Josephus Titus napsal:Snadno se rozvášním, jak jde o můj hlavní předmět studia. Pravda však je, že jsem rád, když se mám s kým hádat.

Už mi tu bylo smutno a nudno.

Uvidíme, jak se to vyvine.

Nevím jestli se to má někam vinout, když v diskuzi používáš výrazivo jako žáček základní nebo střední školy. Zkus prosím psát rozumně a věcně bez vulgarismů (ačkoli ne zcela vyřčených). Tím se diskuze jistě utříbí a zkvalitní.
Nu ale teď k tématu. Kristýna chce dělat kuchařku. Dneska si kuchařů vážíme, protože se nám starají o plný žaludky, neplivou do jídla a jsou taková ta zásadní postavička, která je všemi na našich pseudopiknikkových akcích milována. V minulosti tomu tak nebylo vždy. Pominu-li špičky v oboru, vařící nejlepší delikatesy na císařský stůl (nejen), pak obyčejný kucahřík/kuchařina svého pána mohla vidět za svůj život sotva párkrát (samozřejmě jsou možné výkyvy do obou stran). Většinu času byla zavřená v kuchyni, nebo se motala někde poblíž. Ještě před sto lety, když už tedy takovýto člověk potkal svého pána, tak musel zklopit zrak a nejlépe jít do kouta a se sklopeným zrakem koukat do něj. Jasně, teď se ozvete že je to úplně jiná doba. Ano je, ale náramě vyjadřuje vztah feudála a služebnictva a ten se z něčeho formoval. Je hezké že jsme všichni kamarádi a jezdíme si akce užít, ale středověk demokratický nebyl ať chceme nebo ne. Kuchařina byla prostě služebná a s tou panstvo vůbec nejednalo a nepřicházelo do styku.
Tolik k úvodu. Kiki, je možné mít vícero šatů, ale netlač to do přehnané zdobnosti, protože tvá postava ty lepší šaty neměla moc kde uplatnit. Maximálně tak na mši do kostela, svatba atd. Těch příležitostí zas nebylo tolik pro někoho koho chceš ztvárňovat. Bez jakéhokoli šovinismu je fakt, že ty patříš k "plotně" a volného času nemáš tolik.
Jinak šaty se vyvíjejí pěkně, za mě palec nahoru!
Mimochodem na Viasat History dávali dokumentární LH projekty, kdy se právě současní lidé museli vžít do takových rolí např. v edvardovské době, kolonizačním časům v Americe atd. První kuchařka, totálně vyfluslá a zničená odešla s brekem do týdne, protože to prostě nedávala. To jen k tomu posouzení našich romantických představ a jejich pořádným převáděním do praxe.
Ježek napsal:
Pochytávání panské módy služebnictvem sice částečně ano, ale koneckonců se tu bavíme o služebné (jedno, jestli poddané) rytíře, který měl pár lánů tu, pár lánů támhle, živobytí mu zajišťovalo nějaké manství od olomouckého biskupa (zadluženého Lacka), vrchol jeho representace byla účast na zemském soudu v Olomouci (byl tam nějaký spor) nebo nastoupení nového biskupa nebo udělení léna. Takový šlechtic měl těžko na to, aby své služebníky oblékal podle poslední módy, aspoň částečně. Čili tuhle záležitost si nejspíš řešilo samo služebnictvo. Jaký mělo geografický obzor? Jaké prostředky?
Jsou levná barviva tak sytá a barevná jako barvy iluminátorovy?
To není šedohnědá dojmologie 20. století, ale Morava 14. století, kde se pohání nebo zapisuje doslova každá koruna, žaluje se kvůli 2 lánům, meči nebo koni . Jak honosně se taková šlechta mohla oblékat? Jak barevně? A jak jejich služebnictvo (o které tu jde především)?
Bylo tu volání po faktech, není problém doložit v písemných pramenech.
Naprostý souhlas.