DOBA KARLOVA

Šlechtictví si samozřejmě nelze jen tak "sprostě koupit". Je fakt, že někteří měšťané, kteří si zakoupili deskové statky byli pak povýšeni králem do šlechtického stavu a byl jim udělen erb. Asi byli i takoví, kteří si používali erb i predikát svévolně a na základě svého bohatství a vlivu ze sebe dělali urozence (fuj! ). V Majestas se řeší případ, jak se dokazuje urozenost. Kolik na to musíš mít svědků a kolik předků. Zkusím to zítra najít. Ve šlechtickém prostředí byla urozenost a starobylost rodu tradičně vyšší hodnotou než momentální stav majetku (i když zchudlý šlechtic byl taky pro ostudu). Na "novotné" tedy určitě hleděli spatra.

Ono to bylo několik souběžných faktorů. Pokud vezmu v potaz bohatého měšťana patricie.
1) Mohl si nakupovat to nejlepší co chtěl, ale nabídka byla omezená.
2) Svůj dům také nemohl rozšiřovat, protože šířku omezili všudypřítomní sousedi a výšku statika domu a použité materiály.
3) Ve 14stl se množí zákazy chovu nejdříve prasat pak i krav ve městech. Čili byli nuceni nakupovat dražší maso(navíc mohla dodávka váznout nebo mohlo přijít zkažené) a nemohli si chovat vlastní.
5) Omezené zahrady poskytovali jen málo prostoru pro vypěstování dostatku ovoce a zeleniny.
4) V některých městech jsou zakazována odpudivá řemesla jako je bařvířství nebo koželužnictví. Většinou vykázána na okraj města nebo až za hradby (vždy však po proudu)

Takže tu máme na jedné straně šikovné "podnikatele" hromadící peníze bez možnosti je investovat uvnitř města. Na druhé straně podnikatele, kterým zákony znesnadnili možnosti podnikání a pokud nechtěli přijít o to jediné co umí museli se zákonům přizpůsobit.
čili:
1) Půjčovali šlechtě a nejspíš se stávalo, že jim jistina což bylo panství, zbyla.
2) Investovali do statků kvůli vlastním dodávkám jídla s relativní zárukou čerstvosti pro kterou se nemusí na trh.
3) Investovali s vidinou zlepšení svého výdělku a společenské prestiže.

Z historie Okoře: Už ve 13. století existovalo na místě dnešní Okoře opevnění s mimořádně vyzdobenou kaplí. Hrad nechal vystavit před rokem 1359 přední měšťan Starého Města pražského František Rokycanský. Jeho opevnění se rozkládalo na horní části skalky nad Zákolanským potokem. Stavbě dominovala velká obytná věž, která vyrostla na místě starší kaple a tvořila jeden komplex s palácovými křídly. Okoř patřila mezi nejhonosnější sídla české šlechty doby karlovské. Členové patricijských rodin si v té době nechávali vybudovat honosná sídla v blízkosti Prahy ve snaze vyrovnat se šlechticům.


Od roku 1414 se jako majitel Okoře uvádí Mikuláš z Prahy, královský podkomoří. Po něm přešel hrad do držení Jindřicha Lefla z Lažan a z Bechyně, který prodal hrad Ludvíku z Florencie, apatykáři ze Starého Města pražského...

text je z: http://www.hrad-okor.cz/historie.php tak mě za případnou chybovost netrestejte.

Smil napsal:1) Půjčovali šlechtě a nejspíš se stávalo, že jim jistina což bylo panství, zbyla.

Ne nutně, většinou byli ručitelé, takže se ta částka dala vymáhat na nich, tím pádem byla menší šance získat část panství v hodnotě dluhu.

Máš pravdu na to jsem zapomněl.

Tak jsem našel to ustanovení v Majestas: Je to článek LXXX "O královských úřednících prohlašujících se za urozené":

"...tímto ustanovením tedy posvěcujeme, že rozhodne-li se někdy některý z našich služebníků prohlašovat se za vladyku, nemá se mu hned uvěřit to, o čem si případně mohl usmyslet, že si to snadno opatří; nýbrž má poskytnout a přivést sedm svědků; z těch naši úředníci vyberou tři a ti v případu vynesou nález a po složení přísahy jej dosvědči. Jestliže tito slvědkové dosvědčí, že předkové a dědové tohoto služebníka byli od dávných dob vladykové atd. (...) Chceme, aby se k věc itakto přistupovalo v případech pochybných a nejistých, nikoli ve známých a zřejmých; v těch nebude z našich služebníků popřáno sluchu nikomu, kdo by tvrdil, že je vladyka, jakkoli by si chtěl vodit libovolné svědky."

Procházím teď galerii na hradě Lauf. Na 37. místě (po Karlových vévodstvích, biskupstvích, ..., velké šlechtě, je uveden erb Olbramoviců. růžek ale v tom článku uvádí, že šlo o nejbohatší pražský rod, od r. 1332 měli tvrz Klecany, okolo poloviny Kunratice a Škvorec. Olbram byl v r. 1354 rychtář na Novém Městě, v sedmdesátých letech purkrabí na Vyšehradě. Šimon z Klecan je v r. 1368 uváděn jako rytíř, z toho rodu vychází vladykové z Dobročovic. Ale jde o nejvýznamnější měšťanský rod už nejméně půlstoletí v nejvýznamnějším městě u nás.

Tomek uvádí v Dějepise města Prahy všechny přední pražské rody. Nejbohatší byli:

Welfl

Olbramovic

Rotlev

Dohromady je jich asi patnáct, co zle více sledovat. Všichni patřili k tzv. starému patricijátu tj. před změnou v 50. letech, kdy Karel dosadil do vedení měst řemeslníky. Někteří se ale ze starého patricijátu rychle vrátili a dál zastávali důležité posty.

Musim zmírnit svoje tvrzení o nemajetnosti měšťanstva - co jsem teď procházel moravský zemský desky, tak od 90. let se ta objevují častěji měšťané (zhruba desítka, z hlavních moravských měst, ale i těch měnších - Hradiště, Jemnice) a židé (většinou ze Znojma). A mají majetky. U židů jde o splacení dluhů, u měšťanů zřejmě většinou taky, tady ale je možnost, že jim šlechta prodávala i dobrovolně, že k nim nemusela mít žádný dluh. Židi většinou ty majetky prodávají, někteří měšťané se zařazují mezi nižší šlechtu (1/4-1/3). Důvod zadlužení šlechty (samozřejmě ne všech) vidim v markraběcích válkách.

Dám to sem, koneckonů jde o špičku společnosti

Vytvořil jsem tabulku pro nejvyšší zemské úředníky na Moravě (hejtman, oba komorníci): https://drive.google.com/file/d/0B0ZWRB ... sp=sharing
(sudí až na vyjímky mezi lety 1406 - 1412 jsou příslušníci nižší a "střední šlechty", stejně ostatní úřady až na maršálka Heníka z Valdštejna 1384-5)

Pěkný přehled, díky