Postupuješ zase stejně demagogicky: Necituješ prameny, vytrháváš z pramenů části účelově, snažíš se je dezinterpretovat ve prospěch své pochybné teorie. Hrubou dezinterpretací pramene snažíš se posunout Tobě nepohodlnou diskusi jinam.
Zde doklady:
Prvně, podíváme - li se - kam? Zřejmě myslíš jeden z tzv. Klaretových slovníků, tzv. Glossarius. Kapitola o oděvech In:
Flajšhans, V.: Klaret a jeho družina. Sv. I. Slovníky veršované. Česká akademie věd a umění, Praha, 1926. str. 173-176. Zde jsou uvedena i jednotlivá čísla foliantů a veršů, kde je
Iopula - kabatecz.
A teď ta snaha zvrátit diskusi hrubou dezinterpretací: "ioppatina" je uvedena ve verši č. 1926. Vzhledem k tomu, že ve verších od č. 1920 jsou jmenovány tkaniny a materiály, pak kabatina je s největší pravděpodobností typ tkaniny (hned vedle je bavlna a sukno chrudimske a yablanske).
Dámský kabátek, jak zde bylo již diskutováno před několika lety, je čirý výplod fantazie bez dokladů. Neodváděj tu s ním diskusi jinam, máš li neodkladné nutkání, založ pro něj samostatné vlákno.
Proč nelze ztotožnit kabátec s cotehardie, o tom podrobněji můj text na straně 69-70
(Voda, P.: Kabátce v pramenech 14. století. Bohuslavice, vlastním nákladem, 2011. ISBN 978-80-260-1759-2). Zde též citace dalších slovníků Karlovy university.
To, co zde popisuješ jako oděv 60. let, jsi hezky popsala. Vyskytuje se to však již od let 40. (Voda, 2011, od strany 58.) Nepochybně se to nosilo i v 60. letech, nicméně vedle toho existují i oděvy "módnější" - jasně, kabátce vycpávané.
Myslím, na rozdíl od Tebe, že pokud nebudeme účelově vytrhávat věty z kontextu, a budeme pramen citovat celý, tak se naopak někam dostaneme. V Kronice Pražského kostela od Beneše Krabice jsi totiž k roku 1367 zapomněla to podstatné, šarvátka s Wedrovem je v textu ta méně podstatná. Ale když už jsi u ní, tak na budku nedostala vymóděná parta šlechticů, ale celé jejich vojsko.
"A tak se stalo, že minulého měsíce tohoto roku nějací šlechtici Českého království shromáždili něco svého lidu a vytáhli do Saska proti pánu z Wedrova; a když nadcházela bitva, sesedla obě vojska s koní a začala podle zvyků oné země bojovat pěšky, ale pro těsné šaty a střevíce se zobci byli Češi nepřáteli poraženi, zajati a strašlivě pobiti. Ať viní sebe, že nenechali doma úzké a těsné šaty a střevíce se zobci, když táhli do boje."
Kde máš vyčleněné jen šlechtice v těsných oděvech? To z toho přeci neplyne.
Naopak, o odstavec výš Krabice tvrdí něco jiného, než jak se to snažíš tady převrátit:
"V těch dobách převzali lidé po vzoru opic, které se pokoušejí dělat a napodobovat vše, co pozorují u lidí, zvrácený a škodlivý zvyk jiných zemí a ve způsobu odívání sešli ze šlépějí svých předků a zhotovovali si šaty krátké a zkrácené, ba vskutku nemravné, takže přečasto bylo vidět stehna a zadnice, a tak těsné, že sotva mohli dýchat. Kolem hrudi měli velké vycpávky z hedvábí, takže se zdálo, jako by měli ženská prsa. Kolem žaludku byli tak staženi, že se podobali loveckým psům, jimž se říká chrti. Na zadku se stahovali mnoha šňůrami, že sotva mohli chodit pomalým krokem. Nosili též tak malinké kapucky, jaké se z jednoho lokte sukna ušily čtyři, se širokým lemováním, nebo velkými písmeny kolem krku, jako mají venkovští psi, kteří jsou tímto opatřením chráněni proti vlčímu kousnutí. Podobně nosili střevíce se zobci a s velmi dlouhými nosci, takže mohli špatně chodit nebo kráčet."
Jak to chceš interpretovat, že je to jen pro šlechtu atd?
Navíc jsi (podle mne záměrně) vynechala Františka Pražškého, ten popisuje to Tvoje "cotehardie" už v roce 1340-42, nicméně ho nenazývá kabátec (ioppula) ale jen oděv (vestum).
Název Ioppa - (kabát) je zmíněn v jiných pramenech, taky jeho výrobci - ioppatores. A vedle nich ioppulatores. (Zíbrt, s.309, já, s. 22).
Takže asi tak. Argumentuj
P.S. K tématu existují ve Francii lepší slovníky, majíce více co říci, třeba slovník archeologických památek a další. Tohle zrovna není moc zajímavé.Nepřekládal jsem to podrobně, ale týká se to prošívanic, ne?
