Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Jitka
Dcera ševce z Údolí na hrad se dostala v šesti letech jako pomocná pradlena. Poletech služby se vypracovala na pradlenu a vdala se. Krátce na to se jí narodila dcera Anička. Žila spokojený život prokládaný prací a potěšením. Svou šikovností se vypracovala až na pradlenu pánova oblečení a jako takovou si jí Smil vozí jako součást své družiny, aby měl stále čisté oblečení.
Jak to tak bývá štěstí netrvá dlouho, tak i Jitka ovdověla. Svůj život od té doby věnuje Aničce a své práci.
Dcera ševce z Údolí na hrad se dostala v šesti letech jako pomocná pradlena. Poletech služby se vypracovala na pradlenu a vdala se. Krátce na to se jí narodila dcera Anička. Žila spokojený život prokládaný prací a potěšením. Svou šikovností se vypracovala až na pradlenu pánova oblečení a jako takovou si jí Smil vozí jako součást své družiny, aby měl stále čisté oblečení.
Jak to tak bývá štěstí netrvá dlouho, tak i Jitka ovdověla. Svůj život od té doby věnuje Aničce a své práci.
Naposledy upravil(a) Smil dne Čt 03. Dub 2014 8:48:49, celkem upraveno 1 x.
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Anička
Dcera pradleny Jitky. Vyrostla na hradě kam si jí Jitka denně brala. Už od dětství se potulovala po chodbách a síních hradu, většinou nechtěně když se jí podařilo utéct. Nejčastěji tak přebývala v kuchyni kde dostala něco dobrého, nebo u koní. Od té doby co Jitka jezdí s panskou družinou jezdí Anička také. Jako nejmladší člen družiny se stala miláčkem všech.
Dcera pradleny Jitky. Vyrostla na hradě kam si jí Jitka denně brala. Už od dětství se potulovala po chodbách a síních hradu, většinou nechtěně když se jí podařilo utéct. Nejčastěji tak přebývala v kuchyni kde dostala něco dobrého, nebo u koní. Od té doby co Jitka jezdí s panskou družinou jezdí Anička také. Jako nejmladší člen družiny se stala miláčkem všech.
Naposledy upravil(a) Smil dne Čt 03. Dub 2014 8:59:03, celkem upraveno 1 x.
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Vojta
- Přílohy
-
- 254902_518829198129556_544333522_n.jpg (39.53 KiB) Zobrazeno 4587 x
-
- 527858_115442185279490_1211802328_n.jpg (141.78 KiB) Zobrazeno 4587 x
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Kal (zatím se vybavuje)
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Miloš (zatím se vybavuje)
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Vendy (zatím se vybavuje)
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Míra (zatím se vybavuje)
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Zmillo
Je to takové nekulturní hovado. Pán Smil ho moc často sebou nebere, ale občas ho nechtějí ani na tvrzi a tak musí. I tak má nařízeno, že nesmí pánovi přijít na oči! Je sice pracovitý, ale než ho k práci někdo donutí radši si jí udělá sám. Sežere toho jako tři a stejně tolik vypije. Kde kdo ho chtěl zabít či alespoň vykázat z panství, ale na Zmillem držel ruku starý pán Smil.
To hovado mu totiž zachránilo život na lovu ve Vitěrazi. Když starý pán Smil v hlubokých lesích pronásledoval jelena. Zkřížil však cestu starému mrzutému medvědu. Jednoho pánova družiníka zabil ihned. Druhý do něj vrazil kopí než mu medvěd roztrhal vnitřnosti. Pak se začal sápat na pána. Ten mu zasadil pár ran mečem, ale medvěda to jenom rozdráždilo. Tu medvěd vyrazil prudce tlamou vpřed. V tu chvíli se vynořilo z lesa dvoumetrové zarostlé stvoření a udeřilo medvěda. V následném souboji se zmillovi podařilo vydloubnout medvědovi oko což donutilo k ústupu.
Ujali se ho, pokoušeli se ho pokřtít. Když ho drželo šest chlapů nakonec se jim to povedlo. I tak pokaždé, když se nějaký kněz snažil vštípit základy Božího odkazu, nakonec o něj každý kněz zlomil hůl. Ano skutečně o něj ne nad ním. A jediný katolický svátek, který uznává je masopust. Lidí se straní, raději je v lese kde beze zbraně loví ptáky a drobnou zvěř jako kdysi ve Vitěrazském lese kde ho našli. Moc toho nenamluví, ale když už začne mluvit je upřímný a chytřejší než vypadá.
Do boje, když už ho v něm udrží používá sekeru, kladivo, nebo palcát.
Dlouho však trvalo než ho přesvědčili, že není cílem poraženého nepřítele vyvrhnout a rozporcovat a to ani po skončení bitvy.
Majetek:
Nemá a ani ho nechce
Je to takové nekulturní hovado. Pán Smil ho moc často sebou nebere, ale občas ho nechtějí ani na tvrzi a tak musí. I tak má nařízeno, že nesmí pánovi přijít na oči! Je sice pracovitý, ale než ho k práci někdo donutí radši si jí udělá sám. Sežere toho jako tři a stejně tolik vypije. Kde kdo ho chtěl zabít či alespoň vykázat z panství, ale na Zmillem držel ruku starý pán Smil.
To hovado mu totiž zachránilo život na lovu ve Vitěrazi. Když starý pán Smil v hlubokých lesích pronásledoval jelena. Zkřížil však cestu starému mrzutému medvědu. Jednoho pánova družiníka zabil ihned. Druhý do něj vrazil kopí než mu medvěd roztrhal vnitřnosti. Pak se začal sápat na pána. Ten mu zasadil pár ran mečem, ale medvěda to jenom rozdráždilo. Tu medvěd vyrazil prudce tlamou vpřed. V tu chvíli se vynořilo z lesa dvoumetrové zarostlé stvoření a udeřilo medvěda. V následném souboji se zmillovi podařilo vydloubnout medvědovi oko což donutilo k ústupu.
Ujali se ho, pokoušeli se ho pokřtít. Když ho drželo šest chlapů nakonec se jim to povedlo. I tak pokaždé, když se nějaký kněz snažil vštípit základy Božího odkazu, nakonec o něj každý kněz zlomil hůl. Ano skutečně o něj ne nad ním. A jediný katolický svátek, který uznává je masopust. Lidí se straní, raději je v lese kde beze zbraně loví ptáky a drobnou zvěř jako kdysi ve Vitěrazském lese kde ho našli. Moc toho nenamluví, ale když už začne mluvit je upřímný a chytřejší než vypadá.
Do boje, když už ho v něm udrží používá sekeru, kladivo, nebo palcát.
Dlouho však trvalo než ho přesvědčili, že není cílem poraženého nepřítele vyvrhnout a rozporcovat a to ani po skončení bitvy.
Majetek:
Nemá a ani ho nechce
Naposledy upravil(a) Smil dne So 19. Dub 2014 23:16:28, celkem upraveno 2 x.
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Ondera
Narozený cca 1322 jako syn prostého zemědělce nedaleko Českého Krumlova. Jako dítě ho vlastní otec prodal do služeb Petra I. z Rožmberka. Malý Ondra žil mezi čeládkou a pomáhal kde se dalo. Ve 13 letech začal pracovat u koní. Staral se o zbroje a zbraně Krumlovských jezdců. Ti ho na oplátku učili bojovat. Díky jejich učení se dostává od pomocných prací mezi bojovníky. Účastní se všech válečných tažení, kterých se účastnil Petr I. Především pak tažení do Francie po boku Jana I. z Lucemburku. Z tohoto tažení se vrací sice s množstvím šrámů na těle i na duchu, ale i s vlastní těžko zbrojí. Po návratu z Francie odjel Petr do Prahy podporovat Karla IV., ale už bez Ondery. Unavený cestováním a zatížený žoldem chtěl nějaký čas strávit zábavou a odpočinkem.
O rok později ho našel Vítek purkrabí Novohradský v příkopu u Českých Budějovic, opilého a zbitého, jen v roztržených bruchách. Zželelo se mu žebráka nechal ho hodit na vůz. Když na druhý den přišel Ondera k vědomí vyprávěl Vítkovi svůj příběh. Vítka to rozesmálo a zároveň viděl příležitost. Vypravil družinu do Budějovic a nechal od žida co zbylo z Onderovy zbroje. Od té doby věrně slouží v Novohradské družině. Minimálně do té doby, než bude mít chuť zase odpočívat.
Ondra je veselá duše, která moc nepřemýšlí o politice ani o úrodě natož aby ho zajímalo co bude za pět let. Je První v boji a když ho přežije užívá si dneška, plného sudu, plného talíře a žen.
Narozený cca 1322 jako syn prostého zemědělce nedaleko Českého Krumlova. Jako dítě ho vlastní otec prodal do služeb Petra I. z Rožmberka. Malý Ondra žil mezi čeládkou a pomáhal kde se dalo. Ve 13 letech začal pracovat u koní. Staral se o zbroje a zbraně Krumlovských jezdců. Ti ho na oplátku učili bojovat. Díky jejich učení se dostává od pomocných prací mezi bojovníky. Účastní se všech válečných tažení, kterých se účastnil Petr I. Především pak tažení do Francie po boku Jana I. z Lucemburku. Z tohoto tažení se vrací sice s množstvím šrámů na těle i na duchu, ale i s vlastní těžko zbrojí. Po návratu z Francie odjel Petr do Prahy podporovat Karla IV., ale už bez Ondery. Unavený cestováním a zatížený žoldem chtěl nějaký čas strávit zábavou a odpočinkem.
O rok později ho našel Vítek purkrabí Novohradský v příkopu u Českých Budějovic, opilého a zbitého, jen v roztržených bruchách. Zželelo se mu žebráka nechal ho hodit na vůz. Když na druhý den přišel Ondera k vědomí vyprávěl Vítkovi svůj příběh. Vítka to rozesmálo a zároveň viděl příležitost. Vypravil družinu do Budějovic a nechal od žida co zbylo z Onderovy zbroje. Od té doby věrně slouží v Novohradské družině. Minimálně do té doby, než bude mít chuť zase odpočívat.
Ondra je veselá duše, která moc nepřemýšlí o politice ani o úrodě natož aby ho zajímalo co bude za pět let. Je První v boji a když ho přežije užívá si dneška, plného sudu, plného talíře a žen.
- Přílohy
-
- Plátový kabátec bude předělávat
- 943719_412948835470585_1640891628_n.jpg (68.22 KiB) Zobrazeno 4584 x
-
- 385336_412948962137239_632731252_n.jpg (73.77 KiB) Zobrazeno 4584 x
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Re: Družina Smila z Nových Hradů (1350-1360)
Protihwa
Narození v Pasece, ale neměl lehké dětství. Matka mu zemřela při porodu, odkojila ho vlastní teta dokud jí Protiwhvův otec platil. Když ho jednoho jara schvátila zimnice vyhnala ho teta z domu. Jako obecního sirotka dostal Protihwu nastarost řezník Jekoslav ze Stropnice. Řezník Jekoslav byl škrt, a ačkoliv dostával od rychtáře peníze na chlapcův život, žil se psi v kotci. Dokonce s nimi i jedl. V těch osudných třech letech svého života se naučil jak přežít v krutém světě. Od rána do večera pomáhal v hospodářství rostl a sílil. Nakonec přemohl i psy. To byla pro Jekoslava poslední kapka. Chytil Protihwu za vlasy a odtáhl ho rychtáři. Rychtář se chvíli drbal na pleši a už Protiwhvu vedli do hostince v Údolí.
V Údolí se na chlapce nejprve tvářili všeljak, ale když zjistili co práce zastane a síly má hned mu dali kožich za pec a nové oblečení. Naučili ho vařit časem i vést hostinec. V hostinci u Dvouhlavé Saně ho přijali a měli ho rádi. Vařil tak dobře, že když jeden z Novohradských kuchařů šéfkuchař si nechal poslat právě pro Protihwu.
V hradní kuchyni se moc často neohřeje. Jezdí s panskou družinou po všech jejich výjezdech. Každý se totiž i na cestách dobře nají a od Protihwi chutná nejlépe.
Protihwa se rád napije a ještě radši se nají. V jádru je to laskavý a hodný člověk. Jen někdy mu bouchnou saze což začíná červenáním a končí křikem. Bývá to také doprovázené vrčením. Vrčení mu zbylo z dětství hlídá si jím své jídlo a pokud mu chce někdo na jídlo sáhnout dochází často k násilí.
Majetek:
vlastní pokoj na hradě
několik nádob drahého koření
měšec plný stříbrných grošů
Narození v Pasece, ale neměl lehké dětství. Matka mu zemřela při porodu, odkojila ho vlastní teta dokud jí Protiwhvův otec platil. Když ho jednoho jara schvátila zimnice vyhnala ho teta z domu. Jako obecního sirotka dostal Protihwu nastarost řezník Jekoslav ze Stropnice. Řezník Jekoslav byl škrt, a ačkoliv dostával od rychtáře peníze na chlapcův život, žil se psi v kotci. Dokonce s nimi i jedl. V těch osudných třech letech svého života se naučil jak přežít v krutém světě. Od rána do večera pomáhal v hospodářství rostl a sílil. Nakonec přemohl i psy. To byla pro Jekoslava poslední kapka. Chytil Protihwu za vlasy a odtáhl ho rychtáři. Rychtář se chvíli drbal na pleši a už Protiwhvu vedli do hostince v Údolí.
V Údolí se na chlapce nejprve tvářili všeljak, ale když zjistili co práce zastane a síly má hned mu dali kožich za pec a nové oblečení. Naučili ho vařit časem i vést hostinec. V hostinci u Dvouhlavé Saně ho přijali a měli ho rádi. Vařil tak dobře, že když jeden z Novohradských kuchařů šéfkuchař si nechal poslat právě pro Protihwu.
V hradní kuchyni se moc často neohřeje. Jezdí s panskou družinou po všech jejich výjezdech. Každý se totiž i na cestách dobře nají a od Protihwi chutná nejlépe.
Protihwa se rád napije a ještě radši se nají. V jádru je to laskavý a hodný člověk. Jen někdy mu bouchnou saze což začíná červenáním a končí křikem. Bývá to také doprovázené vrčením. Vrčení mu zbylo z dětství hlídá si jím své jídlo a pokud mu chce někdo na jídlo sáhnout dochází často k násilí.
Majetek:
vlastní pokoj na hradě
několik nádob drahého koření
měšec plný stříbrných grošů
Lépe být jediný den (se) lvem než tisíc let ovcí!
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Italstké přisloví
P.S. O to důležitější pokud je váš pán ze Skotska
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti