- Počátky rodu
Roku 2004 vydal David Papajík knihu "Páni ze Sovince, Dějiny rodu moravských sudích", v té zcela jednoznačně odmítá spojitost mezi pány z Holštejna a pány ze Sovinci, ikdyž to zase tak jednoznačné není. Z vývoje obou rodů je zřejmé, že na sebe byly nějakým způsobem napojeni. Váhu tomuto tvrzení přidává i fakt, že měli podobný, ne-li stejný, erb. Jediné, co o erbu pánech z Holštejna nevíme, jsou barvy. Páni ze Sovince a páni z Holštejna se na listinách se vyskytují často spolu a těsně za sebou, jsou spolu provázáni různými spolky, měli blízko sebe i některé majetky. Ale pokud je mi známo, sňatek mezi sebou neuzavřeli, což se mi zdá podivné, za předpokladu, že nejsou příbuzní. Právě s verzí příbuznosti těchto dvou rodů pracuje i Josef Plch v článku, ve kterém se věnuje návrhu erbu obci Holštejn. Není to profesionál, jako prof. Papajík, ale jen zapálený laik, ale jeho argumenty se mi zdají pádnější a logičtější, proto se přikláním ve věci počátcích pánů ze Sovince a pánů z Holštejna k jeho verzi.
Celý rozpor vznikl okolo jistého Voka, který může být jedna osoba, nebo i více. David Papajík v knize o pánech ze Sovince jednoznačně prohlásil, že Vok je z rodu pánů ze Sovince, a že neexistuje spojení s Vokem z Holštejna, který žil ve stejné době a mě stejný erb, aniž by použil jakoukoliv argumentaci (nebo jsem ji alespoň nenašel, možná je v knize o pánech z Holštejna). Josef Plch, který se tímto problémem zabýval přinejmenším do podobné hloubky, jako prof. Papajík ale dospěl k jiným výsledkům. Svou práci rozeslal některým historikům, kteří s verzí prof. Papajíka nesouhlasili, a i samotnému prof. Papajíkovi, nikdo ale nereagoval (což je obrovská škoda).
Abych se dostal k jádru věci - na rozdíl od prof. Papajíka ing. Plch nedospěl k tezi, že oni Vokové jsou dva (Vok ze Sovince a Vok z Holštejna), ale že je jen jeden, který je bratrem Pavla ze Sovince.
Tento Vok má být zakladatelem holštejnské větve rodu, a jeho bratr Pavel je zakladatelem sovinecké větve.
Změna v rodokmenu ale ovlivnila i osobu samotného Pavlíka ze Sovince, kterého představuji. Nyní to bude asi komplikovanější na orientaci, proto jsou přiloženy rodokmeny obou verzí, rodokmen od prof. Papajíka je umístěn níže, neboť v počátcích rodu se řídím rodokmenem od ing. Plcha, který ale končí osobou Pavlíka ze Sovince, a tehdy dostává slovo rodokmen prof. Papajíka.
Prof. Papajík pracuje s verzí, že Pavel (II.) byl mladším bratrem Voka (I.). Vok měl syna Pavla (III.) ze Sovince a Rašovic, který byl starším bratrancem Pavlíka (IV.) ze Sovince, který byl synem Pavla(II.) ze Sovince. Potom mi ale nedává smysl, proč se Pavel (III.) přestěhoval z bohatého Sovince a většiny sovineckých majetků přes půlku Moravy na podstatně chudší Rašovice, aby uvolnil místo svému mladšímu bratranci, synovi mladšímu z bratrů. Netvrdím, že se to stát nemohlo, ale přijde mi to nepravděpodobné.
Josef Plch tvrdí, že to bylo jinak. V jeho verzi byl Pavel (II.) ze Sovince otcem Voka ze Sovince a Pavla(III.) ze Sovince a Rašovic, kde Vok je starší bratr. Pavel (III.) by byl tedy strýcem Pavlíka (IV.) ze Sovince, kterému po otci připadl Sovinec a další majetky a Pavel (III.) ze Sovince odchází na Rašovice, protože mu prostě nic nezbylo. Tato verze se mi zdá podstatně pravděpodobnější, proto se jí budu v rámci rekonstrukce osoby Pavlíka ze Sovince řídit.
Vývoj rodu po Pavlíkovi zde bude v budoucnosti ...
- 1368 - první zmínka o Pavlu ze Sovince. Pavel zapisuje věno své manželce Kláře z Otaslavic. Jedná se o ves Pňovice s tvrzí, dvorem se dvěma poplužími a mlýnem, dále vsi Lávku, Ratiborov a Řítov. Klára však počátkem 70. let umírá.
- 1368 - Pavlík kupuje půl vsi Moravské loděnice s tvrzí od bratrů Aleše, Bohušky, Erazima a Záviše z Bystřice.
- 1371 - Pavlík pečetí závěť markraběte Jana Jindřicha.
- 1373 - Pavlík zapisuje věno své druhé manželce Kateřině z Kunštátu věno 125 hřiven na vsi Paseka. Toto se nelíbilo synu z prvního manželství Ješkovi. Tento svár vyústil v majetkové oddělení Ješka.
- 1373 - Pavel ze Sovince od Mikuláše z Loučky koupil ve Křivou.
- 1374 - Ješek potvzuje, že od otce přijal 300 hřiven grošů k rukám Půty z Holštejna a Pavla ze Sovince a Rašovic (bratranec). Svědky byli: markrabě Jan Jindřich, Benež z Kravař a Strážnice (nejvyšší komorník olomoucké cúdy), Jan ze Šternberka a Lukova, Ctibor z Cimburka, Albert ze Šternberka (litomyšlský biskup), Petr Hecht z Rosic a Pavel, Vok a Ješek z Holštejna.
- 22. duben 1376 - Pavlík ze Sovince a Jan z Lichtenburka a na Bítově ručí za správnost majetkových transakcí týkající se jihlavských měšťanů.
- 1377 - Zemřel strýc Pavlíka ze Sovince Pavel ze Sovince a Rašovic.
- 1377 - Pavel ze Sovince kupuje od Mikuláše z Loučky osm lánů, dva mlýny, dvě krčmy, tři podsedky, tvrz a lázeň ve vsi Loučce (dnes Dlouhá loučka - opravdu je dlouhá )
- 1378 - Pavlík ze Sovince, Beneš a Proček z Vildenberka, Půta z Holštejna a na Zdounkách, Vok z Holštejna a Sulík z Konice ručí za prodej Dolan a Tověře, které prodával Půta z Vildenberka a Loštic litomyšlskému biskupovi Albertovi ze Šternberka a proboštům Petrovi z Rožmberka a Sezimovi z Ústí. Pokud by došlo ke zmaření prodeje, měli ručitelé zaplatit 1000 hřiven grošů.
- 1378 - Pavlík ze Sovince vešel do spolku s Ješkem Kropáčem z Holštejna a jeho potomky.
- 1379 - Albert ze Šternberka kupuje vesnice Moravičany a Palonín od Beneše a Pročka z Vildenberka. Za správnost prodeje ručil Pavlík ze Sovince, Oldřich z Boskovic, Beneš z Kravař, Vok z Holštejna, Jan Kropáč z Holštejna.
- 1379 - Pavel ze Sovince spolu s dcerami jeho bratrance prodal Brodek u Prostějova. Poté prodal Oldřichu z Kostelce v Rašovicích dvůr, pět poplatných lánů, tři podsedky a desetinu vinice.
- 1380 - Pavel ze Sovince přenesl roční zádušní plat 5 a půl hřivny grošů z kláštera sv. Jakuba v Olomouckém předhradí do své vsi Paseka.
- 1381 - Pavel ze Sovince dal olomoucké kapitule na záduší své a svých příbuzných 3 hřivny grošů ročního platu na vsi Paseka . Z této listiny se dozvídáme, že Pavel nechal postavit kapli Panny Marie při minoritském klášteře v Uničově, a přál si, aby každou sobotu za jeho rod byla sloužena mše. Kdyby řeholníci svou povinnost zanedbávali, měli peníze připadnout uničovskému faráři.
- 1383 - Pavle kupuje od bratra Mikuláše z Loučky Adama jeho díl Loučky, jednalo se o dvůr se sedmi čtvrtěmi, šest a čtvrt lánu, mlýn se dvěma malými koly, kováře a patronátní právo ke zdejšímu kostelu.
- 6. února 1383 - markrabě Prokop daroval Pavlu ze Sovince svou vinici v Ivančicích a zároveň ji osvobodil od všech dávek a vyňal z horního práva. Byl to projev vděku za pomoc v první markraběcí válce (1381-1382). 20. dubna tento dar potvrdil markrabě Jošt v Olomouci.
- 29. května 1383 - markrabě Jošt spolu s Pavlem ze Sovince, Heraltem z Kunštátu, Janem st. z Meziříčí a Alšíkem z Lesnice vystavil dlužní úpis pro žida Schachnichcze.
- 18. října 1383 - Pavel ze Sovince ručí za prodej vesnice markrabětem Joštem Janovi z Lichtenštejna.
- 1384 - Pavel ze Sovince zapsal své manželce Kateřině z Kunštátu 150 hřiven grošů na vsi Lysice a 100 hřiven grošů Pasece.
- 1384 - Pavlík ze Sovince a Ješek Puška z Kunštátu se stali poručníky dětí Ondřeje z Bludova.
- 1384 - Poručníky dětí Pavlíka ze Sovince se stávají Štěpán z Holštejna a Vartnova, Vok z Kravař a Ješek Puška z Kunštátu.
- 1385 - Pavel ze Sovince je doložen jako markraběcí relátor k deskám. Zároveň prodal markraběti Joštovi ves Dlouhou loučku s tvrzí.
- 1389 - Pavel ze Sovince zapsal své manželce Kateřině z Kunštátu 330 hřiven grošů na vsích Paseka a Křivá.
- 1389 - Pavel ze Sovince prodává část Milešovic, které nejspíš zdědil po svém bratranci.
- 1391 - Pavlík protestoval proti prodeji části Vlkoše Albertem ze Šternberka a Zlína Hynkovi z Bouzova.
- 1391 - Pavlíka žaloval brněnský měšťan Petr o 100 hřiven a 15 grošů (později o 200 hřiven grošů) z jeho majetku v Huzové nebo i jiného majetku, který měl pod olomouckým biskupem (spor se táhl několik let)
- 1393 - Pavel se se synem Ješkem pohybují u dvora markrabete Jošta. Přijali jako půjčku 400 hřiven grošů. Za to měli s hradem i ostaním majetkem sloužit Joštovi, dokud nebude půjčka splacena. Jelikož měl ale markrabě Prokop v druhé markraběcí válce na severu Moravy převahu, páni ze Sovince přešli zpět na jeho stranu.
- 1393 - Jelikož Pavel neuspěl s protesty proti prodeji Vlkoše, zmocnil se ho násilím.
- 1393 - Pavlíka pohnali k manskému soudu žid Samuel s dcerou Sárou o 200 hřiven grošů, Petr z Lichnova o 200 hřiven grošů, Bohuš ze Šumvaldu o 300 hřiven grošů a Bohuš ze Zátoru o neupřesněnou sumu peněz.
- 1396 - Pavel ze Sovince se účastní spolu s dalšími významnými šlechtici uzavření landfrýdu.
- 1398 - Pavel spolu s Albertem a Jaroslavem ze Šternberka svědčí v Brně na reverzu Pročka z Bouzova, kterým potvrzoval markraběti Joštovi zástavu zeměpanského panství Rabštejn za 1300 hřiven grošů.
- 1398 - Pavel ze Sovince ještě více zabezpečuje svou ženu pro případ jeho smrti a zapisuje jí to stejné, jako zapsal své první ženě Kláře z Otaslavic roku 1368. Proti vkladu okamžitě odporoval Sulík z Konice jménem Ješka ze Sovince. Tvrdil, že tyto statky patří Ješkovi po jeho matce Kláře.
- 29. červen 1398 - poslední zasedání olomouckého soudu, kterého se Pavlík zúčastnil. Poté zemřel.
- * Nepsal jsem data, kdy příseděl u soudu, je jich poměrně hodně, a stejně by vás to nezajímalo
- Pavlík ze Sovince je poprvé zmiňován roku 1368, kdy dal některé majetky své manželce Kláře z Otaslavic. Většina zmínek o něm je mimo karlovskou dataci, ale dle mého vypovídají o jeho osobnosti, proto je zde vypíšu.
Pavel ze Sovince se snažil rozšířit své a rodinné majetky, ve velkém skupoval i prodával různé majetky. Často a pravidelně též příseděl zemskému soudu (většina opět po karlovské dataci, první zmínka roku 1374). Třikrát v Brně a patnáctkrát v Olomouci. Roku 1385 je doložen jako markraběcí relátor k deskám. Byla to jistě osoba aktivní, a to jak v politice, tak i v množení svého majetku..
O jeho chování vypovídá další (má oblíbená) zmínka:David Papajík napsal:V roce 1391 žaloval brněnský měšťan Petr Pavlíka o 100 hřiven a 15 grošů (později o 200 hřiven grošů) z jeho majetku v Huzové nebo i jiného majetku, který měl pod olomouckým biskupem (spor se táhl několik let). V roce 1393 pohnali Pavlíka k manskému soudu žid Samuel s dcerou Sárou o 200 hřiven grošů, Petr z Lichnova o 200 hřiven grošů, Bohuš ze Šumvaldu o 300 hřiven grošů a Bohuš ze Zátoru o neupřesněnou sumu peněz. Pavlík ze Sovince své spory většinou řešil tak, že se k jednání soudu nedostavoval.
A tento ďábel nekončí, vrací se i po smrti - Oldřich Hecht z Rosic se cítil poškozen Pavlíkem ze Sovince, a proto roku 1407 postupně žaloval jeho syny Pavla, Petra a Ješka, každého o 500 hřiven grošů za to, že se jejich otec (zmiňován jako Pavlík starý ze Sovince) zaručil za Štěpána z Vartnova a Voka staršího z Holštejna (Holštejni jsou příbuzní Sovinců), a když Oldřich Hecht z Rosic chtěl, aby záruky splnil, tak ho Pavlík ze Sovince odmítl.David Papajík napsal:Z pro nás ne zcela jasných důvodů si Pavlík (IV.) ze Sovince činil nárok na ves Vlkoš (na Přerovsku). V roce 1391 protestoval proti prodeji části Vlkoše Albertem ze Šternberka a Zlína Hynkovi z Bouzova. Jelikož se svými protesty neuspěl, rozhodl se vzít ze svého pohledu spravedlnost do svých rukou a v roce 1393 se Vlkoše i s tamní tvrzí násilím zmocnil. Od té doby drželi páni ze Sovince Vlkoš i s tvrzí do roku 1405, kdy asi byla navrácena právoplaté majitelce Elišce z Drahotuš, představené kláštera sv. Jakuba na olomouckém Předhradí.
Jeho hříchy jsou však zmírněny tím, že vystavěl kapli Panny Marie při minoritském klášteře v Uničově. Přál si, aby každou sobotu byla sloužena mše za jeho rod.
- Hrad Sovinec
Foto: Boubín Michal
- Přijíždíme-li k Sovinci od Uničova, musíme zdolat nápadný zlom mezi Hanou a Nízkým Jeseníkem. Vystřídá-li za Dlouhou Loučkou zamračené nebe déšť a jarní slunce sněhové pláně, jedeme dobře. Sovinec stojí již za onou zeměpisnou a podnebnou hradbou, avšak i tento drsný kraj patří k němu, a nebyl by bez málo úrodných políček, stád dobytka na svazích a klikatých cest Sovinec Sovincem.
Více o Sovinci ZDE.
- města
- Huzová (Husowia) - od počátku opevněné město, které leželo na spojnici Olomouce a Šternberka se Slezskem přes Zlaté Hory, což mu výrazně přispělo k rozkvětu. Později, když se trasy změnily, stagnovalo a začalo se mu říkat městečko. Po Druhé světové válce a odsunutí němců bylo zdemolováno téměř celé historické jádro a část historického předměstí, což byla katastrofa, ze které se Huzová už nevzpamatovala.
- Brunzejf (Ryžoviště) - hornické město, založené někdy před rokem 1318. Byly do něj vkládány velké naděje, co se těžby stříbra týče, ty ale nebyly naplněny a na přelomu 15. a 16. století město zpustlo. Velké škody napáchala i třicetiletá válka, a stejně jako Huzová bylo po odsunutí Němců vylidněno, a na předválečnou úroveň se již nedostalo.
- Brodek u Prostějova (zdědil 1377, 1379 prodá)
- vsi s tvrzí
- Pňovice (od 1368) - čtverhranná tvrz obdélníkového půdorysu 45x30 leží na pravém břehu řeky Oskavy. Pavel ze Sovince je pravděpodobný stavitel.
- Dlouhá loučka (od 1377)
- Moravská loděnice (polovina od 1368)
- Vlkoš (jestli oprávněně, toť otázka)
- Rašovice (roku 1377 zdědil, záhy prodal)
- Mrzatec - s dvorem, se všemi lesy, loukami, potoky a dalším příslušenstvím. Lénem od Heřmana z Hradce (herní událost).
- vsi
- Albrechtice (Albrechzdorf) – 7 a půl lánu
- Arnoltice (Arnoldorfer) – 11 lánů a mlýn
- Bohušice
- Dětřichova lhota (Ditrichowalhota) – nové osídlení
- Grunářov – 36 lánů a 2 mlýny (nejspíš se pod něj připsaly nejméně tři další vesnice: Jiříkov, Stránské, a jedna, kterou neznáme jménem, mezi Grunářovem a Stránským. (Dle F. DOSTÁL, K počátkům osídlení krajiny, 1928)
- Jiříkov
- Karlov
- Kněžpole
- Křivá - od 1373
- Lávka
- Lhotka
- Lomnice – nové osídlení
- Milešovice
- Mníšek (Genzidl) – 5 a půl lánu
- Moravice (Dolní a Horní)
- Mutkov (Muchochow) – nové osídlení
- Paseka
- Ratiborov
- Rulendorf (Rulendorfer) – 3 a půl lánu
- Řítov
- Sovinec
- Štáhle (Scaldorf) - 3 a půl lánu a mlýn s menším kolem
- Těchanov – 10 lánů, krčma a mlýn
- Tylov (Tylendorf) – nové osídlení
- Valšov (Waszow) – 3 a půl lánu a krčma
- Veveří (Einsiedel)
- Welendorf (Vajglov?) – 2 lány a mlýn s jedním kolem
- *Majetky k závěru datace (1377), většina z nich patřila Sovincům již dříve
Literatura
- Páni ze Sovince, Dějiny rodu moravských sudích; PAPAJÍK David
- Sovinec: hrad jižně od Rýmařova; VOJKOVSKÝ Rostislav
- Hrad Sovinec, ČAPKA Viktor; NIESNER Tomáš
- Lucemburská Morava; MEZNÍK Jaroslav
- Návrh znaku a vlajky pro obec Holštejn; PLCH Josef