Co jedli předkové a co si dáme my?
Moderátor: maser
-
- Příspěvky: 58
- Registrován: Út 27. Led 2009 15:42:11
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Pavel na Besednici:Jestliže hodláš vystupovat jako šlechtic, tak ti nějaké smažení vajec rozhodně zatrhnem, protože by to bylo naprosto nevhodné vůči tvému postavení , od toho tam bude zřízena kuchyně.
Vejce se používají hojně do placek a omelet. V této podobě by ti mohli být podány jako příloha k jídlu (masu) a dokážu si jako přílohu představit i volská oka.
Osobně bych vejce míchaná neviděl až tak reálně, ať již kvůli estetické nevzhlednosti, nebo kvůli tomu, že se dají využít daleko lepším způsobem.
Nehledě na to, že na akci Karlovců bych vejce moc nedoporučoval brát, asi nebude kde je uskladnit a to zavání salmonelou....
Vejce se používají hojně do placek a omelet. V této podobě by ti mohli být podány jako příloha k jídlu (masu) a dokážu si jako přílohu představit i volská oka.
Osobně bych vejce míchaná neviděl až tak reálně, ať již kvůli estetické nevzhlednosti, nebo kvůli tomu, že se dají využít daleko lepším způsobem.
Nehledě na to, že na akci Karlovců bych vejce moc nedoporučoval brát, asi nebude kde je uskladnit a to zavání salmonelou....
Kdyby blbost nadnášela, polovina lidstva by se vznášela hlavou v oblacích a té druhé by se lépe žilo
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Trochu mimo, salmonela ve vejci teoreticky být může, ale nemnoží se v něm, ani v teple, uvědom si jak se z toho vejce dělá pták.(nebo plaz)
Množí se až v hotovém jídle, s vejci není při uskladňování žádný problém.
Množí se až v hotovém jídle, s vejci není při uskladňování žádný problém.
" Co je na světě nejjednodušší ?"
" Radit ostatním."
Thales z Milétu
" Radit ostatním."
Thales z Milétu
-
- Příspěvky: 58
- Registrován: Út 27. Led 2009 15:42:11
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Přiznám se rovnou, že jakým způsobem salmonela vzniká mi není prakticky známo. Vím pouze to, co nás učili ve škole, což jsem napsal v prvním příspěvku a také vím, jak lidi od higieny v provozovnách úpěnlivě hlídají skladování vajec.richardrg napsal:Trochu mimo, salmonela ve vejci teoreticky být může, ale nemnoží se v něm, ani v teple, uvědom si jak se z toho vejce dělá pták.(nebo plaz)
Množí se až v hotovém jídle, s vejci není při uskladňování žádný problém.
Kdyby blbost nadnášela, polovina lidstva by se vznášela hlavou v oblacích a té druhé by se lépe žilo
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Ad salmonela - myslet si, že salmonela se do vajec dostává zvenku, je docela nebezpečný omyl.
Salmonela ve vejcích žije!!!!!
Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium proniká do vejce z vaječníku, a to do žloutku formujícího se vejce. Zničí se pouze dobrým tepelným opracováním žloutku. Vaječný bílek kupodivu nenapadá. Nebezpečná jsou zejména kachní vejce, a to tepelně neopracovaná. Dobře vařená, pečená, smažená lze požívat bez obav.
Totéž platí o drůbežím masu - nedoporučuje se požívat je syrové nebo nedostatečně opracované, protože s velkou pravděpodobností salmonelu obsahuje.
Salmonele nevadí ani mráz - v mražených produktech přežívá a po rozmrazení se začne množit. Riziko snižuje dobré chlazení a rychlá a kvalitní tepelná úprava.
Nositeli salmonely u drůbeže jsou slepice, kachny a krůty - breberka v nich bydlí, jim neškodí, zato člověku ano.
Dalšími rizikovými zdroji jsou masa všeho druhu vč. zvěřiny a ryb, mléko a výrobky z vaječných žloutků (majonézy, likéry, krémy a pod.).
Salmonela ve vejcích žije!!!!!
Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium proniká do vejce z vaječníku, a to do žloutku formujícího se vejce. Zničí se pouze dobrým tepelným opracováním žloutku. Vaječný bílek kupodivu nenapadá. Nebezpečná jsou zejména kachní vejce, a to tepelně neopracovaná. Dobře vařená, pečená, smažená lze požívat bez obav.
Totéž platí o drůbežím masu - nedoporučuje se požívat je syrové nebo nedostatečně opracované, protože s velkou pravděpodobností salmonelu obsahuje.
Salmonele nevadí ani mráz - v mražených produktech přežívá a po rozmrazení se začne množit. Riziko snižuje dobré chlazení a rychlá a kvalitní tepelná úprava.
Nositeli salmonely u drůbeže jsou slepice, kachny a krůty - breberka v nich bydlí, jim neškodí, zato člověku ano.
Dalšími rizikovými zdroji jsou masa všeho druhu vč. zvěřiny a ryb, mléko a výrobky z vaječných žloutků (majonézy, likéry, krémy a pod.).
Naposledy upravil(a) Kordulka dne Stř 04. Bře 2009 12:36:52, celkem upraveno 1 x.
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Vejce se ve středověku podávala v mnoha úpravách, počínaje vařenými, přes pečená a smažená až po vejce v pokrmech.
Oblíbenou úpravou byla vejce ztracená - tedy rozklepnutá do omáčky, polévky, vinné nebo octové kořeněné vody, bujónu a povařená.
Vejce se ale i smažila na másle, jak již řekl Vladislav z Ralska - jako volská oka, ale i s cibulí a kořením, houbami, kousky masa apod. jako míchaná. Připravovaly se i různé vaječné sraženiny, omelety, žloutky se vymíchávaly do pěny (zvláštní, že bílkový sníh vrcholný středověk neznal) a připravovaly se svítky - to vše naslano i nasladko.
Vařená vejce se jedla jen tak, plněná, přelévaná omáčkami, zapékaná, sekaná v omáčkách a polévkách.
Soudě dle dostupných pramenů musela být spotřeba vajec ve středověku obrovská, protože jen těžko nalezneme pokrm, v němž by chyběla. Nalezneme je i v různých mléčných polévkách sladkých i slaných; nahrazují maso, takže ve všelijakých nocích, knedlích a dalších příkrmech, v sekaninách, kaších, v chlebech, koláčích, buchtách a jiném pečivu; pochopitelně v krémech, pudincích sladkých i slaných, sekaná v huspeninách a rosolech.
Vejce jsou např. velmi pěknou ozdobou v paštikách a sekaninách, kdy jsou vložena do středu těsta a po nakrájení pěkně barevně kontrastují s obalem. Stejně tak pěkně vypadá volské oko nebo ztracené vejce na čočce či hrachu, chutně a vkusně ozdobí sekané vejce guláš nebo tmavou omáčku k masu, je-li nasypáno na hotový pokrm...
Oblíbenou úpravou byla vejce ztracená - tedy rozklepnutá do omáčky, polévky, vinné nebo octové kořeněné vody, bujónu a povařená.
Vejce se ale i smažila na másle, jak již řekl Vladislav z Ralska - jako volská oka, ale i s cibulí a kořením, houbami, kousky masa apod. jako míchaná. Připravovaly se i různé vaječné sraženiny, omelety, žloutky se vymíchávaly do pěny (zvláštní, že bílkový sníh vrcholný středověk neznal) a připravovaly se svítky - to vše naslano i nasladko.
Vařená vejce se jedla jen tak, plněná, přelévaná omáčkami, zapékaná, sekaná v omáčkách a polévkách.
Soudě dle dostupných pramenů musela být spotřeba vajec ve středověku obrovská, protože jen těžko nalezneme pokrm, v němž by chyběla. Nalezneme je i v různých mléčných polévkách sladkých i slaných; nahrazují maso, takže ve všelijakých nocích, knedlích a dalších příkrmech, v sekaninách, kaších, v chlebech, koláčích, buchtách a jiném pečivu; pochopitelně v krémech, pudincích sladkých i slaných, sekaná v huspeninách a rosolech.
Vejce jsou např. velmi pěknou ozdobou v paštikách a sekaninách, kdy jsou vložena do středu těsta a po nakrájení pěkně barevně kontrastují s obalem. Stejně tak pěkně vypadá volské oko nebo ztracené vejce na čočce či hrachu, chutně a vkusně ozdobí sekané vejce guláš nebo tmavou omáčku k masu, je-li nasypáno na hotový pokrm...
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Kordulka: souhlas, mimochodem zkoušeli jsme vařit vajíčka v horkém popelu když jsem to neohlídal a dal jsem je do moc velkého žáru, měl jsem krásná volská oka a to za cca půl minuty ale to vaření je velmi rychlé a pro polní táboření šetří vodu a čas
A zrazuje, kdo nechce rozumět,
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Ke spotřebě vajec: Pokud vím, tak na peníze se místy a časem převedly všechny danitelné naturálie, až na vejce!
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Ono se to spíše smísilo, alespoň dle dostupných urbářů, do nichž jsem zatím měla možnost nahlédnout reálně i prostřednictvím internetu.trener napsal:Ke spotřebě vajec: Pokud vím, tak na peníze se místy a časem převedly všechny danitelné naturálie, až na vejce!
Avšak vejce a slepice skutečně přetrvávají jako forma naturální daně, zatímco ostatní komodity vč. robotní práce se postupně vyjadřují a platí penězi. Mezi pol. 15. až 17. století hovoří urbáře (landštejnský, prštický, vlasatický, neudorfský, janovický, hačkovský a další - řazeno chonologicky od nejstaršího) stejně - peníze, vejce (v kopách - jednotky, desítky dle velikosti hospodářství, za obec obvykle desítky či stovky kop dle počtu a zámožnosti obyvatel), slepice, někdy obilí...
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Setkala jsem se s názorem, že čočka se v Čechách ve středověku skoro vůbec nepěstovala a nejedla.
Takový názor je zcela nesmyslný.
Čočka se v Čehcách vyskytuje od cca 5. tisíciletí př.n.l. (Bylany u Kutné Hory) a v české historii nikdy nebyla kontinuita jejího pěstování přerušena. Spolu s hrachem byla sice především potravou chudých a používala se i pro např. přikrmování ryb chovaných v rybnících, ale i v panských kuchyních.
Někteří středověcí lékaři soudili o čočce, že je málo výživná "dělá špatné šťávy" a je těžce stravitelná. Moderní výzkumy však prokázaly pravý opak. Pro vysoký obsah bílkoviny je vhodná i jako náhrada masa a z luštěnin je nejsnáze stravitelná, takže je vhodná i pro malé děti.
Prameny:
Mgr. Adéla Procházková, Staročeské reálie - MU Brno 2007
Dějiny hmotné kultury, kap. IV. - kultura každodenního života od 13. do konce 15. století
Kateřina Kodýdková - Analýza rostlinných makrozbatků ze středověké odpadní jímky v Chrudimi - PřF JČU, katedra botaniky
PhDr. Jan Frolík, Příběh Pražského hradu "Pražský hrad na úsvitu dějin - 6. - 11. století" - VŠO Praha, pracovní texty
Mgr. Petr Kočár, Archeobotanický výzkum pražské Hostivaře
Magdalena Beranová, Jídlo a pití v pravěku a středověku -Academia, 2007
Environmentální archeologie - katedra archeologie FF UHK. pracovní texty
Takový názor je zcela nesmyslný.
Čočka se v Čehcách vyskytuje od cca 5. tisíciletí př.n.l. (Bylany u Kutné Hory) a v české historii nikdy nebyla kontinuita jejího pěstování přerušena. Spolu s hrachem byla sice především potravou chudých a používala se i pro např. přikrmování ryb chovaných v rybnících, ale i v panských kuchyních.
Někteří středověcí lékaři soudili o čočce, že je málo výživná "dělá špatné šťávy" a je těžce stravitelná. Moderní výzkumy však prokázaly pravý opak. Pro vysoký obsah bílkoviny je vhodná i jako náhrada masa a z luštěnin je nejsnáze stravitelná, takže je vhodná i pro malé děti.
Prameny:
Mgr. Adéla Procházková, Staročeské reálie - MU Brno 2007
Dějiny hmotné kultury, kap. IV. - kultura každodenního života od 13. do konce 15. století
Kateřina Kodýdková - Analýza rostlinných makrozbatků ze středověké odpadní jímky v Chrudimi - PřF JČU, katedra botaniky
PhDr. Jan Frolík, Příběh Pražského hradu "Pražský hrad na úsvitu dějin - 6. - 11. století" - VŠO Praha, pracovní texty
Mgr. Petr Kočár, Archeobotanický výzkum pražské Hostivaře
Magdalena Beranová, Jídlo a pití v pravěku a středověku -Academia, 2007
Environmentální archeologie - katedra archeologie FF UHK. pracovní texty
Re: Co jedli předkové a co si dáme my?
Tuto kuchařskou knihu sestavil někdy mezi lety 1345-54 Michael de Leone, notář arcibiskupa z Würzburgu. Dnes se nachází v univerzitní knihovně v Mnichově. V roce 1844 vyšla v novoněmeckém překladu.
Kniha má dvě části, první obsahuje 57 receptů a druhá 44 plus spojeno jeste s jednou z 15 stol.obe prelozeny (ne mnou je tam i nemecky original)nekde sem to stahnul ale nevim kde kdo bude mit zajem muhu poslat pres email
Kniha má dvě části, první obsahuje 57 receptů a druhá 44 plus spojeno jeste s jednou z 15 stol.obe prelozeny (ne mnou je tam i nemecky original)nekde sem to stahnul ale nevim kde kdo bude mit zajem muhu poslat pres email
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů