Kati a vše kolem nich (mučírny, postupy, popraviště, atd.)

právo útrpné
Odpovědět
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2718
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Kati a vše kolem nich (mučírny, postupy, popraviště, atd.)

Příspěvek od mikey.88 »

Je to takový širší přehled a tedy to neberte jako dogma ;) Nejsem odborník, tak si údaje ověřujte :)

Kati
Kati tvořili zvláštní skupinu městské společnosti. Poněvadž přicházeli do
styku s krví a prováděli i jiné nečisté práce, byli považováni za tzv.
snížené lidi. Popravčí žili se svou čeládkou v katovnách, které se stavěly
mimo města nebo na jejich okrajích v zastrčených uličkách, někdy jako
součásti hradeb. Kat byl omezován různými diskriminačními opatřeními, měl
"své" místo v kostele i hostinci. Styk s ním obvykle znamenal pro ostatní
obyvatele většinou ztrátu na cti a postavení. Kat patřil k výkonnému aparátu
hrdelního soudu a podléhal městskému rychtáři. Do města byl přijímán vždy za
předem určených podmínek.
V některých městech působil vedle kata i pohodný (ras), který prováděl různé
hygienické služby, odstraˇˇnoval zvířecí mršiny, zabíjel toulavé psy a
kočky, čistil záchodové jímky apod.
V případě, že město svého kata nemělo, vypůjčovalo si jej v sousedních
městech, z čehož měl další příjmy nad rámec svého řemesla. Pro město bylo
takové vypůjčování poměrně nákladné, protože platit se muselo jak katu a
jeho pacholkům, tak i ozbrojenému doprovodu, který jej přiváděl a odváděl.
Ke sníženým osobám patřil i posel (posel práva rychtářského, biřic, šatlavní
hospodář), který bydlel v šatlavě a pečoval o její vězně. Toto povolání bylo
rizikové z důvodu vlastní fyzické likvidace při útěku vězňů. Právní posel
vyzváněl při exekucích na zvonec, vyvolával je, v případě potřeby vykonával
menší tělesné tresty jako vymrskání či vyvedení z města a účastnil se
rychtářových nočních pochůzek. Úlohu právního posla je třeba posuzovat
individuálně, jelikož v dobové terminologii se tak někde označovali i kat a
pohodný.
Mistři ostrého meče se také uplatňovali při léčení, protože měli dobrou
příležitost seznámit se v mučírnách s lidským tělem. Jejich doménou byly
zejména zlomeniny, vykloubené končetiny a amputace.
Zatímco ve dne se bezúhonní lidé katovnám zdaleka vyhýbali, v noci je
příležitostně navštěvovali, aby získali různé léčivé byliny, rady či
šibeniční oprátky a jiné talismany pro domnělou kouzelnou moc.

Mučírny
Delikvent se mohl dostat do vězení několika cestami. Buď byl dopaden přímo
při činu a okamžitě zajištěn, nebo jej uvěznili z nařízení vrchnosti, vůle
městské rady či na základě žaloby postiženého. K zostření vazby se užívalo
pout na ruce, na nohy, i kombinovaných (na ruku a nohu), spojených řetězy.
Bederní pouta - obruče -, byla využívána k disciplinárním trestům. K
základnímu vybavení věznic náležely dvoudílné klády. Nicméně ani toto
opatření leckdy nezabránilo v útěku vězně.
Po předběžném výslechu byla sestavena žaloba a přednesena na zasedání
městské rady. Po zvážení všech okolností a faktů rada rozhodla, v případě,
že šlo trestné činy, s nimiž právní normy spojovaly trest smrti, o podání
obviněného k útrpnému právu, a to zejména, když ... "řeči pletl a tudy na
sebe veliké podezření uvedl".Stejně dopadl i ten, kdo se dobrovolně přiznal.
Trestní řízení mělo inkviziční, tj. vyhledávací charakter a předpokládalo
se, že dobrovolné doznání je neúplné, a že teprve při tortuře přizná
delikvent okolnosti svého trestného činu a uvede i další delikty a zvláště
pak své spolupachatele.
Poté očekával provinilce útrpný výslech. Před ním a během něho dostávala
městská rada i vrchnost žádosti delikventů, příbuzných a vlivných přátel ve
snaze dosáhnout jen podmínečného odsouzení a propuštění na revers.
Provinilec byl téměř vždy zaveden do mučírny a tam mučen dle předpisů
tortury bez ohledu na to, jestli se dobrovolně doznal nebo zapíral. Z
útrpných výslechů byly vyloučeny osoby vyššího stavu, mučeny neměly být
přirozeně děti. To se týkao i lidí starých, nduševně nemocných, němých a
hluchých a těhotných žen v šestinedělí. Někdy vykonalo své již ponuré
prostředí mučírny, případně představení kata či mučících nástrojů.
Způsob útrpných výslechů nebyl v Zemích koruny české dlouhé roky jednotný.
Útrpných výslechů se účastnili delegovaní konšelé, rychtář, kat se svými
pacholky a písař, který zapisoval vyznání do smolných knih. V případě, že
byli zajištěni spoluviníci a svědci, pak se v mučírně uskutečňovala jejich
konfrontace, tzv. vejvod. Pokud delikvent vydržel veškeré mučení bez
doznání, byl osvobozen. Leč takových osob nebylo mnoho a do dalšího života
si odnášely doživotní následky tortury.

Pranýř
Podmínečné odsouzení k trestu smrti bylo obvykle doprovázeno zahanbujícími
tresty u pranýře, kde stával delikvent po jistou dobu s potupnou maskou,
nákrčníkem či obojkem s hruškou v ústech, někdy s ukradenou věcí nebo jiným
způsobem vyvedeno, co delikvent udělal. Poté býval vymrskán z města metlou.
S vypovězením souviselo dále i cejchování neboli štrýchání cejchu či štrýchu
označujícím provinilce na viditelném místě.
Pranýře stávaly na náměstích před radnicemi, tedy na frekventovaných
místech. Pranýře měly několik forem, od železné obruče či obojku
připevněného ke zdi radnice, kostela či jiné veřejné budovy, přes dřevěný
kůl či kamenný sloup až po stylově řešená lešení hanby (klece). V řadě měst
stávaly i koše pro trestání nepoctivých pekařů a řezníků nad vodou či
železné klece upevněné na řetězu.
Na pranýři byli vystaveni drobní zloději, jejich přechovávači a překupníci,
nactiutrhači a hlavně ti, kteří byli stíháni z důvodu mravopočestních
deliktů. Poněvadž to byla místa hanby, nesměl se jich obyčejný člověk
dotknout. Z toho důvodu byla obnova pranýře ceremoniální záležitost, které
se účastnili všichni obyvatelé města.

Popraviště
Byla zřizována nedaleko měst, zpravidla na rozcestích nebo návrších. Některá
města dokonce disponovala vícero popravními místy. Popravovalo se však také
na náměstí u pranýře, sporadicky v areálu radnice, ale i v místě činu.
Popravy byly veřejné a prováděly se tak, aby se jich mohl zúčastnit velký
počet obyvatel, z čehož vyplývá jejich zřejmý zastrašovací charakter.
Šibenice bývaly obvykle zděné stavby s dveřmi a vysokou podezdívkou, z které
se zvedaly sloupy spojené trámy. Vnitřní prostor sloužil jako pohřebiště
popravených. Stejně jako pranýř se šibenice opravovala vždy tak, aby se
práce s tím spojené nestaly podnětem k urážce cti řemeslníků. V případě, že
město nemělo svojí šibenici, popravovalo se na stromech.
Kapitální tresty doprovázely zostřující tělesné tresty, které kat vykonával
cestou na popraviště, na něm či vedle něho, případně též po exekuci na
mrtvém těle (štípání kleštěmi, rvaní jazyka či utnutí ruky, nosu, uší apod.)
Pokud nemohl odsouzenec jít sám, přivážel ho kat na káře. Mohl však být také
šmejkán koněm na dřevěném voru či na "sucho".
Na popravišti měl delikvent potvrdit pravdivost svého vyznání. Svědci měli
poslední možnost odvolat své výpovědi, právě tak jako odsouzenec čímž si
vysloužil další výslech v mučírně.
Odsouzenec mohl ještě na popravišti prosit o milost. Tradičně se u nás
zachovával zvyk, že když popravčí sekl špatně a i po třetí ráně žil či se
přetrhla oprátka, byl odsouzenec omilostněn.
Trest smrti stětím byl považován za projev milosti a byl výhradně konán na
šlechtě. Těžkým trestem bylo upálení zaživa a lámání kolem, jež se
uskutečňovalo tak, že odsouzenec ležel na zemi, připoután ke kolíkům, a kat
mu lámal nohy a ruce okovaným kolem. Lámání od hlavy dolů bylo považováno za
trest mírnější, neboť mohla smrt nastat zlomením vazu. Při vplétání do kola
se obvykle nakládalo s již mrtvým tělem leč byly i vyjímky. Při čtvrcení či
kuchání ležel odsouzenec rovněž na zemi přičemž mu kat usekával končetiny,
sporadicky byly údy rvány i koňmi. Časté bylo též zahrabání zaživa za vraždu
novorozeněte či zazdění.
Obrázek
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2718
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Kati a vše kolem nich (mučírny, postupy, popraviště, atd.)

Příspěvek od mikey.88 »

Osud provinilce po zatčení:

Maršálek napsal:
...rozhodně to nebylo tak, že po útrpném výslechu byl ještě dotyčný mučen
v „mučírně“, pokud to výslovně nestanovil trest.

Pokud již mučený před popravou svojí výpověď odvolal, tak byl opět odveden k
výslechu. Pokud provinilec po zatčení zapíral své komplice, tak opět byly
tyto údaje vyzvídány u výlechu, třebaže provinilec konal čin sám. Takové
bylo ve vrcholném a pozdním středověku smýšlení, že zločinec zřídka jedná
sám (loupeže, vraždy, atd.) ;)

...Městským soudem byl nejprve proveden předběžný výslech a pokud se
jednalo o závažnější trestný čin, byl obviněný předán k výkonu útrpného
práva – k tortuře. Stalo se tak zpravidla i tehdy, když se obviněný ke svému
činu před městskou radou přiznal a to z toho důvodu, aby při bolestech
vyjevil všechny další okolnosti svého zločinu, aby prozradil své případné
kumpány, nebo se doznal k dalším svým prohřeškům. Již samotným obviněním se
tak člověk ocitl ve velmi svízelné situaci. Čekalo ho v každém případě
kruté, často mrzačící mučení, při kterém ho většinou donutili přiznat se i k
tomu co neudělal a potom následoval tvrdý trest – často trest absolutní,
někdy ještě doplněný dalšími bolestivými zostřujícími tresty.
Obrázek
Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Kati a vše kolem nich (mučírny, postupy, popraviště, atd

Příspěvek od maser »

silva-nortica.blog.cz
beadlemo
Příspěvky: 6
Registrován: So 17. Lis 2012 5:09:06
Kontaktovat uživatele:

-

Příspěvek od beadlemo »

na nový klíč si připrav kolem 120€. Určitě bych deaktivoval staré klíče, aby se nedalo s vozem odjet či na dálku odemknout. Mechanický zámek ale takto neošetříš.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host