To bych si asi nemyslela. Kdo z venkovanů koně měl, tak jej určitě používala celá rodina. Spíš bych předpokládala, že na koních mohli dost často jezdit bez sedla; a to by byl naholo obzvlášť mazecMaršálek napsal:...Venkovanky asi na koni obvykle nejezdí, tak tuhle sociální vrstvu klidně pominu ...
Literatura a prameny k odívání
Re: Literatura a prameny k odívání
Re: Literatura a prameny k odívání
No naše dámy tak jezdí roky a nestěžují si, takže to považuji za odzkoušené Prostě si ve třmenech stoupnou, aby si upravily sukně a je to. Svrchníky na koně mají vepředu a vzadu prostřih (němčina pro němá doslovné označení "jezdecký prostřihů ). V každém případě to vyžaduje nešizené kolové sukně, jinak to vypadá trapně, protože jsou vidět lýtka a posed je takový křečovitýKordulka napsal: S tou sukní - tady byste, pánové, meli zase zaexperimentovat vy a zjistit si, jak je pohodlné jezdit na koni a mít v rozkroku a pod ním něco jiného než bruchy a sedlo Moc si neumím představit, jak by žena dosáhla toho, aby ty sukně (košile, spodní šat, vrchní šat, případně ještě svrchník) měla pod sebou vzorně poskládané; v opačném případě by jí jízda byla podobným utrpením jako kdyby jela naholo - jen s odlišnými důsledky. Spíš jí asi služebnictvo přece jen ten oděv porovnalo kolem okrajů sedla tak, aby kryl nohy a nevypadal úplně jako hužva. Proto jsem se smála té iluminaci, protože tam není ani jeden záhybeček a opravdu to vypadá jako vzorovaná roura.
A v létě si to otestuji osobně, tak potom poreferuji...
P.S. už zase plevelíme vlákno, které je k literatuře a pramenům
A zrazuje, kdo nechce rozumět,
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2718
- Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Literatura a prameny k odívání
Tak jsem si přečetl celou práci Maršálka o odívání nobility v době Richenzy a Jana Lucemburského a můžu tuto práci vřele doporučit všem, kteří jí ještě nečetli. Sice se jedná o 1. polovinu 14. století, nicméně je nutné se seznámit s vlastní minulostí a s vývojem oděvů před nástupem Karla. Jedině tak lze dobře rekonstruovat oděvy a vyznat se v jejich typizaci
Re: Literatura a prameny k odívání
Spíš než k odívání tak k textilnímu materiálu musím vřele oporučit dezertační práci p. Březinové Textilní výroba v českých zemích ve 13. – 15. století. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů.
Vím ,že jsem zase trochu mimo mísu ,ale probírá se to tu ,tak to tu zasviním, kdyžtak mě přesuňte.
V cisterciácké německé knize vyprávění o zázracích ze začátku 13. století (1219-23) se píše, že jeden muž jel na koni s okovy na nohou na způsobu ženy. Což dokládají i docela častá vyobrazení sedících dam na koni bokem.
Rozhodně zatím nejsem přesvědčen o tom, že by ženy běžně nosily spodní prádlo(ve smyslu kalhotky, či něco na ten způsob). nehynoucí problém. Spíš se stále více utvrzuji v tom, že dámy spíše chodili na ostro.
Zadní jezdecký rozparek u žen zní velice úsměvně, mohl bys nám Maršálku říct, kdes k tomuto přišel. Přední a boční rozparky na rouchu jsou u žen vidět pomálu a ty už vymýšlíš i ten zadní (paráda). Pokud má dáma dostatečně širokou sukni, jak popisuješ rozparky na koně nepotřebuje, stejně to platí u mužů.
Vím ,že jsem zase trochu mimo mísu ,ale probírá se to tu ,tak to tu zasviním, kdyžtak mě přesuňte.
V cisterciácké německé knize vyprávění o zázracích ze začátku 13. století (1219-23) se píše, že jeden muž jel na koni s okovy na nohou na způsobu ženy. Což dokládají i docela častá vyobrazení sedících dam na koni bokem.
Rozhodně zatím nejsem přesvědčen o tom, že by ženy běžně nosily spodní prádlo(ve smyslu kalhotky, či něco na ten způsob). nehynoucí problém. Spíš se stále více utvrzuji v tom, že dámy spíše chodili na ostro.
Zadní jezdecký rozparek u žen zní velice úsměvně, mohl bys nám Maršálku říct, kdes k tomuto přišel. Přední a boční rozparky na rouchu jsou u žen vidět pomálu a ty už vymýšlíš i ten zadní (paráda). Pokud má dáma dostatečně širokou sukni, jak popisuješ rozparky na koně nepotřebuje, stejně to platí u mužů.
Re: Literatura a prameny k odívání
Ta práce je sice stručná a trošku letitá, ale přesto dává určitou představu o tom, co asi tak používali obyčejní lidé za materiály. Je ale nutno vzít v potaz, na což sama autorka upozorňuje, životnost či spíše uchovatelnost různých druhů vláken.Bohuslav napsal:Spíš než k odívání tak k textilnímu materiálu musím vřele oporučit dezertační práci p. Březinové Textilní výroba v českých zemích ve 13. – 15. století. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů.
Vím ,že jsem zase trochu mimo mísu ,ale probírá se to tu ,tak to tu zasviním, kdyžtak mě přesuňte.
V cisterciácké německé knize vyprávění o zázracích ze začátku 13. století (1219-23) se píše, že jeden muž jel na koni s okovy na nohou na způsobu ženy. Což dokládají i docela častá vyobrazení sedících dam na koni bokem.
Rozhodně zatím nejsem přesvědčen o tom, že by ženy běžně nosily spodní prádlo(ve smyslu kalhotky, či něco na ten způsob). nehynoucí problém. Spíš se stále více utvrzuji v tom, že dámy spíše chodili na ostro...
Pravdu díš - dámská sedla jsme kdysi okrajově probírali na Livinghistory a odkazovala jsem na to téma i zde. Středověké "dámské sedlo" umožňovalo pouze jízdu úplně bokem a kůň musel být veden dalším jezdcem nebo dáma seděla za jezdcem. Těžko soudit, jak často bylo toto sedlo používáno a kým. Jinak ženy jezdily obkročmo; jen se mi zatím nepodařilo najít dostatečně detailní obrázek a zjistit, zda měly sedlo nějak upraveno nebo prostě existoval jen jeden typ sedla (jak má středověké sedlo tu dost vysokou opěrku vzadu i vepředu, tak nevím, jak tam dostaly všechny sukně; ale to by se dalo vyzkoušet).
Co se spodků týče - každému doporučuji, aby zkusil chodit dva dny bez spodků, nejlépe v zimě nebo naopak v parném létě Vzhledem k tomu, že pánský a dámský oděv se střihově ani délkou až do poloviny 14. století moc nelišily, opravdu nenacházím žádný logický důvod pro to, aby muži spodky nosili a ženy ne. Nemluvě o fyziologii ženy...
Jj, je to nehynoucí problém a řeší se po celém světě i na vysoké akademické úrovni
Re: Literatura a prameny k odívání
Dobrá kombinace Já někde mluvím o zadních rozparcích sukní dámských šatů?Bohuslav napsal:Spíš než k odívání tak k textilnímu materiálu musím vřele oporučit dezertační práci p. Březinové Textilní výroba v českých zemích ve 13. – 15. století. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů.
Vím ,že jsem zase trochu mimo mísu ,ale probírá se to tu ,tak to tu zasviním, kdyžtak mě přesuňte.
V cisterciácké německé knize vyprávění o zázracích ze začátku 13. století (1219-23) se píše, že jeden muž jel na koni s okovy na nohou na způsobu ženy. Což dokládají i docela častá vyobrazení sedících dam na koni bokem.
Rozhodně zatím nejsem přesvědčen o tom, že by ženy běžně nosily spodní prádlo(ve smyslu kalhotky, či něco na ten způsob). nehynoucí problém. Spíš se stále více utvrzuji v tom, že dámy spíše chodili na ostro.
Zadní jezdecký rozparek u žen zní velice úsměvně, mohl bys nám Maršálku říct, kdes k tomuto přišel. Přední a boční rozparky na rouchu jsou u žen vidět pomálu a ty už vymýšlíš i ten zadní (paráda). Pokud má dáma dostatečně širokou sukni, jak popisuješ rozparky na koně nepotřebuje, stejně to platí u mužů.
Máš v případě žen jízdu bokem za jedinou možnou, nebo procentuálně nejčastější? Z čeho vycházíš?
A zrazuje, kdo nechce rozumět,
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vynucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
Re: Literatura a prameny k odívání
Promiň špatně jsem si přečetl, že mluvíš o přehozech na koně a nazýváš je svrchníky .
No mluvit procentuelně nemůžu, to bych musel protřídit všechny ženy na koních V běžných situacích, ženy sedí nohama na jedné straně.(cestování, dost často mají i děcko na klíně). Nebo scéna útěk Marie s Josefem do Egypta, kde vždy Marie sedí na oslu s Ježíšem s nohama na jedné straně.
Ale najdou se scény, kde dámy sedí normálně obkročmo, například při honitbě, nebo pokud je žena vyobrazena na koni v boji (tedy spíše situace, které obvykle naleží mužům- řekl bych tedy taková emancipace)
No mluvit procentuelně nemůžu, to bych musel protřídit všechny ženy na koních V běžných situacích, ženy sedí nohama na jedné straně.(cestování, dost často mají i děcko na klíně). Nebo scéna útěk Marie s Josefem do Egypta, kde vždy Marie sedí na oslu s Ježíšem s nohama na jedné straně.
Ale najdou se scény, kde dámy sedí normálně obkročmo, například při honitbě, nebo pokud je žena vyobrazena na koni v boji (tedy spíše situace, které obvykle naleží mužům- řekl bych tedy taková emancipace)
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Literatura a prameny k odívání
Nezabud hrr!
- Kurik
- Příspěvky: 138
- Registrován: Út 07. Črc 2009 12:01:57
- Místo/Bydliště: Heraltice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Literatura a prameny k odívání
Super!!!!! Mám dotaz: dá se to z Picasa nějak stahnout? Nikde jsme to nenašel..... asi se blbě koukám
Smil z Heraltic
Jsem jen prostý vladyka...
Jsem jen prostý vladyka...
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti