Přátelé, držím v rukou knihu, která vypálila dost badatelům nejen v Polsku rybník. Při archeologickém výzkumu krypty řádu Německých rytířů v Kwidzyně bylo mj. nalezeno několik zbytků pohřebních oděvů, které byly velmi důkladně zkoumány a pěkně vyhodnoceny v této práci:
Grupa, Małgorzata. - Kozłowski, Tomasz (ed.) 2009: Katedra w Kwidzynie - tajemnica krypt. Kwidzyn
Jedná se o hedvábné látky všech barev (modrá, červená, zelená, žlutá, bíla) vyšívané bohatými výšivkami (i zlatou nití) a někdy až nevkusně vypadajících.
Holt chudá církev
Ahoj, na akce jezdím jako Německý rytíř s Jiřím z Holohlav a pár poznámk bych k tomu měl.
K tomu vypalování rybníku...z toho co je již v jiných publikacích bych ve zkratce uvedl následující:
V naprosté většině případů nenajdete ani vyobrazení řádových rytířů - těch obyčejných, natož jejich hroby. Rytíři se pohřbíbali často venku u kostela nebo byla jejich těla převážena do rodinných hrobů - přeci jen to byla šlechta. Docela bych se připojoval k názoru, že ty nalezené oděvy by měly patřit familiářům. Status familiáře je v rámci řádu unikántní. Jedná se o urozeného člověka, který se zavázal k tomu řád podporovat (tedy donátor) a byl ,,čestným členem" řádu za tuto podporu. Často také dostávali nejrůznější úkoly, které pro řád plnili. S jejich účastí v boji to bylo o něco složitější - většinou šli pouze do vybraných kampaní, kdy jim musel dát ,,svolení" zemský mistr. Na oplátku jim řád zajistil pohřeb v případě jejich úrmtí. Často familiáři odkazují po smrti svůj majetek ve prospěch řádu. Při povědomí toho, že tito familiáři často dotovali celé výstavby kostelů (inkorpované fary atd.) dostalo se jim takové cti, že v tomto kostele byli posléze pohřbeni se všemi poctami řádového rytíře. Už ale za svého života familiáři nosili svůj civilní šat - kdy byl jejich erb často doplňován o znamení řádu, a tento oděv mohl být aa velmi nákladný. Regule však i familiářům ukládají povinnost určitého sestřihu vlasů a vousů a taktéž upravují odívání - prostě nemohli chodit jako nějací štramáci a hejsci- museli být konzervativní (délka oděvu, střih, barvy). A jelikož se jedná o šlechtice, byl pohřben v dobrém šatu. Něco podobného by se dalo usoudit i o osobě velmistra či zemských mistrů (Maršála, trapiera, atd...) ale to byly osoby s obrovským vlivem. Nikoliv řadoví řádoví bratři.
ADAM, Petr. Řád německých rytířů a jeho působení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2005, 254 s. ISBN 80-7277-283-X
ADAM, Petr. Němečtí rytíři : malý úvod do historie Německého řádu : se zvláštním přihlédnutím k dějinám Českomoravské komorní balivy, Svitavy : Trinitas, 1998, 159 s. ISBN 80-86036-08-1.
JAN, Libor; SKŘIVÁNEK, František. Němečtí rytíři v českých zemích. Praha : Synergon ; Klub pro českou heraldiku a genealogii, 1998, 127 s. ISBN 80-902448-2-3
BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. I. díl. Řády rytířské a křížovníci. Praha : Libri, 2002, 216 s. ISBN 80-7277-085-3.
BOGDAN, Henry. Řád německých rytířů. Paříž: Perrin, 2002, překlad Tomáš Kybal, 2009, 256 s. ISBN 978-807407-063-1,
Společnost přátel hradu Bouzova a Nadace hradu Bouzova. Řád německých rytířů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Třinec, vlastním nákladem 1993, 28 s.
Příště mohu zaposlat zdroje cizojazyčné. Zde bych ovšem vynechal ospreye - píšou v nich někdy pěkný bludy. Vyobrazení mají šitý na koleně - mají servanty s půlkřížem a podobně.
Ahoj, díky za informace i literaturu. Dlouho se o to hádali přední odborníci a ke knize jsem se bohužel ještě nedostal, takže nevím přesně o koho se jednalo. Na přednášce, kde jsem se o těchto hrobkách dozvěděl zmiňovaly ale velmistry.
Zatím jen můžu doplnit obrázky s (rekonstruovanými) oděvy a výšivkami (na můj vkus teda divočina).
