DOBA KARLOVA

Vzory jakop je rybí kost, pruhy nebo kostky můžeš směle použít. Skoro nikdo to nenosí, většina lidí se toho bezdůvodně bojí, ale tyto vzory vznikají už při tkaní a určitě se používaly.

richardrg napsal:Vzory jakop je rybí kost, pruhy nebo kostky můžeš směle použít. Skoro nikdo to nenosí, většina lidí se toho bezdůvodně bojí, ale tyto vzory vznikají už při tkaní a určitě se používaly.

Ono totiž taky zálaží na typu stavu, na kterém ty látky vznikaly. Ono není moc dochovaných látek a tudíž moc dochovaných vzorů, ale na druhou stranu najít se dají a to úplně bez problémů. Severské nálezy - a to nejen Herjolfsnaes ale i další třeba ukazují celou řadu látek (ovšemže vlněných, jiné se tam téměř nedochovaly) s různými vzory, respektive s různým typem vazby, která ty "vzory" vytváří. Zdaleka se netkalo jen plátěnou vazbou, různé druhy kepru a jejich střídání taky vytváří vzory. Nevybavuju si zrovna rybí kost, ale určitě různé pruhy, kostičky, diamantový vzor, kosočtverečky. Taky je tam třeba vlněná látka (ty seveřani jim říkali Vadmal) která je pruhovaná tkaním z bílé a černé vlny. Řada těch látek byla nebarvená a jejich barva (bílá, černá, hnědá) byla dána jen původní barvou srsti. Řada jich ale byla barevná, což potvrdily chemické analýzy. Využívalo se barviv, které tam měli k dispozici - na hnědo kůrou, na červeno železitou vodou (to je zajímavé a v Evropě se to asi nepoužívalo) na fialovo zvláštním lišejníkem co tam roste, na modro nějakou kytkou...

Skotové uměli vytkávat "kilt" prokazatelně již na konci 12. století; z té doby se zachoval první záznam o tomto způsobu vytkávání vlněných tkanin v nějaké anglické kronice. Možná bude na kostym.cz nebo na Livinghistory můj příspěvek, kdysi jsme se o tom bavili a u příspěvku jsou i odkazy na britské zdroje a prameny.
"Kilt" je hodně složitá (no, spíš pracná) záležitost jak barevně, tak technologicky. Ale pokud to uměli Britové ve už 12. století, proč by se technologie nemohla přenést i na kontinent. Určitě se z Británie tkaniny dovážely, byly velmi žádané už v hlubokém středověku.

V UMPRUM muzeu v Praze jsou mj. uloženy vzorky tkanin z raného a vrcholného středověku. Není jich mnoho, ale jsou zajímavé složitými vytkávanými vzory a barevností. Jde ovšem o velmi luxusní, převážně hedvábné tkaniny, vesměs původem z Byzance, Asie, Orientu a jedna nebo dvě ze Španělska.

Vzorované tkaniny určitě nosit lze - vždyť i v o 30-50 let straším Codexu Manesse jsou mladí lidé a různí světáci vyobrazováni v dost pestře barevných surcote. jako vždy to bude na zvážení vlastního společenského postavení a věkového zařazení. U lidí ve zralém věku lze předpokládat větší konzervativnost, u mladých zase bujnou fantazii a odvahu nejen v odívání

Kordulka k sametu napsala:
Já bych doporučovala se sametem spíš šetřit; to je záležitost hlavně 15. století, hlavně jeho druhé poloviny, tam je samet celkem běžným materiálem i pro střední vrstvy.


Na základě čeho jsi prosím dospěla k názoru, že samet je záležitostí hlavně 15. století, hlavně jeho druhé poloviny, kde je samet celkem běžným materiálem i pro střední vrstvy.
Kdo je podle tebe ta střední vrstva a co je to běžný materiál, jestliže před tebou určeným datem zjevně nebyl? Čím je od tebou určené doby dána jeho poměrná běžnost?
Děkuji za relevantní odpověď

K sametu jsem našel toto(Textiles and Clothing 1150-1450; E.Crowfoot, F.Pritchard, K.Staniland; Museum of London; s. 152; 2006):

"...Nejdříve byl v centrech hedvábného průmyslu ve Španělsku a Itálii vyráběn pouze jednobarevný samet s (nevím jak přeložit solid cut pile - asi něco jako pevně řezaný vlas?). Jeho nejranější užití v Anglii je známo z roku 1278, kdy Adinettus, krejčí krále Edwarda I., zakoupil v Paříži sametový závěs přes čelo královy postele, který stál 100s(nevím měnu...). V polovině 80.let 13.stol. je známo, že Bogo de Clare, notoroicky extravagantní a chamtivý duchovní, vlastnil sametový přehoz přes postel. Je tedy možné, že samet byl nejdříve používán spíš na přehozy než na oděvy...

... Začátkem 14.stol. již nebyl samet vzácnou komoditou, ačkoliv zůstával drahý. Flekatý(?) a proužkovaný samet či samet kostičkovaný, některé obsahovaly kovové vlákno, se začaly objevovat u dvora a jejich vývoj lze sledovat v účtech Great Wardrobe. Navzdory vzrůstajícímu přílivu různě zdobených sametů se během 14.stol. si čistý jednobarevný samet udržel slušné místo na Londýnském trhu. Většina z nich byla pravděpodobně polohedvábná, což znamená, že měly útek ze lnu či konopí skryté za hedvábným chlupem, neboť to bylo levnější na výrobu i koupi. "

Ještě podotknu, že se to celé vztahuje k Anglii, ale nepředpokládám, že by na tom střední Evropa byla za Karla hůře než ostrovy.
Edit: Ještě se omlouvám za svůj amatérský překlad...

Řekl bych, že Anglie na tom byla hůře než Evropa. Myslím že jsem to někde viděl v tv a že ve srovnání se západní Evropou hodně zaostávala i co do mravů. Až s příchodem Anny České na Anglický trůn se to trochu zlepšilo a přinesla spolu se svým dvorem trochu okázalosti Evropy Bohužel už nevím, odkud to mám a tak to berte s velkou rezervou.

mikey.88 napsal:Řekl bych, že Anglie na tom byla hůře než Evropa. Myslím že jsem to někde viděl v tv a že ve srovnání se západní Evropou hodně zaostávala i co do mravů. Až s příchodem Anny České na Anglický trůn se to trochu zlepšilo a přinesla spolu se svým dvorem trochu okázalosti Evropy Bohužel už nevím, odkud to mám a tak to berte s velkou rezervou.

Noo, ono je to dost zkratkovitě takhle řečeno, ty módní vlny přicházeli do Anglie už dřív, jedna taková zaznamenaná anglickými kronikáři je popisována po příchodu Hainaultských, takže to není zase tak hrozné. A pokud chcete vědět, jak na tom angličtí měšťané byli, není přece nic jednoduššího, než si přečíst knihu závětí občanů města londýna, (Calendar of Wills Proved and Enrolled in the Court of Husting) kde se vždy uvádí měšťan, jeho povolání a komu co odkazuje. A tak máme přehled, co po sobě zanechali zlatníci, tesaři, krejčí či kožešníci, ale také třeba panoši známých rytířů...
A s tím sametem, to co je v Crowfoot je myslím správné a směrodatné, ostatně se lze mrknout i do Newtonové, ta to celkem potvrzuje. BTW nemá někdo něco víc k těm angl. oděvním účtům? Argenterie se sežene, ale Great Wardrobe je trochu "sežvýkaná" jen v Newtonové a víc nemám

K těm závětím dodám odkaz:

http://www.british-history.ac.uk/source.aspx?pubid=570

Ovládání je velice jednoduché. Překlad je už horší

Překlad odkazů je dost jednotvárný, ony jsou ty výčty velmi krátké, zrovna na to koukám. o odkázaných oděvech tam není ani slovo, evidovaný majetek se týká pouze peněz, závazků a pohledávek a nemovitostí.

Co se Crowfootové týče, doporučuji přečíst si to o sametu celé a pořádně.
Z konce 13. století uvádí dvě zmínky o něčem ze sametu, přičemž jednou se hovoří o povlaku na polštář a podruhé o dece. Dále se píše o používání vyšívaného sametu zejména na dečky, kabelky, váčky, lůžkoviny a o jeho širším použití v oděvnictví až koncem 14. století. U anglického dvora se objevuje od počátku 14. století.

David Jenkins v "Western Textiles I - Cambridge history of western textiles" zmiňuje inventuru vybavení Karla V., provedenou v r. 1380, v níž jsou započteny oděvy a "bytový textil" z hedvábného sametu, saténu a dalších hedvábných tkanin. Což je jediná zmínka o 14. století; další se váží až k 15. a 16. století.

Newtonová se (nejen) sametu v účtech Edwarda Woodstocka věnuje hodně obsáhle - vypočítává pomalu každý odstřižek. Takže "trochu sežvýkaná" je poněkud zjednodušující výraz. Domnívám se však, že od dvorů anglického prince a francouzského krále je k české střední a vyšší šlechtě poměrně dost daleko.

Kordulka napsal: o odkázaných oděvech tam není ani slovo,
Domnívám se však, že od dvorů anglického prince a francouzského krále je k české střední a vyšší šlechtě poměrně dost daleko.

To si myslíš proto, že jsi to nečetla, oděvů jsou tam jmenované spousty a některé závěti jsou dost dlouhé (prostě jsi to zrovna otevřela na stránce, kde nebyly)
Já si narozdíl od Tebe nemyslím, že by byl velký rozdíl mezi šlechtici na dvoře jakéhosi anglického krále a na dvoře římského císaře. Ovšem jistě, anglické oděvní účty jsou specifickým pramenem se kterým se musí zacházet opatrně.
A anglické oděvní účty jsou výrazně rozsáhlejší a je jich mnohem víc, než kolik jich má v přehledu Newton. Každopádně je tam má rozkouskované (kromě těch několika málo v příloze) a vytrhává z nich malé části, které potřebuje pro svůj kontext. Pokud je chceš používat pro svoji práci, nejde to, jsi odkázaná jen na ty její výtažky, proto "sežvýkané"