, protože to jsou skutečně pouzí jedinci. Na západě ti lidé již mají dost času na svého koníčka a díky dospělosti dětí i nějaké volné prostředky, což jim umožňuje investovat nejen do sebe, ale i do mladých, již se tomuto koníčku věnují společně s nimi; u nás je situace přesně opačná.
Malá skupinka mladých zámožných lidí mohutně investuje do svého vybavení bez ohledu na cenu. Zbytek - tedy nezámožní mladí lidé, investují co mohou a přesto čelí výsměchu a kritice za svou nedostatečnou vybavenost; často tedy rezignují nebo jdou do doslova sebevražedných výdajů, aby vyhověli těm "lepším".
Nikoho jiného mezi sebou prakticky nepotkáte (a třeba ani nechcete).

A všude kolem nás se oživování historie také věnují nikoli desítky lidí jako v ČR, ale tisíce. Pak si ti z nich, kdo jsou špičkově vybaveni nejen materiálně, ale i vědomostně, mohou dovolit uspořádat velkolepé akce se stovkami aktivních účastníků. V ČR skutečně hovoříme o pouhých desítkách lidí (VS a PS se dohromady věnuje max. 400 lidí - a to se obávám, že ještě značně nadsazuji) - pokud z nich vyberete ty se špičkovým vybavením, budeme se bavit o jednotlivcích...

Takže jedinou šancí na to, že to někdy bude v ČR vypadat podobně jako třeba ve Francii, Británii nebo Polsku, je, že současná mladá (a prakticky jediná) generace setrvá u svého koníčka, zmoudří, dospěje, bude mezitím vychovávat další mladou generaci a během těch let se jejich vybavení dostane na skutečně vysokou úroveň. Pak, v onom středním nebo vyšším středním věku, pomine-li v ČR ageistická hysterie a nebudou vyhnáni, budou moci vzpomínat a mladí si na internetu budou stahovat i fotky z českých velkolepých mezinárodních akcí vč. turnajů...

[Pike]

Kordulka: V něčem máš pravdu, ale nemyslím si, že by to byla jen otázka věku a peněz. Slušně vybavení lidé i keckaři se pohybují napříč celým věkovým spektrem (i když keckařů je maximum mezi mladými uchy a mezi starými veterány). Rovněž peníze jsou sice častá výmluva, ale v praxi to funguje jinak - dobově odpovídající výbava nemusí být nutně dražší než nedobová. Kdyby "páni rytíři" neinvestovali desítky tisíc do hrůzně vypadajících okapových plechů, mohli by z nich být pěšáci jedna radost (jen příklad).
Řekl bych, že hlavní příčina bude v dlouhé tradici českého šermu, v hluboké zakořeněnosti mnoha nešvarů a v určité kompaktnosti šermířského hnutí, která tu donedávna panovala (jistě nejsem sám, kdo si pamatuje výroky jako "všichni šermíři jsou jedna rodina" ).
K tomu je pak nutné připočíst českou národní povahu, kdy každý z nás všechno ví nejlíp; nikdo ho nemá co poučovat; každý má strýčka, co umí udělat všechno za flašku; co funguje, do toho se nešťourá; a úspěch jiného je sviňárna, kterou je potřeba řádně potrestat.
Ale není potřeba tolik žehrat, všechno se hýbe, a to závratným tempem - stačí se podívat na fotky z akcí teď a před pár lety. Jen v tom zahraničí mají před námi zkrátka náskok.
A mimochodem - jsme OT.

[Kordulka]

Peníze nejsou výmluva, peníze jsou fakt. Bez nich nelze koupit kvalitní zbroj, kvalitní vlnu na kostým, kvalitní len, kvalitní boty, nic - a to hovořím o neurozeném lehkooděném pěšákovi. Atd... nemá smysl rozebírat větu po větě.

Co se situace v českém historickém šermu a v českém "oživování historie" i na mezinárodní scéně týče, obojí sleduji léta. Z povzdálí sice, ale informací mám díky přátelům a známým opravdu hodně. Ovšem je-li Tvá interpretace mého zamyšlení se nad situací v ČR a v Evropě většinovým názorem v českém "LH", pak byly Zdeslavův povzdech i má úvaha zhola zbytečné...

[maser]

Trocha úklidu
Já téměř souhlasím s Pikem. Např. pokud chce plastikový modelář být na vrcholu, potřebuje místo štětce nebo fixírky kompresor se stříkací pistolí, tmely, ředidla, různý pryskyřice o desítkách dalších nástrojů a potřeb nemluvím. Vím to, hrál jsem nejnižší plastikářskou ligu a stříkací pistoli jsem jen záviděl
Stejný je to v šermu. Kdybych měl informace tehdá co jsou dnes dostupný, neměl bych okapovou zbroj, ale už bych měl nýtovanou kroužkovku s nějakýma plechovýma doplňkama kovanýma ve výhni ve stejný ceně a super kvalitě. Jen prostě chyběly informace a představa přesně toho co chci.
Tím že se poslední léta "šermířská" scéna začala rozpadat na jednotlivé kratší úseky historie sice padlo bratrské poplácávání po ramenou, ale zase se věci daly do pohybu a někteří vypadají v rámci své role naprosto skvěle. A myslím, že i díky výše psanýmu se právě i Karlovská doba posune (alespoň u pár desítek lidí) hodně dopředu. Neříkám, že to bude za rok nebo dva, ale za pět, deset let už tu můžeme mít solidní základnu (a nemusí být nutně LH, jen nadstandartně koukatelná), která bude na "euroturnaje" jezdit bez ostudy.
Vždyť průměrně natvrdlý ucho, který má zájem vypadat dobře, najde už i na tomhle foru kvanta informací (což mě těší ) a ví, co je potřeba a co ne, kde se to dá sehnat a co vůbec nepořizovat.
Další věc je, že každý má jiné představy o tom co je a co už není rekonstrukce a co chce nebo nechce dělat.
Tak mě napadá, že jsem se moc rozkecal a stejně mlátíme pořád tu stejnou slámu. Je to jako evoluce- vývoj jde pořád dopředu a nikdy se nezastaví.

[Zdeslav]

Můj povzdech byl spíš nad současnou situací, a nad tím, jak mohutně jsme za ostatními v rekonstrukci naší vlastní historie a tradic pozadu. Evidentně jsme zaspali a je potřeba se začít mohutně budit.
Nicméně vývoj se myslím ubírá správným směrem a nejsem takovej pesimista, jako Kordulka Zdá se, že se věc pomalu ale jistě mění k lepšímu. Zlepšuje se informovanost lidí i jejich přístup. I když je pořád potřeba tomu trochu pomoct...nejlépe podle hesla: Chytrému napověz, hloupého kopni.

Víte, já si myslím, že je to všechno jenom a jenom o vůli a o lenosti.

Co se týká peněz: žijeme uprostřed Evropy, v poměrně hospodářsky vyspělé zemi (dokonce i vyspělejší, než třeba zmiňované Polsko) a opravdu téměř každý má na to aby to dělal dobře. Důležitý ale je, aby člověk měl jasno v tom, co chce dělat, aby k tomu měl dostatek informací a podkladů (k čemuž se snažíme i my přispět) a aby si ujasnil priority.

Nikdo asi netvrdí, že reenactment je lacinej koníček, ale který koníček je, pokud se mu naplno věnujete?
Já se rozhodně nepovažuju za nějak bohatýho člověka, těch pěněz se často taky nedostává, ale prostě si čas od času odpustim nějakej ten výlet, hospodu, nebo koncert a spořim na šermířský krámy, no a dá se to. Chce to fakt jenom chtít.

Pike: Souhlas a doufám, že prvky týhle postkomunistický ojebávačský povahy brzo vezmou za svý.

[maser]

Pike: Souhlas a doufám, že prvky týhle postkomunistický ojebávačský povahy brzo vezmou za svý.

Tak tomu moc nevěřím, protože to je povaha našeho národa.

[Zdeslav]

Maser: Tak s tím nemůžu souhlasit. Je to povaha národa zmrzačenýho životem v prohnilém totalitním režimu a za tím si stojím. Nejsem zas tak mladej, abych za života nepoznal pár lidí co si udrželi úroveň svýho vychování a přístupu k životu z doby před válkou. A to od zedníka po učitele. A tihle vyjímeční lidé se zmrzačit nedali a je (bylo) to vidět na všem co dělají, na výsledcích jejich práce i třeba v konverzaci s nimi.

To, že v roce 1948 určitá menšina lidí pokřiveného charakteru pučem získala moc a ovlivnila povahu všech generací, které do jejího vlivu spadly, považuju pořád za jeden z největších zločinu na našem národě, ne-li vůbec ten největší.

Nerad bych si příliš idealizoval minulost, ale jsem přesvědčenej o tom, že Češi, co vyrůstali za Rakouska, nebo za první republiky byli prostě povahově trochu jinde, než ti Češi, kteří vyrůstali v komunismu.

A my máme zase šanci být jiní, než ti před námi.

[Maršálek]

Pokud jde o hodnocení vývoje našeho společného koníčku, souhlas s Pikem a Masérem. Myslím že projekt Hradeckého dvora, který se slušněji rozjel před pár lety je dokladem toho, že to zdaleka není tak finančně náročné, jak udává Kordulka, ani že to není záležitost velmi mladých - je mi 34 a za pár dní čekám první dítě Dle mého je to o dobré společnosti, kde se krom zábavy, dobré atmosféry a lákavých akcí běžně vyměňují informace, zkušenosti i zdroje. Pak jsou totiž i špičkové reálie dostupné kdekomu