Kuše
Moderátor: Heinrichvs
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kuše
Zrovna o ní píšu něco do diplomky. Mám tam k dispozici její kostěné obložení a napínák z 15. stol. a možná bude i víc, tak pokud to obhájím, tak sem mrsknu obrázky a případně další info.
Tady je takový obecný text ve fázi rozpracovanosti:
Kuše je mechanická střelná zbraň, jejíž lučiště je kolmo uchyceno k soše (pažbě). Její zvládnutí není tak náročné jako u luku a to byl i jeden z důvodů v její oblíbenosti.
Nejstarší zmínky o kuších pocházejí již z dob antiky. Další zmínky pochází až z pozdější doby po desátém století. Kvůli jejímu ničivému účinku při záshu byla kuše k roku 1139 zakázána samotným papežem. Na zákaz však nebyl brán zřetel a vývoj kuší vedl od ručního napínání k napínání nožnímu, kdy se vložila noha do třmenu vázáním přichyceného k soše kuše a ta se zapřela o břicho střelce. Rukama pak byla natažena tětiva do ořechu, který byl zajištěn spouští. Tato změna probíhala pravděpodobně kolem začátku 13. století. U nás se novinky začaly vyjímečně objevovat už v průběhu 13. století, což je doloženo nástupem masivnějších šipek, jak to dokládají hroty z Krašova a Hradištka – Sekanky (Durdík 2007, 97).
Častější užívání kuše na našem území přichází ve 14. století, kdy její obliba postupně vytlačuje luk a v 15. století převládá. Zároveň se se stále rostoucí potřebou průraznosti a zdokonalování této zbraně zvyšuje síla pořebná pro nátah a proto měl střelec na silném opasku uchycen napínací hák (s jedním či dvěma záchytnými háčky), do kterého uchytil tětivu a sešlápnutím nohou ve třmenu ji natáhl. Pozdější varianty již vyžadovaly různé typy důmyslných rumpálů a heverů (německých, anglických). Napnout kuši pomocí heveru bylo sice zdlouhavější, ovšem síla vystřelené šipky dokázala prorazit v té době nejmodernější celoplátovou zbroj.
Kuše se stala i oblíbenou zbraní šlechty pro kratochvilné lovy. Tyto kusy pak byly bohatě zdobeny vyřezáváním či obložením rohovinou a kostí. T. Durdík ve svém článku (1973) stručně popisuje tři kusy kostěného obložení, přičemž dva pocházejí z našich zemí a to z hradu Týřova a z hradu Tepence.
Literatura:
Durdík, T. 1973: Kostěné obložení sochy kuše v českých a moravských nálezech. AR, r. 25,
č. 3, s. 344-345
Durdík, T. 2007: Hrady přechodného typu v Čechách, Praha
Ze sbírek hradu Landštejna, Slavonického muzea a MZM v Brně (šipky do kuše jsou ty masivnější):
Tady je takový obecný text ve fázi rozpracovanosti:
Kuše je mechanická střelná zbraň, jejíž lučiště je kolmo uchyceno k soše (pažbě). Její zvládnutí není tak náročné jako u luku a to byl i jeden z důvodů v její oblíbenosti.
Nejstarší zmínky o kuších pocházejí již z dob antiky. Další zmínky pochází až z pozdější doby po desátém století. Kvůli jejímu ničivému účinku při záshu byla kuše k roku 1139 zakázána samotným papežem. Na zákaz však nebyl brán zřetel a vývoj kuší vedl od ručního napínání k napínání nožnímu, kdy se vložila noha do třmenu vázáním přichyceného k soše kuše a ta se zapřela o břicho střelce. Rukama pak byla natažena tětiva do ořechu, který byl zajištěn spouští. Tato změna probíhala pravděpodobně kolem začátku 13. století. U nás se novinky začaly vyjímečně objevovat už v průběhu 13. století, což je doloženo nástupem masivnějších šipek, jak to dokládají hroty z Krašova a Hradištka – Sekanky (Durdík 2007, 97).
Častější užívání kuše na našem území přichází ve 14. století, kdy její obliba postupně vytlačuje luk a v 15. století převládá. Zároveň se se stále rostoucí potřebou průraznosti a zdokonalování této zbraně zvyšuje síla pořebná pro nátah a proto měl střelec na silném opasku uchycen napínací hák (s jedním či dvěma záchytnými háčky), do kterého uchytil tětivu a sešlápnutím nohou ve třmenu ji natáhl. Pozdější varianty již vyžadovaly různé typy důmyslných rumpálů a heverů (německých, anglických). Napnout kuši pomocí heveru bylo sice zdlouhavější, ovšem síla vystřelené šipky dokázala prorazit v té době nejmodernější celoplátovou zbroj.
Kuše se stala i oblíbenou zbraní šlechty pro kratochvilné lovy. Tyto kusy pak byly bohatě zdobeny vyřezáváním či obložením rohovinou a kostí. T. Durdík ve svém článku (1973) stručně popisuje tři kusy kostěného obložení, přičemž dva pocházejí z našich zemí a to z hradu Týřova a z hradu Tepence.
Literatura:
Durdík, T. 1973: Kostěné obložení sochy kuše v českých a moravských nálezech. AR, r. 25,
č. 3, s. 344-345
Durdík, T. 2007: Hrady přechodného typu v Čechách, Praha
Ze sbírek hradu Landštejna, Slavonického muzea a MZM v Brně (šipky do kuše jsou ty masivnější):
silva-nortica.blog.cz
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kuše
ze stránek http://www.berwelf.de/
Vierkantige Geschoßspitzen mit Schäftungstüllen, Burg Bischofstein (Schweiz), vor 1356
Spannhaken, Burg Madeln (Schweiz), vor 1356
Armbrust, 14. Jh.
Stačí?
Vierkantige Geschoßspitzen mit Schäftungstüllen, Burg Bischofstein (Schweiz), vor 1356
Spannhaken, Burg Madeln (Schweiz), vor 1356
Armbrust, 14. Jh.
Stačí?
silva-nortica.blog.cz
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kuše
Kostěné obložení kuše z článku:
Durdík, T. 1973: Kostěné obložení sochy kuše v českých a moravských nálezech. AR, r. 25, č. 3, s. 344-345
Spodní dva obrázky (obložení a ořech) hrad Šelenburk (dnes kopec Cvilín u Krnova) 14.-15. stol.:
Durdík, T. 1973: Kostěné obložení sochy kuše v českých a moravských nálezech. AR, r. 25, č. 3, s. 344-345
Spodní dva obrázky (obložení a ořech) hrad Šelenburk (dnes kopec Cvilín u Krnova) 14.-15. stol.:
- Přílohy
-
- IMG_3996.jpg (75.61 KiB) Zobrazeno 14667 x
-
- 6 obložení kuše szm.jpg (15.05 KiB) Zobrazeno 14654 x
-
- 7 kostěný ořech szm.jpg (10.78 KiB) Zobrazeno 14650 x
silva-nortica.blog.cz
- Divous
- Příspěvky: 280
- Registrován: Stř 17. Pro 2008 14:46:22
- Místo/Bydliště: Kladno
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kuše
zaujal mě ten systém spouštění na obrázku D- ořech je klasika, ale tohle jsem nikdy neviděl
lidstvo dosáhlo svého sociálního vrcholu v době kamenné za lovců mamutů. Od té doby je to už jenom horší a horší...
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kuše
Myslíš ten obrázek D1? Tětiva se napne do drážky jak je to na obrázku. Když se zaměříš na spoušť, tak si všimneš, že je "vzhůru nohama". Po její stlačení k pažbě se nadzvedává její druhý konec, který tětivu nadzvedne do polohy v úrovni střely a vymrští ji.
silva-nortica.blog.cz
- Divous
- Příspěvky: 280
- Registrován: Stř 17. Pro 2008 14:46:22
- Místo/Bydliště: Kladno
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kuše
D1 my přijde jako chyba kreslíře . Já myslím hlavně D3. Jinak princip jsem pochopil, ale doposud jsem se s ním setkal jen na dětských kuších so prodávají na akcích
lidstvo dosáhlo svého sociálního vrcholu v době kamenné za lovců mamutů. Od té doby je to už jenom horší a horší...
-
- Příspěvky: 14
- Registrován: Po 29. Zář 2008 22:38:26
- Místo/Bydliště: Pzeň
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kuše
Ta kuše D3 je zřejmě podobná té co je na stránkách Curie http://curiavitkov.cz/valka35.html
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 14 hostů