Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1383
Moderátor: Sovinec
- scarvein
- ČLEN SPOLKU a sponzor Brodce
- Příspěvky: 1187
- Registrován: Út 11. Kvě 2010 11:28:02
- Kontaktovat uživatele:
Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1383
O postavě:
Jan neboli Ješek z Vartenberka
vnuk statečného Jana z Vartenberka, proslulého a šlechetného vojáka (jak jej líčí Kronika Zbraslavská) který zahynul zasažen šípem do tváře při dobývání hradu Orlice v r. 1316 a syn jeho nejstaršího syna Václava neboli Vaňka, taktéž znamenitého válečníka, který táhl s králem Janem na pohanské Prusy v roce 1337 a téhož roku za to obdržel dědičně úřad nejvyššího čísníka pro svůj rod, a jeho manželky Anargy z Waldenburgu, zbožné paní, která konala poutě po míšeňských chrámech.
Císař Karel IV. potvrdil roku 1367 úřad královského číšníka oběma Vaňkovým synům – Janovi a Vaňkovi. Byl to úřad nejen politicky významný, ale zároveň i dosti výnosný. Nejvyšším číšníkům českého království náležel totiž poplatek z každé krčmy a hospody a nadto clo v Mladé Boleslavi, Soběnicích, Kněžmostě a Čáslavi a dvě vesnice - Postřižín u Kralup nad Vltavou a Kozárovice u Mělníka. Starší Jan navíc převzal po strýci Benešovi v roce 1366 úřad nejvyššího pražského pukrabího. Tento úřad již tak dost bohatého Jana, který vlastnil ještě rodový hrad a městečko Vartenberk a hrad Děvín s farními vesnicemi Osečná a Svébořice a spolu s bratrem držel ještě Jablonec a právo patronátní v Mimoni a část téhož městečka a nadto ještě clo v Mimoni na záhvožďské stezce, kde se prováželo do říse plátno, slaněčky, maso, sůl, loj, koření a kramářské zboží, tak tento úřad z výšeřečeného Jana, syna Václava z Vartenberka, udělal jednoho z nejmocnějších můžů v celém království.
Pražský purkrabí totiž spravoval celou řadu dosti rozlehlých lén kolem Prahy a byl vlastně nadřízeným a velitelem všech královských leníků, manů a purkrabí. V případě potřeby velel zemské hotovosti českého království a v případě nepřítomnosti panovníka jej teké zastupoval v předsednictví zemskému soudu. Nadto měl ještě na starosti vlastní výkon všeho práva, které bylo nalezeno na zemském soudu a jeho povinností byla také obecná ochrana míru a trestání zemských škůdců a vůbec boj s různými podvratnými živly.
Jan z Vartenberka byl zřejmě u Karla IV. poměrně dost oblíben a zůstal nejvyšším purkrabím až do smrti pana císaře. V roce 1373 se spolu se svým bratrem Vaňkem účastnil císařova slavného tažení do Branibor a potření markrabího Otty ve Fürstewalde. Roku 1380 vydal jeden z vůbec nejstarších česky psaných listů a to na ves Medný. Na svém panství pak nechal založit kamenný kostel v městečku Vartenberku a zasvětil jej svatému Zikmundovi, neboť přetím získal od císaře část hlavy tohoto světce jako relikvii. Na tento kostel pak také získal od papeže plnomocné odpustky právě na den sv. Zikmunda, takže snad můžeme předpokládat, že do Vartenberku poté směřovalo něco poutníků. Často byl také žádán od svých přátel aby se připojil k jejich listinám jako smluvce nebo jako svědek. Co se týká ještě otázek finančních, vedlo se mu s bratrem dobře a oba po celé zami hojně kupovali a prodávali. Nejvyšší purkrabí Jan zemřel v roce 1383 a zanechal po sobě manželku Kunu, šest nezletilých synů a neznámý počet dcer.
Pěčeť:
V pečeti Jana z Vartenberka najdeme polcený štít, vpravo mřežovaný doplňený přilbicí s křídly v klenotu a po stranách štítu džbán a pohár – odkaz na jeho úřad nejvyššího číšníka. Všechno vsazeno do oválu květinového tvaru s gotickou architekturou v pozadí. Po kraji je latinský nápis: Sigillum Iohannis de Wartimberk (Pečeť Jana z Vartenberka). Konkretne tahle pecet pochazi z darovaci listiny z roku 1376.
Vybádal a sepsal: Tomáš Zdeslav Straka (strejda scarvein pomohl s pečetí), pro větší slávu našeho pana Jana, nejvyššího pražského purkrabího. Vivat!
Použité zdroje (pro inspiraci až si budete chtít třeba sami zabádat):
BOBKOVÁ, L. a kol. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek 4b., Praha - Litomyšl, Paseka 2007.
ČECHURA, J. České země v letech 1310 - 1378, Lucemburkové na českém trůně I., Libri, Praha 1999.
FEISTNER, W. Geschichte der Stadt Wartenberg, 1927.
HALADA, J. Lexikon české šlechty díl I., Akropolis, Praha 1992.
HLEDÍKOVÁ, Z. Dějiny správy v českých zemích, NLN, Praha 2005.
KASÍK, S. Nejvyšší číšník království českého v rodě pánů z Vartenberka, in: Heraldická ročenka 1999 - 2000, Heraldická společnost v Praze, Praha 2000, s. 58 - 71.
KASÍK, S. Vartenberkové, in: Acta genealogica ac heraldica 10 2/1982.
KAVKA, F. Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355 - 1378), II. díl, Praha 1993.
KAVKA, F. Život na dvoře Karla IV., Apeiron, Praha 1993.
Ottův slovník naučný. Díl XXVI. (U-Vusin). s. 434, heslo "z Vartemberka", Argo/Paseka, Praha 2002 (reprint).
RAKOVÁ, I. Vývoj pozemkové držby pánů z Vartenberka v letech 1281 - 1415, in: Historická geografie 18 (1979), Praha 1979 s. 69 - 102.
RAKOVÁ I. Děčínská větev pánů z Vartenberka v době předhusitské, in: Z minulosti Děčínska a Českolipska, Děčín - Ústí nad Labem 1985, s. 333 - 356.
NOVOTNÁ, M. Karlštejnská manská soustava od svého vzniku do 80. let 14. století, rigorozní práce, FFUK - ústav českých dějin, 2008.
SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl. X. Boleslavsko, Argo, Praha 1995 (reprint).
SEDLÁČEK, A. Atlasy erbů české a moravské středověké šlechty svazek 5., Academia, Praha 2003.
SPĚVÁČEK, J.: Karel IV. Život a dílo (1316–1378), Svoboda, Praha 1980.
ŽITAVSKÝ P., Zbraslavská kronika - Chronicon aulae regiae , edice, Svoboda, Praha 1976
Listina s pečetí z r. 1379: ANM A 138
DD. 13. f. 172, 255
Jan neboli Ješek z Vartenberka
vnuk statečného Jana z Vartenberka, proslulého a šlechetného vojáka (jak jej líčí Kronika Zbraslavská) který zahynul zasažen šípem do tváře při dobývání hradu Orlice v r. 1316 a syn jeho nejstaršího syna Václava neboli Vaňka, taktéž znamenitého válečníka, který táhl s králem Janem na pohanské Prusy v roce 1337 a téhož roku za to obdržel dědičně úřad nejvyššího čísníka pro svůj rod, a jeho manželky Anargy z Waldenburgu, zbožné paní, která konala poutě po míšeňských chrámech.
Císař Karel IV. potvrdil roku 1367 úřad královského číšníka oběma Vaňkovým synům – Janovi a Vaňkovi. Byl to úřad nejen politicky významný, ale zároveň i dosti výnosný. Nejvyšším číšníkům českého království náležel totiž poplatek z každé krčmy a hospody a nadto clo v Mladé Boleslavi, Soběnicích, Kněžmostě a Čáslavi a dvě vesnice - Postřižín u Kralup nad Vltavou a Kozárovice u Mělníka. Starší Jan navíc převzal po strýci Benešovi v roce 1366 úřad nejvyššího pražského pukrabího. Tento úřad již tak dost bohatého Jana, který vlastnil ještě rodový hrad a městečko Vartenberk a hrad Děvín s farními vesnicemi Osečná a Svébořice a spolu s bratrem držel ještě Jablonec a právo patronátní v Mimoni a část téhož městečka a nadto ještě clo v Mimoni na záhvožďské stezce, kde se prováželo do říse plátno, slaněčky, maso, sůl, loj, koření a kramářské zboží, tak tento úřad z výšeřečeného Jana, syna Václava z Vartenberka, udělal jednoho z nejmocnějších můžů v celém království.
Pražský purkrabí totiž spravoval celou řadu dosti rozlehlých lén kolem Prahy a byl vlastně nadřízeným a velitelem všech královských leníků, manů a purkrabí. V případě potřeby velel zemské hotovosti českého království a v případě nepřítomnosti panovníka jej teké zastupoval v předsednictví zemskému soudu. Nadto měl ještě na starosti vlastní výkon všeho práva, které bylo nalezeno na zemském soudu a jeho povinností byla také obecná ochrana míru a trestání zemských škůdců a vůbec boj s různými podvratnými živly.
Jan z Vartenberka byl zřejmě u Karla IV. poměrně dost oblíben a zůstal nejvyšším purkrabím až do smrti pana císaře. V roce 1373 se spolu se svým bratrem Vaňkem účastnil císařova slavného tažení do Branibor a potření markrabího Otty ve Fürstewalde. Roku 1380 vydal jeden z vůbec nejstarších česky psaných listů a to na ves Medný. Na svém panství pak nechal založit kamenný kostel v městečku Vartenberku a zasvětil jej svatému Zikmundovi, neboť přetím získal od císaře část hlavy tohoto světce jako relikvii. Na tento kostel pak také získal od papeže plnomocné odpustky právě na den sv. Zikmunda, takže snad můžeme předpokládat, že do Vartenberku poté směřovalo něco poutníků. Často byl také žádán od svých přátel aby se připojil k jejich listinám jako smluvce nebo jako svědek. Co se týká ještě otázek finančních, vedlo se mu s bratrem dobře a oba po celé zami hojně kupovali a prodávali. Nejvyšší purkrabí Jan zemřel v roce 1383 a zanechal po sobě manželku Kunu, šest nezletilých synů a neznámý počet dcer.
Pěčeť:
V pečeti Jana z Vartenberka najdeme polcený štít, vpravo mřežovaný doplňený přilbicí s křídly v klenotu a po stranách štítu džbán a pohár – odkaz na jeho úřad nejvyššího číšníka. Všechno vsazeno do oválu květinového tvaru s gotickou architekturou v pozadí. Po kraji je latinský nápis: Sigillum Iohannis de Wartimberk (Pečeť Jana z Vartenberka). Konkretne tahle pecet pochazi z darovaci listiny z roku 1376.
Vybádal a sepsal: Tomáš Zdeslav Straka (strejda scarvein pomohl s pečetí), pro větší slávu našeho pana Jana, nejvyššího pražského purkrabího. Vivat!
Použité zdroje (pro inspiraci až si budete chtít třeba sami zabádat):
BOBKOVÁ, L. a kol. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek 4b., Praha - Litomyšl, Paseka 2007.
ČECHURA, J. České země v letech 1310 - 1378, Lucemburkové na českém trůně I., Libri, Praha 1999.
FEISTNER, W. Geschichte der Stadt Wartenberg, 1927.
HALADA, J. Lexikon české šlechty díl I., Akropolis, Praha 1992.
HLEDÍKOVÁ, Z. Dějiny správy v českých zemích, NLN, Praha 2005.
KASÍK, S. Nejvyšší číšník království českého v rodě pánů z Vartenberka, in: Heraldická ročenka 1999 - 2000, Heraldická společnost v Praze, Praha 2000, s. 58 - 71.
KASÍK, S. Vartenberkové, in: Acta genealogica ac heraldica 10 2/1982.
KAVKA, F. Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355 - 1378), II. díl, Praha 1993.
KAVKA, F. Život na dvoře Karla IV., Apeiron, Praha 1993.
Ottův slovník naučný. Díl XXVI. (U-Vusin). s. 434, heslo "z Vartemberka", Argo/Paseka, Praha 2002 (reprint).
RAKOVÁ, I. Vývoj pozemkové držby pánů z Vartenberka v letech 1281 - 1415, in: Historická geografie 18 (1979), Praha 1979 s. 69 - 102.
RAKOVÁ I. Děčínská větev pánů z Vartenberka v době předhusitské, in: Z minulosti Děčínska a Českolipska, Děčín - Ústí nad Labem 1985, s. 333 - 356.
NOVOTNÁ, M. Karlštejnská manská soustava od svého vzniku do 80. let 14. století, rigorozní práce, FFUK - ústav českých dějin, 2008.
SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl. X. Boleslavsko, Argo, Praha 1995 (reprint).
SEDLÁČEK, A. Atlasy erbů české a moravské středověké šlechty svazek 5., Academia, Praha 2003.
SPĚVÁČEK, J.: Karel IV. Život a dílo (1316–1378), Svoboda, Praha 1980.
ŽITAVSKÝ P., Zbraslavská kronika - Chronicon aulae regiae , edice, Svoboda, Praha 1976
Listina s pečetí z r. 1379: ANM A 138
DD. 13. f. 172, 255
Naposledy upravil(a) scarvein dne Út 13. Bře 2012 23:03:13, celkem upraveno 5 x.
V minulosti si boli ludia ovela blizsi... stare zbrane totiz este nemali dostatocny dostrel.
- scarvein
- ČLEN SPOLKU a sponzor Brodce
- Příspěvky: 1187
- Registrován: Út 11. Kvě 2010 11:28:02
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jesek - pracovne vlakno (presunie sa do Salonu hotove)
Nasleduje rodokmen z těchto stránek: http://www.historickaslechta.cz/gallery ... ici/04.jpg (s vyznačeným panem Haškem z Lemberka )
Pro doplnění: Nejstarší syneček Jan Ralsko byl zase dost povedenej vykuk. Dlužil kam se podíval a prošustroval rodový majetek, takže se mu začalo přezdívat Chudoba.
Pořád něco zastavoval a královskou tvrz Bělou, kterou měl v držení tak poničil, že musel zaplatit neuvěřitelnou pokutu 30 000 KOP pražských grošů králi a ještě se zavázat,
že uvede rybník do stavu před r. 1396. (To byla asi pořádná kalba ). Účastnil se (zřejmě kvůli dluhům) odboje proti Václavovi IV. a za husitství zase byl střídavě s
katolíky a kališníky, jak se mu to hodilo. ALE TO BY JEŠTĚ VŠECHNO NEBYLO TO NEJHORŠÍ!.
V roce 1398 se násilím zmocnil hradu Lemberka, když předtím měl nějaké příbuzenské neshody s tamním majitelem Haškem (naším milým panem Haškem z Lemberka!),
kterého po dobytí hradu nechal uvěznit ve věži, což pan Hašek nepřežil, chudák stará .
Pro doplnění: Nejstarší syneček Jan Ralsko byl zase dost povedenej vykuk. Dlužil kam se podíval a prošustroval rodový majetek, takže se mu začalo přezdívat Chudoba.
Pořád něco zastavoval a královskou tvrz Bělou, kterou měl v držení tak poničil, že musel zaplatit neuvěřitelnou pokutu 30 000 KOP pražských grošů králi a ještě se zavázat,
že uvede rybník do stavu před r. 1396. (To byla asi pořádná kalba ). Účastnil se (zřejmě kvůli dluhům) odboje proti Václavovi IV. a za husitství zase byl střídavě s
katolíky a kališníky, jak se mu to hodilo. ALE TO BY JEŠTĚ VŠECHNO NEBYLO TO NEJHORŠÍ!.
V roce 1398 se násilím zmocnil hradu Lemberka, když předtím měl nějaké příbuzenské neshody s tamním majitelem Haškem (naším milým panem Haškem z Lemberka!),
kterého po dobytí hradu nechal uvěznit ve věži, což pan Hašek nepřežil, chudák stará .
V minulosti si boli ludia ovela blizsi... stare zbrane totiz este nemali dostatocny dostrel.
- scarvein
- ČLEN SPOLKU a sponzor Brodce
- Příspěvky: 1187
- Registrován: Út 11. Kvě 2010 11:28:02
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jesek - pracovne vlakno (presunie sa do Salonu hotove)
Bojovy kostym:
Jeskova zbroj (hlavne jej celkova koncepcia) je inspirovana efigou Walthera von Hohenklingen:
Zatial je hotovo:
- Lytka+stehna s bocnicami su podla originalov v Churburgu, hrudny plat s opierkou na lancu taktiez.
- Platove kornutove rukavice su volnou a s rozmyslom zvolenou interpretaciou danej efigy a rukavic Karla VI.
- Jedinou vynimkou je slap na hlavu, ktory nema psi cumak ale ten stredovy nosovy chranic, ktory sa da v pripade potreby spustat dolu.
- Vsetko doplnuje rucne sity jupon - vypchavka z vlny medzi vrstvami z lanu, navrchu posita hodvabnym brokatom - relativne mala investicia produkujuca skvely efekt!
- novy rytiersky pas prinytovany na kozu, ktory bude drzat zbrane.[/color]
Treba dokoncit:
- Pod juponom by som spravne mal mat este zbrojny dublet a kruzkovu zbroj - zbroj je zakupena, na dublete sa zacne pracovat coskoro
- Novy slap s psim cumakom - bez hledi to v turnajoch a serioznejsich bitkach moc nepojde
Tu je vidiet moj kostym na rekonstrukcii bitky v Starej Lubovni (stav k roku 2010)
A tu je vidiet kostym v mierne civilnej adaptacii z Beckovskych slavnosti na Slovensku a na festivale v Trnave - roboti utocia (stav v lete 2011)
Nakoniec aktualny stav zo zimy 2012 - Panska bitva. Kostym vratane noveho rytierskeho pasu, ktory drzi mec a bazilard. Zbroj dostala nove ozdobe nytovanie:
Jeskova zbroj (hlavne jej celkova koncepcia) je inspirovana efigou Walthera von Hohenklingen:
Zatial je hotovo:
- Lytka+stehna s bocnicami su podla originalov v Churburgu, hrudny plat s opierkou na lancu taktiez.
- Platove kornutove rukavice su volnou a s rozmyslom zvolenou interpretaciou danej efigy a rukavic Karla VI.
- Jedinou vynimkou je slap na hlavu, ktory nema psi cumak ale ten stredovy nosovy chranic, ktory sa da v pripade potreby spustat dolu.
- Vsetko doplnuje rucne sity jupon - vypchavka z vlny medzi vrstvami z lanu, navrchu posita hodvabnym brokatom - relativne mala investicia produkujuca skvely efekt!
- novy rytiersky pas prinytovany na kozu, ktory bude drzat zbrane.[/color]
Treba dokoncit:
- Pod juponom by som spravne mal mat este zbrojny dublet a kruzkovu zbroj - zbroj je zakupena, na dublete sa zacne pracovat coskoro
- Novy slap s psim cumakom - bez hledi to v turnajoch a serioznejsich bitkach moc nepojde
Tu je vidiet moj kostym na rekonstrukcii bitky v Starej Lubovni (stav k roku 2010)
A tu je vidiet kostym v mierne civilnej adaptacii z Beckovskych slavnosti na Slovensku a na festivale v Trnave - roboti utocia (stav v lete 2011)
Nakoniec aktualny stav zo zimy 2012 - Panska bitva. Kostym vratane noveho rytierskeho pasu, ktory drzi mec a bazilard. Zbroj dostala nove ozdobe nytovanie:
Naposledy upravil(a) scarvein dne Út 20. Bře 2012 20:46:36, celkem upraveno 10 x.
V minulosti si boli ludia ovela blizsi... stare zbrane totiz este nemali dostatocny dostrel.
- scarvein
- ČLEN SPOLKU a sponzor Brodce
- Příspěvky: 1187
- Registrován: Út 11. Kvě 2010 11:28:02
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jesek - pracovne vlakno (presunie sa do Salonu hotove)
Zbrane:
Tak jsem o vikendu nafotil zbrane! Kdo byl na Morimondu, videl. Kdo nebyl, tady je dokumentace.
Mec:
Basilard:
Naposledy upravil(a) scarvein dne Út 13. Bře 2012 23:05:17, celkem upraveno 5 x.
V minulosti si boli ludia ovela blizsi... stare zbrane totiz este nemali dostatocny dostrel.
- scarvein
- ČLEN SPOLKU a sponzor Brodce
- Příspěvky: 1187
- Registrován: Út 11. Kvě 2010 11:28:02
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jesek - pracovne vlakno (presunie sa do Salonu hotove)
"Civilny kostym"
Jeskov kostym je vdaka jeho postaveniu velmi moderny a reprezentuje v mnoha ohladoch modne novinky z konca 80tych rokov 14. storocia.
Zatial je hotove: Lanove spodne pradlo - kosela a bruchy (kratke a uzsie tak aby nevyliezali z nohavic, ziadne vrece), oddelene nohavice z ciernej vlny s kasmirom (ma taky pekny lesk), vypchavany kabatec podla poslednej mody usity z ciernocierneho vzorovaneho brokatu. Nohavice sa uchytavaju prave na tento kabatec, nie na vestu. Fotka kabatca by sa tu mala v dohladnej dobe objavit. Na hlavu ako zakladna pokryvka lanova ciapocka a na nu cierny zamatovy chaperon ako pokryvka hlavna.
Na nohach sa skveju kotnikove topanky od Alana Kvasnicku s kozenou podrazkou a ozubami, koza samotna je zdobena floralnyn vzorovanim.
Dalej ho tiez zdobia jemne 5-prstove luxusne rukavice z najjemnejsej kozej koze (tie vsak este potrebuju dovysivat)
Zostava dokoncit:
Jesek by potreboval peknu zdobenu brokatovu kapucku, cestovny/lovecky plast a lovecky kostym celkovo.
Potreboval by tiez aj dlhsi ceremonialny plast, aby sa mal cim skviet v dobrej spolocnosti
Vyvoj grafickeho navrhu od roku 2010 po sucastnost (nejazdecka a jazdecka verzia):
-> -> ->
Zdobeny pas ke kabatci:
Tak jsem se dockal kovani z Ukrajiny - tady je hotovy pasek. Jemna kuze potazena sametem a zezadu zesilena lnem. Kovani jsou mosazna se vsazenymi fianity ruznych barev.
Jeskov kostym je vdaka jeho postaveniu velmi moderny a reprezentuje v mnoha ohladoch modne novinky z konca 80tych rokov 14. storocia.
Zatial je hotove: Lanove spodne pradlo - kosela a bruchy (kratke a uzsie tak aby nevyliezali z nohavic, ziadne vrece), oddelene nohavice z ciernej vlny s kasmirom (ma taky pekny lesk), vypchavany kabatec podla poslednej mody usity z ciernocierneho vzorovaneho brokatu. Nohavice sa uchytavaju prave na tento kabatec, nie na vestu. Fotka kabatca by sa tu mala v dohladnej dobe objavit. Na hlavu ako zakladna pokryvka lanova ciapocka a na nu cierny zamatovy chaperon ako pokryvka hlavna.
Na nohach sa skveju kotnikove topanky od Alana Kvasnicku s kozenou podrazkou a ozubami, koza samotna je zdobena floralnyn vzorovanim.
Dalej ho tiez zdobia jemne 5-prstove luxusne rukavice z najjemnejsej kozej koze (tie vsak este potrebuju dovysivat)
Zostava dokoncit:
Jesek by potreboval peknu zdobenu brokatovu kapucku, cestovny/lovecky plast a lovecky kostym celkovo.
Potreboval by tiez aj dlhsi ceremonialny plast, aby sa mal cim skviet v dobrej spolocnosti
Vyvoj grafickeho navrhu od roku 2010 po sucastnost (nejazdecka a jazdecka verzia):
-> -> ->
Zdobeny pas ke kabatci:
Tak jsem se dockal kovani z Ukrajiny - tady je hotovy pasek. Jemna kuze potazena sametem a zezadu zesilena lnem. Kovani jsou mosazna se vsazenymi fianity ruznych barev.
Naposledy upravil(a) scarvein dne Út 13. Bře 2012 23:36:59, celkem upraveno 5 x.
V minulosti si boli ludia ovela blizsi... stare zbrane totiz este nemali dostatocny dostrel.
- scarvein
- ČLEN SPOLKU a sponzor Brodce
- Příspěvky: 1187
- Registrován: Út 11. Kvě 2010 11:28:02
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jesek - pracovne vlakno (presunie sa do Salonu hotove)
Doplnky:
Jeskove ostruhy - pracovna verzia
V zatisi na stole u Roberta Moca. Nutne domlatit ozdobne nyty aj na horny remienok, ten spodny je tak trochu malo na ociach (majster kovac
sa utnul a tvrdil ze nie je jazdec )
Jeskov ruzenec - pracovna verzia
Malicko sme experimentovali s vyrobou ruzenca pouzitelneho na dobu karlovu a tu je vidiet par predbeznych vysledkov. Ruzencom este chybaju strapce, kriziky, musle a ine ozdoby (nie vsetko naraz, ale su na ceste ), ale inak su koralkove casti v ramci svojich medzi skompletovane. Pouzili sme hodvabnu snuru vo farbe kristovej krvi (tak ako sa na spravneho stredovekeho krestana patri!) a koralky z polodrahokamov.
Mame hotovy muzsky ruzenec (snuru) - avesy karneol, paternostery cierny achat so zdobnymi kovovymi (ehm zlatymi) kaplikmi a zensky ruzenec (uzavrety), avesy ruzenin, paternostery z ametystu zdobene taktiez kovovymi (ehm striebornymi) kaplikmi.
Muzsky ruzenec bude dozdobeny na jednej strane strapcom, na druhej bude pozlateny krizik so vsadenymi fianitmi (ktore sa budu tvarit ako zafiry).
Zensky ruzenec bude uzatvoreny su strapcom a s putnickou muslou.
Jeskove ostruhy - pracovna verzia
V zatisi na stole u Roberta Moca. Nutne domlatit ozdobne nyty aj na horny remienok, ten spodny je tak trochu malo na ociach (majster kovac
sa utnul a tvrdil ze nie je jazdec )
Jeskov ruzenec - pracovna verzia
Malicko sme experimentovali s vyrobou ruzenca pouzitelneho na dobu karlovu a tu je vidiet par predbeznych vysledkov. Ruzencom este chybaju strapce, kriziky, musle a ine ozdoby (nie vsetko naraz, ale su na ceste ), ale inak su koralkove casti v ramci svojich medzi skompletovane. Pouzili sme hodvabnu snuru vo farbe kristovej krvi (tak ako sa na spravneho stredovekeho krestana patri!) a koralky z polodrahokamov.
Mame hotovy muzsky ruzenec (snuru) - avesy karneol, paternostery cierny achat so zdobnymi kovovymi (ehm zlatymi) kaplikmi a zensky ruzenec (uzavrety), avesy ruzenin, paternostery z ametystu zdobene taktiez kovovymi (ehm striebornymi) kaplikmi.
Muzsky ruzenec bude dozdobeny na jednej strane strapcom, na druhej bude pozlateny krizik so vsadenymi fianitmi (ktore sa budu tvarit ako zafiry).
Zensky ruzenec bude uzatvoreny su strapcom a s putnickou muslou.
V minulosti si boli ludia ovela blizsi... stare zbrane totiz este nemali dostatocny dostrel.
- scarvein
- ČLEN SPOLKU a sponzor Brodce
- Příspěvky: 1187
- Registrován: Út 11. Kvě 2010 11:28:02
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1
Toto vlakno bude teraz sluzit na diskusiu k postave a vybaveniu a nasledne vysledky sa budu prezentovat v zamknutom vlakne v katalogu. Momentalne mi chyba nafotit kompletny kuzenec a civilny kostym, oboje sa dali vidiet na vikendovom seminare. Zacinam pomaly pracovat na kratsom loveckom/cestovnom plasti pre Jeska, bude mat zapinanie na gombiky na pravom ramene.
V minulosti si boli ludia ovela blizsi... stare zbrane totiz este nemali dostatocny dostrel.
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2718
- Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1
Moc pěkný Jak zbroj, tak civilní oděv. Za mě 10/10
PS: Čím více knoflíků na tom rameni (5 a výš), tím lépe to drží a nerozepíná se.
PS: Čím více knoflíků na tom rameni (5 a výš), tím lépe to drží a nerozepíná se.
Naposledy upravil(a) mikey.88 dne Čt 05. Dub 2012 19:27:28, celkem upraveno 1 x.
- scarvein
- ČLEN SPOLKU a sponzor Brodce
- Příspěvky: 1187
- Registrován: Út 11. Kvě 2010 11:28:02
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1
Budu na to myslet
V minulosti si boli ludia ovela blizsi... stare zbrane totiz este nemali dostatocny dostrel.
Re: Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1
pan jesek presedlal
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů