DOBA KARLOVA

V návaznosti na uplynulou Sběř mě mrzí jedna věc. Nehrající družiníci. Co jsem pochopil, u pánů už to problém není. Ale když jsme v pátek večer přišli k družinickému stolu, tak se snažil akorát Honza Voltr a Maledikt. Ostatní ani prd. Druhý den téměř to samé, světlé výjimky se opět našli - Kazimír, Jindra Valkoun a někteří další. Nevím jak ostatním neurozeným, ale mě to o kus zkazilo zážitek z celé Sběře.
Jaký názor na to máte ostatní? Je to jen můj pohled? Nebo si družiníci neví jak hrát? Nebo nechcou? Jak už jsem zmiňoval někde na fb. hezky oblečenej člověk, co do rekontrukce nezapojí trochu toho hraní a vžití se do postavy je bohužel jen chodící věšák na oblečení.

Sam jsem nad timhle tematem nespocetne-krat hloubal a myslim, ze hlavni problem u spousty lidi je nedostatecny rozhled k improvizaci. Rekneme si to na rovinu, jednat smysluplne v ramci dane role neni jednoducha vec.

Pomucka na kterou jsem prisel (a kterou bych rad minimalne u nas v druzine zavedl), je aby se kazdy druzinik pred akci zamyslel, co jeho postava v mezicase asi tak mohla delat a co mohla zazit - to znamena privezt si sebou na akci alespon nejaky maly pribeh a podklad, jak postavu hrat. Samozrejme s tim clovek na celou akci nevystaci, ale uz jsem videl mnohokrat, ze z jedne male historky se nakonec vyklubala zabava pro cely stul, nekdy i pro cely projekt Mnohokrat to holt uplne vyvyjde (jine postavy se na to nechytnou, historka se zazdi..), ale je to male zrnicko v historii Vasi postavy, ktere se muze hodit treba v jine situaci.

Souhlasím s výše psaným. Pro letošní sběř měli družinící sice málo podnětů a záchytných bodů, což se ovšem nevylučuje s vytvářením vlastních herních zápletek. Třeba u našeho stolu vzniklo a šířilo se několik drbů (některé až nesmyslné, ale to je jedno - jsou to drby).
Nelze servírovat vše a proto by bylo vhodné být aktivní v podpoře RPG jednotlivců a celků. Když si vylosujete úkol, tak nemusí končit jeho splněním, ale naopak ho rozvinout v průběhu či po splnění apod. Možností je tolik (a obvzláště u neurozených), že je škoda, že se využívají tak málo.

Nejlepší družinický výkon předvedl ovšem Bilajz při hostině, kde jsem přesvědčoval pana Gerharda, že kyselé zelí je fakt dobrý jídlo .

Jak říká jedno přísloví: "Cestu buď najdu, nebo udělám".

Nás ještě cestou domů napadlo, že by bylo dobré, aby každá postava měla vymyšlený osobnostní rys (cholerik, co se chce hned prát a tahá zbraň, notorický ožrala a sežrala - těch ale nesmí být 3/4 Karlovců, nervní hysterka atd.) Podle toho pak může i v daných situacích reagovat. Panuje ovšem zásadní otázka pro družiníky.
CHCETE SI VŮBEC HRÁT?

V rámci naší družiny to řešíme a myslím že mám dobrý plán jak to za nás zlepšit, uvidíme jak se to projeví příští sezonu...

Jinak souhlas, že součástí je i dobře promyšlená role - na tom jsme ale měli pracovat už před nějakou dobou - při zpracování vláken, a ne všichni to tam mají je to konečně dobré počáteční cvičení

Já si večerní povídání moc užil a bylo fajn, že jsme se konečně k nečemu dostaly.
Co si já osobně myslím, že je pro lepší roleplay problém, je nedostatek znalostí jakýchkoliv příhod, které by se daly nějak vztáhnout k situaci, která se právě odehrává.
Plus dalším problémem může být ostych (s tím bojuju i já sám dost často, pač se bojím, abych nemlel moc velký kraviny). A možná právě proto, než aby se lidi cítili trapně či mimo mísu, raději mlčí.
A rozhodně soulasím, aby si lidi vymyslely pro své postavy co nejpodrobnější zázemí nejen ve smyslu kostýmovém, ale i povahovém/příběhovém, pak stačí akorát tu a tam nastražit ucho a určit se najde někde místěčko, kde se člověk může zapojit.
Moc se mi líbilo když ke stolu přišel pán Gerhard a já poznamenal, že jsem myslel, že bude vyšší načez jste se správně jako jeho celá kumpanie zvedly od stolu a váš pán byl skutečně, aspoň z našeho pohledu tak o hlavu menší.

Uvidíme, jak se nám povede zamýšlená pomůcka pro roleplay a doufám, že se to povede, abychom molhi zazářit nejen oděním, ale i slovem a činy .

Stále stejný problém. Podle mě je potřeba několik věcí:

1) mít trochu přehled v dobovém chování, společnosti, morálce, právu atd. Proto to tlačím v seminářích.
2) mít jako družiník iniciativu a chtít si hrát, třeba i jak říká Scarvein přijet na akci s malým příbehem, který se může rozvinout. Souhlasím i s tím, že lístečkové úkoly by se měly rozvíjet dál, jsou jenom začátek!
3) Páni by se měli o své družiníky starat i co se týká hraní. Tj. idálně pro ně připravit nějakou malou zápletku a nebo je alespoň neodhánět od místa, kde se zrovna dobře hraje
4) Organizátor akce by měl myslet nejen na pány, ale i na družiníky. Pokud se bude řešit nějaká složitější politika mezi pány, je jasné, že se to družiníků moc netýká, a tak by bylo dobré vymyslet nějakou paralelní zápletku i pro neurozené. Ideální by samozřemě bylo mít toho připraveného víc a pumpovat to do hry, kdykoli bude roleplaying skomírat.

A jedna důležitá věc. Mlčící lidé, kteří se stydí nebo neví jak hrát, jsou ještě ta lepší varianta. Nejhorší jsou lidi, co se do role vůbec nedostanou a nebo z ní často vypadávají a kazí hru ostatním, kteří se snaží. Bohužel i na Sběři se tací vyskytli. Takového člověka jsem většinou vzal stranou a vysvětlil mu, že to je role-play akce. Když to nebudu dělat jenom já, věřím, že se to s hraním zlepší .

Ještě se mi připomnělo - Konrád měl podle mě docela dobrý postřeh s tím, že by mohlo pomoct vybudovat nějaké centrální "drnoviště", kde by se neurození mohli scházet, hrát, chlastat, pomlouvat pány atd.

Myslím, že něco takového se dělo u mého stanu

Zároveň by k hraní družiníků mohli pomoct jedna dvě "naskriptované události" na každé akci, které se týkají jen jich. Něco jako byla Valkounova vražda, ale na té se zase vyřádila hlavně šlechta. Klidně něco na příští akci nachystáme.