DOBA KARLOVA

Hned o rok později nás ale informuje František Pražský o tom, jak Karel v tom roce (1356) sám nechal vyloupat oči jednomu šlechtici, který zase (v ďábelském vnuknutí) nechal vyloupat oči svému faráři...
Tedy doslova podle starého dobrého práva OKO za OKO

Uvědomte si prosím, že Majestas neprošly díky nepochopení českého panstva. Karel IV pak moudře tvrdil že shořela. Proto potom postupoval tak jak byl platný obyčej. Troufám si tvrdit, že osobně to neschvaloval.

To že dnes používáme Majestas jako vzor znamená že se z nich můžeme poučit, protože na svoji dobu byla hodně moderní a proto také neprošla

Ohledně Majestas Spěváček spekuluje, jestli jen Karel nesondoval, co si může ke šlechtě dovolit. Ale to je jen otázka do pranice.

Vážím si pana Spěváčka, ale myslím, že v době kdy majestas vznikal už měl tolik zkušeností, že okamžitě potom co neprošla je "nechal spálit". Pokud by si myslel že mají šanci projít tak by se o to pokusil opakovaně.

Tak jistě, že určitým způsobem sondoval, ale nejen to...myslím, že to myslel od začátku jako zcela vážný pokus...velmi dlouho to připravoval a přednesl to moudře přesně v době kdy měl největší šanci (bezprostředně po korunovaci na císaře a úspěšné římské jízdě).

Nebyl hlupák a hned mu došlo, že se spálil a že tudy cesta nepovede...a tak prostě řekl, že majestas nešťastnou náhodou shořela a tudíž není možné je nadále projednávat (jak obratné )

Co se týká toho vyloupání: Troufám si trvdit, že tomto konkrétním případě to i osobně schvaloval. Takový brutální útok na duchovního mohla jeho zbožná osoba odměnit pouze stejně brutálním trestem...

Ad Maršálek a Mickey88: Prosím pěkně lynč, lynch, nebo soudce Lynch, ale vždy s ypsilon Jinak pokud si pamatuji svá studia, tak obvykle se popravy konaly za městem (Šibeniční vrch), neboť zde umístění odouzenci příhodně varovali příchozí návštěvníky - zde se právu daří! Popravy na náměstích jsou v menšině a většinou se jednalo o záležitosti politické.

[quote="trener"]Ad Maršálek a Mickey88: Prosím pěkně lynč, lynch, nebo soudce Lynch, ale vždy s ypsilon

marný pokus o počeštění

trener: pravdu díš, už jsem se nad mapou podivoval kdysi, kolik máme v našem jihočeském kraji Šibeníků, Šibeničních vrchů apod.

městské právo a právo obecně - doporučuji vaší pozornosti starý Kunáškův článek
http://hradeckydvur.net/vlada-a-pravo/s ... stredoveku

K fenoménu měst a jejich výjimečnosti ve smyslu společných i rozdílných privilegií a tím i rozdílnému právnímu postavení v různých záležitostech pak tyto práce:
Hoffmann, F. České město ve středověku. 1. vyd. Praha: Panorama, 1992, 453 s. (nově rozšířené a doplněné vydání 2009)
JANÁK, Jan. - HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Dějiny správy v českých zemích do roku 1945. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 519 s

Zmiňuji to tu v reakci na jinou diskuzi (v souvislosti s nálezem fragmentu kroužkové zbroje) záměrně proto, abych vyvrátil případné mylné představy, že existovala města se stejným právním postavením. Každé středověké město je fenoménem a neexistují ani dvě města, která by měla opravdu stejná privilegia. To se mění až v novověku, kdy jde o cílenou úpravu. Takže tam, kde mělo jedno město před druhým „navrch“ v jedné oblasti, mohlo být v nevýhodě v jiné, na kterou mělo privilegium zase to druhé. Od toho se logicky odvíjel i zcela jedinečný vývoj každého města…
Mimochodem, vrchnost nemůže svému poddanskému městu udělit statut královského tím, že ho nadá podobnými privilegii, jako má např. sousední město královské. Tím mu jenom přidá některé podobné výhody, ale stále ho vlastní a má nad ním tedy i konečnou fiskální, politickou a soudní moc. Zcela jiné právní postavení tak bude mít poddanské město, královské venkovské město, královské město se sídlem krajského hejtmana, královské město ve smyslu „mateřského města“ pro příslušnou rodinu městského práva, královské město, jenž se stalo na určitou dobu sídlem (nejenom zeměpána, ale i královny vdovy, nebo prostě královny, zemského hejtmana) , atd. Stejně tak zcela rozdílná právní postavení mohou mít mezi sebou města poddanská, patřící vrchnosti církevní (kláštery, biskupství…), světské (velmoži, střední šlechta…) a to jak mezi sebou (i ve smyslu měst stejné vrchnosti), tak i ve srovnání s okolními městy královskými.

Proto je vždy zdůrazňována ta jedinečnost každého středověkého města.

Nezapomínejme na věnná města českých královen.

i tam nelze srovnat ani 2 mezi sebou, dost zásadním faktorem je i oblíbenost toho kterého v určité době mimochodem od přelomu 14. a 15. st. existoval nový úřad - podkomoří věnných měst