Důležité události 2. poloviny 14. století

Státní aparát, finance, vláda a moc

Moderátor: Zdeslav

Odpovědět
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2457
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od Zdeslav »

Tak jsem narazil na zajímavý chronologický přehled Karlovy vlády:

http://www.minulost.org/archiv/47/cesky ... t-v-datech

Zběžně jsem ho pročetl a zdá se mi v pořádku, jen mi tam citelně chybí zmínka o bitvě u San Felice (25. listopadu 1332), před kterou byl karel pasován na rytíře a kde, přestože pod ním padli dva koně a přestože on sám utřižil zranění, nakonec zvítězil. Od té doby také trvá po celý zbytek jeho života u něj obdiv ke svaté Kateřině, která ho ten den (25.listopad je den sv. Kateřiny) ochránila a dopřála mu vítězství.
Nezabud hrr!
Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od maser »

Zatím jsem se dočetl o jednom koni. Bylo to krásný zvíře a dar. Teď si ale nevzpomenu od koho.
silva-nortica.blog.cz
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2457
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od Zdeslav »

Tak, prozatím první díl letopisů zaobírajících se hlavními politckými idálostmi, volně zpracovaných podle Kroniky českých zemí od nakladatelství Fortuna. Začínám příznačně už rokem 1316, rokem narození budoucího českého krále a římského císaře - Karla IV.
Důležité politické u dálosti, či události vztahující se bezprostředně ke Karlově osobě jsou vyznačeny tučně.
Události vojenského charakteru jsou pak označení červenou barvou.

1316; 13.5. - Narodil se Václav, prvorozený syn krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, pozdější český král a římský císař Karel I.(IV.)
1323; duben – Po několikaletém pobytu na hradě Křivoklátě, kde byl držen v jakési internaci, byl sedmiltý korunní princ Václav odvezen na vychování do Paříže ke dvoru své tety Marie, jež se krátce před tím stala francouzskou královnou.
1321 – Králi Janu Lucemburskému se narodil druhý syn Jan Jindřich.
1330; 28.9. - Ve věku 39 let zemřela na souchotiny poslední Přemyslovna Eliška, již několik lep zapuzená svým královským manželem a odloučená od dětí.
1332; 25.11 – Na den sv. Kateřiny dosáhl princ Karel usilující o záchranu zbytků otcovy signorie, u San Felice, v blízkosti Modeny, svého prvního vítězství v bitvě proti vojskům protilucemburské ligy.
1333; srpen – V tyrolském Meranu se kralevic Karel setkal s českými pány, kteří ho přemluvili, aby se bez otcova vědomí vrátil do vlasti.
1333; 13. 10. - Po návštěvě hrobu své matky Elišky ve Zbraslavském klášteře vstoupil princ Karel triumfálně do Prahy, aby se jako otcův zástupce ujal správy země.
1334; leden – Karlovi je udělen titul markabě moravský.
1335; 24.11. - Po smrti bezdětného vratislavského vévody Jindřicha VI. Přešlo toto nejdůležitější slezské město pod přímou vládu České koruny. Hold vratislavských stavů přijal markrabě Karel.
1337; březen – Na druhé zimní křížové výpravě do Prus, podniknuté se synem Karlem, se králi Janovi prudce zhoršil zrak a po nevhodné léčbě ve Vratislavi uplně oslepl na pravé oko.
1337; 18.5. - V pražské bazilice svatého Víta byla korunována druhá žena Jana Lucemburského, Beatrix Bourbonská. Na rozdíl od snachy Blanky zůstala nová královna značně neoblíbená a proto odjela za 14 dní do Lucemburska.Král jí v létě následoval.
1339; červenec Karel oblehl sídlo loupeživého rytíře Mikuláše z Potštejna a jeho hrad srovnal se zemí. Škůdce zahynul v troskách hlavní obranné věže.
1339; září – V severní Francii se poprvé střetly, bez rozhodného výsledku, síly anglického a francouzského krále; kampaně se na straně Filipa VI. účastnil s pomocným oddílem i Jan Lucemburský, smluvně k tomu zavázaný.
1340; únor – Král Jan, i přes dlouhotrvající operaci, provedenou arabským chirurgem v Montpellieru, nakonec úplně oslepl.
1340; 23.6. - V prvním velkém střetnutí stoleté války, v námořní bitvě u Sluys, drtivě zvítězili Angličané, kteří potopili takřka celé francouzské loďstvo.
1340; 9.9. V předtuše smrti pořídil Jan Lucemburský u Bouvines závěť, v níž rozdělil své země mezi tři syny Lucembursko měl dostat nejmladší Václav, Moravu Jan Jindřich a Čechy a Slezsko prvorozený Karel.
1341; 2.11. Tyrolská hraběnka, Markéta řečená Maultasch (pyskatá), vyhnala ze země svého manžela. Lucemburského prince Jana Jindřicha.
1342; únor – obrovská povodeň, následující po náhlé oblevě a po přívalu dešťů, způsobila v Praze velké materiální škody. Mimo jiné byl zničen i významný Juditin most, nejstarší kamenný most v Čechách a na Moravě.
1342; 7.5. - Kardinál Pierre de Rossieres, kdysi vychovatel nástupce Karla se stal jako Klement VI. Novým papežem.
1343; 5.1. - Zemřel téměř třiadevadesátiletý pražský biskup Jan IV. Jeho dvaačtyřicetiletý episkopát byl nejdelší v dějinách (arci)diecéze. Po dramatické volbě se jeho nástupcem stal dosavadní děkan pražské kapituly Arnošt z Pardubic.
1344; 30.4. - Papež Kliment VI. Povýšil při návštěvě Jana Lucemburského a jeho syna Karla v Avignonu pražské biskupství na arcibiskupství.
1344; 21.11. - byl položen základní kámen k velkolepé gotické přestavbě baziliky svatého Víta. Jejím prvním architektem se stal mistr Matyáš z Arrasu.
1346; 14.7. - Na výzvu papeže Klimenta VI., sesadili čtyři za sedmi říšských kurfiřtů Ludvíka Bavora a místo něj zvolili římským králem moravského Markraběte Karla.

1346; 26.8. - V bitvě u Kresčaku v Pikardii, doposud největším střetnutí stoleté války, zahynul na straně na hlavu poražených francouzů slepý český král Jan Lucemburský. Bitvy se zúčastnil i markrabě Karel, který, raněn šípem, opustil vřavu před koncem střetnutí.
1346; 21.11. - V Bonnu, namísto v tradičních Cáchách byl moravský Markrabě Karel korunován na římského krále, toho jména čtvrtého.
1347; 2.9. - Římský král Karel IV., dědic čekého království byl v Praze slavnostně korunován na českého krále. S ním byla korunována i jeho manželka, Blanka z Valois českou královnou.
1347; 11.10. - Před rozhodující bitvou o římskou korunu náhle zemřel (při lovu medvědů) u Mnichova císař Ludvík Bavor; Karlovi se tak otevřela cesta k obecnému uznání.
1347; 14.10. - Zemřel dlouholetý nejvyšší komoří Petr I. Z Rožmberka, jež se snad nejvíce zasloužil o vzestup této větve vítkovců.
1348; 8.3. - Karel IV. Rozšířil hlavní město založením Nového Města Pražského. Jednalo se o nejvelkorysejší a zároveň poslední velké založení českého města ve vrcholném středověku.
1348; 7.4. - Král Karel IV. Založil v Praze Karlovu univerzitu, první vysoké učení severně od Alp, jejímiž kancléři se stali pražští arcibiskupové. Svůj souhlas vydal papež Klement VI. Již 26.1. 1347
1348; 7.4. - Řadou listin posílil Karel jako římský král státoprávní postavení Českých zemí ve vztahu k Říši a upravil vzájemné vztahy jednotlivých zemí podléhajících českému králi mezi sebou (Morava se stala přímým lénem České koruny).
1348; 10.6. - Na příkaz Karla IV. Začal Matyáš z Arrasu, tvůrce svatovítské katedrály, stavět hrad Karlštejn, jež se měl stát pokladnicí přo české i říšské korunovační klenoty.
1349; 30.1. - Bavorská strana zvolila čtyřmi hlasy (dva z nich – saský a kolínský však byly sporné) římským protikrálem nevýznamného durynského hrabě Günthera ze Schwarzburgu (narozen 1304), jež však Karla IV. neohrozil a brzy zemřel (14.6.1348)
1349; 4.3. - Po předčasné smrti milované Blanky z Valois uzavřel Karel IV. Překvapivý sňatek s Annou, dcerou falckého kurfiřta Rudolfa II.
1349; 17.6. - Karel IV. Byl triumfálně přijat všemi kurfiřty a říšskými knížaty za římského krále a vzápětí přijal ode všech hold a nechal se i s novou manželkou podruhé korunovat (24.7)
1349; 26.12. - Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV. a bývalý tyrolský hrabě, dostal od svého staršího sourozence lénem pro sebe a své dědice Moravské markrabství.
1350; 21.3. - Po dohodě s braniborským markrabětem Ludvíkem získal Karel říšské korunovační klenoty, které pak byly o Velikonočních svátcích slavnostně vystaveny v hlavním městě říše - Praze.
1350; červen - Římský tribun a odpůrce papežské svrchovanosti Cola di Rienzo se snažil Karla IV. přimět k tažení do Itálie a k obnově římského impéria; Karel IV. jej však uvěznil a pak vydal papeži.
1350; podzim - Karel překonává onemocnění neznámého původu, patrně jde o vážné zranění krční páteře a čelisti v důsledku pádu z koně v turnaji, kterého se zúčastnil inkognito. V té době král zmizel na několik měsíců (patrně se uchýlil na hrad Bezděz) a nikdo o něm nic nevěděl, proslýchalo se dokonce že byl otráven a zemřel.
Nezabud hrr!
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2457
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od Zdeslav »

Dalších 10 let:
(pokračování zase příště)

1351; podzim – Přes žřetelné ochlazení vzájemných vztahů došlo po dlouhém jednání k dohodě mezi Karlem IV. A papežem Klementem VI. Stran římské jízdy, za což měl český král vystoupit proti milánským Viscontiům.
1351; říjen – Markraběti Janu Jindřichovi, jež se usadil v Brně a oženil se s Markétou Opavskou se navzdory pomluvám o impotenci narodil první syn Jošt, který byl deset let českým korunním princem.
1352 – Po pět let trvající pandemii, při které evropské země ztratily 25-60% obyvatelstva, skončilo řádění černé smrti – moru. Zemím Koruny české se však nákaza takřka zcela vyhnula.
1352; leden-březen – konflikt nejvyššího purkrabího Viléma z Landštejna s jeho vítkovskými příbuznými (Jindřich z Hradce a bratři z Rožmberka) přerostl v protikrálovský odboj, do něhož zasáhly i královské oddíly.
1352; Zemřel první stavitel svatovítské katedrály, architekt francouzského původu Matyáš z Arrasu, jejž Lucemburci získali roku 1344 v Avignonu. Jeho dílem je kromě katedrály v Narbonne nejstarší část (chór) pražské katedrály.
1353; 27.5. - Karel IV. Poté, co opět ovdověl (Anna Falcká zemřela v únoru 1353), vzal za ženu Annu Svídnickou, dědičku Svídnicka a schovanku uherkého krále Ludvíka I.
1354; 21.1. - Po téměř padesátiletém pontifikátu zemřel arcibiskup Balduin, nejmladší bratr císaře Jindřicha VII. A prastrýc Karla IV., vždy spolehlivá opora Lucemburského rodu.
1354; 13.3. - Karel IV. Povýšil Lucemburské hrabství na vévodství a zároveň jej odevzdal (v souladu s otcovou závětí) do rukou nevlastního bratra Václava.
1354; 16.12. - Z iniciativy Karla IV. Došlo při jeho římské jízdě k setkání s Franceskem Petrarkou, významným italským humanistou a slavným básníkem.
1355; 6.1. - Po „šťastném úmrtí“ svého zavilého protivníka, milánského arcibiskupa Giovanniho Viscontiho, byl Karel IV. V Miláně korunován na italského krále.
1355; 5.4. - Karlova římská jízda vyvrcholila slavnostní císařskou korunovací. Poprvé (a naposledy) byla na hlavu českého panovníka posazena císařská koruna a český král se tak stal podle středověkých představ „pánem světa“.
1355; červenec – Císař koupil jako zahraniční léno České koruny důležitý strategický bod, hrad Donaustauf u Řezna, kvůli němuž s ním pak bavorští vévodové Albrecht a Vilém vedli drobnou válku (1356-1358).
1355; září – Česká šlechta odmítla na pražském Svatováclavském sněmu návrh písemně kodifikovaného zákonníku, později zvaného Majestas Carolina.
1356; podzim?- Trestná expedice Karla IV. dobyla a pobořila hrad loupeživého rytíře Jana ze Smojna a Žampachu, řečeného Pancíř. Loupežník byl společně ze svými druhy popraven.
1356; duben – květen – Kvůli stavbě hradu Karlshausu u Hluboké povstali opět proti králi bratři z Rožmberka a Jindřich z Hradce, kteří zároveň poslali stížný list říšským knížatům (v té době neslýchaný akt). Po zásahu královského i markrabského vojska Rožmberci odpřísáhli císaři věrnost. Pán z Hradce byl na dva roky vypovězen.
1356; 19.9. - Bitva u Poitiers skončila drtivou porážkou Francouzů, připomínající v mnohém debakl u Kresčaku. (Černý princ versus Jan II. Dobrý, jež byl zajat a intervenován v Anglii).
1357; 25.12. - Na reprezantativním říškém sněmu konaném v Metách byla přijata za účasti všech kurfiřtů, říškých úředníků a knížat definitivní podoba takzvané Zlaté buly Karla IV., základní říšské ústavy, které platila až do zániku říše v roce 1806.
1357; 27.3. - slavnostním zasvěcením a současným založením kolegiátní kapituly byla dokončena stavba císařova reprezentačního hradu Karlštejna.
1357; 9.7. - Karel IV. Položil základní kámen ke stavbě kamenného mostu přes Vltavu, nahrazující most zřícený při povodni v roce 1342. (Dnešní Karlův most).
1358; Arcibiskup Arnošt z Pardubic v rámci reformy církevní správy zřídil takzvané knihy erekční a konfirmační. Obě řady knih byly vedeny až do husitských válek.
1360; podzim – Karel IV. Odmítl ctižádostivému rakouskému vévodovi a svému zeti Rudolfovi IV. Habsburskému uznat padělané privilegia, zajišťující habsburkům nadřazené postavení mazi říšskými knížaty. Poté vedl císař s Rudolfem drobnou válku, které skončila na jaře 1361.
1360; Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic vydal jakožto kancléř univerzity Nařízení pokládající základytrvalé organizace pražského „studium generale“.
Nezabud hrr!
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2457
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od Zdeslav »

Další pokračování letopisů, do smrti císaře a krále Karla IV. a nástupu jeho syna Václava:

1361; 26.2. - Třetí manželce krále a císaře Karla IV. Anně Svídnické se narodil toužebně očekávaný nástupce, Karlův druhý syn Václav, pozdějš římský a český král.
1361; V důsledku neúrody a sucha vypukl v Čechách a na Moravě hladomor, který se král a arcibiskup snažili zmírnit rozdáváním obilí a stavbou takzvané hladové zdi v Praze.
1362; 3.3. - Zemřel František Pražský, kanovník a probošt pražské kapituly a významný kronikář Karlovy doby.
1363; 18.3. - Byla uzavřena dědická dohoda mezi bezdětnými braniborskými markrabaty a Karlem IV., jež byla počátkem císařova usilí získat severoněmecký kurfiřtský hlas.
1363; 21.5. - Aby rozbil další protilucemburskou koalici (Polsko, Uhersko, Rudolf IV. Habsburský, Dánsko, Pomořany) a posílil své nároky na Braniborsko, ožřenil se Karel IV. Po smrti Anny Svídnické (11.7.1362) s dcerou Pomořanského vévody Bogislava a vnučkou polského krále Eliškou Pomořanskou (*1347).
1364; 30.6. - Zemřel Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a jeden z nejbližších Karlových rádců. Jeho nástupcem se stal dosavadní olomoucký biskup Jan z Vlašimi, řečený Očko.
1365-1367; - Přední dvorský malíř mistr Theodorik, charakterisktický svým „realistickým“ pojetím malby, vytvořil na přání Karla IV. V kapli svatého Kříže na Karlštejně unikátní obrazovou galerii světců.
1365; 4.6. - Jako jediný císař od dob Fridricha I. Barbarossy se Karel IV. Nechal korunovat arelatským (burgundským) králem. Svou pátou korunu přijal proto, aby zdůraznil říšskou svrchovanost v oblasti, kam mocensky pronikala Francie.
1365; 27.7. - Ve věku pouhých 26 let zamřel nepokojný a ctižádostivý rakouský vévoda Rudolf, který svými intrikami a touhou zaujmou jeho místo připravil svému tchánu Karlu IV. Nejednu těžkou chvilku. Proslul zejména svým padělkem Privilegium maius.
1365; - Jako náplast na neúspěch pokusů Karla IV. Podřídit pražskému arcibiskupovi vratislavské biskupství, jmenoval papež Urban pražkého metropolitu papažským legátem pro biskuprtví míšeňské, řezenské a babenberské.
1366; 30.7. Karel IV. Založil Karlovu kolej, jež se stala nejvýznamnějším studijním ústavem Karlovy univerzity. Kromě bohatého nadání jí zároveň věnoval knihovnu zakoupenou z pozůstalosti Viléma z Lestkova.
1366; - Arcidiecézní synod vyhlásil svatého Zikmunda, jehož ostatky přivezl Karel z Burgundska za zemského patrona.
1367; prosinec – Dvacet let po založení Nového Města pražského došlo z iniciativy panovníka k prvnímu pokusu sjednotit obě pražská města v jeden celek, aby tak byly odstraněny rostoucí politické, národnostní i hospodářské spory. Unifikace však dlouho netrvala a po deseti letech byla samostatnost obou částí obnovena.
1368; 15.2. - Narodil se druhý přeživší syn Karla IV. Zikmund, jež se pak postupně stal markrabětem braniborským, králem uherským a českým, králem římským a posléze i císařem, který nejvíce zdědil otcovy vladařské vlohy.
1368; 1.4. - Na výzvu Papeže Urbana V. Se Karel IV. Vypravil se silným vojskem na svou již druhou římskou jízdu, aby uklidnil rozhárané poměry v Itálii a přinutil nepřátele – milánský rod Visconti - k uznání své svrchovanosti.
1368; 12.7. - V důsledku smrti knížete Boleslava II., strýce zesnulé Anny Svídnické se stalo svídnicko-javorské vévodství součástí Zemí Koruny české. Diplomytické zajištění tohoto zisku před ostatními zájemci (Polsko) stálo značné finanční oběti.
1369; léto – Císařovy úspěchy a jeho snaha po ovládnutí Braniborska vedly k utvoření velké koalice organizované polským a uherským králem a složené ještě z braniborského kurfiřta, bavorských vévodů, míšeňského markraběte a dalších knížat. Po Karlově diplomatickém zasnoubení mladého následníka trůnu Václava s Johanou Bavorskou a po smrti krále Kazimíra III. se koalice rozpadla.
1369; 15.6. - Královně Alžbětě se narodil třetí Karlův syn Jan, podější vévoda zhořelecký.
1369; 8. 12 – V Praze, kam ho v září 1363 pozval Karel IV. Zemřel církevní reformátor rakouského původu Konrád Waldhauser.
1370; podzim – Zklamán anarchií v Římě, nedostatečnou podporou císaře a sílícím nepřátelstvím Italských států (Viscontiové) se papež Urban V. Vrátil do Avignonu, ciž znamenalo pro Karla IV. velké zklamání a politický neúspěch.
1370; 21.12. - Novoměstký měšťan Petr Neuburger vydal první česky psanou soukromoprávní listinu, která je dokladem proniknutí češtiny do městské a později i šlechtické diplomatiky.
1371; léto – Po zrušení dědické smlouvy braniborským markrabětem Ottou, vyhlásil Karel IV. v červenci markraběti nepřátelství a vtrhl s vojskem na jeho území. Začal tak dvouletý konflikt, vrcholicí politickou izolací Otty i jeho synovce Fridricha a postupným dobytím Branibor.
1372; 25.4. - Nesoulad právnické fakulty, řídící se Boloňskou univerzitou, s ostatními fakultami pražského vysokého učení s jurisdikcí podle pařížského vzoru přerostl v odtržení juristů, kteří se souhlasem Karla IV. Založili vlastní univerzitu. (Zanikla počátkem husitských válek).
1373; červen – červenec – Po vypršení příměří obnovil Karel IV. Spolu s četnými spojenci útok na Braniborsko, kde byl markrabě Otta i se svým synovcem zcela zatlačen.
1373; 18.8. - Wittelsbachové se smířili s českým králem a za náhradu v penězích a území v Horní Falci mu odstoupili markrabství Braniborské s doživotním užíváním kurfiřstkého titulu pro markraběte Ottu. Císaře tažení a získaní markrabství stálo přes půl milionu zlatých.
1374; únor – srpen – Aby upevnil vládu nad novou državou, strávil Karel s rodinou půl roku v Braniborsku. Oblíbené sídlo si vybudoval v Tangermünde.
1374; 28.5. - Vyvrcholem Karlova braniborského pobytu se stalo společné shromáždění stavů z Čech a Braniborska slavnostně stvrzující sounáležitost obou zemí ve svazku Koruny české.
1374; 1.8. - v Avignonu zemřel Jan Milíč z Kroměříže, reformní kazatel, který sem přijel, aby se ospravedlnil před papežem z nařčení z hereze.
1375; 14.4. - Byla uzavřena dohoda o uzavření sňatku mladšího Karlova syna Zikmunda s uherskou princeznou Marií, jež měla přinést lucemburkům polskou korunu.
1375; 12.11. - Zemřel Karlům mladší bratr, moravský markrabě Jan Jindřich. Jeho nástupcem v hodnosti markraběte se stal jeho nejstarší syn Jošt.
1376; 10.6. - Po velkém diplomatickém úsilí dosáhl Karel IV. Jednomyslné volby svého syna Václava římským králem. Václav byl slavnostně korunován 6.7. v Cáchách.
1376; 21.12. - Karel IV. Vydal nástupnický řád, jímž v předtuše své smrti rozdělil doposud jednotnou vládní moc mezi své tři syny: Václava IV. (Čechy, Slezsko a Budyšínsko), Zikmunda (Braniborsko) a Jana (Zhořelecko a Dolní Lužice).
1377; 17.1. - Papež Řehoř XI. (1370-1378)Se vrátil do Říma a završil tak další pokus římské kurie osvobodit se z francouzského područí. Byl to také politický úspěch Karla IV., jež tento krok od počátku podporoval.
1378; leden – Karel IV. V doprovodu syna Václava navštívil v Paříži svého synovce francouzského krále Karla V., jednolo se hlavně o krizi v papažství, kdy se proti papeži Řehoři XI. vzbouřila část kardinálů a také o rozdělení dědictví po rodu Anjou v Uhrách a v Polsku.
1378; 18.9. - Papež Urban VI. Jmenoval pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi jako prvního Čecha kardinálem.
1378; 20.9. - Převážně francouzští kardinálové, nespokojení s novým papežem Urbanem VI. Zvolili s podporou Francie vzdoropapeže Klementa VII. Jenž přesídlil opět do Avignonu. Začalo tak vleklé církevní schizma.
1378; 2.11. - Karel IV. vydal spolu s Václavem IV. nový mincovní řád, který měl upevnit zhoršující se kvalitu pražského groše.
1378; 29.11. - Ve věku 62 let zemřel na zápal plic po úrazu (zlomenina stehenního krčku) Karel IV., císař římský a český král, největší panovník, který kdy seděl na českém trůně. Pohřben byl po několikadenních smutečních obřadech a průvodech 16.12.
1378; 30.11. - Syn Karla IV. Václav IV. se ujal vlády v českém státě a v říši.
Nezabud hrr!
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2718
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od mikey.88 »

Nějak mi v tom výčtu chybí důležitý Norimberský sněm v letech 1355-1356 ;)

Narazil jsem na zajímavost. Karel mohl zabránit dalšímu krveprolití ve stoleté válce. Dokonce i Anglie byla pro mírová jednání s podmínkou, že Karel bude prostředkovat. Bohužel Francouzi byli tak arogantní a namyšlení, že s tím nesouhlasili. Navíc si bláhově mysleli, že válku brzo vyhrají, neboť se jim dobře dařilo. Jedná se o události mezi Norimberským sněmem a Karlovým odjezdem do Uher. Nečekal jsem, že Karel mohl ovlivnit i tak daleké dění, jako je stoletá válka. Dokonce v Praze bylo několikrát poselstvo z Londýna. Ten náš Karel musel být formát :shock:

PS: Myslíte, že se s poselstvem z Anglie dorozumíval latinsky nebo používal překladatele?
Obrázek
richardrg
Příspěvky: 676
Registrován: Stř 04. Ún 2009 11:54:06
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od richardrg »

Myslím že mluvili francouzsky, v Anglii to byla u šlechty běžná řeč, stejně jako u Lucemburků.
" Co je na světě nejjednodušší ?"
" Radit ostatním."
Thales z Milétu
Avátar uživatele
Pike
Příspěvky: 151
Registrován: Út 20. Led 2009 8:02:23
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od Pike »

mikey.88 napsal:Nečekal jsem, že Karel mohl ovlivnit i tak daleké dění, jako je stoletá válka. Dokonce v Praze bylo několikrát poselstvo z Londýna. Ten náš Karel musel být formát :shock:
Inu, jako římský král, v té době vlastně už císař, světská hlava křesťanstva, BYL docela formát. ;)
Tu ora, tu protege, tu labora!
http://www.arxbona.cz
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2457
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od Zdeslav »

Karel byl v podstatě v postu římského císaře formálně autorita, která by měla stát jak nad francouzským, tak nad anglickým králem. To, že tomu v praxi tak uplně nebylo je věc druhá, ale on ze svého místa mohl působit jako arbitr a jednu ze stran formálně, nebo i prakticky podpořit.

Jenže to neudělal (proč taky).

Ohledně dorozumívání - jsem si jistý, že to byla francouzština. Angličtina na anglickém dvoře začíná pomalu převládat právě až v době 2. poloviny 14. století.
Nezabud hrr!
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2718
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Důležité události 2. poloviny 14. století

Příspěvek od mikey.88 »

Podle Kavky se karel chtěl zasadit o mírová jednání mezi Francií a Anglií. Tehdy ještě před bitvou u Poitiers (1356). Francouzská strana se ale natolik namlsala drobných vítězství nad Anglií, že od mírových smluv dala ruce pryč. Důsledkem byla krutá porážka Francouzů a zajetí jejich krále. Dauphin Karel (pozdější král Karel V.) unikl. Nebýt arogance francouzské nobility, mohl tento konflikt skončit za diplomatického jednání císaře. V prvních letech své císařské vlády se snažil být vždy neutrální. I když by si každý mohl myslet, že bude stranit Francouzům, nestalo se tak. Dokonce měl v Anglii spojence v Brabantské válce.
Obrázek
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů