Stránka 3 z 4

Re: Libušín 2011

Odeslal: Ne 01. Kvě 2011 21:15:41
od Zdeslav
už vím kde: Osprey, French armies of 100 years war. Ještě tam je:

Jean de Bueil napsal, že pokud se bojuje pěšky, je nejlepší nosit co nejlehčí zbroj, avšak
poskytující dobrou ochranu. Radí čtenáři, aby držel krok, zachoval klid a získal
psychologickou převahu demonstrováním sebedůvěry; nicméně, de Bueil také psal, že je
velice snadné se zadýchat se sklopeným hledím.

Na jiném místě se zase píše jak si "zkušenější šlechtici v bitvě sundavali hledí, aby měli dobrý rozhled a mohli zastrašovat nepřítele zlým pohledem".

Re: Organizace vojska

Odeslal: Čt 05. Kvě 2011 14:04:04
od Zdeslav
Zajímavé svědectví o pěším boji v naší době nám poskytuje náš milý kronikář Beneš Krabice z Weitmile.

K roku 1367 píše:

" A tak se stalo, že minulého měsíce tohoto roku nějací šlechtici Českého království shromáždili něco svého lidu a vytáhli do Saska proti pánu z Wedrova; a když nadcházela bitva, sesedla obě vojska z koní a začala podle zvyků oné země bojovat pěšky, ale pro těsné šaty a střevíce se zobci byli Češi nepřáteli poraženi, zajati a strašlivě pobiti. Ať viní sebe, že nenechali doma úzké a těsné šaty a střevíce se zobci, když táhli do boje."

Re: Struktura společnosti; společenské vrstvy

Odeslal: Ne 25. Bře 2012 19:37:11
od Czernozub
Fungovalo u nás v téhle době kondotiérství?

Re: Struktura společnosti; společenské vrstvy

Odeslal: Ne 25. Bře 2012 19:42:11
od Zdeslav
A co si pod tím představuješ? :D

Re: Struktura společnosti; společenské vrstvy

Odeslal: Ne 25. Bře 2012 20:00:09
od Czernozub
Kondotiér jak tomu pojmu rozumím já je člověk-profesionál který ačkoli disponuje vlastní žoldnéřskou armádou(bo korouhví), používá ji za úplatu k prosazování mocenských cílů jiných lidí. Existuje vůbec k tématu žoldnéřství nějaká kniha v čj? Většinou jsem to viděl všude jen okrajově zmíněno v jednom odstavci.(Ano, příslušná hesla na wiki znám)

Re: Struktura společnosti; společenské vrstvy

Odeslal: Ne 25. Bře 2012 21:29:21
od mikey.88
U nás asi ne. Ale třeba v "Itálii" zcela běžně. Na tohle téma je nejlepší stránka: EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz

Ale u nás respektive na území českého království se s tím asi nesetkáš. Tady to částečně řešila zemská hotovost. A na italské wiki je k tomuto problému daleko víc než na české ;) viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Condottieri

Re: Struktura společnosti; společenské vrstvy

Odeslal: Ne 25. Bře 2012 23:01:44
od Czernozub
Tak nějak jsem s tím počítal. Další věc- četl jsem na wiki že v Bílé kompanii byl základní jednotkou těžkooděnec+panoš+páže(resp. v tomto kontextu spíš sluha, na wiki stojí "a man-at-arms, a squire and a page."), to už je pro naše luhy a háje reálnější, ne? Odpovídalo by to i tomu co psal Maršálek v mém vláknu...

Re: Struktura společnosti; společenské vrstvy

Odeslal: Po 26. Bře 2012 12:20:05
od Maršálek
mikey.88 napsal: Ale u nás respektive na území českého království se s tím asi nesetkáš.
Protože u nás se jim neříkalo kondotiéři ;) Nájemných vojáků, kteří si pro konkrétní zakázky vytvářeli větší kumpanie byla plná Evropa, nás nevyjímaje. Ono to není o tradici, ale o tom, kde je práce a ta tu naštěstí za Karla IV. téměř nebyla. Nájemné houfce si ale najímal i Karel coby markrabě pro své italské kampaně (kdy byl jednu dobu také kondotiér).
http://www.hradeckydvur.net/vlada-a-pra ... lucemburku

Itálie byla pro svou roztříštěnost a vzájemné spory všech se všemi dlouhodobě ideální příležitostí pro kondotiery, protože na vydržování stálých velkých vojsk neměl nikdo z účastníků prostředky.

Re: Struktura společnosti; společenské vrstvy

Odeslal: Út 27. Bře 2012 0:23:05
od Zdeslav
Czernozub - něco velmi málo k tomu "kondotiérství" co jsem měl zrovna v počítači:

IWANCZAK, Wojciech: Po stopách rytířských příběhů, Argo, 2001:
str. 91 – 14. století znamenalo rozšíření žoldnéřů, v roce 1394 Jan Zhořelecký najímá v Čechách obrněné jezdce s kopím za měsíční žold a plnou náhradu vzniklých škod. Čeští žoldnéři známí v cizích zemích (Grunwald).
Pozn. 26 – rytíř Jakub Boch z pražské diecéze sloužil jako voják se svými 22 lidmi papeži v roce 1377, v lednu pobýval v Itálii, v červnu mu byla pepežská komora dlužna 800 florenů.
str. 92 – na konci 14. stol. nabízí pán Boreš službu městu Stříbru se svými 10 jezdci.

Jinak o tom, že se zvláště nižsí šlechta nechala najímat se svými lidmi jako žoldnéři píše kde kdo, Spěváček, Bobková ve Velkých dějinách tuším, Čechura...můžeš taky kouknout do: Klučina P., Marsina R., Romaňák A. a kol., Vojenské dějiny Československa I. díl (do r. 1526), Naše vojsko, Praha 1985.

Re: Organizace vojska

Odeslal: Čt 14. Črv 2012 23:21:10
od mikey.88
1)

AČK 1085
1373 květen 17
Jindřich z Wildenfelsu slibuje sloužit Karlovi, císaři římskému a králi českému, s 10 kopími (každé s jedním ozbrojencem a třemi koňmi) po šest měsíců počínaje před svátkem sv. Jana Křtitele, za konkrétních podmínek týkajících se žoldu, kořisti a zajatců.Heinrich von Wildenfels verspricht Karl, dem römischen Kaiser und König von Böhmen, mit 10 Lanzen (jede mit einem bewaffneten Mann und mit drei Pferden) sechs Monate hindurch vor dem Festtage Johannes des Täufers beginnend, unter konkreten den Sold, Gewinn und die Gefangenen betreffenden Bedingungen zu dienen.

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-N ... er?q=praha

2)

AČK 1086
1373 květen 19
Hanuš z Waldau slibuje sloužit Karlovi, císaři římskému a králi českému, s 20 kopími stejně jako v listině sign. AČK 1085.Hans von Waldau verspricht Karl, dem römischen Kaiser und König von Böhmen, mit 20 Lanzen zu dienen (ebenso wie in der Urkunde Sign. AČK 1085).

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-N ... er?q=praha

Čekal bych velké počty ale asi těch lidí zas tolik nebylo... :shock: :)