Re: Architektura

sochařství, malířství, hudba...
Avátar uživatele
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2715
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Reputation: 14
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Architektura

Příspěvek od mikey.88 » Út 14. Dub 2009 19:50:11

Co se týká venkovské usedlosti ve 14. století tak se věci mají asi takto:

Vesnický dům vrcholného středověku •

Dosavadní poznatky nasvědčují tomu, že ve 2. polovině 13. až v průběhu celého 14. století se ve vesnické zástavbě objevuje trojdílný půdorys domu, jehož princip zůstává neměnný po celou dobu trvání tradičního zemědělství, tzn. až do 20.století. Tento komorový typ půdorysu sestával z řadové sestavy tří zhruba čtvercových místností. Vstupovalo se do střední síně a odtud vlevo nebo vpravo do obytné místnosti - jizby. Levá nebo pravá dispozice se řídila orientací ke světovým stranám, konfigurací terénu a nejvhodnějším umístěním místností ve vztahu k veřejným prostorům (ulici či návsi). Zbývající třetí, zadní díl půdorysu, tvořila komora - víceúčelový, zejména úložný, nevytápěný prostor.
• Prostorové uspořádání •

Dymná jizba - v jizbě stálo v koutě za dveřmi (vždy proti stěně obrácené do dvora) otopné zařízení - podesta s pecí, ústím zpravidla obrácenou směrem ke dveřím. K běžnému vaření a svícení se používal otevřený oheň, pro který bylo místo na podestě před ústím pece. To byl zpočátku jediný obslužný otvor, jímž se nakládalo palivo i pečení a kterým z pece odcházel kouř. Pokud se v peci peklo podobně jako v mladších dobách, naložila se potřebným množstvím dřeva či klestí, které se zapálilo a nechalo vyhořet. Popel se pak vymetl a do čisté rozpálené pece se vsunulo jídlo, které se právě peklo, a pec se na patřičnou dobu uzavřela. Takový provoz produkoval zejména nárazově při roztápění pro pečení chleba značné množství kouře, který odcházel volně do prostoru jizby, která musela být na takovýto provoz uzpůsobena - odtud samotný název dymná jizba. Vytápěcí zařízení těchto jizeb tvoří tedy kombinace pece a otevřeného ohně, přičemž pec je v jizbě nejen umístěna, ale i odtud obsluhována a do prostoru místnosti vypouští veškerý kouř. Nad topeništěm bývá pouze hlínou omazaný lapač jisker, který snižuje nebezpečí požáru. Prostory jizeb mají proto výšku kolem 3-4 metrů, přičemž jejich horní část (spíše až polovina) prostoru je vyhrazena dýmu. Pro zabezpečení pobytu lidí ve spodní části je tato část chráněna systémem otvorů ve stěnách, nad okny a nade dveřmi, jimiž dým může odcházet mimo jizbu, jakmile spodní "hladina" zaplnění prostoru dosáhne této úrovně. Tato úprava se projevuje zcela specifickými dvouvrstevnými sestavami otvorů - ve spodní úrovni tu jsou obvyklá "světelná" okna a těsně nad nimi (tak aby zbývalo ještě dost místa pro dým) horní otvory pro odvod dýmu, tzv. větrací nebo dymná okna.

Vstupní síň - o středním dílu trojdílného půdorysu - vstupní síni, ze které se vstupovalo do obou krajních dílů toho víme zatím nejméně. Zřejmé je pouze, že ve středověku plnila více funkcí než později, protože se v mladším období spíše zužovala. Téměř nic nevíme o jejím zastropení, přičemž však lze soudit, že v případě odvodu kouře z jizby do síně by tu byl strop spíše překážkou.
Hospodářská část domu - tuto část domu tvořila komora nebo komory zřejmě v takovém uspořádání, které odpovídalo vysokému bloku jizby na protější straně síně. V čistých, nezakouřených komorách ale stačila nižší výška stropů, i kolem 2 metrů, takže ekonomicky přirozené řešení představoval komorový dvoupodlažní blok, někdy i s ohledem na případnou svažitost terénu kombinovaný se sklepem. U komor bylo možné i velmi racionální řešení, kdy v přízemí byly umístěny dvě užší komory vedle sebe zatímco nad nimi je přes celou šířku jen jedna sýpková komora. Tím se výrazně zmenšilo zatížení ohybovým momentem u stropních trámů přízemí, protože tyto trámy byly v polovině svého rozpětí podepřeny dělící stěnou dolních komor. Spodní komory měly spížní a úložný charakter, horní, už spolehlivě suché, sloužily jako sýpkové komory k ukládání zrna pro mletí i příští osev, mouky a dalších produktů. V komorách se rovněž (především v létě) spalo, protože jizba byla sice teplá, ale zejména při větším počtu lidí v domácnosti a s přítomností více generací nepohodlná. I komory byly zřejmě zvenčí (a zvláště shora, na stropech) opatřovány izolační omazávkou, protože jejich obsah vyžadoval ochranu (v případě sýpkových komor životně důležitou) před požárem, kterému střechy s dřevěnými krovy a vysoce spalnou doškovou krytinou nemohly vzdorovat.

• Konstrukce •

Na našem území byla v tomto období konstrukce jizby a za běžných okolností i celého domu roubená, se stropy nesenými příčně kladenými hraněnými nosnými trámy. Ty měly také vliv na ustálení šířky domu a tudíž i parametrů běžné obytné místnosti, protože za normálních okolností neumožňují větší rozpon než cca 5-6 metrů. Stěny byly roubené z nehraněných kuláčů, kterým se mohly stesávat více vyčnívající úseky na vnější straně, kde se na srub alespoň v některých oblastech zřejmě běžně nanášela izolační hliněná mazanina. V interiéru se stěnové kuláče nechávaly viditelné s občas bílenými spárami, do nichž se napřed napěchoval mech a poté se potáhly hliněnou vymazávkou. V jizbách se nacházel stropní hraněný trám vždycky pouze jeden, a to uprostřed. Běžný záklop byl z kuláčů, jejichž profily zpravidla nebyly o mnoho menší než profily ve stěnách, se stejně vymazanými spárami. Hliněná omazávka stěn na vnějších stěnách přecházela nahoře i na strop, což dovršilo tepelnou kompaktnost bloku jizby a velmi účinně ji chránilo zejména proti požáru, přicházejícímu zvenčí.

• Interiér •

Poloha topeniště byla neměnná a proti ní se ustálilo umístění stolu a lavic při stěnách pro jídelní sezení, tedy v rohu sevřeném oběma "okenními" stěnami. Lavic bylo ve středověku více než v pozdějších dobách, protože sloužily i ke spaní, zejména v zimním období, kdy v jizbě jako v jediné teplé místnosti musela přebývat celá rodina.

Je to trochu více podrobné ale informace ještě nikdy nikomu neuškodily, takže až budete chtít stavět venkovskou usedlost, tak máte možnost ;)



Zde něco k hrázděným stavbám :)
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
Obrázek

Avátar uživatele
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2453
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Reputation: 23
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Architektura

Příspěvek od Zdeslav » Út 14. Dub 2009 19:56:29

Koukám všechno na tři díly...pole, dům...i společnost :lol:

Ta limitace rozporem trámů toho dost vysvětluje.
Za otce Nezabuda!

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Architektura

Příspěvek od maser » Út 14. Dub 2009 20:10:13

Hehe, středověké uspořádání vesnice je jedním z mých specializací. Mám o tom napsaný šestistránkový pojednání do jednoho sborníku, tak až vyjde, tak to sem hodím. Dřív bohužel nemůžu :)

Mikey: víceméně je to dobrý základ, jen pár věcí je bráno podle etnografie apod., takže se nad některými věcmi dá polmizovat: třídílný dům nebyl jediný typ, který se v té době vyskytoval- fungovaly nadále i stavby s jednou či dvěma místnosmi, stejně jako třídílné domy s rozvitým půdorysem (třeba mnoho komor), nebo třídílné domy do háku (L) atd.

Add jizba: dymník (jak píšeš lapač jisker) není pro naší dobu doložen, ale na základě etnografií silně prosazován nebožtíkem prof. Nekudou.
- výška stropů v jizbě je nejistá, protože není dochovaná žádná stěna doposud stojící, takže výška mohla být od 2 m - ?

Add síň: zde víceméně souhlas, kromě pracovních a skladovacích aktivit se předpokládají i jiné (např. komunikační apod.)

Add komora: opět zde mohlo být více variant, ale to by bylo nadlouho :)

Pokud to někoho zajímá, tak zvlášť doporučuju pročíst genezi třídílného domu, obzvlášť diskuzi mezi L. Niederlem a K. Moszyńskym.

trocha základní doporučené literatury ;)

Černý, Ervín 1971: Příspěvek k povrchovému průzkumu půdorysu zaniklých středověkých
osad na Drahanské vrchovině a jeho vztahu k plužině. In: Zaniklé středověké vesnice
v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 1, 187-202, Uherské Hradiště

týž - 1979: Zaniklé sředověké osady a jejich plužiny. Studie ČSAV, č. 1. Praha

Klápště, Jan 1994: Změna – středověká transformace a její předpoklady. Mediavalia
archeologica bohemica 1993, Památky archeologické – Supplementum 2, Praha, str. 9-59

týž - 2006: Proměna českých zemí ve středověku, Praha

Petráň, Josef a kol. 1985: Dějiny hmotné kultury I, II, Praha

Smetánka, Zdeněk 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna, Praha
- 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a
pozdního středověku. Mediavalia archeologica bohemica 1993, Památky archeologické – Supplementum 2, Praha, str. 117-138

Měchurová, Zdeňka 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Žďánickém lese. Sudie
Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, Brno

Michálek, Jan - Lutovský, Zdeněk 1993: Hradec u Nemětic. Opevněný halštatský dvorec a
středověké hradiště,

Nekuda, Vladimír 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.
- 1985: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá
opevnění, Brno

týž - 2007: Středověká vesnice na Moravě, Brno

Nekuda, Vladimír - Nekuda, Rostislav 1997: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Dům a dvůr ve středověké vesnici, Brno

Unger, Josef 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, Mikulov

Vařeka, Pavel 2004: Archeologie středověkého domu I. Proměny vesnického obydlí
v Evropě v průběhu staletí, 6. – 15. století. Plzeň
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2715
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Reputation: 14
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Architektura

Příspěvek od mikey.88 » Út 14. Dub 2009 20:12:47

Zdeslav: Jistě, limit dřeva nelze natáhnout. U městských domů to je stejné. Rozpon pro klasický trámový strop je kolem 6 metrů. Dnes jsem z toho psal písemku :lol: A k tomu dělení: I výškově byl ten objekt rozdělený na tři části :lol: Sklepní prostory, obchodní a hospodářské přízemí, obytné patro, + neobytná půda ;)
Obrázek

Avátar uživatele
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2715
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Reputation: 14
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Architektura

Příspěvek od mikey.88 » Út 14. Dub 2009 20:18:06

Maser: Je to převzato z knihy Jiřího Škabrady - Lidové stavby, architektura českého venkova
:) ale v zásadě s tebou souhlasím. Bohužel je výzkum momentálně na takové úrovni, že se skutečnost těžko dozvíme (pokud jde o venkov) U měst je to lepší.

Jinak k té typizaci - v každé době bylo mnoho typů a druhů ta trodílná dispozice byla zřejmně nejpreferovanější (pokud na to byly prostředky). Je to můj názor tak se nechám poučit. Ta trojdílná dispozice má své výhody a na danou dobu víceméně vyhovuje ;)
Obrázek

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Architektura

Příspěvek od maser » Út 14. Dub 2009 20:34:40

mikey.88 napsal:Maser: Je to převzato z knihy Jiřího Škabrady - Lidové stavby, architektura českého venkova
:) ale v zásadě s tebou souhlasím. Bohužel je výzkum momentálně na takové úrovni, že se skutečnost těžko dozvíme (pokud jde o venkov) U měst je to lepší.

Jinak k té typizaci - v každé době bylo mnoho typů a druhů ta trodílná dispozice byla zřejmně nejpreferovanější (pokud na to byly prostředky). Je to můj názor tak se nechám poučit. Ta trojdílná dispozice má své výhody a na danou dobu víceméně vyhovuje ;)
Škabrada je dobrý autor, spíš bych doporučil jinou jeho práci Konstrukce historických staveb ( http://www.eruditus.cz/knihy/jiri-skabr ... ych-staveb ).
S třídílnou dispozicí jako nejrozšířenější souhlasím, jen jsem chtěl upozornit na to, že vedle těchhle staveb se vyskytly i jiné.
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2715
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Reputation: 14
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Architektura

Příspěvek od mikey.88 » Út 14. Dub 2009 21:00:13

Maser: Jistě, v pořádku. Pokud jde o tu konstrukci tak dost z té knížky je zde:

http://www.lidova-architektura.cz/A-vyv ... b-uvod.htm

Teda myslím že mluvíme o stejném zdroji.

Jako student stavební školy mě to zajímalo i z profesního hlediska takže jsem si to pročetl. Vřele doporučuju ;)

Bohužel nemám zatím nějaké zdroje pro zástavbu ve městech, její druhy, konstrukční vývoj apod. Snad na něco narazím ;)
Obrázek

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Architektura

Příspěvek od maser » Út 14. Dub 2009 21:28:08

Tak já se pohrabu v poznámkách a časem ti sem hodím nějaký citace.

Takhle z hlavy mě napadá hlavně J. Klápště ed. 2004: Archeologie středověkého domu v Mostě ( čp. 226), Praha-Most

Jinak tu knihu doporučuju všem, stojí jen cca 250, ale je tam hafo informací i ke sklu, keramice a vývoji středověkýho domu (modelová situace pro vývoj domů ;) .
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz

Hoffman, František 1992: České město ve středověku, Praha

sborníky Forum urbes medii aevi

Kejř, Jiří 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích
silva-nortica.blog.cz

richardrg
Příspěvky: 680
Registrován: Stř 04. Ún 2009 11:54:06
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: Venkovská architektura

Příspěvek od richardrg » Stř 15. Dub 2009 7:50:54

Snad jsem to přečetl dost podrobně, ale nikde jsem nenašel zmínku o polozemnici. Ve 14. stol jsem se domníval že ještě přetrvává na venkově uspořádání - vstupní komora a jizba, její část případně zevnitř roubená pak už tam dobytek neleze a je tam tepleji, a to celé metr zahloubené. Bohužel nevím kde jsem k těmto informacím přišel,ale beru je jako jednu z možností pro nápravníky.
" Co je na světě nejjednodušší ?"
" Radit ostatním."
Thales z Milétu

Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: Venkovská architektura

Příspěvek od Kordulka » Stř 15. Dub 2009 8:34:23

richardrg napsal:Snad jsem to přečetl dost podrobně, ale nikde jsem nenašel zmínku o polozemnici. Ve 14. stol jsem se domníval že ještě přetrvává na venkově uspořádání - vstupní komora a jizba, její část případně zevnitř roubená pak už tam dobytek neleze a je tam tepleji, a to celé metr zahloubené. Bohužel nevím kde jsem k těmto informacím přišel,ale beru je jako jednu z možností pro nápravníky.
Zkus, pane Richarde, "Dějiny hmotné kultury". Tam je o venkovské architektuře poměrně dost a hlavně je tam množství literatury, od níž se dá dostat k modernějším pramenům (přece jen to je skoro 30 let stará publikace).

Ve 14. století však již bohatší sedláci stavěli nebo rozšiřovali svá obydlí na více místností. Byly to síň, světnice, komora, spíž/sklep. Dobytek začínají ustajovat v chlévech mimo obytné části domu.

Zajímavý studijní materiál nabízejí pozůstatky skalních obydlí v oblasti Sloupu v Čechách, která si až do hlubokého novověku zachovala svůj středověký charakter. Mimo nich tam jsou i zajímavé skalní kaple. A krom toho všeho to je nádherná dvoudenní procházka, protože se dá přespat u některého z místních pramenů někde v lese :)

Jak se zdá, někteří nápravníci byli poměrně bohatí lidé, protože jsou známy případy, kdy nápravník držel (nikoli vlastnil) i několik vsí (např. Vlček z Pavlova na Řečicku držel 3 vsi)!
Jen by asi bylo vhodné zvážit, zda být nápravníkem nebo manem. Nápravník je osobně svobodná osoba držící círevní majetek, kášterní nebo později arcibiskupský, man pak osobně svobodná osoba držící majetek světského pána. Oba však spojuje povinnost vojenská, osvobození buď úplné nebo částečné od poddanských povinností a poměrně značné dispoziční právo ke svěřenému majetku.

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host