Recepty

nádobí, vaření a pokrmy ve středověku

Moderátor: maser

Avátar uživatele
Pohrobek
Příspěvky: 277
Registrován: Út 01. Zář 2009 11:02:52
Reputation: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Pohrobek » Pá 09. Říj 2009 11:51:33

Kordulka napsal:Máš pravdu, v případě rulandského modrého a z něj pocházejícího bílého se skutečně jedná o původní odrůdu :)
To je příjemné překvapení!
Jen málá otázka. Můžeš mi prosím vysvětlit jak se přešlechťuje červené víno na bílé? Nepočítám červený Tramín.

Omlouvám se za OT
HONESTUS RUMOR ALTERUM EST PATRIMONIUM

Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Kordulka » Pá 09. Říj 2009 12:13:47

Pohrobek napsal:
Kordulka napsal:Máš pravdu, v případě rulandského modrého a z něj pocházejícího bílého se skutečně jedná o původní odrůdu :)
To je příjemné překvapení!
Jen málá otázka. Můžeš mi prosím vysvětlit jak se přešlechťuje červené víno na bílé? Nepočítám červený Tramín.

Omlouvám se za OT
To ale vůbec netuším 8-) Tuhle informaci jsem získala na nějakých vinařských stránkách, kde je databáze u nás pěstovaných vín i s jejich historií. Jo, tady to je: http://www.moraviavitis.cz/index.php?UrlQuery=1

Jinak jsem četla, že se to přešlechťování děje opylením a nějakými pupenovými přenosy (Snad něco jako roubování? Opravdu netuším...) - ale vinařstvím jsem se nijak zvlášť nezabývala, takže mám jen takovéhle mikropoznatky.

Avátar uživatele
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2715
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Reputation: 14
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od mikey.88 » Pá 09. Říj 2009 12:42:23

Pro Karlovce a 14. století jsou vhodné tyto odrůdy vín:

Pinot blanc - Rulandské bílé;Stará burgundská odrůda, Vznikla pupencovým křížením z Pinot noir - Rulandské modré

Pinot Gris - Rulandské šedé;Stará odrůda, pravděpodobně francouzská,
pupenová mutace odrůdy Pinot noir.

Pinot noir - Rulandské modré;Stará francouzská odrůda,
pravděpodobně náhodné křížení
Mlynářka × Tramín červený.

Tramín červený; jedna s nejstarších odrůd, původ nejasný; Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí révě lesní, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. To potvrzují poslední rakouské výzkumy, podle kterých vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Římané Tramín nazývali Vitis aminea. Jedním z předpokládaných míst původu jsou jižní Tyroly, kde se nachází obec jménem Tramin. Může pocházet i z Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. Někteří ampelografové ze 17. století hovoří o tom, že jeho předkem je "uva Aminea" z Thésálie v severním Řecku. V jihotyrolském městečku Tramin je dokumentován již v 15. století a některé publikace dokonce uvádějí první zmínku již z přelomu 9. a 10. století. V německé oblasti Falc je jeho výskyt prokázán od 16. století. Dosud se zde nachází vinice osázená Tramínem již před 400 lety.

Trochu k vínu se vztrahem k 14. století:

Již na přelomu 13. a 14.století si naši předkové byli nuceni chránit domácí trh před zahraniční konkurencí. Pro brněnské měšťany, kteří vlastnili vinice nejen v okolí Brna, ale i v Židlochovicích, Hustopečích, Mikulově a ve Znojmě, byla rakouská vína velkou konkurencí. Proto si roku 1325 na králi Janu Lucemburském vyžádali ustanovení, že od sklizně hroznů až do Velikonoc se smějí v Brně šenkovat jen vína měšťanů brněnských.

V roce 1355 bylo vinařství natolik rozšířené, že moravský markrabě Jan Jindřich vydal vzorový viniční řád pro Moravu a městská rada v Brně vydala nařízení o povinném zápisu vinic měšťanů do berních knih, aby z vinic mohly být vybírány městské dávky. Kdo měl vinice zapsané v berních knihách, mohl do Brna dovážet víno z venkova bez dalšího zdanění.

Rozkvět našeho vinařství nastal v průběhu 14.století za vlády císaře Karla IV., který dal do Čech přivézt révu z Burgundska a Porýní. V jeho době byla některá města, především Praha a Brno, v oblasti obchodování s vínem na vysoké evropské úrovni.

Císař Karel nejen podporoval rozvoj vinohradnictví, ale dal mu i právní rámec ve formě královského mandátu roku 1358. V něm nařizoval zakládání vinic na vhodných místech. Současně zřídil úřad perkmistra hor viničních, a to nejen v Praze a Litoměřicích, ale i v dalších městech. Nařízení osvobozovalo majitele nově založené vinice od všech daní a dávek po dobu dvanácti let, stanovilo i velikost vinice a trest tomu, kdy by chtěl vinici škodit.

Karel vydal i právo viničné, kterým byl vinařství chráněno. Toto rozhodnutí zahrnovalo také ochranu před dovozem cizích vín v období od sv.Havla (16.10) do sv.Jiří (24.4). V této době se smělo šenkovat jen víno české. To vedlo později k mylnému přesvědčení, že česká vína se mohou pít jen mladá. Do dneška se z těchto nařízení dochoval zvyk zavírání hory v době před sklizní, kdy byla viniční hora uzavřena a nikdo do ní nesměl vstoupit. Dalším císařovým činem na podporu výroby a prodeje víno bylo roku 1375 povolení městu Znojmu vyvážet znojemská vína do Čech, Slezka a Branibor.

EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
Obrázek

Avátar uživatele
Pohrobek
Příspěvky: 277
Registrován: Út 01. Zář 2009 11:02:52
Reputation: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Pohrobek » Pá 09. Říj 2009 12:51:19

NO co se týče mé postavy Michala ze Záběhlic, tak k vínu by měl mít velice blízko. Podle tho co se mi podařilo dohledat byli Záběhlice od 14. do 19. stol, významnou vinařskou oblastí...
HONESTUS RUMOR ALTERUM EST PATRIMONIUM

Avátar uživatele
Pohrobek
Příspěvky: 277
Registrován: Út 01. Zář 2009 11:02:52
Reputation: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Pohrobek » Pá 09. Říj 2009 23:57:15

Mám dotaz, teď jsem se dohadoval s bratrem. Co se týče ryb jako jídla. Jak to bylo s jejich pořizováním? Mohl si je každý nachytat, nebo to podléhalo nšjakému povlení??
HONESTUS RUMOR ALTERUM EST PATRIMONIUM

Avátar uživatele
Pike
Příspěvky: 151
Registrován: Út 20. Led 2009 8:02:23
Reputation: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Pike » So 10. Říj 2009 8:07:21

Jestli to bylo přímo legislativně omezeno, to nevím (spíš ne), ale ryby byly narozdíl od masa na stole i u chudých velmi často. Dochoval se postesk jednoho tuším tovaryše, že ty lososy už nemůže ani vidět, protože je dostává k jídlu třikrát týdně. :)
Tu ora, tu protege, tu labora!
http://www.arxbona.cz

Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Kordulka » So 10. Říj 2009 9:56:59

Zajímavý dotaz!

Moc jsem to zatím nezjišťovala, ale mám takový pocit, že prostí lidé za určitých podmínek mohli lovit v tekoucích vodách, zatímco ryby chované v nádržích (stavech - umělých tůních) a nejpozději od 14. století i v rybnících (např. 1355 Bošilecký a 1367 Dvořiště) byly určeny výhradně klášterům, urozeným a svobodníkům. Prvním rybníkem u nás by mělo být dnešní Máchovo jezero, dříve "Velký rybník" ze 13. století. Také např. na Třebíčsku vznikaly rybníky již ve 14. století a možná ještě dříve - Lacek z Kravař se v roce 1414 soudí s třebíčským klášterem o rybníky (a lesy) založené jeho otcem Janem z Kravař.

Ani rybolov však zřejmě nebyl zcela volný, protože koncem 14. století ve vsi Frélichov (Podyjí) si deset rybářů pronajímalo právo rybolovu za 1-2 bečky soli a několik grošů (3-8) ročně. Za tento poplatek rovněž získávali právo řezat si na panské půdě rákosí a pruty na pletení vrší.

Ulovené ryby se přechovávaly živé v dřevěných či pletených nádržích, ponořených do vody - haltýřích.

Kromě vrší se lovilo do sítí i na háčky nebo jakési harpuny - ze břehů i z různě velkých lodí. Zda byl ten který způsob lovu nějak vymezen, zatím nevím. Je také možné, že rybolov byl vymezován druhově či podle velikosti ryb. Je-li mezi námi nějaký rybář, jistě by to mohl upřesnit...

Pavel na Besednici
Příspěvky: 652
Registrován: Ne 04. Led 2009 12:23:07
Reputation: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Pavel na Besednici » So 10. Říj 2009 14:56:06

Kdysi jsem trošičku rybařil a teď se k tomu trochu vracím. O historii rybaření nevím vůbec nic. Pokusím se říci pár slov o tom málu, co vím. Co se týče předpisů dnešních, tak je to vcelku prosté. Některé druhy ryb se nesmí lovit, protože jsou příliš vzácné. Pro většinu druhů ryb je určena doba hájení, zpravidla v době, kdy se ryby vytírají, aby bylo potomstvo. A skoro pro všechny je stanovena minimální míra, kterou ryba musí mít, pokud si jí chci nechat. Zase to souvisí s budoucí reprodukcí. Minimální míry a maximální počty ryb, které je možné si ponechat si může stanovit ten který hospodář, který má určitý revír na starosti. Proto je dobré toto vždycky vědět, když jde člověk na neznámou vodu. Musím říci, že za těch skoro 25 let, co jsem nechytal se minimální míry ryb poněkud zvýšily a tzv. "plevelnou rybou" je dnes už málo který druh.
Nepsaným pravidlem dnes je, že trofejní ryby by se měly pouštět. Fotka, míra, váha a šup do vody a dále se naštěstí poměrně rozmáhá systém lovu nazvaný "Chyť a pusť". To proto, aby i v budoucnu bylo co lovit. Tzv. "masaři" tedy lidé, kteří odnášejí od vody vše co má šupiny se pomalu dostávají do opovržení, což je myslím dobře.
Prosím znalejší kolegy o opravu a doplnění mých tvrzení. ;)
Co se nerozvíjí, umírá!

Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Kordulka » Út 03. Lis 2009 14:38:45

Pokud někomu z vás zbývá doma někdy chléb, nevyhazujte jej!
Dají se z něj udělat výborné placky, které vydrží docela dlouho měkké, jsou výživné a navíc chutné. Pokud je obohatíte drobně nakrájenou slaninou a cibulí, tak se jimi dá živit bez čehokoli dalšího na nějaké výpravě či delší cestě.

Hodí se jako příloha skoro ke všemu - k polévkám, omáčkám, k hrachu, čočce, jsou výtečné se syrovým nebo dušeným zelím, s různými saláty nebo se syrovou zeleninou, samotné, se sýrem. Snad jen ke svíčkové bych je nedoporučovala 8-)

Pavel na Besednici
Příspěvky: 652
Registrován: Ne 04. Led 2009 12:23:07
Reputation: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: Recepty

Příspěvek od Pavel na Besednici » Út 03. Lis 2009 16:03:35

Hezké konstatování! A co nějaký návod na zpracování starého chleba na ony placky? :)
Co se nerozvíjí, umírá!

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host