Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

vše o ranhojičích, felčarech i studovaných physicis
Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

Příspěvek od Kordulka » Ne 28. Ún 2010 12:05:52

Střípek z městské hygieny...

Ulice středověkých měst asi vypadaly dost otřesně a pro nás by nejspíš byla procházka středověkým městem hodně silným zážitkem.
Nebo možná naopak máme při našem hraní si na středověk co dohánět 8-)

O stavu veřejné hygieny svědčí i to, že v březnu r. 1340 uzavřeli radní Starého města pražského smlouvu s Jindřichem Nithardem, že do svátků svatodušních (cca od půlky května do půlky června, letnice - prosím znalé, aby tento přibližný údaj případně upravili a zpřesnili) zbaví ulice "...ode všeho smradu a neřádu...".

Pramen: "Kronika královské Prahy a obcí sousedních", prof. František Ruth, Praha 1903

Co všechno se na ulicích a ve dvorech nacházelo hezky dokumentuje i fakt, že ještě ve 12. století se chovali vepři a další dobytek i na Pražském Hradě a v samém centru Prahy, poblíž Ungeltu, byly i ve 14. století dobytčí ohrady, opět vč. vepřů.

Avátar uživatele
mikey.88
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2715
Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
Reputation: 14
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

Příspěvek od mikey.88 » Stř 03. Bře 2010 22:33:41

Jsme moc zhýčkaní Kordulko ;) Myslím, že to nebylo o moc horší jak turecký záchody či pitevna. Člověk si na zápachy či špínu zvykne. Samozřejmně v době moru či válek, s hromadou mrtvol v ulicích, to bylo asi jiný kafe ;)
Obrázek

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

Příspěvek od maser » Po 12. Pro 2011 7:54:28

Rozcestník literatury, článků a videí dostupných na webu o černé smrti (v aj): http://www.medievalists.net/2010/10/01/black-death/
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2453
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Reputation: 23
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

Příspěvek od Zdeslav » Út 03. Dub 2012 17:19:02

Jen tak že jsem na to náhodou narazil...
Přílohy
A man being examined by a doctorFrom a manual on surgery written in 1345, now in the Musée Condé, in Chantilly, France.Prisoners in their shirts from at the siege of Calais.JPG
A man being examined by a doctorFrom a manual on surgery written in 1345, now in the Musée Condé, in Chantilly, France.Prisoners in their shirts from at the siege of Calais.JPG (204.95 KiB) Zobrazeno 3187 x
Za otce Nezabuda!

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Podklady ke stažení

Příspěvek od maser » Čt 05. Dub 2012 10:02:16

Středověká medicína v dobových zobrazeních!

http://www.lib.unc.edu/dc/mackinney/
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
Bilajz
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 630
Registrován: Pá 18. Črv 2010 10:53:24
Reputation: 7
Místo/Bydliště: Praha/Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: vypasovaný oděv

Příspěvek od Bilajz » Út 25. Zář 2012 17:55:26

Kordulko, mohu vědět, odkud čerpáš tuhle informaci?
Kordulka napsal: Dietetika (ve smyslu účelového vymezení stravy) se týkala pouze nepatrné vrstvičky panovníků a šlechticů. Ostatní jedli, co jim vlítlo pod ruku, a moc nepřemýšleli o dietetickém vlivu.
Pojem "dieta" se používá NEJEN ve smyslu účelového vymezení stravy, ale i ve smyslu obecných stravovacích návyků.
Podle toho, co jsem četl v Člověk českého středověku od M. Nodla a F. Šmahela a Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského od M. Říhová a kol. bylo jedním z prvních opatření u nemocného nasazení diety, která se určovala podle druhu nemoci a podle poměru vnitřních šťáv nemocného. Lékaře si mohli dovolit i měšťané a v určité kvalitě i méně majetní. Díky za odpověď.
P. S. Zdeslave klidně tohle a následné odpovědi pak někam přesuň.

Kordulka
Příspěvky: 1633
Registrován: Út 20. Led 2009 20:46:24
Reputation: 1
Kontaktovat uživatele:

Re: vypasovaný oděv

Příspěvek od Kordulka » Stř 26. Zář 2012 7:11:28

Bilajz napsal:Kordulko, mohu vědět, odkud čerpáš tuhle informaci?
Kordulka napsal: Dietetika (ve smyslu účelového vymezení stravy) se týkala pouze nepatrné vrstvičky panovníků a šlechticů. Ostatní jedli, co jim vlítlo pod ruku, a moc nepřemýšleli o dietetickém vlivu.
Pojem "dieta" se používá NEJEN ve smyslu účelového vymezení stravy, ale i ve smyslu obecných stravovacích návyků.
Podle toho, co jsem četl v Člověk českého středověku od M. Nodla a F. Šmahela a Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského od M. Říhová a kol. bylo jedním z prvních opatření u nemocného nasazení diety, která se určovala podle druhu nemoci a podle poměru vnitřních šťáv nemocného. Lékaře si mohli dovolit i měšťané a v určité kvalitě i méně majetní. Díky za odpověď.
P. S. Zdeslave klidně tohle a následné odpovědi pak někam přesuň.
Bilajzi,
v tom máš samozřejmě pravdu; jenže ono to bylo ve středověku s léčením poněkud složitější.
Skutečné lékaře si mohli dovolit pozvat jen nemnozí. Ti pak opravdu nasazovali DIETU (já už fakt nevím, jak odlišit ta homonyma) podle příznaků a "šťáv".
V případě úrazu Karla IV. je postup lékařů a ranhojišů dobře popsaný, protože to byl ne zcela běžný úraz a navíc šlo o císaře. Takže k němu pozvali všechny dostupné kapacity z celé Evropy. Dvorští lékaři (physici regii) působili pouze u panovnického dvora.
Jinak lékaři (nikoli lazebníci a ranhojiči) byli dost vzácným kořením a rozhodně i je nemohl dovolit povolat kdekdo. Běžně léčili i "léčili" hlavně různí lazebníci, mastičkáři a ranhojiči; a to jak v lázních, tak ve špitálech (kam zpravidla docházeli).
Ohledně chudších obyvatel měst jsi patrně měl na mysli jejich ošetřování v řádových špitálech. Jenže tam nešlo ani tak o léčení, jako spíš o poskytnutí dočasného útulku, stravy a ošetření. Léky tam ale určoval a podával nikoli lékař, ale špitální lékárník. Ošetření poskytovali zkušení řádoví služebníci (ve špitálech rytířských řádů), případně mniši (v klášterních špitálech). Jenže to nebyli universitně vzdělaní lékaři.
Až do 16. století provozovaly v Čechách špitály mnišské a rytířské řády. První městský špitál vznikl v Praze až někdy kolem r. 1500. Ale...
Kromě špitálů všal existoval např. u Ungeltu (od 10., století) zemský civilní útulek pro pro nemocné kupce (Špitál v Týně) . Jako ošetřovatelky zde pracovaly ženy, které byly vybírány a placeny panovníkem. Týnský špitál zároveň provozoval i jakousi ošetřovatelskou školu, a to i po vzniku university.

Samostatnou kapitolou pak byla chirurgie. Ta se totiž nevyučovala na universitě, ale byla řemeslem. Nejen u nás, ale ve většině Evropy se jí zabývali lazebníci, bradýři, ale i kati nebo zběhlí studenti medicíny (kýlořezové, kamenořezové apod.). Buď nebyli nijak vzděláni, nebo byli vyučeni a zkoušeni příslušným cechem a získávali jakýsi certifikát.

Lékařů s universitním vzděláním nebylo mnoho. V Čechách působil ve 14. století např. Mistr Křišťan z Prachatic (cca r. 1370 - 1439, děkan artistické fakulty, profesor MATEMATIKY a rektor UK), který sepsal knihu o pouštění žilou a baňkování (další z typických léčebných postupů) "Collecta de sanguinis minucione", nebo Jan Štěpánův (kolem 1320), Mikuláš z Jevíčka, Albík z Uničova.
Většina profesorů a dalších přednášejících byla osobními lékaři panovníka a dalších vysoce postavených šlechticů a kleriků.
Lékařská fakulta UK neměla až do r. 1360 děkana a první statuta vznikla dokonce až r. 1382. Ročně vyučovala snad kolem 20 mediků (Čechy měly v té době kolem 2 000 000 obyvatel).

V Praze bylo ve 14. století cca 6 "veřejných" (tedy mimo špitály) lékáren. Praha však měla v té době již kolem 25 000 obyvatel.
Další města neměla lékárny žádné - tam vznikaly až právě ve 14 století (cca 1320 v Litoměřicích, cca 1345 v Brně, cca 1365 v Olomouci, cca 1380 v Litomyšli atd.).

Hele, tohle by bylo na strašně dlouhé povídání. Takže to shrnu - LÉKAŘŮ bylo v Čechách pár a jejich služby nebyly běžně dostupné ani pro bohatší populaci.
Léčením a ošetřováním se zabývali hlavně NElékaři. A jejich služby skutečně byly k dispozici i chudým na základě povinností uložených špitálům - které za to dostávaly významná ekonomická privilegia. Šlo však ani tak o lidumilnost, jako spíš o prevenci epidemií, které ve 13. a 14. století zdevastovaly evropskou populaci na polovinu.

---------------------------------------------------------------------
Pro admina - asi by bylo vhodné to přesunout do příslušného tématu.

Avátar uživatele
Alweron
Příspěvky: 399
Registrován: Út 17. Lis 2009 10:19:26
Reputation: 1
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

Příspěvek od Alweron » So 03. Lis 2012 18:58:17

Mám takový dotaz, který asi patří sem, budu velice rád, když mě někdo nasměruje na nějakou literaturu či zdroje.

Dělám si masérský kurz, tak mě napadlo, jak je na tom vlastně masáž ve středověku (a v historii vůbec). Nějaký zběžný hledání na netu mě v tomhle vůbec neuspokojilo a nemůžu najít nějaký relevantní zdroje...

Věděl byste někdo?

Díky moc :)
"Odčiňte své hříchy, neboť jednoho dne se ohlédnete a uvidíte, jací jste byli!"

Avátar uživatele
Bilajz
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 630
Registrován: Pá 18. Črv 2010 10:53:24
Reputation: 7
Místo/Bydliště: Praha/Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

Příspěvek od Bilajz » Ne 04. Lis 2012 10:45:14

Masáž je v regiminech (de facto spisy o životosprávě pro různé výše postavené osoby) doporučována jako jeden ze základních prostředků pro zachování zdraví, vedle správné životosprávy a pravidelného cvičení. Hezky jsou tahle regimina (pro krále Jana a Karla) přeložena v knize Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského.

Avátar uživatele
Zdeslav
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2453
Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
Reputation: 23
Místo/Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Medicína - nemoci, epidemie, lékaři, léčení

Příspěvek od Zdeslav » Po 06. Kvě 2013 21:48:47

"Tehdy sklátila na lůžko krále Karla [tj. Karla V. francouzského] nemoc, nad kterou srdce usedalo všem, kdo ho měli rádi. Neboť jelikož na ni nikdo nenacházel lék, neviděli jiného východiska, než že král musí brzo zemřít. On sám to ostatně věděl stejně dobře jako jeho lékaři. Kdysi se domnívali, že se ho pokusil otrávit navarský král, když pobýval v Normandii. Jeho pokus sice tenkrát nevyšel, nicméně králi zůstalo v těle tolik jedu, že mu vlasy slezly z hlavy, nehty z rukou a nohou a celý vyschl jako hůlka. Jeho strýc, císař a český král Karel, dověděv se o jeho nemoci, poslal mu svého osobního lékaře, nejschopnějšího muže své doby, který se jmenoval Jiřík Pražský; pro neobyčejnou učenost ho nazývali druhým Aristotelem. Když tento velký doktor přibyl ke králi, jenž byl v tom čase vévodou normandským, poznal hned příčinu choroby a řekl, že nemocný byl otráven a že jeho život visí na vlásku. Provedl nicméně obdivuhodný zákrok, po němž král opět nabyl sil jako dřív. Otevřel mu na paži umělý vřed, jímž prosakoval jed ven, a předepsal lektvary, jež měl chorý stále užívat. Když potom odjížděl, doktor králi a jeho služebníkům řekl, že kdyby ten vřed vyschl, nemocný najisto zemře. V kažém případě však bude ještě žít asi patnáct nebo něco málo více dní, kdy může uspořádat potřebné věci a zaopatřit svou duši. Král si tak doktorova slova dobře pamatoval a občas ho naplňovala úzkostí. Žil však od té doby ještě dvaadvacet let. Nicméně teď, když vřed vyschl, jaly ho obavy ze smrti a jako moudrý a prozíravý člověk hleděl dát do pořádku všechny naléhavé záležitosti."

Jean Froissart, Kronika stoleté války, Mladá Fronta 1977, str. 173.
Za otce Nezabuda!

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host