Takže potřeboval bych pomoct se zařazením těchto postav,abych věděl s jakým vybavením mám počítat. Má družina počítá momentálně 12 lidí a jejich postavení úplně dokončím až po této diskuzi. Z toho důvodu zde lehce nastíním život pana Ondřejea jeho syna Náhrada abych jste si dokázali představit z jakého prostředí pochází.
- před rokem 1349 již vlastní ves Pejšelo s tvrzí,dále ves Hokárec s dvorcem a osady Hodov a Říčánky (ty budou v roce 1425 vypáleny husity).
-1350 si ve vsi Hodov ponechává 16 lánů.
-1356 vyženil ves Hartíkovice (manželka Eliška)
-1365 kupuje ves Mašovice u Třebíče
-1371 až 1372 bojuje v Braniborsku
-1373 drží ves Vlčatín i s dřevěným "hlídkovým" hrádkem (časem odkáže své manželce)
-1385 prodává ves Mašovice a kupuje ves Štěpánovice u Znojma
Dále jsem našel pár zmínek ještě o dvou osadách,které by mu mohli patřit a je o nich několik zmínek. Ovšem jsou to spekulace a řadí se mezi zaniklé osady v letech 1420 - 1500.
Sousedské vztahy měli vesměs dobré a to především s rodem Tasovců a Budiši. Další zmínky jsou drsnějšího rázu a jako mála perlička je i dokonce zmínka,že po jedné "příhodě" (dost zajímavé) musel Náhrad z Pejšela s Budišem z Budišova "utéct ze země a zúčastnili se bitvy u Grunwaldu.
Takže bych uvítal každou radu,která by mne posunula vpřed. Finančně jsem schopen to samozřejmě zaštítit během 1 - 2 roků.
Informací nemám mnoho,ale vycházím z toho,že se jedná o movitější zemany jejichž majetek se i nadále rozrůstal. Což k jejich poloze i sousedům museli být vesměs tak trochu i šikulové.
Potřeboval bych vědět jak na tom mohli být s oděním pro všední den,ale i do boje (zde konkrétněji k roku 1371 -1372). Předpokládám,že dvorská služba je pasé. Nejbližší královská města (Brno,Znojmo,Jihlava) jsou ve vzdálenosti cca 50 - 60km. A nejbližší město je Třebíč,které dostalo 1335 privilégia jako Znojmo. Dále přichází v potaz Libětínská kupecka cesta (ve zkratce Kolín,Žďár,Vel. Mez.,Tasov Náměšť,Ivančice),která vedla přes území Tasovského rodu v údolí kde protéká Oslava.
Jde mě prostě jen o to jako měl možnost díky poloze kromě trhů v blízkém okolí dostat se ke kvalitním látkám a krejčím. Přístupu k novějším věcem. Řešit oděv spíš výšivkama? Mohl se vschopit na pancíř či mít možnost vůbec najít schopného platnéře? S tím souvisí i otázka rukavic,kterých je taky několik variant. Otázek by bylo,ale tyhle jsou pro mě nejdůležitější,protože z nich budu nadále vycházet. Děkuji.
Je toho docela dost a informací to rozhodně není málo, ale ještě trochu zapátrej:D
Neodpovím na všechno, protože zbrojím nerozumím, ale jednoznačně pokud máš doloženo 16 lánů v jedné vsi, a pak dvě další, nejsi tak malý zeman jak by si mohl někdo myslet. Tato vesnice má nejméně 6 statků.
Analogicky - pokud svobodník se 2 lány na Chebsku v roce 1396 má za povinnost nastoupit s kuší, na koni a s pacholkem s kopím, tak to znásob 8 a to na moravě je lepší výtěžnost půdy, to zn. že teoreticky i lepší možnost na zbohatnutí.
Dá se podle mě odhadnout, že tvrz mu byla málo a proto postavil dřevěný hrádek, to že jej pak nechal manželce by mě pravděpodobně vedlo k úvaze, že její věno bylo přibližně nejméně tak vysoké. To že prodal jednu vesnici a koupil jinou buď znamená, že ho to finančně vyčerpalo a koupil menší, a nebo naopak vydělával a koupil větší.
K tomu si zjisti co za bitvu to bylo v tom Braniborsku, na čí byl straně a zda si dovezl kořist. Skoro se mi zdá že zbohatl.
Další co mě napadá je souvislost hlídkového dřevěného hrádku a kupecké cesty, pokud by se dalo předpokládat právo k udržování pořádku, neslo by to opět příjem z pokut, samozřejmě mýtní nebo tržní právo, by bylo mnohem zajímavější ale to spíše nepředpokládám. Existence brodu na zmiňované říčce je také dobrá, většinou se tam kupecké vozy zdržely a potřebu ochrany opět bylo nutno platit.Nevím jak daleko je ta Třebíč, pokud budeme uvažovat o nedotknutelnosti mílového práva měla by být dále než 16 km.
Takže možnosti výdělku bych viděl jako velice dobré.
Co se týče zbrojí, pokud je doložena účast v bitvách, bych asi neřešil dostupnost zbrojířů v samotnému místu panství. Mohl si pořídit zbroj trofejní a když nic jiného seznámit se s pány, kteří mu mohli doporučit své zbrojíře.
K oblečení, škoda že nepopisuješ po jaké příhodě musel syn utéci, pokud by se jednalo např. o svádění žen, dalo by se předpokládat, že se jednalo o dobového hejska a podle toho by si volil šat.
To že synovi husité vypálily osady znamená nejspíše že k nim nepatřil, ti naopak nosili velmi skromné odění.
To že je dvorská služba passé neznamená že by se neoblékal honosně, jen se nejspíše nesetkal s tzv. Burgundskou módou. Ale při vojenském tažení by to asi také bylo možné. To bych jednoduše řešil oblečením dle vysoce urozených před rokem 1350. Možná pokud by si se rozhodle otce dělat staršího a usedlejšího by si mohl využít Maršálkovu práci, která končí zhruba 1330 s drobnými přesahy. Asi bych se vyhýbal zlatohlavu, ale bavlnu bych si naopak v nějakém pěkném provedení představit uměl.
Co se týče výšivek - pěkné, náročné a bohaté výšivky se hodí vždy a většina lidí zde je ocení. Rozhodně můžeš využít říční perly.
Ke družině - pokud máš 12 lidí, záleží na tom, kolik z nich by bylo urozených, ideálně pokud napíšeš kolik žen a mužů a pak můžeme zkusit sestavit tvoje kopí.
" Co je na světě nejjednodušší ?"
" Radit ostatním."
Thales z Milétu
Takže bych ti chtěl dodatečně moc poděkovat. Dalo mě to práci,ale podařilo se mě opět něco najít. Takže nejdříve k tomu dřevěnému hrádku.
Vycházím z práce p.Sadílka (historik,regionalista). Vezmu to velice ve zkratce. Hrádek ve Vlčatíně stál na výrazném pahorku o rozměrech 30x25m,který byl byl obklopen dvojtým příkopem a valem. Za komančů se zde lámal kámen (osobně jsem toto místo zatím jen 2x navštívil),takže je vše zničeno nebo srovnáno se zemí,ale i tak je na pár místech vidět,že příkop byl 100% 4m hluboký. Je zde minimum kamenné suti a skromné nálezy mazanice.
V písemných pramenech se uvádí až po založení zemských desek, a to už je v držení pyšelského panství. Ten pak nechal zapsat své manželce věnem i se vsí a příslušenstvím. Ta potom svým vnukum atd. až do roku 1447.
Mé dohady vypadají na jednoduchý raně gotický vyšinný hrádek s dřevohlinitou zástavbou,sloužící v průběho kolonizačního procesu. Zkusím zjistit nějaké vazby na lokátora vsi.
Ohledně útěku Náhrada z Pejšela je tak trochu divoký. Za kralování Václava IV. jsem dohledal,že zde docházelo k mnoha šarvátkám a různým rozepřím. Jedné z nich se zúčastnil Náhrad z Budišem. Kde pobrali dobytek na Račickém dvorci. Mistní vladyka si stěžoval u komendy německých rytířů v Hrotovicích,ke které odváděl nejen peníze,ale i naturálie. Došlo k hadrkování a nakonec "na nože". Od těch dob se to u nás jmenuje "na zabitých". Nakonec museli prchnout. Píšu to čistě ve zkratce. Zbytek dopíšu,ale musím to nějak srovnat .
a jako mála perlička je i dokonce zmínka,že po jedné "příhodě" (dost zajímavé) musel Náhrad z Pejšela s Budišem z Budišova "utéct ze země a zúčastnili se bitvy u Grunwaldu.