Karel IV. - Otec vlasti
Moderátor: Zdeslav
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Karel IV. - Otec vlasti
Karel IV.
císař římský, král český, král lombardský a arelatský a hrabě lucemburský
Jeho osobnost, názory, životní postoje, politika, osobní život...
Základní přehled: poměrně hezky zpracovaný článek na Wikipedii:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV.
císař římský, král český, král lombardský a arelatský a hrabě lucemburský
Jeho osobnost, názory, životní postoje, politika, osobní život...
Základní přehled: poměrně hezky zpracovaný článek na Wikipedii:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV.
Nezabud hrr!
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV.
Diskuze o Karlovi zde: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=221
a Václavu IV. zde: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=20
Vita Caroli EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
Karlovi předci:
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
a Václavu IV. zde: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=20
Vita Caroli EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
Karlovi předci:
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
silva-nortica.blog.cz
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karlovci sobě
Jak vypadal Karel IV.?
- Vladař a těžký rytíř. -
Úryvky ze zpráv a článků antropologa profesora Emanuela Vlčka a profesora Jindřicha Matějky:
(výbor zpracovaný v Toulkách českou minulostí)
Postava:
_______________________________________________________________________________________
EDIT BAHNAK - Smazán nefunkční odkaz
Matheo Vilani, florentinský kronikář, popisuje císaře Karla podle lidí, kteří jej viděli:
Jeho osoba je střední postavy. Podle němců je poněkud skrčený s krkem a hlavou stlačeným dopředu, ale pravidelně.
Podle zachovalé kostry se dala dobře odhadnout výška císařovy postavy. Karel byl muž atletického těla se silnou kostrou, které zformovalo záměrné tělesné cvičení. Dokazují to mohutné svalové úpony na lebce i na ostatních kostech. Můžeme přímo říct, že to jsou pozůstatky těžkého rytíře. V moderní terminologii by bylo možné označit jeho otce Jana Lucemburského za desetibojaře, zatímto Karel byl těžký atlet.
Výšku postavy je možné poměrně přesně vypočítat z délky dlouhých kostí končetin. Podle dvou různých výpočtů se ta výška pohybovala mezi 172,5 a 173,5 cm. Na svou dobu byl tedy nadprůměrně vysoký. Jeho výšku však zkreslovala kyfosa hrudní páteře u 3 až 9 obratle, a tak mohl vypadat přibližně na 169, nebo 170 cm.
Obličej:
_____________________________________________________________________________________________-
Prozatím patrně nejvěrohodnější podobizna Karla IV., vytvořená grafikem Oldřichem Kulhánkem v roce 1996 na základě antropologického výzkumu prof. Dr. Emanuela Vlčka (jizva na obličeji je následek sečného zranění zaznamenaného na Karlově lebce):
Matheo Vilani o Karlově obličeji píše:
Má černé vlasy a velké oči, od sebe široce rozložené. Tváře široké a plné, černý vous a vpředu lysou hlavu.
V roce 1977 - došlo k věrné rekostrukci obličeje Karla IV. podle metody ruského antropologa Gerasimova:
Oči měl císař pravděpodobně tmavě hnědé a mírně protrusivní (vystupující), horní víčka poněkud převislá, nos mohutný, v dolních partiích široký s masivními křídly. Kromě jizvy od sečné rány (pravděpodobně mečem) měl Karel v krajině obou obočí menší jizvy, které vznikly po tupých, nebo tržných poraněních. Černé, nebo velmi tmavě hnědé vousy, tvář zarudlou.
Chrup měl císař mírně obroušený následkem posunutí dotykových ploch zubů po úrazu. Jinak ale uplný. Navíc měl zuby i ve svých 62 letech až na drobný kaz v první stoličce vlevo nahoře zcela zdravé.
Úrazy a poranění:
__________________________________________________________________________________________
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
V mládí, ale ještě ani po třicítce nevynechal Karel jedinou příležitost, jak se zúčastnit nějakého souboje, nebo turnaje. Často zápasil v rytířských kláních pod cizím jménem a erbem. Jako například v roce 1347 ve městě Rottenburgu, když projížděl jižním Německem.
7.12. 1976 proběhla poslední exhumace Karlova těla a vůbec první konzervace. Kostra byla téměř kompletní a ve velmi zachovalém stavu, jen několik kostí chybělo.
V této době objevil profesor Vlček na Karlově těla celou řadu vyhojených poranění:
První šrámy utržil císař již jako 16 letý v bitvě u hradu San Felice v Itálii. Také v bitvě u Kresčaku, kdy mu bylo 30 let. A velmi výrazná je poúrazová asymetrie kostry nosu po sečném poranění nosního kořene.
Toto zranění (narozdíl od tupých poranění, kterých se na Karlově lebce objevuje nepočítaně, sečné je tam jen jedno) způsobilo mírný rozestup pravostranného nosočelního lebečního švu v šíčce 2 mm a v délce skoro 3 cm. Následkém této sečné rány došlo k mírnému vyhnutí nosních kostí doleva. Nosní přepážka se naopak posunula k pravé straně do vzdálenosti přes 1 cm.
Nosní hřbet byl od té doby zvlněný a vyhnutý na levou stranu. Sečné poranění začínalo u levého obočí, přetínalo šikmo nosní kořen a zasáhlo Karlovu tvář pod pravým okem. Takovýto zásah zanechal na csařově tváři nepochybně dosti nápadnou jizvu.
Nejvážnější byl zřejmě úraz na krční páteři, který vznikl po tupém úděru vedeném velikou silou na levou polovinu krku. Byl pravděpodobně zaviněn pádem z koně na tvrdou podložku, přičemž došlo k páčení krku o okraj okruží, což byla součást zbroje. Byl to velmi nepříjemný a nebezpečný úraz. Došlo k poškození krčního svalstva, zhmoždění výběžků krčních obratlů, výronu krve a současně byla postižena mícha (tzn, její pohmoždění a krvácení za současného třesu mozku). To vše a ještě následně proběhlý zánět míšních kanálů způsobilo patrně v Karlových 34 letech Karlovi dočasné ochrnutí všech čtyř končetin.
K tomuto poranění krční páteře lze dobře zařadit i vyhojené zlomeniny obou kloubních výběžků a bradové části dolní královy čelisti. Musel to být jeden a tentýž pád, po kterém si Karel pohmoždil krční páteř i dolní čelist. On totiž v plné zbroje a z výšky sedícího jezdce spadl na bradu. Bradová partie dolní čelisti se dvojnásobně svisle rozlomila, takže se část s špičáky a řezáky uvolnila.
Jiné, dost těžké poranění, utrpěl Karel na levém kolenním kloubu. Muselo dojít k jeho hrubému zhmoždění nějakým tupým úděrem. Příčinnou mohl být buďto náraz, nebo pád (například z koně) s následným krevním výronem. Následky zranění jsou nápadné, i když funkce kolena podle všeho zůstala Karlovi normálně zachována.
V bitvě u San Felice utrpěl Karel lehké poranění ramene poté, co byl sražen ze dvou koní. Podruhé byl raněn v bitvě u Kresčaku, pravděpodobně šípem. V obou případech se ale jednalo o poranění svalstva. Po ošetření a krátkém pobytu na lůžku mohl bez problémů cestovat na koni.
Některá zranění však zanechala stopy i na kostře. Kromě úrazu na páteři a lebce je to stav po zlomenině levého zápěstí. (K tomuto úrazu muselo patrně dojít někdy v mládí).
O Karlovi je také známo, že především na sklonku svého života velmi trpěl dnou. Jednu z atak, neboli záchvatů líčí kancléř francouzského krále Pierre de (Rogemount?) ze začátku roku 1378:
Částečně cestoval ve voze, částečně byl nesen na nosítkách mezi dvěma mulami, neb na nosítkách nesených nosiči. V páláci francouzského krále byl pak přenášen na židli. Na schodech pak v náruči, když si chtěl prohlédnout ostatky svatých v kapli chrámu. Přes všechny bolesti však do Paříže vjel po boku francouzského krále na koni, neboť byl císař.
- Vladař a těžký rytíř. -
Úryvky ze zpráv a článků antropologa profesora Emanuela Vlčka a profesora Jindřicha Matějky:
(výbor zpracovaný v Toulkách českou minulostí)
Postava:
_______________________________________________________________________________________
EDIT BAHNAK - Smazán nefunkční odkaz
Matheo Vilani, florentinský kronikář, popisuje císaře Karla podle lidí, kteří jej viděli:
Jeho osoba je střední postavy. Podle němců je poněkud skrčený s krkem a hlavou stlačeným dopředu, ale pravidelně.
Podle zachovalé kostry se dala dobře odhadnout výška císařovy postavy. Karel byl muž atletického těla se silnou kostrou, které zformovalo záměrné tělesné cvičení. Dokazují to mohutné svalové úpony na lebce i na ostatních kostech. Můžeme přímo říct, že to jsou pozůstatky těžkého rytíře. V moderní terminologii by bylo možné označit jeho otce Jana Lucemburského za desetibojaře, zatímto Karel byl těžký atlet.
Výšku postavy je možné poměrně přesně vypočítat z délky dlouhých kostí končetin. Podle dvou různých výpočtů se ta výška pohybovala mezi 172,5 a 173,5 cm. Na svou dobu byl tedy nadprůměrně vysoký. Jeho výšku však zkreslovala kyfosa hrudní páteře u 3 až 9 obratle, a tak mohl vypadat přibližně na 169, nebo 170 cm.
Obličej:
_____________________________________________________________________________________________-
Prozatím patrně nejvěrohodnější podobizna Karla IV., vytvořená grafikem Oldřichem Kulhánkem v roce 1996 na základě antropologického výzkumu prof. Dr. Emanuela Vlčka (jizva na obličeji je následek sečného zranění zaznamenaného na Karlově lebce):
Matheo Vilani o Karlově obličeji píše:
Má černé vlasy a velké oči, od sebe široce rozložené. Tváře široké a plné, černý vous a vpředu lysou hlavu.
V roce 1977 - došlo k věrné rekostrukci obličeje Karla IV. podle metody ruského antropologa Gerasimova:
Oči měl císař pravděpodobně tmavě hnědé a mírně protrusivní (vystupující), horní víčka poněkud převislá, nos mohutný, v dolních partiích široký s masivními křídly. Kromě jizvy od sečné rány (pravděpodobně mečem) měl Karel v krajině obou obočí menší jizvy, které vznikly po tupých, nebo tržných poraněních. Černé, nebo velmi tmavě hnědé vousy, tvář zarudlou.
Chrup měl císař mírně obroušený následkem posunutí dotykových ploch zubů po úrazu. Jinak ale uplný. Navíc měl zuby i ve svých 62 letech až na drobný kaz v první stoličce vlevo nahoře zcela zdravé.
Úrazy a poranění:
__________________________________________________________________________________________
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
V mládí, ale ještě ani po třicítce nevynechal Karel jedinou příležitost, jak se zúčastnit nějakého souboje, nebo turnaje. Často zápasil v rytířských kláních pod cizím jménem a erbem. Jako například v roce 1347 ve městě Rottenburgu, když projížděl jižním Německem.
7.12. 1976 proběhla poslední exhumace Karlova těla a vůbec první konzervace. Kostra byla téměř kompletní a ve velmi zachovalém stavu, jen několik kostí chybělo.
V této době objevil profesor Vlček na Karlově těla celou řadu vyhojených poranění:
První šrámy utržil císař již jako 16 letý v bitvě u hradu San Felice v Itálii. Také v bitvě u Kresčaku, kdy mu bylo 30 let. A velmi výrazná je poúrazová asymetrie kostry nosu po sečném poranění nosního kořene.
Toto zranění (narozdíl od tupých poranění, kterých se na Karlově lebce objevuje nepočítaně, sečné je tam jen jedno) způsobilo mírný rozestup pravostranného nosočelního lebečního švu v šíčce 2 mm a v délce skoro 3 cm. Následkém této sečné rány došlo k mírnému vyhnutí nosních kostí doleva. Nosní přepážka se naopak posunula k pravé straně do vzdálenosti přes 1 cm.
Nosní hřbet byl od té doby zvlněný a vyhnutý na levou stranu. Sečné poranění začínalo u levého obočí, přetínalo šikmo nosní kořen a zasáhlo Karlovu tvář pod pravým okem. Takovýto zásah zanechal na csařově tváři nepochybně dosti nápadnou jizvu.
Nejvážnější byl zřejmě úraz na krční páteři, který vznikl po tupém úděru vedeném velikou silou na levou polovinu krku. Byl pravděpodobně zaviněn pádem z koně na tvrdou podložku, přičemž došlo k páčení krku o okraj okruží, což byla součást zbroje. Byl to velmi nepříjemný a nebezpečný úraz. Došlo k poškození krčního svalstva, zhmoždění výběžků krčních obratlů, výronu krve a současně byla postižena mícha (tzn, její pohmoždění a krvácení za současného třesu mozku). To vše a ještě následně proběhlý zánět míšních kanálů způsobilo patrně v Karlových 34 letech Karlovi dočasné ochrnutí všech čtyř končetin.
K tomuto poranění krční páteře lze dobře zařadit i vyhojené zlomeniny obou kloubních výběžků a bradové části dolní královy čelisti. Musel to být jeden a tentýž pád, po kterém si Karel pohmoždil krční páteř i dolní čelist. On totiž v plné zbroje a z výšky sedícího jezdce spadl na bradu. Bradová partie dolní čelisti se dvojnásobně svisle rozlomila, takže se část s špičáky a řezáky uvolnila.
Jiné, dost těžké poranění, utrpěl Karel na levém kolenním kloubu. Muselo dojít k jeho hrubému zhmoždění nějakým tupým úděrem. Příčinnou mohl být buďto náraz, nebo pád (například z koně) s následným krevním výronem. Následky zranění jsou nápadné, i když funkce kolena podle všeho zůstala Karlovi normálně zachována.
V bitvě u San Felice utrpěl Karel lehké poranění ramene poté, co byl sražen ze dvou koní. Podruhé byl raněn v bitvě u Kresčaku, pravděpodobně šípem. V obou případech se ale jednalo o poranění svalstva. Po ošetření a krátkém pobytu na lůžku mohl bez problémů cestovat na koni.
Některá zranění však zanechala stopy i na kostře. Kromě úrazu na páteři a lebce je to stav po zlomenině levého zápěstí. (K tomuto úrazu muselo patrně dojít někdy v mládí).
O Karlovi je také známo, že především na sklonku svého života velmi trpěl dnou. Jednu z atak, neboli záchvatů líčí kancléř francouzského krále Pierre de (Rogemount?) ze začátku roku 1378:
Částečně cestoval ve voze, částečně byl nesen na nosítkách mezi dvěma mulami, neb na nosítkách nesených nosiči. V páláci francouzského krále byl pak přenášen na židli. Na schodech pak v náruči, když si chtěl prohlédnout ostatky svatých v kapli chrámu. Přes všechny bolesti však do Paříže vjel po boku francouzského krále na koni, neboť byl císař.
Nezabud hrr!
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karlovci sobě
Ať žije císař a král Karel IV.!
Ten o němž bylo zvykem tvrdit, že byl "pouze diplomat a pacifista", ten, jež se medvědí postavou, chutí do boje a jizvou přes půl obličeje vyrovnal i rytířské slávě svého otce!
Sláva pravému dědici rodu Přemyslova a nanejvýš pravověrnému křesťanskému panovníkovi, jež uměl vzít svůj stát pevně do rukou a zároveň být vládcem moudrým a spravedlivým.
Sláva Karlovi na konci roku, ve kterém si připomínáme jeho smrt, za kterou nebylo zodpovědné ani tak stáří jako spšíe zranění.
Sláva vzdělanci, rytíři, zakladateli! Sláva velkému králi! Nechť mu patří náš hold!
O Karlovi koluje řada mýtů.
A to jak těch, které jeho osobnost degradují na slabocha, který se bál nepříte,l a který by nic nedokázal, nebýt jeho otce a neuvěřitelného štěstí (které je populární zmiňovat v posledních letech), nebo těch které ho naopak staví ne-li na roveň Bohu.
Karel byl člověk jako každý. Měl samozřejmě spoustu špatných vlastností od krutosti přes antisemitismus, přílišnou soustředěnost na svou osobu a svůj rod až po pokrytectví, vychytralost a bezostyšnou zálibu v módním oblečení
Přesto si však myslím že to byl vyjímečný panovník a vděčíme mu za mnohé. A proto bychom na něj měli vzpomenout...
Ten o němž bylo zvykem tvrdit, že byl "pouze diplomat a pacifista", ten, jež se medvědí postavou, chutí do boje a jizvou přes půl obličeje vyrovnal i rytířské slávě svého otce!
Sláva pravému dědici rodu Přemyslova a nanejvýš pravověrnému křesťanskému panovníkovi, jež uměl vzít svůj stát pevně do rukou a zároveň být vládcem moudrým a spravedlivým.
Sláva Karlovi na konci roku, ve kterém si připomínáme jeho smrt, za kterou nebylo zodpovědné ani tak stáří jako spšíe zranění.
Sláva vzdělanci, rytíři, zakladateli! Sláva velkému králi! Nechť mu patří náš hold!
O Karlovi koluje řada mýtů.
A to jak těch, které jeho osobnost degradují na slabocha, který se bál nepříte,l a který by nic nedokázal, nebýt jeho otce a neuvěřitelného štěstí (které je populární zmiňovat v posledních letech), nebo těch které ho naopak staví ne-li na roveň Bohu.
Karel byl člověk jako každý. Měl samozřejmě spoustu špatných vlastností od krutosti přes antisemitismus, přílišnou soustředěnost na svou osobu a svůj rod až po pokrytectví, vychytralost a bezostyšnou zálibu v módním oblečení
Přesto si však myslím že to byl vyjímečný panovník a vděčíme mu za mnohé. A proto bychom na něj měli vzpomenout...
Nezabud hrr!
- Divous
- Příspěvky: 280
- Registrován: Stř 17. Pro 2008 14:46:22
- Místo/Bydliště: Kladno
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karlovci sobě
hezky jsi to napsal o Karlovi IV! Kdy valstně zemřel, 1378? A jak vlastně zemřel?
lidstvo dosáhlo svého sociálního vrcholu v době kamenné za lovců mamutů. Od té doby je to už jenom horší a horší...
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karlovci sobě
Zemřel 29.listopadu 1378, ve dvaašedesáti letech. Jinak fyzicky téměř zcela zdravý podlehl následkům zranění - zlomeniny krčku levé stehenní kosti, kterou pravděpodobně utrpěl následkem pádu z koně. Ošklivé zranění kyčle upoutalo císaře již předtím postiženého dnou na lůžko. Toto znehybnění mělo na svědomí jeho smrt, jijíž příčinou byl zápal plic.Divous napsal:hezky jsi to napsal o Karlovi IV! Kdy valstně zemřel, 1378? A jak vlastně zemřel?
Nezabud hrr!
Re: Pavel z Otěvěka na Besednici - český nižší šlechtic
ano a byl to jeho bývalý učitel Kliment IV., který tak reagoval na stížnosti říšských knížat a svobodných měst - ostatně káral nejenom nedůstojný krátký (a velmi módní) šat, ale i to že Karel údajně úspěšně sváděl choti stěžovatelů (celý otec) pikantní je, že stejný papež o pár měsíců později vyskočil během požáru paláce, v němž byl na plese, z okna skoro nahý s nahou dámou v náručí (dáma byla vlastně v nejlepších rukách, že?)maser napsal:K tomu mě napadá, že papež káral Karla IV. za to, že nosí moc krátký kabát a je mu snad vidět zadek (nebo alespoň jsem to tak pochopil). Už jsem o tom přemýšlel, jak to vlastně ti tehdejší kočičáci nosili. To jim šel vidět zadek, tedy spodní prádlo?
A zrazuje, kdo nechce rozumět,
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Pavel z Otěvěka na Besednici - český nižší šlechtic
Maršálek: Dopis papeže Klimenta VI. Karlovi IV. z 1. února 1351:
"Dozvěděli jsme se, ze zpráv mnoha lidí, že někteří velmoži němečtí, kteří čistou láskou milují tvoji čest, reptají a velmi těžce nesou, že ty svými šaty, které nosíš příliš krátké a těsné, nezachováváš onu vážnost, kterou vyžaduje vrchol důstojnosti císařské a že se proti slušnosti této důstojnosti účastníš klání a turnajů. Nad tím jsme se my, kteří z otcovské lásky toužíme po roznožení tvé cti podivili a důrazně tvou jasnost žádáme, abys v budoucnosti nosil oděv volný a dlouhý, který prozrazuje zralost, a že se vyžaduje při tak velkém panovníkovi abys nechal takových klání a turnajů, a abyses ve svých skutcích a vystupováních ukázal vážným a zralým, aby na tobě nebylo pozorováno nic nepříslušného, nebo pokárání hodného, nýbrž abys hodnost, jejichž odznaky a váhu nosíš, naplňoval mravy a zosobňoval ctnostnými skutky."
(jen mi nejde do hlavy, proč Kliment mluví o "císařské důstojnosti", když Karel byl toho času pouze římským králem...a to právě kvůli Klimentovi)
"Dozvěděli jsme se, ze zpráv mnoha lidí, že někteří velmoži němečtí, kteří čistou láskou milují tvoji čest, reptají a velmi těžce nesou, že ty svými šaty, které nosíš příliš krátké a těsné, nezachováváš onu vážnost, kterou vyžaduje vrchol důstojnosti císařské a že se proti slušnosti této důstojnosti účastníš klání a turnajů. Nad tím jsme se my, kteří z otcovské lásky toužíme po roznožení tvé cti podivili a důrazně tvou jasnost žádáme, abys v budoucnosti nosil oděv volný a dlouhý, který prozrazuje zralost, a že se vyžaduje při tak velkém panovníkovi abys nechal takových klání a turnajů, a abyses ve svých skutcích a vystupováních ukázal vážným a zralým, aby na tobě nebylo pozorováno nic nepříslušného, nebo pokárání hodného, nýbrž abys hodnost, jejichž odznaky a váhu nosíš, naplňoval mravy a zosobňoval ctnostnými skutky."
(jen mi nejde do hlavy, proč Kliment mluví o "císařské důstojnosti", když Karel byl toho času pouze římským králem...a to právě kvůli Klimentovi)
Nezabud hrr!
Re: Karel IV.
Oba byli přátelé, ale jejich úloha vladařů je postavila do částečné opozice, když hájili své zájmy
Mimochodem Karel měl stejně jako jeho otec Jan postavu na vypasované krátké kabátce, viz. Vlčkova antropologická studie. Vlčkovo hodnocení tělesného stavu v době smrti podle stavby kostry:
Jan Lucemburský - atletická postava odpovídající stavbě těla desetibojaře, olympionika
Karel IV. - atletická postava odpovídající stavbě těla těžkého atleta, olympionika
...a to oba nezemřeli v 30 letech, že? Inu máme inspiraci jak o sebe dbát, králové nám jdou příkladem
Mimochodem Karel měl stejně jako jeho otec Jan postavu na vypasované krátké kabátce, viz. Vlčkova antropologická studie. Vlčkovo hodnocení tělesného stavu v době smrti podle stavby kostry:
Jan Lucemburský - atletická postava odpovídající stavbě těla desetibojaře, olympionika
Karel IV. - atletická postava odpovídající stavbě těla těžkého atleta, olympionika
...a to oba nezemřeli v 30 letech, že? Inu máme inspiraci jak o sebe dbát, králové nám jdou příkladem
A zrazuje, kdo nechce rozumět,
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
- Divous
- Příspěvky: 280
- Registrován: Stř 17. Pro 2008 14:46:22
- Místo/Bydliště: Kladno
- Kontaktovat uživatele:
Re: Karel IV. - Otec vlasti
tak to je zajímé, to s těmi analýzami koster! Že byl Jan Lucemburský statný bijec jsem věděl, ale Karla IV. jsem považoval spíše za takového chcípáčka ...asi ovlivněn hereckým ztvárněním císaře Karla IV. neduživým Vlastimilem Brodským s židovskou vizáží
lidstvo dosáhlo svého sociálního vrcholu v době kamenné za lovců mamutů. Od té doby je to už jenom horší a horší...
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti