Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

vše o ranhojičích, felčarech i studovaných physicis
Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Kontaktovat uživatele:

Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

Příspěvek od Kordulka »

Pro začátek zajímavý přehled morových ranv Evropě:

Seznam vybraných morových epidemií

10. století

931 v Lombardii, zvláště v Pavii
940 v Itálii a Rakousích zvířecí nákaza
941 všeobecný mor a velká nákaza na dobytku
942, 943, 945 trvalá nákaza na dobytku
954 ve Skotsku zemřelo podle kronik 40 000 lidí
956 ve Francii a Rakousích
961 v Čechách vyhubena třetina obyvatel
968 v Čechách, na Moravě a v Polsku
973 na Moravě (Olomouc)
978 ve Francii
988 v Čechách a v Německu
989 Čechy
991 velký hlad a mor
993 lidé i dobytek zachváceni nákazou po velkých letních vedrech se suchem a následující zimě s množstvím sněhu
995 v Sasku následoval po hladu rychlý a náhlý mor
999 Čechy

11. století

1006 hlad a krutý mor po celé zemi; v mnoha zemích strašlivý a trval nepřetržitě po 3 roky; některá místa zůstala zcela prázdná
1009 v dubnu po velké mlze následoval mor; také hlad
1010 hlad a mor zuřil po celém známém světě
1014 v Čechách
1015 po velkém suchu předešlého roku následoval hlad a mor, polovina lidí byla zachvácena nemocí a mnoho jich zemřelo
1016 v Čechách, na Moravě a v Německu; zvláště v Praze a v Olomouci; v Praze prý zůstala pouze desetina obyvatelstva
1020 všeobecný mor; v Itálii umíralo velké množství lidí, jen málo jich zůstalo naživu
1027 nebylo nikoho, kdo by pohřbíval mrtvé
1028 Čechy; na jaře smradlavá mlha; na podzim nákaza na lidech i na dobytku, trvala až do r. 1029
1031 hlad a mor v sev. Německu
1038 v Německu, zvláště v Bavorsku
1044 silná dobytčí nákaza
1046 silné mření lidí v Německu
1061 ve Francii, Bavorsku, Švábsku, ale zvláště v Sasku mor skrze hlad
1062 hlad a mor po celém světě, silný zejména v Německu
1065 v Itálii (Řím)
1066 a 1067 v Čechách
1085 v Čechách koncem června; zvláště v Praze byl pociťován velmi silně; velmi krutý mor; v Itálii se prý jedlo lidské maso a byla vyhubena třetina obyvatelstva
1087 v Čechách; byla rovněž jakási nákaza na rybách; všechny vody silně pokleslé
1089 v Itálii; v Lotrinsku zuřila nemoc, která byla nazvána “svatý oheň″; lidé napadení touto nemocí začali černat jako uhlíky, zvláště na rukou a na nohou
1092 všeobecný mor zvláště v Čechách a na Moravě (Olomouc); rovněž v Německu, Polsku a na Kyjevské Rusi; z toho lze usuzovat, že kontakty s okolním světem i hustota obyvatelstva dosáhly úrovně, která podporovala šíření nákazy
1093 hlad a mor v Sasku
1094 v Německu a ve Francii velmi krutý hladomor; podle některých kronik se říká, že kostely byly přeplněné pro mrtvé a že hlad a mor kosil další lidi; mnoho měst bylo zcela vylidněno a mnoho kostelů zůstalo bez farářů; uvádí se, že v Řezně zemřelo během 12 týdnů kolem 8 500 lidí
1095 v Čechách; rovněž veliká drahota a nemoci; lidé i dobytek umírali dohromady; lidé prchali do hor a do lesů; opět se vrátil “svatý oheň″, který všechno začernil
1096 hlad a mor mezi lidmi; rovněž i dobytčí nákaza
1097 mírná zima s morovým povětřím; velký nedostatek všeho
1099 Německo; během velikonoc vypukla nákaza v Řeznu a koncem roku již skrze hlad a mor umíralo velké množství lidí; v Čechách bylo všechno obyvatelstvo citelně oslabené

12. století

1100 mnoho zemí zasaženo morem
1107 morové povětří a mírná zima
1109 “svatý oheň″ opět vypukl; údy těla byly po zasažení zčernalé
1120 hlad a mor po celém světě
1124 v srpnu dorazil mor do Čech a ″svatý oheň″ postihl mnoho lidí; v zimě pak následovala velká dobytčí nákaza
1125 všeobecný mor; třetina lidí mu podlehla
1126 ostrá zima a po ní hlad a mor
1129 všechny druhy dobytka trpěly velkou nákazou; “svatý oheň″ ve Francii; lidé silně trpěli; nákaza také na dobytku
1133 v srpnu mor v Čechách
1138 mor v Orientě
1147 na podzim v Čechách; hlad a mor po celém světě; rovněž i dobytek chcípal na nákazu
1150 v létě hustá mlha; potom všeobecné mření a nákaza dobytka
1151 hlad a velké umírání
1154 a 1155 mor v Čechách
1156 mor v Čechách; suché léto a velké mření
1157 v Normandii nemoc z morového povětří
1161 mor v Čechách, zvláště v Praze; pronásledování Židů
1166 v Itálii hlad a mor velmi silný
1167 v Itálii za vlády císaře Fridricha v Římě veliká nákaza, zemřelo mnoho knížat
1168 Čechy byly zachváceny nakažlivou epidemií
1173 Německo, Francie; počátkem prosince strašlivý a nepřetržitý kašel; mladí i staří mnoho trpěli a také mnoho umírali
1177 Francie; po deštivém podzimu horečka z nedostatku potravin
1179 panovala dobytčí nákaza
1180, 1185, 1186 mor v Čechách
1187 mor v Čechách a v Praze zvláště; byl rozšířen po celém známém světě; hlad a mor v Rakousích; i zde panovala nákaza na dobytku
1188 horká léta a umírání lidí; nákaza dobytka
1189 horké roky a umírání lidí
1190 hlad a mor ve vší lidské společnosti; teplá zima zachvátila na cestách množství lidí
1191 mor v Čechách
1192 studený srpen s horečkou mezi lidmi přišel po silných vedrech
1195 Rakousy; ve všech domech řádil mor
1196 Francie; panující horečka

13. století

1200 Itálie; tiché krvácení pustošilo Etrurii a Romagnu; do 24 hodin byl každý postižený mrtev
1202 velké mření na mnoha lidech
1215 Německo; hlad v Hannoveru
1221 všeobecný mor, který dorazil do Čech z Rakous a pokračoval dále na Slezsko, Německo a Francii; velmi silný byl ve městě Glogov
1223 mor v Itálii; ve vojenském táboře u Damiata zbylo ze 70 000 vojáků pouze 3 000
1224 smrtelná epidemie řádila téměř v jedné polovině světa; nákaza byla rovněž na hovězím dobytku
1225 velká dobytčí nákaza, po které následovalo mření lidí
1226 mor v Durynsku
1227 hlad a mor v severní Itálii
1234 mor v Itálii
1239 hlad a mor ve většině měst Evropy
1259 velká drahota všude; po ní následoval mor
1264 na podzim zachvátila zlá nemoc z morového povětří mnoho lidí a rovněž dobytek
1270 za vlády Ludvíka IX. byl silný mor v Orientu
1282 v Čechách a na Moravě silná nákaza
1283 Čechy; v Praze, Brně a v dalších městech mření lidí, kteří zůstávali ležet na poli při sklizni sena; trvala tato nemoc přes celou zimu až do jara; v Rakousích rovněž silná dobytčí nákaza
1286 Rakousy, jak domácí dobytek, tak zpěvné i tažné ptactvo v několika okamžicích proniklo do domů po celé zemi i v zemích sousedních; havrani i straky byli velmi podivní
1295 Itálie; zemřelo mnoho biskupů a prelátů římské církve

14. století

celé 14. století bylo výrazně morovým stoletím
1301 Čechy a Morava; při konci roku hlad a mor a také nákaza dobytka; rovněž i v Polsku a ve Slezsku
1305 – 1309 všeobecný mor zejména ve Francii, Itálii a v Německu; v Mansfeldově panství zemřela třetina obyvatelstva
1308 mor ve Francii
1310 Bavorsko, Rakousy; po mrazivé zimě následoval hlad a velké mření lidí; zvláště silné bylo v Salcburku; trpěly především malé děti
1311 všeobecný mor po celé Evropě; říkalo se, že zemřel třetí díl lidí
1312 Itálie; mor na mužích, jakož i na ženách; rovněž i na dobytku panovala nákaza
1313 Německo; po celé zemi zuřil mor velmi krutě, že zemřela třetina obyvatelstva; mrtvoly nebylo možno pohřbívat, neboť nebylo nikoho, kdo by tu práci vykonával:
– v Bainzu zemřelo 16 000 lidí
– v Kolíně nad Rýnem 30 000 lidí
– v Trieru 12 000 lidí
– ve Spieru 9 000 lidí
– ve Wormsu 6 000 lidí
– ve Würzburku 4 000 lidí
– ve Štrasburku 13 000 lidí
– v Basileji 14 000 lidí
početná místa i vesnice byly zcela vylidněné; pole byla bez sedláků
1315 mor v Čechách, Slezsku, Polsku a Norsku; hlad a mor trval také v severním Německu
1319 mor na Moravě
1324 mor v Čechách
1326 mor v Německu
1328 mor v Čechách (duben)
1334 mor v Uhrách
1337 mor po celé Evropě, zvláště v Německu
1340 Německo, Itálie; Ve Florencii 30 000 lidí
1345 – 1351 “černá smrt″ po celé Evropě; zvláště silná epidemie v letech 1348 – 1350; rozdílné odhady uvádějí pokles evropského obyvatelstva o 1/3 až o 1/2
– Florencie 60 000
– Londýn 50 000
– Lübeck 6 000
– Paříž denně 500 osob
– Benátky téměř vylidněné
– Ulm 124 000 lidí
1349 Čechy (od 20. 7.), Německo, Rakousy, ve Vídni 200 osob denně
1355 – 1361 Německo, Francie
1360 Čechy a Morava
1363 Německo (Drážďany)
1365 Německo
1367 a 1368 Čechy
1369 Čechy, Rakousy
1370 Německo
1371, 1372, 1373 Čechy (1372 Morava)
1374 Francie; “Janův tanec″
1375 Čechy
1379 Morava
1380 Čechy a Morava (V. – IX.)
1381 Čechy a Morava, Praha za den 1 116 osob; Německo, Rakousy, Vídeň 40 000 lidí
1382 Čechy, Praha za den 3 000 lidí Německo a jinde
1392 Německo, Durynsko

15. století

1401 Čechy
1412 a 1413 Morava a Slezsko
1414 Čechy (Vodňany)
1416 Čechy
1420 Čechy (Praha), Německo – Augsburg 16 000 lidí
1424 Čechy (Praha)
1425 Čechy (IX.)
1433 a 1434 Čechy
1435 Rakousy – Vídeň (zavřeny všechny školy), Německo – Norimberk 10 000 lidí
1436 Čechy (Hradec Králové), Německo, Itálie
1437 Slezsko (Vratislav)
1438 Čechy (VI. – XII.), Itálie
1439 Čechy (51 000 lidí) a Morava, Německo
1443 Čechy (Hradec Králové)
1444 Čechy
1445 Čechy (IX. – XI.), Hradec Králové
1448, 1449, 1451, 1456 Čechy
1457 Čechy, Uhry
1460 Německo (XII. – I.)
1463 Čechy a Durynsko
1464 Čechy (Praha), Slezsko, Německo (Míšeň)
1473 Čechy, Německo
1482 Čechy
1483 Čechy (Praha a okolí 30 000 lidí, Hradec Králové), Morava a Slezsko
1488 Čechy
1493 Čechy (venerická choroba)
1495 – 1497 Čechy, Slezsko a Polsko

16. století

1504 Čechy, Francie (příjice)
1506 Čechy, Rakousy, Německo (Míšeň)
1507 Čechy, Morava a Slezsko (VI. – IX.)
1508, 1509 Čechy, Německo (Míšeň)
1512 Čechy, Německo
1520 Čechy (IV. – XII.) v Praze zůstaly prázdné všechny školy
1521 Čechy (Praha) a Morava, Rakousy – horní Rakousy se zmenšily o 2/3 obyvatelstva
1522 Čechy, Itálie (Řím)
1523 Čechy – Jihlava 2 000 lidí, Itálie
1529 Morava (Olomouc), Anglie, Německo, Francie
1531 Čechy
1533 Německo – Norimberk 10 000 lidí
1540 Morava (Olomouc), Německo (Drážďany)
1543 Čechy
1551 Čechy (Český Krumlov, Třeboňsko VIII. – X.)
1552 Čechy (Český Krumlov VIII. – XII.)
1553 Čechy (Zlatá Koruna), Německo – Kolín nad Rýnem 25 000 lidí
1554 Čechy (Praha) a Morava, Sedmihradsko
1555 Čechy (Jaroměř, Dolany, Čáslav, Žamberk VII. – XI.); Itálie – Benátky, Padova
1558 Čechy – Prachatice (asi žloutenka)
1559 Čechy (Český Krumlov) a Morava (Olomouc), Rakousy, Štýrsko, Francie
1562 Čechy (VIII. – XI.) – Praha, Český Krumlov, Jihlava, Hradec Králové, Čáslav, Kutná Hora, Kouřim
1568 Čechy (VIII. – X.) – Praha, Slezsko – Vratislav 8 000 lidí
1570 Čechy (XI.) – Český Krumlov
1571 Čechy (X. – XII.) a Morava – Český Krumlov, Plzeň; Slezsko; Rakousy – Engelszell, Hohenegg; Španělsko – Cádiz, Toledo; Polsko – Vilno
1572 Čechy (XI. – IV.) – Soběslav
1573 Čechy
1580 Čechy – Trutnov; Slezko (Španělská nemoc)
1581 Čechy
1582 Čechy (V. – IV.) 70 000 lidí – Praha 14 000, Slaný 1 600, Dvůr Králové 600, Hradec Králové 1 400, Jaroměř 1 200, Plzeň 13 000, Roudnice, Kutná Hora, Kaňk, Český Krumlov; Durynsko 36 000; Holandsko 45 000; Francie
1583 Morava – Jihlava
1584 Morava – Brno, Olomouc; Francie (Paříž)
1585 Čechy (I. – II.) – Český Krumlov (XI.), Jindřichův Hradec (IX.), Moravský Krumlov (X.); Morava – Olomouc, Svitavy; Slezsko – Hirschberk 9 500; Lužice; Německo (Míšeň); Švýcarsko (Basilej)
1586 Čechy – Český Krumlov (I.)
1589 Čechy – Jindřichův Hradec (IX. – XI.), Žamberk (IX. – XI.)
1596 Čechy
1597 Čechy – Praha, Litoměřice
1598 Čechy (X. – I.) – Kolín, Žatec, Louny, Praha, Český Krumlov (frekvence zápisů od VI. – XII.), Litoměřice
1599 Čechy – Praha, Jaroměř, Litoměřice; Bavorsko; Španělsko; Portugalsko; Slezsko

17. století

1600 Čechy (Praha) a Morava; Španělsko (Sevilla, Vallisolet); Portugalsko (Burgos)
1601 Španělsko (Cordoba, Sevilla)
1602 Itálie
1603 mor po celé Evropě
1605 – 1613 opakovaně po celé Evropě
1606 Čechy a Morava; Slezsko – pro mrtvé nestačily hroby; Německo (Koblenz, Worms, Fulda, Lipsko)
1607 Čechy; Německo
1608 Rakousko
1610 Čechy
1611 Německo, Tyrolsko (Innsbruck, Ingolstadt, Koblenz)
1613 Čechy; z Rakouska se dostal mor do Čech – Praha 7 800 lidí, Brno; Tyrolsko (“maďarská nemoc″)
1615 Holandsko a Frísko (Bergen, Hannover, Bagatta)
1616 mor na Moravě
1617 Rakousko (Vídeň)
1618 Rakousko, Tyrolsko, Nederland
1619 Rakousko (Vídeň)
1620 Čechy, Bavorsko, Itálie (Řím)
1621 Nederland (Lutych)
1622 Morava (Kroměříž); Uhry; Polsko
1623 Morava (Brno, Olomouc, Kroměříž, Hranice); Španělsko Valencia); Francie (Perpignan)
1624 Morava (Jihlava a Olomouc); Německo (Mainz, Lipsko); Španělsko (Alicante, Murcia); Sicílie (Palermo); Nederland (Breda)
1625 Morava (Olomouc, Kroměříž); Čechy (Praha); Německo (krajiny při Rýnu); Rakousko (Vídeň); Francie (Dion, Douay)
1626 Sicílie (Palermo, Sacca); Francie (Douay); Německo (krajina při Rýnu)
1627 Francie (Arras); severní Německo
1628 Francie (Orleans, Rhodon, Cabery, Charpentas, Lyon); Flandry; Německo (Landsberg)
1629 Francie (Lyon, Solin, Vienne, Uttica, Aix)
1630 Čechy; Francie (Avignon, Aix, Verdun, Grenoble); Nederland; Itálie (Modena, Novocomo)
1631 Francie; Itálie (Ferrara, Castronovo, Nizza, Milano, Pont in Vetlin); Německo (Lipsko)
1632 Německo (téměř celé); Itálie (Parma, Milano, Bologna, Mantova, Cremona, Florencie, Piacenza, Piemont); Francie (Chatillon)
1633 Čechy – Lednice 5 794 lidí; Slezsko (Nisa a Kladsko); Německo (Drážďany)
1634 Čechy (Praha); Německo (hlad) – Thann, Cáchy, Hipoldstein, Bamberk, Heiligen, Naumburk; Bavorsko – Mnichov 15 000 lidí; Horní Falc – Ingolstadt, Řezno, Amberk, Straubingen (byl téměř vyprázdněný), Kostnice, Landshut, Neuburk, Ulm – 1 871 lidí, Pasov, Gratz; Rakousko – ve Vídni umíralo každý týden 600 lidí
1635 Německo – Leutkirch, Kostnice, Augsburg, Tübingen, Strabingen 18 000, Ulm 14 383 lidí
1636 Francie (Aras); Německo (Emerich, Kostnice); Nederland (Nijmwegen)
1637 Německo (Míšeň)
1638 Čechy (Praha); Německo (Berlín)
1639 Čechy (Praha, Český Krumlov); Francie; Nederland
1641 Slezsko (Gluchow)
1642 Čechy a Morava (Jihlava)
1643 Morava (Kroměříž, Brno, Kladsko, Lutín)
1644 Uhry (Rába); Slovensko (Bratislava), Německo (Lipsko bylo téměř vylidněné)
1645 Čechy (Hradec Králové) a Morava (Brno a Olomouc); Uhry, Slovensko; Rakousko (celý vídeňský dvůr ujel před epidemií z města)
1646 z Čech a Moravy přeskočil mor do Rakouska, kde trval až do roku 1649; Štýrsko, Holandsko
1647, 1648 Čechy a Flandry
1649 Čechy (Cheb, Praha, Litoměřice); Morava (Brno); Německo (Öting, Mauerkirchen, Burghausen, Münster); Francie (Besancon, Bordeaux, Marseille); Španělsko (Cádiz, Sevilla)
1650 Španělsko (Girona); Irsko (Waterford, Kilkem, Naspont); Itálie
1651 Čechy a Polsko, Španělsko a Kuba
1652 Španělsko (Saragossa, Mallorca); Francie (Toulouse, Perpignan); Sardinie; Polsko (Varšava, Krakov, Lublin, Sandomierz)
1653 Morava (Olomouc); Polsko (Vilno, Poltava, Gdaňsk, Královec); Francie (Toulouse)
1654 prakticky po celé Evropě; Rakousko (Vídeň); Uhry a Slovensko (Komárno); Dánsko a Norsko
1655 Morava (Olomouc); Holandsko (Leiden, Herzogenbuch)
1656 Polsko; Holandsko (Antorf, Zwoll, Horn); Itálie (Bari, Neapol, Benevenuto, Stabio); Sardinie
1957 Holandsko (Antorf); Itálie (Janov, Řím); Polsko (Polock, Varšava, Gdaňsk, Vilno)
1658 Čechy (Praha, Plzeň, Stříbro, Domažlice)
1664 Čechy (Praha); Německo (Magdeburk)
1665 Čechy (Praha); Německo (Magdeburk); Anglie – Londýn 97 000 lidí; město bylo pro epidemii zcela uzavřeno; Holandsko (Groningen); Frísko (Emden); Francie (Toulon); Balkán (Bělehrad)
1666 Čechy (Praha); Německo (Magdeburk), Kolín, Mainz, Mannheim, Kassel, Frankfurt, Koblenz, Trier, Cáchy); Řecko (Athény, Sodon)
1670 Čechy (Praha)
1677 Španělsko
1678 Uhry a Slovensko (zemplínská a povážská župa)
1679 Rakousko – Vídeň 122 849 lidí; Štýrsko; Francie; Itálie
1680 Čechy – Praha 14 923 lidí, Slaný, Týn nad Vltavou; Morava a Slezko; Německo (Lipsko); Itálie (Modena)
1681 Francie
1682 Německo
1690 Uhry a Slovensko
1692 Rusko, Itálie
1694 místy po Evropě
1695 Itálie (Řím)

18. století

1703 Německo, Prusko a Skandinávie
1706 Uhry a Slovensko (zde až do r. 1713); Německo; Dánsko; Norsko; Ukrajina; Litva
1707 Uhry (Slovensko); Litva; Prusko; Pomořansko; Dánsko; Polsko
1711 Německo a Rakousko
1713 Čechy; epidemie sem dorazila z Vídně a byla mnohem silnější než poslední v r. 1680; Praha 19 000 lidí
1714 Čechy; přetrvávání epidemie ve stejné intenzitě; odhaduje se, že v celé zemi zemřelo kolem 100 – 200 tisíc lidí; některé prameny uvádějí číslo až 1/2 milionu
1715 Čechy a Morava; intenzita epidemie zřetelně polevila
1716 Slezko; mrtví leželi nepohřbení v kaplích
1718 Uhry a Slovensko; Polsko a Transylvánie
1720 Francie – Marseille 50 000 lidí
1726 Turecko (Konstantinopolis)
1727 Rusko (Astrachaň a Krym); Řecko (egejská oblast)
1737 Čechy; prameny hovoří o moru, ale zdá se, že jde o choleru
1738 Uhry a Sedmihradsko a celé Podunají; Ukrajina
1743 Sicílie
1744 Dalmacie
1755 Valašsko (Sedmihradsko)
1769 Moldávie, Valašsko, Polsko, Uhry, Rusko (Moskva)
1770 Holandsko; dobytčí nákaza, které padlo za oběť 113 558 kusů
1771 Čechy; podle matrik jde o mor, ale bližší zkoumání existenci moru vyloučilo; šlo o hladomor způsobený nepříznivými klimatickými podmínkami
1780 Ukrajina
1782 Rakousko; ve Vídni a v okolí epidemie; ve vesnici Mödling denně několik mrtvých
1783 Dalmacie a Turecko (Cařihrad)
1784 Dalmacie
1785 Sedmihradsko
1795 Uhry a Slovensko
1797 Volyňsko na Ukrajině; Rakousko – ve Vídni zvláštní nákaza koček, která postihovala i lidi
1798 Francie; v Lyonu rovněž epidemie kočičího moru; Německo; nákaza na hovězím dobytku, která zasáhla na 50 milionů kusů v celé Evropě

19. století

v 19. st. se již projevila preventivní opatření, morové epidemie se vyskytovaly pouze okrajově a přesouvaly se směrem do Asie
1802 Turecko
1806 a 1809 Rusko
1812 Egypt, Turecko a Kavkaz
1815 Řecko
1818 Kavkaz
1819 Bessarabie
1820 Baleárské ostrovy
1828 Moldávie, Valašsko

Po r. 1828 mor z Evropy mizí, zato se objevují choroby jako jsou neštovice, cholera, tyfus, obrna a další...

Pramen: Jiří Svoboda, Vesmír, str. 496, 1995/9
Naposledy upravil(a) Kordulka dne Čt 14. Led 2010 7:47:48, celkem upraveno 1 x.
Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od Kordulka »

mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2718
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od mikey.88 »

Hezký výpis :shock: :)

Jen bych k tomu dodal, že slovo mor je označení jakékoliv silné nemoci, kterou do té doby lidé neznali, a která měla silné devastující důsledky pro okolní společnost.

Kordulka píše: Po r. 1828 mor z Evropy mizí, zato se objevují choroby jako jsou neštovice, cholera, tyfus, obrna a další...

To není tak zcela pravda. Tyto choroby jsou známé už od starověku a po celý středověk se na ně umíralo. Akorát je nikdo nerozdělil dle názvu a všechny podobné epidemie dostaly označení mor.

Dnešnímu člověku jsou známé druhy skutečného moru dva. Mor plicní a mor dýmějový. Oba druhy byly běžné v celé Evropě. Ne vždy ale nesly zodpovědnost za náhlý úbytek obyvatel ve středověku.

Dále bych poznamenal, že poslední dobou se diskutuje i nad tím, že v kronikách záznamy o velkých mlhách, smradlavých mlhách či hutných oparech jsou zřemně označením pro únik zeního plynu či síry. Následkem toho se mohl otrávit dobytek i lidé. Jistou oporu by to mělo.

Lidé již ve starověkém Říme při výbuchu Vesuvu pozorovali, jak ptáci padají k zemi a jak se dobytek kácí k zemi. Na vině byly silné výpary uniklé před samotnou explozí. Tyto výpary jsou ale časté i u termálních vřídel, u pramenů v geologicky nestálé oblasti či u mokřadů a močálů.

Středověký člověk neměl důvod se pídit po tom, co náhlou smrt jeho přátel či zvěře v lesích způsobilo. Připisoval to většinou Bohu jako trest za svojí hříšnost. Ještě v 17. století se stavěly tzv. Morové sloupy jako památka a vděk za odvrácení moru (viz Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze stržený z neznalosti začátkem 20. století).

Chtělo by to podrobně rozebrat každý zápis v kronikách a důsledně znát souvislosti s dalšími aspekty.

Takže závěrem bych řekl, že ne každá "morová rána" byla způsobená morem. Choroby objevené v 19. století byly ve světě již dávno ve středověku ;)
Obrázek
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2718
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od mikey.88 »

Tak jsem si přečetl ten článek, na který Kordulka dávala odkaz a vlastně tam píšou to samé, co jsem napsal já :lol: No sakra :D
Obrázek
Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od Kordulka »

Ono je to o dost složitější. Pravý mor se v Evropě objevil už někdy kolem 6. století n.l. - resp. byl tehdy popsán a příznaky epidemického onemocnění odpovídají moderním poznatkům o symptomech pravého moru. Ale je pravdou, že ne všechny epidemie byly morovými; to ostatně ani nikde netvrdím.

Ano, myslím, že ten článek obsahuje vše důležité a potřebné pro případný další zájem 8-)
Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od Kordulka »

Jan z Opavy (1368) - Svatý Lukáš jako lékař a lékárník:

Obrázek
Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od Kordulka »

Trepanace lebky:

Obrázek

Guido da Vigevano, 1345, Anathomia
Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od maser »

Dost naturálně vykreslená atmosféra z morové epidemie zuřící kolem roku 1348 popsal G. Boccaccio ve svém Dekameronu na prvních cca 30ti stránkách. Takřka kompletní rozpad společnosti.
silva-nortica.blog.cz
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2718
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od mikey.88 »

Masér: Když se lidé bojí, hodně bojí... tak etika a morálka ustupuje do stínu. Je jedno, jestli se jedná o epidemii či válku. Člověk přestane racionálně uvažovat...

Tohle kdyby někdo dokázal "zahrát" ... na to bych koukal jako divák pořád. Strach z moru, linčování domnělých viníků, pogromy, sebemrskačství...

Jsme moc zhýčkaní pánové ;)
Obrázek
Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína, nemoci, epidemie

Příspěvek od Kordulka »

Atmosféru strachu a rozvratu společnosti i ekonomiky v důsledku častých smrtících epidemií ve 14. století také velice obsáhle a docela děsivě realisticky popisuje např. Barbara Tuchmanová ve své knize "Zrcadlo vzdálených časů: 14. století - století pohrom". Kromě již zmíněného náboženského třeštění a různých excesů vůči minoritám barvitě zobrazuje dekadenci, jež vládla v těch vrstvách, které si ji mohly dovolit.
Možná je to jen dojem, ale připadá mi to, že právě Francie se ve 14. století ocitla na pokraji úplného kolapsu mocenského, společenského i ekonomického.

Dost realisticky také popisuje morové rány Dalimil - a také jejich příčiny a dopady na ekonomiku.

Morová epidemie ostatně poznamenala i počátek vlády Karla IV., když v letech 1348 - 1350 zasáhla země koruny české; byť její důsledky nebyly ani zdaleka tak katastrofální, jako v okolních zemích. Epidemie zasáhla především jih Moravy (Brno, Znojmo).
Pravděpodobně prvním, kdo se u nás věnoval moru z medicínského hlediska, byl Zikmund Albík z Uničova.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host