Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
Moderátor: Sovinec
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.140
Houby profesionál vzhledem k tomu, že po mě pořát někdo něco chce šít, stříhat a pod. tak nemám čas na to, abych šila ručně. Ručně mám jen knoflíky, dírky a obšití průkrčníku a dolního okraje rukávu. Dokonce byly šaty tak krátké, že jsem je musela nadstavovat lemem Záda a rukávy jsou špatně, protože jsem je neměřila já, to už je holt riziko šití sama na sebe.
A to byste nevěřili, jak dlouho mi trvalo vysvětlilt učitelce (na textilní dílně) jak mi má našpendlit klíny a zakreslit okraj kápě...si někdy říkám, že raději budu chodit na akce jen v pytli od brambor
PS: ty knoflíčky tam vážně jednou přibydou...pokud je někde neztratím mezi tím než si na to zase najdu čas
A to byste nevěřili, jak dlouho mi trvalo vysvětlilt učitelce (na textilní dílně) jak mi má našpendlit klíny a zakreslit okraj kápě...si někdy říkám, že raději budu chodit na akce jen v pytli od brambor
PS: ty knoflíčky tam vážně jednou přibydou...pokud je někde neztratím mezi tím než si na to zase najdu čas
Aures in anima me pulsat
- Josephus Titus
- Příspěvky: 236
- Registrován: Pá 12. Zář 2008 7:56:35
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.140
Kiky, ty šaty jsou suprové! Jsi vážně dobrá. A skvělým zpsůobem kombinují maličko drahé a ne tak
K tématu, o nemž byla řeč. Stejně jako Masér nezpochybňuje sváteční šat, ani já nezpochybňuji chudnoucí šlechtu a vztahové rozdíly mezi šlechticem a poddaným. Jakkoliv přesvědčený demokrat, nejsem zastáncem demokratičnosti v našich rekonstrukcích.
Jen jsem chtěl říci (kdysi, když o tom tady byla řeč), že dobová společnost je příliš složitá na to, aby se dala popsat pouhou bipolaritou.
A oděv je jeden z těch aspektů, kde prostě bipolarita moc roli nehraje. Tam prostě závisí na především (i když zdaleka ne výhradně) jiných faktorech, než kdo je pán a kdo poddaný.
Chudoba šlechty navíc nemusí být přímo korelována s chudobou v oděvu. S šedí či hnědí. (btw: máte vůbec předpokládanou korelaci čím doložit?!) Tam opět záleží i na jiných věcech. A všudypřítomný estetický trend prostě nelze ignorovat. Vůbec to neznamená, že by barvy měly být jako z iluminací. (Záleží taky na tom z jakých - kdybychom se řídili Mandevillou nebo Hodinkami Jany z Everaux, jsme šediví všichni. Ten, kdo bude tvrdit, že má oděv vybarvený přesně podle iluminace, mě naštve prakticky stejně jako ten, kdo iluminace a priori odmítá).
Pak je tu otázka "přezdobenosti". Především by mě zajímalo, kdy je oděv přezdobený a kdo to určuje. Dnešní kritéria na tehdejší dobu aplikovat dost dobře nejdou, z našeho pohledu je tehdejší móda poněkud kolotočářská. Kdy je oděv přezdobený? Když je barevný? V dalekém Herjofsnessu nebylo obyvatelům zatěžko dovážet k barvení šatů boryt, který tam určitě nerostl (zato u nás je schopen i zplaňovat a když se k nám dovážel, tak namísto z dálky z poměrně blízkého Durynska) Znovu říkám, podívejme se na výtvarné umění. Jak barevné jsou třeba venkovské kostely, včetně těch, které namísto profesionálního malíře vymaloval nějaký místní umělec (třeba Dráchov). Barvy provázela život tehdejšího člověka, neobešla se bez nich slavnost či oslava boha a to prostě má na vkus vliv. A když badatel nevěří iluminacím, ať si za analogii vezme třeba pozdější lidové kroje. Navíc, je opravdu namístě považovat za přezdobený jenom proto, že je barevný, když tehdejší měšťané nosily oděv zdobené zlatem, drahými kameny, velkými perlami a kožešinami a o šlechtě už vůbec nemluvě?
Proti tomu být oděv zlatem nezdobený ani přezdobený, ani neúnosně drahý.
A pak je tu otázka poslední módy viz:
Poslední módu nejsme prakticky schopni zachytit, na to je naše rozlišovací měřítko příliš hrubé. Nanejvýš můžeme hovořit o skutečně obecných módních trendech. Ne víc. Ale to není "poslední móda".
A móda jako taková:
Valkoun to popsal dobře. Působí celá společnost. Když nejde jedinec za módou, jde ona za ním. Postihuje jak pány, tak nuzné sedláky. Není to jenom otázka vztahu panstva a služebnictva. Samozřejmě, že je potřeba brát potaz společenské postavení, geografický rozhled atd. V tomto ohledu však ale Karlovci představují tu světáčtější část společnosti. I tak malý pán jako je Petr Meissner se na Karlovských akcích setkává s velkými pány a jeho služebnictvo s jejich služebnictvem. Není to (nemělo by být) jistě setkávání demokratické a pohodové, ale semínko to zasadí, ne že ne.
Kiky, moc se omlouvám, že ti tímhle zapleveluji vlákno. I mé popíchnutí bylo nadsazené a pravda je, že sis je úplně nezasloužila. V tvé volbě opravdu problém nevidím.
Ještě více se omlouvám úplně všem, že píšu tak obecně a nekonkrétně. Téma je to složité a hodné dlouhé a podrobné debaty. Bohužel je to trochu nad mé časové i silové možnosti.
Příspěvky navrhuji nemazat, ale přesunout jinam.
K tématu, o nemž byla řeč. Stejně jako Masér nezpochybňuje sváteční šat, ani já nezpochybňuji chudnoucí šlechtu a vztahové rozdíly mezi šlechticem a poddaným. Jakkoliv přesvědčený demokrat, nejsem zastáncem demokratičnosti v našich rekonstrukcích.
Jen jsem chtěl říci (kdysi, když o tom tady byla řeč), že dobová společnost je příliš složitá na to, aby se dala popsat pouhou bipolaritou.
A oděv je jeden z těch aspektů, kde prostě bipolarita moc roli nehraje. Tam prostě závisí na především (i když zdaleka ne výhradně) jiných faktorech, než kdo je pán a kdo poddaný.
Chudoba šlechty navíc nemusí být přímo korelována s chudobou v oděvu. S šedí či hnědí. (btw: máte vůbec předpokládanou korelaci čím doložit?!) Tam opět záleží i na jiných věcech. A všudypřítomný estetický trend prostě nelze ignorovat. Vůbec to neznamená, že by barvy měly být jako z iluminací. (Záleží taky na tom z jakých - kdybychom se řídili Mandevillou nebo Hodinkami Jany z Everaux, jsme šediví všichni. Ten, kdo bude tvrdit, že má oděv vybarvený přesně podle iluminace, mě naštve prakticky stejně jako ten, kdo iluminace a priori odmítá).
Pak je tu otázka "přezdobenosti". Především by mě zajímalo, kdy je oděv přezdobený a kdo to určuje. Dnešní kritéria na tehdejší dobu aplikovat dost dobře nejdou, z našeho pohledu je tehdejší móda poněkud kolotočářská. Kdy je oděv přezdobený? Když je barevný? V dalekém Herjofsnessu nebylo obyvatelům zatěžko dovážet k barvení šatů boryt, který tam určitě nerostl (zato u nás je schopen i zplaňovat a když se k nám dovážel, tak namísto z dálky z poměrně blízkého Durynska) Znovu říkám, podívejme se na výtvarné umění. Jak barevné jsou třeba venkovské kostely, včetně těch, které namísto profesionálního malíře vymaloval nějaký místní umělec (třeba Dráchov). Barvy provázela život tehdejšího člověka, neobešla se bez nich slavnost či oslava boha a to prostě má na vkus vliv. A když badatel nevěří iluminacím, ať si za analogii vezme třeba pozdější lidové kroje. Navíc, je opravdu namístě považovat za přezdobený jenom proto, že je barevný, když tehdejší měšťané nosily oděv zdobené zlatem, drahými kameny, velkými perlami a kožešinami a o šlechtě už vůbec nemluvě?
Proti tomu být oděv zlatem nezdobený ani přezdobený, ani neúnosně drahý.
A pak je tu otázka poslední módy viz:
Rozhodně nelze klást rovnítko mezi módu a polsední módu. A já navíc hovořím estetickém trendu, který prochází napříč celým stoletím a přesahuje ještě dále. Tady už vůbec nelze hovořit o poslední módě.Ježek napsal:Takový šlechtic měl těžko na to, aby své služebníky oblékal podle poslední módy...
Poslední módu nejsme prakticky schopni zachytit, na to je naše rozlišovací měřítko příliš hrubé. Nanejvýš můžeme hovořit o skutečně obecných módních trendech. Ne víc. Ale to není "poslední móda".
A móda jako taková:
Valkoun to popsal dobře. Působí celá společnost. Když nejde jedinec za módou, jde ona za ním. Postihuje jak pány, tak nuzné sedláky. Není to jenom otázka vztahu panstva a služebnictva. Samozřejmě, že je potřeba brát potaz společenské postavení, geografický rozhled atd. V tomto ohledu však ale Karlovci představují tu světáčtější část společnosti. I tak malý pán jako je Petr Meissner se na Karlovských akcích setkává s velkými pány a jeho služebnictvo s jejich služebnictvem. Není to (nemělo by být) jistě setkávání demokratické a pohodové, ale semínko to zasadí, ne že ne.
Kiky, moc se omlouvám, že ti tímhle zapleveluji vlákno. I mé popíchnutí bylo nadsazené a pravda je, že sis je úplně nezasloužila. V tvé volbě opravdu problém nevidím.
Ještě více se omlouvám úplně všem, že píšu tak obecně a nekonkrétně. Téma je to složité a hodné dlouhé a podrobné debaty. Bohužel je to trochu nad mé časové i silové možnosti.
Příspěvky navrhuji nemazat, ale přesunout jinam.
上人の口真似してやなく蛙
svatý muž řeční
a žába kváká
přesně jako on
svatý muž řeční
a žába kváká
přesně jako on
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
Tak jsem trochu pokročila ve svých svatečních šatech. Došila jsem konečně knoflíkové dírky a knoflíky, co mi chyběly na rukávech
Chtěla bych si je ještě pěkně vyšít. Kromě obšití průkrčníku a okrajů rukávu mě napadly ještě verze načtrtnuté na fotkách níže. Mezi těmito proužky by byly florální motivy.
Pak jsem zapracovala na sváteční pokrývce hlavy, Byla sice provizorní, ale pokud si myslíte, že by to mohlo vypadát nějak takto (tvarově) tak si to dovyšívám a dladím - chybí mi špendlíky a pod.
Chtěla bych si je ještě pěkně vyšít. Kromě obšití průkrčníku a okrajů rukávu mě napadly ještě verze načtrtnuté na fotkách níže. Mezi těmito proužky by byly florální motivy.
Pak jsem zapracovala na sváteční pokrývce hlavy, Byla sice provizorní, ale pokud si myslíte, že by to mohlo vypadát nějak takto (tvarově) tak si to dovyšívám a dladím - chybí mi špendlíky a pod.
Aures in anima me pulsat
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
Moje první pokusy účesu a závoje
Aures in anima me pulsat
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
Mám v plánu předělat svůj růžový houpeland na svrchník. Řekla bych, po předešlých zkušenostech, že kuchařce v táboře houpeland moc nesvědčí tudíž tu růžovou látku použiju jako podšívku a na vrchní mám nachystanou pěknou károvanou. Já bych si sice představovala něco volnějšího s volným tříčtvrtečním rukávem, ale byla jsem přesvědčována, že bych měla mít něco takového, ale na knoflíčky.
- Přílohy
-
- pinkwool01.jpg (223.48 KiB) Zobrazeno 6492 x
Aures in anima me pulsat
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
Sváteční šaty pěkné. Výšivka by se mi líbila v pruzích ve stejné výšce po celém obvodu včetně rukávů.
Ohledně svrchníku s 3/4 rukávem nevím kdo proti němu co má, ale já je mám rád pro jejich praktičnost. Hlavně jako druhou vlněnou vrstvu. Vypasované vlněné šaty, které jsou na tvém obrázku jsou sice pěkné, ale moc nezahřejí...
A ty kapsičky jsem tuším viděl výš cca ve výšce pasu.
Ohledně svrchníku s 3/4 rukávem nevím kdo proti němu co má, ale já je mám rád pro jejich praktičnost. Hlavně jako druhou vlněnou vrstvu. Vypasované vlněné šaty, které jsou na tvém obrázku jsou sice pěkné, ale moc nezahřejí...
A ty kapsičky jsem tuším viděl výš cca ve výšce pasu.
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
- Eliška z Rohozce
- Příspěvky: 353
- Registrován: So 12. Ún 2011 13:30:08
- Místo/Bydliště: Skalany
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
ty kapsy se tam dělají abys dosáhl na to, co máš na pásku... myslím, že ta výška je ok... Řekla bych, žes to viděl na té sloveně v modrém, co je má obšitý kožíškem (mimochodem suprový šaty a majitelka je celá krásná... ) a ta je má vysoko čistě z estetických důvodů a pásek pod to nenosí...
Jinak pokud to má být svrchník a ne jen další vrstva šatů, tak bych určitě šla do delších (asi těch 3/4 rukávů...) tohle tě fakt moc nezahřeje, i když je to hezký
Jinak pokud to má být svrchník a ne jen další vrstva šatů, tak bych určitě šla do delších (asi těch 3/4 rukávů...) tohle tě fakt moc nezahřeje, i když je to hezký
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
SLovenku si vybavuju má šaty i ona pěkné vytvarované
Vím, že se používají tyhle průstřihy na hrabání se ve věcech na pásku. Viděl jsem to i na iluminaci právě výš a to i na pánském oděvu. Na zdroj se neptej už je to dlouho
Vím, že se používají tyhle průstřihy na hrabání se ve věcech na pásku. Viděl jsem to i na iluminaci právě výš a to i na pánském oděvu. Na zdroj se neptej už je to dlouho
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
Moje vize svrchníku byla něco takového, ale nevím jak moc je to přijatelné. Znáte někdo interpretaci téhle iluminace (vím, že to je z Bible Václava, která je pro nás ještě neznámým pojmem... )? Není i na nás něco podobného v obrázcích?? Líbí se mi právě to, že to má ten tříčtvrteční volnější rukáv a tříčtvrteční délku a vypadá to, že by to mohlo být rozšiřované podobně jako houpelandy od prsou... Dalo by se to použít jako úplně svrchní vrstva přes cotehardii?
Aures in anima me pulsat
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Kristýna, kuchařka Petra Meissnera z Peterswaldu k r.1400
jasně, to je normálně houpelande, tj. klíny až podpaží.
Nezabud hrr!
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 9 hostů