Palné zbraně

Moderátor: Heinrichvs

Avátar uživatele
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2453
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Reputation: 23
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Palné zbraně

Příspěvek od Zdeslav » Stř 21. Led 2009 0:24:39

Jak je to s palnými zbraněmi ve 14. století? Víme, že existovaly, ale o četnosti jejich použití se dá jen polemizovat.

Já jsem se nedávno dočetl (Zdeněk Fiala - Předhusitské Čechy 1310-1419), že město Cáchy nejenže v roce 1346(!) nevpustilo právě zvoleného římského krále Karla dále, ale dokonce na jeho žádost o povolení vstupu "odpovědělo opevňováním hradeb a přichystáním dělostřelby".
Slyšel jsem také o tom, že lehké kusy máme doloženy pro 14. století i pro naše území.
Jedna švédská skupina (http://www.albrechts.se/) se dokonce přímo věnuje rekonstrukci jednotky střelců z ručnic k roku 1380. Prý byly dokonce použity palné zbraně v bitvě u Kresčaku (1346).

Ale víc moc nic. Ještě snad jeden článek v angličtině zde:

http://www.albrechts.se/pdfer/Handgonne ... annons.pdf

A pak píšťaly, které Wagner zařadil do 14. století:
EDIT Bahnak: nefunkční odkaz
Za otce Nezabuda!

trener
Příspěvky: 285
Registrován: Čt 30. Črc 2009 19:39:28
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od trener » Pá 31. Črc 2009 1:20:18

Informace o palných zbraních u Kresčaku je dlouho tradovaný podvrh. Ve Střelecké revui vycházel seriál na téma první století střelného prachu, založený z větší části na práci B.Rathgena, který tento omyl přesvědčivě vyvrátil.

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od maser » Pá 31. Črc 2009 19:04:13

Zdeslav: zatím nejstarší puška byla nalezená u města Loshut (odtud loshutská puška) a tvarově se naprosto shoduje s prvním vyobrazením pušky vystřelujícím velký šíp obalený na středu "ucpávkou". Až se vrátím ze Slovenska, tak sem hodím víc informací.
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od maser » Čt 06. Srp 2009 15:34:54

tak tedy: lehký úvod do palných zbraní (pokud bude mít někdo zájem, tak sem doplním i citace). je to z mý diplomky.

Palné zbraně
Experimenty se střelným prachem v Evropě probíhaly už ve 13. století, ale tehdy ještě nebyl využit jeho potenciál ve vojenství. P. Klučina (2004, 449) uvádí složení střelného prchu takto: 75% ledku, 10% síry a 15% dřevěného uhlí. Poměry se samozřejmě mohly lišit dle místních „receptů“.
Palné zbraně se ve střední Evropě začaly používat až v průběhu první poloviny 14. století, přičemž na naše území je pravděpodobně dovezl mladý Karel IV. z Itálie. Více se začaly šířit až v druhé polovině století.
Za nejstarší nalezenou palnou zbraň je označovaná puška nalezená u města Loshut ve Švédsku, která má vázovitý tvar, váží 9,07 kg a je datována do poloviny 14. století. Morfologicky je podobná nejstaršímu vyobrazení palné zbraně z roku 1327. Zde je umístěna na dřevěném stolku a je namalována při výstřelu speciálně upraveného šípu s těsněním uchyceným na týble (Klučina 2004, 446-448).
Výroba „pušek“ (dobový termín nerozlišující ruční zbraň od velkých děl) mohla být dvojího druhu: vykováním ze železa nebo odléváním. Prokazatelně odlité byly z našeho území např. píšťala z hradu Rokštejna, hákovnice ze ZSV Mstěnice u Hrotovic a tatáž zbraň ze zaniklé tvrze v Rakově (Měřínský – Nekuda 1993; Skála- Waldhauser 2000; Stránský – Ustohal 1993). Materiálem ke slévání byla bronzovina různého složení či podobné slitiny. Exemplář z Rakova obsahoval tyto prvky: 88,2% Cu, 4,7% Sn, 0,3% Pb, 0,75% Zn, 0,25% As, 2,4% Sb a dokonce 2,1% Ag. Kováním byla zhotovována především velká děla, ale ze železa jsou i nálezy hákovnic z hradu Sión a hradu Křídlo u Brusného.
K první palným zbraním užívaným na našem území patřila píšťala. Byla to štíhlá zbraň držená v rukách, jejíž ráže patřila k menším (do 25 mm, v Klučina – Romaňák – Marsina 1985, 188 je uváděn rozsah 20 – 30 mm) a střílela především lité olověné koule. Dostřel je odhadnut na 100 m (Klučina 2004, 456). Její hlaveň mohla být prostě válcová, hraněná (nejčastěji 6 a 8 stěn), cibulovitá atp. a byla nasazená na dřevěné ratiště, které střelec založil do podpaží nebo opřel o rameno. Rožhavený knot či želízko pak přiložil k zátravce (otvor vedoucí do komory se střelným prachem) a výbuch v této komoře (která měla menší průměr než hlaveň) vystřelil projektil. Na stejném principu fugovaly všechny archaické střelné zbraně (obr. 4: C).
Kromě výše citované píšťaly z hradu Rokštejna u nás byl nalezen další exemplář z Tábora. Jeho délka činila 423 mm (z toho hlaveň 280 mm), vážila 2,9 kg a ráže byla 18 mm. Parametry rokštejné píšťaly nejdou kvůli fragmentárnosti rekonstruovat, ale ráže je odhadována na 11 – 11,5 mm.
Silnější verzí píšťaly byla hákovnice. Lišila se větší ráží (25-30 mm) a na robustnější kratší hlavni byl na spodní straně navíc uchycen hák. Ten sloužil k zaklesnutí o taras či hradbu a eliminoval zpětný ráz při výstřelu.
Z našeho prostředí kromě výše citovaných jsou publikované také nálezy z hradu Týřova, hradu Rychleb u Javorníka ve Slezsku a všechny jsou datovány do 15. století.
Z této zbraně se v druhé polovině 15. století prodloužením hlavně vyvíjí ručnice vyspělejšího typu s primitivní dřevěnou pažbou. Železná spoušť procházela pažbou uchycenou na otočném čepu a mírně se s k ní opět stáčela. Na jejím konci byl uchycen žhavý doutnák (doutnákový zámek). Střelec tak mohl mířit i odpálit zbraň solitérně bez cizí pomoci (na starších dobových vyobrazeních je často střelec s pomocníkem zapalujícím zátravku). Tyto pušky (arkebuzy) jsou přímý předchůdce dnešních tvarů. Začátkem novověku už byly užívány i jednoruční pistole s křesadlovým a kolečkovým zámkem.
K nejstarším těžkým (obléhacím) dělům řadíme bombardu (obr. 4: E-F). Toto dělo bylo velice těžké a masivní, zhotovované ze železa či litiny. Bombarda bývala uchycená na dřevěné lafetové konstrukci pomocí řetězů či železných obručí, které ji i zpevňovaly. Proti posunutí při střelbě ji zajišťovalo uchycení k zemi pomocí částečného zakopání lafety a její uchycení pomocí silných dřevěných kolíků. Manipulace s tímto těžkým dělem nebyla snadná a proto byl v době používání její prostor obestavěn patřičnou ochranou- tarasy a ploty. V přední části byla umístěna otočná deska, která se před výstřelem zvedla a následně zase spustila. Žánrové obrázky názorně vyobrazující obsluhu a zázemí bombary jsou v Embleton – Michael 1983, 42; Funcken – Funcken 2001, 74-75; Knight - Turner 1998, 27).
Kadence střelby byla velmi malá, ale kamenné projektily ráže kolem 500 mm létaly až několik set metrů a při zásahu jistě cíl značně poškodily. Koule ráže 405 mm z kamene byla nalezena v Olomouci a kartouzce u Dolan, další ve fragmentárním stavu o ráži 350 mm pak na hradě v Lelekovicích (Unger 1999, 122).
Naopak k dělům malé ráže patřila tarasnice (do 50 mm). K jejím typickým atributům patřila dlouhá hlaveň (do 1,5 m) umístěná na bezkolové, někdy kované dřevěné lafetě. Její výhoda však tkvěla v tom, že ústí hlavně bylo jednoduchým mechanizmem polohovatelné. Prvotně sloužila jako nepojízdné dělo hradní obrany, ale husité jí „zpojízdnili“ přepravou na svých vozech. Díky tomu se tarasnice dostala i do polních bitev (Klučina 2004, 457-458; Klučina – Romaňák – Marsina 1985, 188). Jeden z mnoha dochovaných exemplářů je uložen ve Schweizerisches Landesmusem v Zürichu (Embleton – Miller 1995, 18).
K dalším dělům ráže do 50 mm v patnáctém století patřila houfnice (obr. 4: G-H). I ta měla polohovatelnou lafetu a navíc byla opatřena koly, což vypovídá o jejím polním užití. Kromě klaisckých kamenných koulí byla nabíjena i kartáči (úlomky kovu či kamenná tříšť).
Komorové dělo se vyznačovalo především rychlejší palbou, kterou zajišťovala vyndavací komora umístěná v lafetě za hlavní. Do komory byl vtěsnán prach a ucpávka, vložil se projektil, načež se komora vložila za hlaveň a zajistila vtlučením klínu u její zadní části. Po výstřelu byla komora opět vyňata, odhozena stranou a vložila se další nabitá.
Dalším způsobem urychlování palby bylo i umístění více hlavní na jedné „pušce“. To se projevovalo jak na ručnicích (hákovnice), tak na polních dělech. Variabilita palných zbraní byla nejspíše obrovská, neboť neexistovaly žádné předepisované tvary.
Nejen zbraně, ale i kadluby na odlévání projektilů ukazují na jejich rozšíření. Ty byly nalezeny mj. na Liptovském a Šarišském hradě (Hanuliak 1983, 485, 488-489), z našeho území třeba z hradu Viperku (Durdík – Kašpar 2000).
silva-nortica.blog.cz

trener
Příspěvky: 285
Registrován: Čt 30. Črc 2009 19:39:28
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od trener » Čt 06. Srp 2009 15:53:27

B.Rathgen se své práci uvádí, že první palné zbraně byly určeny ke střelbě zápalnými šípkami horní skupinou úhlů. Pak ona ucpávka je spíše zápalná látka. Je k tomu i ilustrace (nevzpomenu si z čeho - mimochodem je v Toulkách českou minulostí 2.), kde jak střelci ze samostřílů, tak střelci z ručnic míří vzhůru a mají nabité zápalné šipky.

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od maser » Čt 06. Srp 2009 16:06:24

Tady je obrázek toho prvého vyobrazení pušky (loshutská puška je dost podobná):
Walter de Milemete, De Nobilitatibus Sapientii Et Prudentiis Regum Manuscript, 1326 (Klučina uvádí 1327). Střílí tu vodorovně, tak nevím. Možné je ale asi všechno.

Obrázek
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
Indy
Příspěvky: 28
Registrován: Stř 03. Zář 2008 4:54:03
Reputation: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od Indy » So 10. Dub 2010 6:43:07

Už jsi někdy z něčeho takového střílel? Já jen, že opět teoretizuješ, bez základních znalostí. Ještě za 30leté války byla kvalita černého prachu tak mizerná, že jsou zaznamenány zastavené kulky o svazek dopisů, kožené kabáty a jiná veselá neprůstřelná zařízení. Je to složitější, ale u raných palných ta kule opravdu neměla velký dostřel. O účinném ani nemluvě.

Avátar uživatele
kure
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 519
Registrován: Út 09. Pro 2008 22:17:29
Reputation: 1
Místo/Bydliště: Třinec/Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od kure » So 10. Dub 2010 9:32:50

alwarez: můžu se zeptat od kud čerpáš ty svoje hodnoty o dostřelu? jestli jenom z úvahy o podobnosti s kladkovým lukem tak mi to přijde docela mizerně podložené. Třeba jenom pro to že šíp urychluješ na o hodně delší dráze takže mu předáš víc energie než kulce v píšťale. Jestli se nepletu tak hlavním podkladem pro mizerné vlastnosti střelných zbraní bylo že tehdejší prach hořel poměrně malou rychlostí proto je účinnost krátkých zbraní mizivá. A doufám že nekecám.

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od maser » So 10. Dub 2010 10:15:11

Alwarez: já bych snad ještě podotknul, že co je na internetu není věrohodný zdroj informací :!:
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Palné zbraně

Příspěvek od maser » So 10. Dub 2010 10:49:05

Dovolím si malý OT dotaz na Indyho: někde jsem četl, že aby byla zajištěna u pistolí v novověku průraznost, najel (došel...) její majitel až k nepříteli, opřel hlaveň o tělo nepřítele a pak teprve pálil. Je to pravda (myslím že to bylo 16. - 17. stol.)? Díky za odpověď, pak to hned smažu.
silva-nortica.blog.cz

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host