Stránka 1 z 2

Pavel ze Sovince, moravský pán; 1368 - 1378

Odeslal: Po 09. Bře 2015 11:56:49
od Sovinec
Páni ze Sovince
Obrázek
  • Počátky rodu
    Roku 2004 vydal David Papajík knihu "Páni ze Sovince, Dějiny rodu moravských sudích", v té zcela jednoznačně odmítá spojitost mezi pány z Holštejna a pány ze Sovinci, ikdyž to zase tak jednoznačné není. Z vývoje obou rodů je zřejmé, že na sebe byly nějakým způsobem napojeni. Váhu tomuto tvrzení přidává i fakt, že měli podobný, ne-li stejný, erb. Jediné, co o erbu pánech z Holštejna nevíme, jsou barvy. Páni ze Sovince a páni z Holštejna se na listinách se vyskytují často spolu a těsně za sebou, jsou spolu provázáni různými spolky, měli blízko sebe i některé majetky. Ale pokud je mi známo, sňatek mezi sebou neuzavřeli, což se mi zdá podivné, za předpokladu, že nejsou příbuzní. Právě s verzí příbuznosti těchto dvou rodů pracuje i Josef Plch v článku, ve kterém se věnuje návrhu erbu obci Holštejn. Není to profesionál, jako prof. Papajík, ale jen zapálený laik, ale jeho argumenty se mi zdají pádnější a logičtější, proto se přikláním ve věci počátcích pánů ze Sovince a pánů z Holštejna k jeho verzi.
    Celý rozpor vznikl okolo jistého Voka, který může být jedna osoba, nebo i více. David Papajík v knize o pánech ze Sovince jednoznačně prohlásil, že Vok je z rodu pánů ze Sovince, a že neexistuje spojení s Vokem z Holštejna, který žil ve stejné době a mě stejný erb, aniž by použil jakoukoliv argumentaci (nebo jsem ji alespoň nenašel, možná je v knize o pánech z Holštejna). Josef Plch, který se tímto problémem zabýval přinejmenším do podobné hloubky, jako prof. Papajík ale dospěl k jiným výsledkům. Svou práci rozeslal některým historikům, kteří s verzí prof. Papajíka nesouhlasili, a i samotnému prof. Papajíkovi, nikdo ale nereagoval (což je obrovská škoda).
    Abych se dostal k jádru věci - na rozdíl od prof. Papajíka ing. Plch nedospěl k tezi, že oni Vokové jsou dva (Vok ze Sovince a Vok z Holštejna), ale že je jen jeden, který je bratrem Pavla ze Sovince.
    Tento Vok má být zakladatelem holštejnské větve rodu, a jeho bratr Pavel je zakladatelem sovinecké větve.

    Změna v rodokmenu ale ovlivnila i osobu samotného Pavlíka ze Sovince, kterého představuji. Nyní to bude asi komplikovanější na orientaci, proto jsou přiloženy rodokmeny obou verzí, rodokmen od prof. Papajíka je umístěn níže, neboť v počátcích rodu se řídím rodokmenem od ing. Plcha, který ale končí osobou Pavlíka ze Sovince, a tehdy dostává slovo rodokmen prof. Papajíka.

    Prof. Papajík pracuje s verzí, že Pavel (II.) byl mladším bratrem Voka (I.). Vok měl syna Pavla (III.) ze Sovince a Rašovic, který byl starším bratrancem Pavlíka (IV.) ze Sovince, který byl synem Pavla(II.) ze Sovince. Potom mi ale nedává smysl, proč se Pavel (III.) přestěhoval z bohatého Sovince a většiny sovineckých majetků přes půlku Moravy na podstatně chudší Rašovice, aby uvolnil místo svému mladšímu bratranci, synovi mladšímu z bratrů. Netvrdím, že se to stát nemohlo, ale přijde mi to nepravděpodobné.

    Josef Plch tvrdí, že to bylo jinak. V jeho verzi byl Pavel (II.) ze Sovince otcem Voka ze Sovince a Pavla(III.) ze Sovince a Rašovic, kde Vok je starší bratr. Pavel (III.) by byl tedy strýcem Pavlíka (IV.) ze Sovince, kterému po otci připadl Sovinec a další majetky a Pavel (III.) ze Sovince odchází na Rašovice, protože mu prostě nic nezbylo. Tato verze se mi zdá podstatně pravděpodobnější, proto se jí budu v rámci rekonstrukce osoby Pavlíka ze Sovince řídit.

    Vývoj rodu po Pavlíkovi zde bude v budoucnosti ...
    • Rodokmen
      Rodokmen dle Josefa Plcha, kterým se řídím v rámci rekonstrukce osoby Pavlíka ze Sovince
      Obrázek

      Z knihy Páni ze Sovince, Dějiny rodu moravských sudích, PAPAJÍK David.
      Obrázky vás po kliknutí přesměrují na větší.
      Obrázek

      Obrázek
Chronologický přehled*
  • 1368 - první zmínka o Pavlu ze Sovince. Pavel zapisuje věno své manželce Kláře z Otaslavic. Jedná se o ves Pňovice s tvrzí, dvorem se dvěma poplužími a mlýnem, dále vsi Lávku, Ratiborov a Řítov. Klára však počátkem 70. let umírá.
  • 1368 - Pavlík kupuje půl vsi Moravské loděnice s tvrzí od bratrů Aleše, Bohušky, Erazima a Záviše z Bystřice.
  • 1371 - Pavlík pečetí závěť markraběte Jana Jindřicha.
  • 1373 - Pavlík zapisuje věno své druhé manželce Kateřině z Kunštátu věno 125 hřiven na vsi Paseka. Toto se nelíbilo synu z prvního manželství Ješkovi. Tento svár vyústil v majetkové oddělení Ješka.
  • 1373 - Pavel ze Sovince od Mikuláše z Loučky koupil ve Křivou.
  • 1374 - Ješek potvzuje, že od otce přijal 300 hřiven grošů k rukám Půty z Holštejna a Pavla ze Sovince a Rašovic (bratranec). Svědky byli: markrabě Jan Jindřich, Benež z Kravař a Strážnice (nejvyšší komorník olomoucké cúdy), Jan ze Šternberka a Lukova, Ctibor z Cimburka, Albert ze Šternberka (litomyšlský biskup), Petr Hecht z Rosic a Pavel, Vok a Ješek z Holštejna.
  • 22. duben 1376 - Pavlík ze Sovince a Jan z Lichtenburka a na Bítově ručí za správnost majetkových transakcí týkající se jihlavských měšťanů.
  • 1377 - Zemřel strýc Pavlíka ze Sovince Pavel ze Sovince a Rašovic.
  • 1377 - Pavel ze Sovince kupuje od Mikuláše z Loučky osm lánů, dva mlýny, dvě krčmy, tři podsedky, tvrz a lázeň ve vsi Loučce (dnes Dlouhá loučka - opravdu je dlouhá :D)
  • 1378 - Pavlík ze Sovince, Beneš a Proček z Vildenberka, Půta z Holštejna a na Zdounkách, Vok z Holštejna a Sulík z Konice ručí za prodej Dolan a Tověře, které prodával Půta z Vildenberka a Loštic litomyšlskému biskupovi Albertovi ze Šternberka a proboštům Petrovi z Rožmberka a Sezimovi z Ústí. Pokud by došlo ke zmaření prodeje, měli ručitelé zaplatit 1000 hřiven grošů.
  • 1378 - Pavlík ze Sovince vešel do spolku s Ješkem Kropáčem z Holštejna a jeho potomky.
  • 1379 - Albert ze Šternberka kupuje vesnice Moravičany a Palonín od Beneše a Pročka z Vildenberka. Za správnost prodeje ručil Pavlík ze Sovince, Oldřich z Boskovic, Beneš z Kravař, Vok z Holštejna, Jan Kropáč z Holštejna.
  • 1379 - Pavel ze Sovince spolu s dcerami jeho bratrance prodal Brodek u Prostějova. Poté prodal Oldřichu z Kostelce v Rašovicích dvůr, pět poplatných lánů, tři podsedky a desetinu vinice.
  • 1380 - Pavel ze Sovince přenesl roční zádušní plat 5 a půl hřivny grošů z kláštera sv. Jakuba v Olomouckém předhradí do své vsi Paseka.
  • 1381 - Pavel ze Sovince dal olomoucké kapitule na záduší své a svých příbuzných 3 hřivny grošů ročního platu na vsi Paseka . Z této listiny se dozvídáme, že Pavel nechal postavit kapli Panny Marie při minoritském klášteře v Uničově, a přál si, aby každou sobotu za jeho rod byla sloužena mše. Kdyby řeholníci svou povinnost zanedbávali, měli peníze připadnout uničovskému faráři.
  • 1383 - Pavle kupuje od bratra Mikuláše z Loučky Adama jeho díl Loučky, jednalo se o dvůr se sedmi čtvrtěmi, šest a čtvrt lánu, mlýn se dvěma malými koly, kováře a patronátní právo ke zdejšímu kostelu.
  • 6. února 1383 - markrabě Prokop daroval Pavlu ze Sovince svou vinici v Ivančicích a zároveň ji osvobodil od všech dávek a vyňal z horního práva. Byl to projev vděku za pomoc v první markraběcí válce (1381-1382). 20. dubna tento dar potvrdil markrabě Jošt v Olomouci.
  • 29. května 1383 - markrabě Jošt spolu s Pavlem ze Sovince, Heraltem z Kunštátu, Janem st. z Meziříčí a Alšíkem z Lesnice vystavil dlužní úpis pro žida Schachnichcze.
  • 18. října 1383 - Pavel ze Sovince ručí za prodej vesnice markrabětem Joštem Janovi z Lichtenštejna.
  • 1384 - Pavel ze Sovince zapsal své manželce Kateřině z Kunštátu 150 hřiven grošů na vsi Lysice a 100 hřiven grošů Pasece.
  • 1384 - Pavlík ze Sovince a Ješek Puška z Kunštátu se stali poručníky dětí Ondřeje z Bludova.
  • 1384 - Poručníky dětí Pavlíka ze Sovince se stávají Štěpán z Holštejna a Vartnova, Vok z Kravař a Ješek Puška z Kunštátu.
  • 1385 - Pavel ze Sovince je doložen jako markraběcí relátor k deskám. Zároveň prodal markraběti Joštovi ves Dlouhou loučku s tvrzí.
  • 1389 - Pavel ze Sovince zapsal své manželce Kateřině z Kunštátu 330 hřiven grošů na vsích Paseka a Křivá.
  • 1389 - Pavel ze Sovince prodává část Milešovic, které nejspíš zdědil po svém bratranci.
  • 1391 - Pavlík protestoval proti prodeji části Vlkoše Albertem ze Šternberka a Zlína Hynkovi z Bouzova.
  • 1391 - Pavlíka žaloval brněnský měšťan Petr o 100 hřiven a 15 grošů (později o 200 hřiven grošů) z jeho majetku v Huzové nebo i jiného majetku, který měl pod olomouckým biskupem (spor se táhl několik let)
  • 1393 - Pavel se se synem Ješkem pohybují u dvora markrabete Jošta. Přijali jako půjčku 400 hřiven grošů. Za to měli s hradem i ostaním majetkem sloužit Joštovi, dokud nebude půjčka splacena. Jelikož měl ale markrabě Prokop v druhé markraběcí válce na severu Moravy převahu, páni ze Sovince přešli zpět na jeho stranu.
  • 1393 - Jelikož Pavel neuspěl s protesty proti prodeji Vlkoše, zmocnil se ho násilím.
  • 1393 - Pavlíka pohnali k manskému soudu žid Samuel s dcerou Sárou o 200 hřiven grošů, Petr z Lichnova o 200 hřiven grošů, Bohuš ze Šumvaldu o 300 hřiven grošů a Bohuš ze Zátoru o neupřesněnou sumu peněz.
  • 1396 - Pavel ze Sovince se účastní spolu s dalšími významnými šlechtici uzavření landfrýdu.
  • 1398 - Pavel spolu s Albertem a Jaroslavem ze Šternberka svědčí v Brně na reverzu Pročka z Bouzova, kterým potvrzoval markraběti Joštovi zástavu zeměpanského panství Rabštejn za 1300 hřiven grošů.
  • 1398 - Pavel ze Sovince ještě více zabezpečuje svou ženu pro případ jeho smrti a zapisuje jí to stejné, jako zapsal své první ženě Kláře z Otaslavic roku 1368. Proti vkladu okamžitě odporoval Sulík z Konice jménem Ješka ze Sovince. Tvrdil, že tyto statky patří Ješkovi po jeho matce Kláře.
  • 29. červen 1398 - poslední zasedání olomouckého soudu, kterého se Pavlík zúčastnil. Poté zemřel.
  • * Nepsal jsem data, kdy příseděl u soudu, je jich poměrně hodně, a stejně by vás to nezajímalo :P
Osobnost
  • Pavlík ze Sovince je poprvé zmiňován roku 1368, kdy dal některé majetky své manželce Kláře z Otaslavic. Většina zmínek o něm je mimo karlovskou dataci, ale dle mého vypovídají o jeho osobnosti, proto je zde vypíšu.
    Pavel ze Sovince se snažil rozšířit své a rodinné majetky, ve velkém skupoval i prodával různé majetky. Často a pravidelně též příseděl zemskému soudu (většina opět po karlovské dataci, první zmínka roku 1374). Třikrát v Brně a patnáctkrát v Olomouci. Roku 1385 je doložen jako markraběcí relátor k deskám. Byla to jistě osoba aktivní, a to jak v politice, tak i v množení svého majetku..
    David Papajík napsal:V roce 1391 žaloval brněnský měšťan Petr Pavlíka o 100 hřiven a 15 grošů (později o 200 hřiven grošů) z jeho majetku v Huzové nebo i jiného majetku, který měl pod olomouckým biskupem (spor se táhl několik let). V roce 1393 pohnali Pavlíka k manskému soudu žid Samuel s dcerou Sárou o 200 hřiven grošů, Petr z Lichnova o 200 hřiven grošů, Bohuš ze Šumvaldu o 300 hřiven grošů a Bohuš ze Zátoru o neupřesněnou sumu peněz. Pavlík ze Sovince své spory většinou řešil tak, že se k jednání soudu nedostavoval.
    O jeho chování vypovídá další (má oblíbená) zmínka:
    David Papajík napsal:Z pro nás ne zcela jasných důvodů si Pavlík (IV.) ze Sovince činil nárok na ves Vlkoš (na Přerovsku). V roce 1391 protestoval proti prodeji části Vlkoše Albertem ze Šternberka a Zlína Hynkovi z Bouzova. Jelikož se svými protesty neuspěl, rozhodl se vzít ze svého pohledu spravedlnost do svých rukou a v roce 1393 se Vlkoše i s tamní tvrzí násilím zmocnil. Od té doby drželi páni ze Sovince Vlkoš i s tvrzí do roku 1405, kdy asi byla navrácena právoplaté majitelce Elišce z Drahotuš, představené kláštera sv. Jakuba na olomouckém Předhradí.
    A tento ďábel nekončí, vrací se i po smrti - Oldřich Hecht z Rosic se cítil poškozen Pavlíkem ze Sovince, a proto roku 1407 postupně žaloval jeho syny Pavla, Petra a Ješka, každého o 500 hřiven grošů za to, že se jejich otec (zmiňován jako Pavlík starý ze Sovince) zaručil za Štěpána z Vartnova a Voka staršího z Holštejna (Holštejni jsou příbuzní Sovinců), a když Oldřich Hecht z Rosic chtěl, aby záruky splnil, tak ho Pavlík ze Sovince odmítl.

    Jeho hříchy jsou však zmírněny tím, že vystavěl kapli Panny Marie při minoritském klášteře v Uničově. Přál si, aby každou sobotu byla sloužena mše za jeho rod.
Majetek*
  • Hrad Sovinec
    • Obrázek
      Foto: Boubín Michal
      • Přijíždíme-li k Sovinci od Uničova, musíme zdolat nápadný zlom mezi Hanou a Nízkým Jeseníkem. Vystřídá-li za Dlouhou Loučkou zamračené nebe déšť a jarní slunce sněhové pláně, jedeme dobře. Sovinec stojí již za onou zeměpisnou a podnebnou hradbou, avšak i tento drsný kraj patří k němu, a nebyl by bez málo úrodných políček, stád dobytka na svazích a klikatých cest Sovinec Sovincem.
      Hrad Sovinec byl založen mezi 10. srpnem 1329 (vystupuje Vok z Huzové) a 18. červencem 1332 (objevuje se Pavel ze Sovince)Za Pavlíka ze Sovince se hrad rozšiřoval, zřejmě jako reakce na markraběcí války. Někdy v poslední čtvrtině 14. či počátkem 15. století vznikl kolem jádra úzký parkán. 1623 byl Sovinec prodán Řádu německých rytířů, o tři roky později byl bez boje vydán Dánům, kteří ho drželi do léta 1627, poté se vrátil zpět do rukou Řádu. Roku 1643 hrad dobyli Švédové, roku 1650 se dostal zpátky k Řádu. Věž byla původně vyšší, než je na obrázku, ale hrad roku 1784 vyhořel a věž byla snížena. Během Druhé světové války hrad sloužil Wehrmachtu jako zajatecký tábor pro francouzské důstojníky. Na konci války hrad vypálili hrad ruští vojáci, kteří ve sklepení našli zásoby francouzského koňaku a opili se. Verzí je víc, někdo říká, že si Rusové ze Sovince udělali cvičný terč pro granáty, jiný zase, že to byla nehoda. Od té doby je hrad ve správě státních institucí.

      Více o Sovinci ZDE.
      Obrázek
  • města
    • Huzová (Husowia) - od počátku opevněné město, které leželo na spojnici Olomouce a Šternberka se Slezskem přes Zlaté Hory, což mu výrazně přispělo k rozkvětu. Později, když se trasy změnily, stagnovalo a začalo se mu říkat městečko. Po Druhé světové válce a odsunutí němců bylo zdemolováno téměř celé historické jádro a část historického předměstí, což byla katastrofa, ze které se Huzová už nevzpamatovala.
    • Brunzejf (Ryžoviště) - hornické město, založené někdy před rokem 1318. Byly do něj vkládány velké naděje, co se těžby stříbra týče, ty ale nebyly naplněny a na přelomu 15. a 16. století město zpustlo. Velké škody napáchala i třicetiletá válka, a stejně jako Huzová bylo po odsunutí Němců vylidněno, a na předválečnou úroveň se již nedostalo.
    • Brodek u Prostějova (zdědil 1377, 1379 prodá)
  • vsi s tvrzí
    • Pňovice (od 1368) - čtverhranná tvrz obdélníkového půdorysu 45x30 leží na pravém břehu řeky Oskavy. Pavel ze Sovince je pravděpodobný stavitel.
    • Dlouhá loučka (od 1377)
    • Moravská loděnice (polovina od 1368)
    • Vlkoš (jestli oprávněně, toť otázka)
    • Rašovice (roku 1377 zdědil, záhy prodal)
    • Mrzatec - s dvorem, se všemi lesy, loukami, potoky a dalším příslušenstvím. Lénem od Heřmana z Hradce (herní událost).
  • vsi
    • Albrechtice (Albrechzdorf) – 7 a půl lánu
    • Arnoltice (Arnoldorfer) – 11 lánů a mlýn
    • Bohušice
    • Dětřichova lhota (Ditrichowalhota) – nové osídlení
    • Grunářov – 36 lánů a 2 mlýny (nejspíš se pod něj připsaly nejméně tři další vesnice: Jiříkov, Stránské, a jedna, kterou neznáme jménem, mezi Grunářovem a Stránským. (Dle F. DOSTÁL, K počátkům osídlení krajiny, 1928)
    • Jiříkov
    • Karlov
    • Kněžpole
    • Křivá - od 1373
    • Lávka
    • Lhotka
    • Lomnice – nové osídlení
    • Milešovice
    • Mníšek (Genzidl) – 5 a půl lánu
    • Moravice (Dolní a Horní)
    • Mutkov (Muchochow) – nové osídlení
    • Paseka
    • Ratiborov
    • Rulendorf (Rulendorfer) – 3 a půl lánu
    • Řítov
    • Sovinec
    • Štáhle (Scaldorf) - 3 a půl lánu a mlýn s menším kolem
    • Těchanov – 10 lánů, krčma a mlýn
    • Tylov (Tylendorf) – nové osídlení
    • Valšov (Waszow) – 3 a půl lánu a krčma
    • Veveří (Einsiedel)
    • Welendorf (Vajglov?) – 2 lány a mlýn s jedním kolem
  • *Majetky k závěru datace (1377), většina z nich patřila Sovincům již dříve
Mapka statků kolem Sovince k roku 1319 z knihy Páni ze Sovince, Dějiny rodu moravských sudích, PAPAJÍK David.
Obrázek


Obrázek

Literatura
  • Páni ze Sovince, Dějiny rodu moravských sudích; PAPAJÍK David
  • Sovinec: hrad jižně od Rýmařova; VOJKOVSKÝ Rostislav
  • Hrad Sovinec, ČAPKA Viktor; NIESNER Tomáš
  • Lucemburská Morava; MEZNÍK Jaroslav
  • Návrh znaku a vlajky pro obec Holštejn; PLCH Josef

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1378

Odeslal: Po 09. Bře 2015 11:57:13
od Sovinec
http://www.sartor.cz/2292-smaragdovy-br ... iraty.html

Objednáno, tak ať nemáme stejné kabátce :)

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1375

Odeslal: Po 09. Bře 2015 14:26:30
od scarvein
Nebude to pro Sovince az prilis velky luxus? :) Nebo by se pan rad dostal do vyssich kruhu a investoval cely majetek do reprezentace? :mrgreen:

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1378

Odeslal: Po 09. Bře 2015 14:34:53
od Sovinec
Sovinec není žádný šupák, jak si v Čechách myslíte :D S investováním majetku problém taky nemám, když je cizí teda :D Navíc mám ještě nějaké penízky od židů :D
Přemýšlel jsem, že to dám s něčím do mi-parti, ale uvidím.
Nicméně jsem otevřen argumentům :)

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1378

Odeslal: Po 09. Bře 2015 14:58:20
od Sovinec
Objevoval se často u Olomouckého soudu (příseděl), a často řešil spory na mannském soudu olomouckého biskupa, tak si myslím, že dbal na to, jak vypadá, a nebylo mu líto vyhodit peníze za luxusní látku.

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1378

Odeslal: Út 10. Bře 2015 12:14:09
od Eliška z Rohozce
ty prevíte... zrovna jsem si říkala, jestli ty svý gryfy nevyměnit za tuhle :D a tamty dát na něco jinýho :D no, aspoň jsi mi ušetřil peníze.... :)

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1378

Odeslal: Út 10. Bře 2015 13:20:38
od Sovinec
Vidíš, jak su moudrý. Nejen, že jsem předešel faux pas, dokonce jsem ti i ušetřil peníze.

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1378

Odeslal: Út 10. Bře 2015 17:21:59
od Eliška z Rohozce
njn, ovšem jak jinak, pane :)

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1378

Odeslal: Út 17. Bře 2015 21:45:09
od Sovinec
Tak jsem aktualizoval úvodní příspěvek. Pro nevěřící, že na tu látku opravdu mám jsem sepsal majetek k roku 1377. Příspěvek bude dále aktualizován.

Re: Pavel ze Sovince, moravský pán; 1365 - 1378

Odeslal: Stř 18. Bře 2015 8:09:11
od Ježek
Na tu Vlkoš se podívám, řešil sem to v souvislosti s pány z Drahotuš a Papajík tam má něco zle - minimálně neumí počítat