Re: Architektura

[maser]

Tohle tu myslím dosud chybělo. Něco pro vás vladykové

Chotěbor, P. 1989: Nejstarší období výstavby českých tvrzí (do pol. 14. stol.).Archaeologia Historica 14, 257-270

[mikey.88]

Hrad Lopata

Hrad Lopata byl podle nejnovějších výzkumů postaven pravděpodobně někdy ve 40. letech 14.století a jeho stavebníky byli nejspíš páni z Litic, kteří měli v okolí drobná zboží. K roku 1350 víme o části Nezvěstic a Žákavy, patřící královskému podkomořímu Rausovi z Litic. Jméno hradu postaveného na buližníkovém suku vzniklo pravděpodobně podle tvaru hradní skály a poprvé se v pramenech ozývá roku 1377, kdy se Rausův syn Heřman píše "seděním na Lopatě". Roku 1379 patřily k lopatskému panství Heřmana z Litic části vsí Šťáhlav, Šťáhlavic, Nezvěstic, Horního a Dolního Nastajova (Neslívy) a Nezbavětice. V dubnu roku 1397 se Heřman naposledy nazývá pánem na Lopatě a v prosinci téhož roku již byla Lopata obležena královským hejtmanem Prokopem. Hradu se totiž nejspíše lstí zmocnili lapkové, loupící na cestách v okolí. Možná, že dokonce i pan Heřman s nimi byl nějakým způsobem spolčen, neboť když královští hrad opanovali, nebyl navrácen Heřmanovi z Litic, ale stal se majetkem panovníka.


http://habarti.webz.cz/zajimavosti/lop2.gif

Cesta, po níž se přijíždělo k hradu, je ještě dnes zachovaná v 130 metrovém úseku. Vedle, pod jižním svahem v předhradí procházela v těsné blízkosti strážní věžičky, vystavěné na malém buližníkovém suku v jihovýchodní části předhradí. Za věžičkou vyústila na podhradní plošinu a zde se u paty hradní skály stočila zpět k severovýchodnímu nároží předhradí. Předhradí bylo obehnané pouze palisádovou, dřevěnou hradbou a poskytovalo dostatečný prostor pro umístění stájí, čeledníků a dalších hospodářskovýrobních objektů, taktéž postavených ze dřeva. Z předhradí již musel příchozí pokračovat pěšky na vyšší plošinu, kde vstoupil do mostní věže, jejíž poslední patro ústilo na most vedoucí do horního hradu. Konec mostu byl opatřen na straně hradu padací částí. Za ní se nacházelo úzké mezibraní, odkud ještě byla přístupná vrátnice vestavěná do nižší parkánové zdi. Velkým portálem vešel příchozí na nevelké hradní nádvoří. Vlevo stála velká, patrně patrová budova s podstřeším, která sloužila jako palác hradního pána. Na protilehlé straně střežily vstupní bránu a nejsnáze dostupnou severovýchodní stranu hradu dvě věže. Jedna hranolová a druhá kruhová. Mezi nimi stála ještě jedna nevelká budova, neznámého účelu. Severní část hradu nesla pouze vysokou hradbu.

[Jitka z Řepice]

Hrad Kašperk taky není k zahození. Je tam ten nejlepší výhled, kam se hrabou rozhledny v celé ČR.
http://www.kasperk.cz/kasperk-historie-hradu-kasperk

[Gawain]

V Nymburce sem byl teď v pátek a snad ještě lepší, než ten kousek hradeb jsou dva zachovalé hradební příkopy kolem celého města - Velké a Malé valy. Ty hradby jsou zachovalé na více místech, tenhle kousek u řeky byl ve 20. století zrekonstruován. Chybou při rekonstrukci bylo přidání cimbuří, které na hradbě nikdy nebylo. Vlastní hradba nebyla pochozí a obrana města byla prováděna pouze z hustě umístěných věží. Jinak je to mimo Hradce králové jediné gotické opevnění v čechách, které je cihlové.

Tak to si nejsem jistej jestli s tím cihlovým opevněním u Hradce Králové je pravda. Ano samozřejmě, pozůstatky hradeb v dnešním Hradci jsou cihlové, ovšem ty pocházejí z doby budování pevnosti za Marie Terezie a Josefa II. Při přestavbě pivovaru v místech středověkého opevnění byla objevena opuková bašta EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz a dále při nově opravených terasách je odhalen kus opukové zdi. Toto opevnění vzniklo jak druhý pás hradeb v průběhu 16.století. První pás je z druhé poloviny 13. století a je nedochovaný. Jestli byl cihlový to sem se nikde nedočetl. Dalo by se usuzovat z nedochované brány Mýtské http://pl.wikipedia.org/w/index.php?tit ... 1204104407 , že aspoň na ní se použili cihly.

[Pavel na Besednici]

Nejstarší vyobrazení Karlštejna z roku 1720. Celý zajímavý článek zde:
http://www.radio.cz/cz/clanek/36556

[Gawain]

Přídávám asi nejstarší zobrazení Vyšehradu po gotické přestavbě Karlem IV. V popředí Jeruzalémská brána. Vzadu brána Špička, nejkrásnější z pražských bran.

[Gawain]

Je to zřejmě rekonstrukce z 19. století a má znázorňovat předhusitský Vyšehrad, v 17.století už byl Vyšehrad pomerně pobořený jak dokládá mědiryt P. van den Bosche a J. Wechtera z roku 1618

[maser]

Praha. Dřevořez ve světové kronice H. Schedela. Norimberk 1494.

[mikey.88]

Masér: Ta rytina je supr Pro zájemce o detaily (jako jsem já) jsem našel větší verzi respektive grafickou kopii originálu

[mikey.88]

Když už jste sem dali ty výjevy Prahy, tak tady mně zcela neznámý kousek:

Praga, Bohemiae metropolis accuratissime expressa, Braun a Hogenberg, Civitates Orbis Terrarum I 29, publikováno 1572, Dřevořez připisován: Johannes Caper a Michael Petrle, 1562



Je poněkud reálnější než nejstarší vyobrazení Prahy, nicméně se mi zdá ne zcela přesný Co je ta obří říčka u Staroměstských mlýnů? Botič?

PS: V tom spisu Civitates Orbis Terrarum je několik desítek výjevů evropských měst z konce 16. století. Velký počet měst si do barokní modernizace opevnění uchoval gotický charakter (s občasnou stavební obnovou v renesančním slohu). Doporučuju si tím prolistovat. K fortifikaci středověkých měst je to zajímavý pramen

http://historic-cities.huji.ac.il/mapma ... nberg.html