Kordulka napsal:"Ecce nunc in pulvere dormiam
Set enim quod redemptor meus vivit"
Tak to být na jeho místě, zrovna tohle bych si na varkoč nedával. Zvlášť první polovinu. Leda bych měl nějakou extrémně poraženeckou náladu... a nebo se chystal na obzvláště vydařenou kalbu.
Děkuji za objasnění.
No jo, Zube, tys to trefil.
----
k jednotlivým písmenům versus nápisy:
Ono většinou z těch záznamů nelze říct jakou formu ta písmena mají. Ale jak už jsem psal výše, lze najít analogie v dekorativním používání všech možných forem tetxu. Domnívám, že chtít doložit úplně všechny možnosti, by znamenalo chtít příliš. Takovýto detail je pod rozlišovací schopnost většiny pramenů - písemných i obrazových. I detailní popisy v kronikách nejsou tak detailní, aby dokázali popsat všechno (příkladem mohou být právě Beneš nebo Brut). V účtech nebo závětech se o výšivaných kápích dočteme... ale jen to, že jsou vyšívané a ještě tak nanejvýš čím. Na iluminacích najdeme jen schematický obrazec, který lze ale sotva vzhledem k charakteru záznamu považovat za realistické a detailní zobrazení výšivky (zároveň je ale skvělým dokladem toho, že se oděvy nějak zdobily) etc. Proto zastávám názor, že je vhodné či dokonce potřebné hledat analogie, především ve výtvarném umění (viz výše).
Jednou z mála čestných výjimek jsou oděvní účty (pochopitelně královské). A tady se dostáváme do střetu s ostatními prameny. To, co se zde popisuje, nenajdeme na žádném vyobrazení ani na královských róbách.
Prostě prameny nemohou postihnout všechno, zvlášť s ohledem na to, kolik se toho nedochovalo a jak málo známe z toho, co se dochovalo, ale když si to člověk dá dohromady jako skládačku, vylézají z toho docela hezké obrazy.
Doklady o vyšívání celých slov ale existují - v účtu francouzského krále z let 1386 až 1387 je zmínka o houppelande pro vévodu z Touraine, na níž je našito 15 pásů se slovem "Espérance" (naděje), písmena jsou zpoloviny bílá a zlatá a z poloviny modrá. Výzdobu na anglickém dvoře Kordulka zmiňuje (já na ni vůbec nevzpomněl
) A ještě je tu výjimka mezi obrazy, výše postovaný Herodes, i když bohové vědí, co to na té ruce má.
Ještě k problematice královských účtů - ono je logické, že takové věci najdeme pouze u králů, jednoduše proto, že králové jednak měli své Great Wardrobe a Argenterie a podobné ústavy, které jely v ohromné produkci a museli to tedy účetně podchytit. A navíc královské archivy měly v minulosti relativně dobrou šanci na přežití a na to, že budou zpracovány a vydány a nezůstanou ležet v prachu archivu. Tím samozřejmě nechci říct, že by jiné věci přežít a vyjít na světlo nemohly...
Na používání textu k dekoraci není nic královského. Nejde přece říct, že - dovedeno ad absurdum - jednotlivá písmena se mohou, ale skládat z nich slova už ne, to už je výsadou králů. Ulrich von Matsch byl jistě příslušník bohatého a mocného rodu (
http://www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D19524.php), ale král to nebyl. A přitom měl zbroj ozdobenou pásy textu, stejně jako anglický král. Stejně tak, jako šlechta a postupně i měšťané následují příkladu krále v reprezentaci, donacích, zakladatelském díle atd., budou je následovat i v módě.