Dovolil bych si také malý příspěvek ke světcům. Prvořadí by pro nás měli být čeští světci, protože k těm se jistě naši předci obraceli jako k prvním a nebo světci jejichž kult byl u nás v té době živý. Také musíme rozlišovat mezi oficiálním svatořečením papežem. Dále úctou k mrtvému, který byl za svatého považován a nebyl třeba hned oficiálně svatým prohlášen. Příkladem budiž sv. Zdislava, jejíž kult byl v Jablonném v Podještědí pěstován od její smrti v roce 1252, ale oficiálně církví byla blahoslavena až v roce 1907 a až v roce 1995 byla svatořečena. Přičemž zjednodušeně řečeno blahoslavena po tak dlouhé době by nebyla, kdyby po celou dobu nebyl pěstován její kult. A tzv. translací, kdy tělo člověka který zemřel v pověsti svatosti se po nějakém čase uložilo na jiné místo. Už to bylo v raném středověku považováno za uznání svatosti dotyčného.. Příkladem může být třeba sv. Ludmila, která po zavraždění byla pohřbena na Tetíně a její vnuk sv. Václav nechal její tělo později přenést na Pražský hrad do chrámu sv. Jiří, kde je dodnes. Podobně tomu bylo se sv. Prokopem jehož svatost byla také stvrzena tzv. translací.
Nevím jestli můj seznam bude úplný a přesný, ale za české světce, nebo jedince zemřelé v pověsti svatosti ke kterým se lidé v naší době mohli obracet, aniž byli třeba ještě oficiálně prohlášeni za svaté (Zdislava) bychom měli počítat:
Sv. Ludmila
Sv. Václav
Sv. Anežka
Sv. Zdislava
Sv. Prokop
Sv. Radim
Sv. Vojtěch
Blahoslavený Hroznata
To jsou svatí, kteří mají původ v našich zemích.
Pět sv. bratří mučedníků
Sv. Hedvika Slezská
Sv. Cyril a Metoděj
Sv. Gorazd
To jsou světci, kteří nepocházejí přímo od nás, ale jejich kult byl u nás v naší době poměrně živý.
Můj seznam si nečiní nárok na úplnost. Určitě zde našli uplatnění i jiní světci, ovšem kteří to byli to si netroufám tvrdit. Nicméně zřejmě to nebyl tak široký seznam svatých jako zde sepsal karhias.
