Karel IV. - Otec vlasti
Moderátor: Zdeslav
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV. - Otec vlasti
Nemůžu si pomoct, ale Jana bych si představil asi jako pana z Vrcova
silva-nortica.blog.cz
- Divous
- Příspěvky: 280
- Registrován: Stř 17. Pro 2008 14:46:22
- Místo/Bydliště: Kladno
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV. - Otec vlasti
To já si Karla IV. představuji postavou jako kaskadéra Zdeňka Srstku před 23 lety jsem měl tu čest coby dětská filmová hvězdička pana Srstku osobně dobře poznat a můžu říct, že ano, takový král by se mi líbil
lidstvo dosáhlo svého sociálního vrcholu v době kamenné za lovců mamutů. Od té doby je to už jenom horší a horší...
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV. - Otec vlasti
Upřesnění onoho již dříve probíraného kárání Karla papežem. Z knihy J. Spěváčka: Karel IV., Život a dílo, str. 207:
..." Do Avignonu ale zatím přicházely jen stížnosti některých pohoršených příslušníků prudérního německého patriciátu, kterému nebyl po chuti Karlův francouzský životní styl a vystupování. Papež toho využil, aby Karla v otevřeném listě ostře pokáral, že se strojí podle módy a holduje hrám a rytířským zápasům, což vzbuzuje nelibost některých německých magnátů. List byl datován 25. února 1348, tedy již v době Karlova návratu do Čech a obsahoval důraznou výzvu, aby římský král nosil "volný a dlouhý šat", který ukazuje zralost, již si žádá jeho panovnické postavení, k čemůž papež připojil další mravokárné napomenutí"...
..." Do Avignonu ale zatím přicházely jen stížnosti některých pohoršených příslušníků prudérního německého patriciátu, kterému nebyl po chuti Karlův francouzský životní styl a vystupování. Papež toho využil, aby Karla v otevřeném listě ostře pokáral, že se strojí podle módy a holduje hrám a rytířským zápasům, což vzbuzuje nelibost některých německých magnátů. List byl datován 25. února 1348, tedy již v době Karlova návratu do Čech a obsahoval důraznou výzvu, aby římský král nosil "volný a dlouhý šat", který ukazuje zralost, již si žádá jeho panovnické postavení, k čemůž papež připojil další mravokárné napomenutí"...
silva-nortica.blog.cz
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV. - Otec vlasti
...že někteří velmoži němečtí, kteří čistou láskou milují tvoji čest...
Hmm, jak je vidno, němečtí velmoži docela neváhali Karla v důsledku "čisté lásky" ihned papeži napráskat...
Jinak věci, které stojí za to slyšet:
CD Nahrávka Českého rozhlasu Brno, Radioservis, a. s. 2005:
(záznam z pořadu Toulky českou minulostí Českého rozhlasu 2 Praha a ČR Brno)
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
Toulky českou minulostí 6 - Podivné dětství Karla IV.(Podivné dětství prince Václava, Otec a syn)
Toulky českou minulostí 7 - Smrt Karla IV. (Smrt Karla IV., Soukromá podobizna císaře římského a krále českého Karla IV. - úryvky z Vlčkovy analýzy, popis pohřbu, osobní podobizna)
Jinak Dílů, týkajících se Karla je celá řada, viz: http://www.rozhlas.cz/toulky/archiv. Celkem by stálo zato to někde sehnat...
Hmm, jak je vidno, němečtí velmoži docela neváhali Karla v důsledku "čisté lásky" ihned papeži napráskat...
Jinak věci, které stojí za to slyšet:
CD Nahrávka Českého rozhlasu Brno, Radioservis, a. s. 2005:
(záznam z pořadu Toulky českou minulostí Českého rozhlasu 2 Praha a ČR Brno)
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
Toulky českou minulostí 6 - Podivné dětství Karla IV.(Podivné dětství prince Václava, Otec a syn)
Toulky českou minulostí 7 - Smrt Karla IV. (Smrt Karla IV., Soukromá podobizna císaře římského a krále českého Karla IV. - úryvky z Vlčkovy analýzy, popis pohřbu, osobní podobizna)
Jinak Dílů, týkajících se Karla je celá řada, viz: http://www.rozhlas.cz/toulky/archiv. Celkem by stálo zato to někde sehnat...
Nezabud hrr!
Re: Karel IV. - Otec vlasti
...protože jim jako jejich vladař utáhnul opratěZdeslav napsal:...že někteří velmoži němečtí, kteří čistou láskou milují tvoji čest...
Hmm, jak je vidno, němečtí velmoži docela neváhali Karla v důsledku "čisté lásky" ihned papeži napráskat...
A zrazuje, kdo nechce rozumět,
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV. - Otec vlasti
Jak umíral císař a král
(Jak jsem slíbil, podávám "reportáž" o slavném pohřbu slavného panovníka. Jedná se o výběr z děl historiků: Františka Heřmanského, Zdeňka Fialy a Jiřího Spěváčka).
_______________________________________________________________________________________________________
V sobotu, dne 29. litopadu léta páně 1378, tři hodiny po západu slunce, skonal na hradě pražském, ve věku 63 let, pokojně a tiše, v kruhu žalostném všech svých milých, český král Karel, římský císař toho jména čtvrtý.
Jedenáct dní byl vystaven na katafalku, aby jeho památku mohli uctít nejen pražané, ale všichni obyvatelé království.
Mrtvý císař ležel na márách na zlatém suknu a na zlatých polštářích v celé své velebnosti. U jeho hlavy ležely tři koruny. Na pravé straně první koruna Milánská, nad hlavou koruna Svaté říše římské a na levé straně koruna České říše. A po levé straně jablko s křížem a holý meč při něm a na pravé straně leželo římské žezlo.
Měl na rukou bílé rukavice a plno prstenů a byl oděn v zlaté a purpurové nohavice a purpurový plášť a na hlavě měl korunu svého majestátu.
V čele smutečního průvodu šlo 478 měšťanů v černém oděvu, s rozžatými černými svícemi v rukou. Za nimi šli stejně odění královští služebníci, těch bylo 114. Následovali žáci farních a městkých škol, kanovníci a duchovenstvo, všichni členové univerzity, studenti a bakaláři, mistři a doktoři v čele s rektorem a děkany fakult. Přihlížející kronikář odhadl průvod na 7000 lidí. Všichni prý toho dne pro císaře plakali.
Za císařovou rakví nesli heroldi znaky všech zemí, které podléhaly Karlově vládě. Jako první byl nešen praporec Budyšínka, jako poslední pak praporec Českého království a praporec Svaté říše římské jako nejčestnější. Za praporečníky kráčel rytíř, který nesl v levé ruce Karlovu přilbu pokrytou černou rouškou a v pravé ruce tasený meč hrotem k zemi. Následoval ho druhý rytíř s bojovým říšským praporcem. Za nimi byla nesena otevřená, velmi prostorná rakev, v níž ležel mrtvý císař, oblečen v purpurovém plášti s císařskou korunou na hlavě. Dvanáct rytířů neslo nad ním a nad márami nebesa, vyšívaná zlatými nitěmi. Máry neslo celkem 30 osob.
Dvacet kočárů vezlo smutečně oděné členky císařské rodiny s ženským služebnictvem v čele s císařovnou - vdovou Eliškou Pomořanskou. Za nimi následovalo dalších 26 vozů s manželkami a dcerami předních šlechticů, rytířů a nejvýznamějších měšťanů. V závěru průvodu jelo na 500 rytířů a pánu ze všech zemí České koruny.
Následovala slavnostní zádušní mše a pohřební obřady. Při tom byly symbolicky obětovány korouhve jednotlivých zemí, 26 koní s černými čabrakami, dále císařův štít (ten nesli dva vysocí šlechtici) a císařova přilba se zlatou korunou, jíž nesl moravský markrabě Jošt. Za ním přijel k oltáři rytíř v plné zbroji na koni pod baldachýnem neseným nad zesnulým císařem. Rytíř se obětoval v symbolickém gestu sám i s koněm. Hodnota všech obětovaných předmětů byla věnována svatovítskému chrámu. Nakonec šli k obětování král Václav IV., markrabí, knížata a zemští páni. A konečně i Eliška v císařském hávu a koruně, což všechno měla odložit na oltář. Pro přílišné pohnutí toho však nebyla schopna a tak jí pomoha královna Johana.
A pak císaře uložili v celé jeho velebnosti do krásné cínové rakve s jeho zlatou korunou, zlatým jablkem a zlatým žezlem, obnaženým mečem a s jeho celým zlatým rouchem. K němu přiložili válečnou korouhev a jeho jezdecký štít. A na to červený taft.
Nad rakví vedli pohřební řeči pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimě:
Tak velká dobrodiní vykonal na tomto světě, že jeho památka potrvá na věky věkův. A proto na paměť jest vepsán na jeho náhrobek takovýto epitaf:
Hle, já Karel IV., kdys postrach celého světa, císař, jenž porážku neznal, leč smrtí pouze byl zdolán, v tomto zde hrobě jsem skryt. Ó Bože, kéž ke hvězdám vstoupí duch můj, za to teď prosím, kéž všichni modlí se za mne. Ti, jež jsem opustil v smrti a v životě dařil svou přízní.
A tak něchť jeho duše odpočívá v svatém pokoji.
Mistr Vojtěch Raňkův při pohřební řeči posmutněl a pronesl, že "nyní jest království české jako bezbranná loď, zbavená zkušeného kapitána".
Byl to také mistr Vojtěch, který poprvé použil v souvislosti s Karlem okřídlný titul Pater Patriae - Otec vlasti.
Světská pouť císaře Karla skončila.
Odznaky císařské důstojnosti byly sejmuty a tělo císaře převlečeno do prostého hrubého františkánského hábitu (návaznost na přemyslovskou tradici). Tělo bylo uloženo do hrobky uprostřed kněžského chóru Svatovítského chrámu k poslednímu spánku.
František Palacký závěrem ke svému pojednání o Karlu IV. napsal:
Karel IV, ze všech králů, kteří kdy v České zemi panovali, jest nejoblíbenější. Dodnes při hlaholu jména jeho, rozčílí se každé dobré srdce české. A všechna ústa oplývají úctou a vděčností k panovníku, který v paměti národní utkvěl co reprezentant největšího rozkvětu a blahobytu vlasti.
Naproti tomu v řadě císařů německých bývá považován za jednoho z nejslabších a nejnehodnějších. Onen Němec, jenž o něm řekl, že to byl Čech Otec, Svaté říše římské arciotčím, nevynesl o něm ještě soudu nejnepříznivějšího. Když slyšíme věčné německých historiků nářky o nestatečnosti a o nehodnosti Karla IV. a o otčímském smýšlení vůči německé říši, nemůžeme odolati myšlence, že v tom nic není než závist za příčinou vzkvetlého stavu tehdejších Čech oproti přílišné kleslosti ducha v říši německé.
(Jak jsem slíbil, podávám "reportáž" o slavném pohřbu slavného panovníka. Jedná se o výběr z děl historiků: Františka Heřmanského, Zdeňka Fialy a Jiřího Spěváčka).
_______________________________________________________________________________________________________
V sobotu, dne 29. litopadu léta páně 1378, tři hodiny po západu slunce, skonal na hradě pražském, ve věku 63 let, pokojně a tiše, v kruhu žalostném všech svých milých, český král Karel, římský císař toho jména čtvrtý.
Jedenáct dní byl vystaven na katafalku, aby jeho památku mohli uctít nejen pražané, ale všichni obyvatelé království.
Mrtvý císař ležel na márách na zlatém suknu a na zlatých polštářích v celé své velebnosti. U jeho hlavy ležely tři koruny. Na pravé straně první koruna Milánská, nad hlavou koruna Svaté říše římské a na levé straně koruna České říše. A po levé straně jablko s křížem a holý meč při něm a na pravé straně leželo římské žezlo.
Měl na rukou bílé rukavice a plno prstenů a byl oděn v zlaté a purpurové nohavice a purpurový plášť a na hlavě měl korunu svého majestátu.
V čele smutečního průvodu šlo 478 měšťanů v černém oděvu, s rozžatými černými svícemi v rukou. Za nimi šli stejně odění královští služebníci, těch bylo 114. Následovali žáci farních a městkých škol, kanovníci a duchovenstvo, všichni členové univerzity, studenti a bakaláři, mistři a doktoři v čele s rektorem a děkany fakult. Přihlížející kronikář odhadl průvod na 7000 lidí. Všichni prý toho dne pro císaře plakali.
Za císařovou rakví nesli heroldi znaky všech zemí, které podléhaly Karlově vládě. Jako první byl nešen praporec Budyšínka, jako poslední pak praporec Českého království a praporec Svaté říše římské jako nejčestnější. Za praporečníky kráčel rytíř, který nesl v levé ruce Karlovu přilbu pokrytou černou rouškou a v pravé ruce tasený meč hrotem k zemi. Následoval ho druhý rytíř s bojovým říšským praporcem. Za nimi byla nesena otevřená, velmi prostorná rakev, v níž ležel mrtvý císař, oblečen v purpurovém plášti s císařskou korunou na hlavě. Dvanáct rytířů neslo nad ním a nad márami nebesa, vyšívaná zlatými nitěmi. Máry neslo celkem 30 osob.
Dvacet kočárů vezlo smutečně oděné členky císařské rodiny s ženským služebnictvem v čele s císařovnou - vdovou Eliškou Pomořanskou. Za nimi následovalo dalších 26 vozů s manželkami a dcerami předních šlechticů, rytířů a nejvýznamějších měšťanů. V závěru průvodu jelo na 500 rytířů a pánu ze všech zemí České koruny.
Následovala slavnostní zádušní mše a pohřební obřady. Při tom byly symbolicky obětovány korouhve jednotlivých zemí, 26 koní s černými čabrakami, dále císařův štít (ten nesli dva vysocí šlechtici) a císařova přilba se zlatou korunou, jíž nesl moravský markrabě Jošt. Za ním přijel k oltáři rytíř v plné zbroji na koni pod baldachýnem neseným nad zesnulým císařem. Rytíř se obětoval v symbolickém gestu sám i s koněm. Hodnota všech obětovaných předmětů byla věnována svatovítskému chrámu. Nakonec šli k obětování král Václav IV., markrabí, knížata a zemští páni. A konečně i Eliška v císařském hávu a koruně, což všechno měla odložit na oltář. Pro přílišné pohnutí toho však nebyla schopna a tak jí pomoha královna Johana.
A pak císaře uložili v celé jeho velebnosti do krásné cínové rakve s jeho zlatou korunou, zlatým jablkem a zlatým žezlem, obnaženým mečem a s jeho celým zlatým rouchem. K němu přiložili válečnou korouhev a jeho jezdecký štít. A na to červený taft.
Nad rakví vedli pohřební řeči pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimě:
Tak velká dobrodiní vykonal na tomto světě, že jeho památka potrvá na věky věkův. A proto na paměť jest vepsán na jeho náhrobek takovýto epitaf:
Hle, já Karel IV., kdys postrach celého světa, císař, jenž porážku neznal, leč smrtí pouze byl zdolán, v tomto zde hrobě jsem skryt. Ó Bože, kéž ke hvězdám vstoupí duch můj, za to teď prosím, kéž všichni modlí se za mne. Ti, jež jsem opustil v smrti a v životě dařil svou přízní.
A tak něchť jeho duše odpočívá v svatém pokoji.
Mistr Vojtěch Raňkův při pohřební řeči posmutněl a pronesl, že "nyní jest království české jako bezbranná loď, zbavená zkušeného kapitána".
Byl to také mistr Vojtěch, který poprvé použil v souvislosti s Karlem okřídlný titul Pater Patriae - Otec vlasti.
Světská pouť císaře Karla skončila.
Odznaky císařské důstojnosti byly sejmuty a tělo císaře převlečeno do prostého hrubého františkánského hábitu (návaznost na přemyslovskou tradici). Tělo bylo uloženo do hrobky uprostřed kněžského chóru Svatovítského chrámu k poslednímu spánku.
František Palacký závěrem ke svému pojednání o Karlu IV. napsal:
Karel IV, ze všech králů, kteří kdy v České zemi panovali, jest nejoblíbenější. Dodnes při hlaholu jména jeho, rozčílí se každé dobré srdce české. A všechna ústa oplývají úctou a vděčností k panovníku, který v paměti národní utkvěl co reprezentant největšího rozkvětu a blahobytu vlasti.
Naproti tomu v řadě císařů německých bývá považován za jednoho z nejslabších a nejnehodnějších. Onen Němec, jenž o něm řekl, že to byl Čech Otec, Svaté říše římské arciotčím, nevynesl o něm ještě soudu nejnepříznivějšího. Když slyšíme věčné německých historiků nářky o nestatečnosti a o nehodnosti Karla IV. a o otčímském smýšlení vůči německé říši, nemůžeme odolati myšlence, že v tom nic není než závist za příčinou vzkvetlého stavu tehdejších Čech oproti přílišné kleslosti ducha v říši německé.
Nezabud hrr!
Re: Karel IV.
Historický magazín na 24
Rok 1378 - poslední rok života a smrt Karla IV
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... y-magazin/
Historický magazín: Karel IV.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... y-magazin/
Rok 1378 - poslední rok života a smrt Karla IV
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... y-magazin/
Historický magazín: Karel IV.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... y-magazin/
Nezabudovi Sláva!
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV. - Otec vlasti
Doplnění Zdeslavova článku. Může se to zdát morbidní, ale po literatuře to stejně už lítá (toto ze Spěváček: Karel IV.)
- Přílohy
-
- IMG_2508.jpg (54.77 KiB) Zobrazeno 4797 x
-
- IMG_2507.jpg (53.16 KiB) Zobrazeno 4800 x
silva-nortica.blog.cz
Re: Karel IV. - Otec vlasti
Hrozná škoda že nemáš skener, chtěl bych "na vlatní voči" vidět tu srostlou čelist..
Nezabudovi Sláva!
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2718
- Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV. - Otec vlasti
Valkoun: Ta srostlá čelist je vidět i na těch fotkách od Masera Pokud jde o tu zlomeninu brady, tak si udělej pomyslně horizontální střed čelisti a na každou stranu od toho středu přidej cca 2 cm. Dostaneš tak dva body, v jejichž místě byla brada vylomena a zaražena o pár čísel dozadu. Pokud jde o kloub y čelisti, tak tam se to prostřě uštíplo
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti