Důležité události 2. poloviny 14. století
Moderátor: Zdeslav
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Důležité události 2. poloviny 14. století
Tak jsem narazil na zajímavý chronologický přehled Karlovy vlády:
http://www.minulost.org/archiv/47/cesky ... t-v-datech
Zběžně jsem ho pročetl a zdá se mi v pořádku, jen mi tam citelně chybí zmínka o bitvě u San Felice (25. listopadu 1332), před kterou byl karel pasován na rytíře a kde, přestože pod ním padli dva koně a přestože on sám utřižil zranění, nakonec zvítězil. Od té doby také trvá po celý zbytek jeho života u něj obdiv ke svaté Kateřině, která ho ten den (25.listopad je den sv. Kateřiny) ochránila a dopřála mu vítězství.
http://www.minulost.org/archiv/47/cesky ... t-v-datech
Zběžně jsem ho pročetl a zdá se mi v pořádku, jen mi tam citelně chybí zmínka o bitvě u San Felice (25. listopadu 1332), před kterou byl karel pasován na rytíře a kde, přestože pod ním padli dva koně a přestože on sám utřižil zranění, nakonec zvítězil. Od té doby také trvá po celý zbytek jeho života u něj obdiv ke svaté Kateřině, která ho ten den (25.listopad je den sv. Kateřiny) ochránila a dopřála mu vítězství.
Nezabud hrr!
- maser
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2705
- Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
- Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
- Kontaktovat uživatele:
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Zatím jsem se dočetl o jednom koni. Bylo to krásný zvíře a dar. Teď si ale nevzpomenu od koho.
silva-nortica.blog.cz
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Tak, prozatím první díl letopisů zaobírajících se hlavními politckými idálostmi, volně zpracovaných podle Kroniky českých zemí od nakladatelství Fortuna. Začínám příznačně už rokem 1316, rokem narození budoucího českého krále a římského císaře - Karla IV.
Důležité politické u dálosti, či události vztahující se bezprostředně ke Karlově osobě jsou vyznačeny tučně.
Události vojenského charakteru jsou pak označení červenou barvou.
1316; 13.5. - Narodil se Václav, prvorozený syn krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, pozdější český král a římský císař Karel I.(IV.)
1323; duben – Po několikaletém pobytu na hradě Křivoklátě, kde byl držen v jakési internaci, byl sedmiltý korunní princ Václav odvezen na vychování do Paříže ke dvoru své tety Marie, jež se krátce před tím stala francouzskou královnou.
1321 – Králi Janu Lucemburskému se narodil druhý syn Jan Jindřich.
1330; 28.9. - Ve věku 39 let zemřela na souchotiny poslední Přemyslovna Eliška, již několik lep zapuzená svým královským manželem a odloučená od dětí.
1332; 25.11 – Na den sv. Kateřiny dosáhl princ Karel usilující o záchranu zbytků otcovy signorie, u San Felice, v blízkosti Modeny, svého prvního vítězství v bitvě proti vojskům protilucemburské ligy.
1333; srpen – V tyrolském Meranu se kralevic Karel setkal s českými pány, kteří ho přemluvili, aby se bez otcova vědomí vrátil do vlasti.
1333; 13. 10. - Po návštěvě hrobu své matky Elišky ve Zbraslavském klášteře vstoupil princ Karel triumfálně do Prahy, aby se jako otcův zástupce ujal správy země.
1334; leden – Karlovi je udělen titul markabě moravský.
1335; 24.11. - Po smrti bezdětného vratislavského vévody Jindřicha VI. Přešlo toto nejdůležitější slezské město pod přímou vládu České koruny. Hold vratislavských stavů přijal markrabě Karel.
1337; březen – Na druhé zimní křížové výpravě do Prus, podniknuté se synem Karlem, se králi Janovi prudce zhoršil zrak a po nevhodné léčbě ve Vratislavi uplně oslepl na pravé oko.
1337; 18.5. - V pražské bazilice svatého Víta byla korunována druhá žena Jana Lucemburského, Beatrix Bourbonská. Na rozdíl od snachy Blanky zůstala nová královna značně neoblíbená a proto odjela za 14 dní do Lucemburska.Král jí v létě následoval.
1339; červenec Karel oblehl sídlo loupeživého rytíře Mikuláše z Potštejna a jeho hrad srovnal se zemí. Škůdce zahynul v troskách hlavní obranné věže.
1339; září – V severní Francii se poprvé střetly, bez rozhodného výsledku, síly anglického a francouzského krále; kampaně se na straně Filipa VI. účastnil s pomocným oddílem i Jan Lucemburský, smluvně k tomu zavázaný.
1340; únor – Král Jan, i přes dlouhotrvající operaci, provedenou arabským chirurgem v Montpellieru, nakonec úplně oslepl.
1340; 23.6. - V prvním velkém střetnutí stoleté války, v námořní bitvě u Sluys, drtivě zvítězili Angličané, kteří potopili takřka celé francouzské loďstvo.
1340; 9.9. V předtuše smrti pořídil Jan Lucemburský u Bouvines závěť, v níž rozdělil své země mezi tři syny Lucembursko měl dostat nejmladší Václav, Moravu Jan Jindřich a Čechy a Slezsko prvorozený Karel.
1341; 2.11. Tyrolská hraběnka, Markéta řečená Maultasch (pyskatá), vyhnala ze země svého manžela. Lucemburského prince Jana Jindřicha.
1342; únor – obrovská povodeň, následující po náhlé oblevě a po přívalu dešťů, způsobila v Praze velké materiální škody. Mimo jiné byl zničen i významný Juditin most, nejstarší kamenný most v Čechách a na Moravě.
1342; 7.5. - Kardinál Pierre de Rossieres, kdysi vychovatel nástupce Karla se stal jako Klement VI. Novým papežem.
1343; 5.1. - Zemřel téměř třiadevadesátiletý pražský biskup Jan IV. Jeho dvaačtyřicetiletý episkopát byl nejdelší v dějinách (arci)diecéze. Po dramatické volbě se jeho nástupcem stal dosavadní děkan pražské kapituly Arnošt z Pardubic.
1344; 30.4. - Papež Kliment VI. Povýšil při návštěvě Jana Lucemburského a jeho syna Karla v Avignonu pražské biskupství na arcibiskupství.
1344; 21.11. - byl položen základní kámen k velkolepé gotické přestavbě baziliky svatého Víta. Jejím prvním architektem se stal mistr Matyáš z Arrasu.
1346; 14.7. - Na výzvu papeže Klimenta VI., sesadili čtyři za sedmi říšských kurfiřtů Ludvíka Bavora a místo něj zvolili římským králem moravského Markraběte Karla.
1346; 26.8. - V bitvě u Kresčaku v Pikardii, doposud největším střetnutí stoleté války, zahynul na straně na hlavu poražených francouzů slepý český král Jan Lucemburský. Bitvy se zúčastnil i markrabě Karel, který, raněn šípem, opustil vřavu před koncem střetnutí.
1346; 21.11. - V Bonnu, namísto v tradičních Cáchách byl moravský Markrabě Karel korunován na římského krále, toho jména čtvrtého.
1347; 2.9. - Římský král Karel IV., dědic čekého království byl v Praze slavnostně korunován na českého krále. S ním byla korunována i jeho manželka, Blanka z Valois českou královnou.
1347; 11.10. - Před rozhodující bitvou o římskou korunu náhle zemřel (při lovu medvědů) u Mnichova císař Ludvík Bavor; Karlovi se tak otevřela cesta k obecnému uznání.
1347; 14.10. - Zemřel dlouholetý nejvyšší komoří Petr I. Z Rožmberka, jež se snad nejvíce zasloužil o vzestup této větve vítkovců.
1348; 8.3. - Karel IV. Rozšířil hlavní město založením Nového Města Pražského. Jednalo se o nejvelkorysejší a zároveň poslední velké založení českého města ve vrcholném středověku.
1348; 7.4. - Král Karel IV. Založil v Praze Karlovu univerzitu, první vysoké učení severně od Alp, jejímiž kancléři se stali pražští arcibiskupové. Svůj souhlas vydal papež Klement VI. Již 26.1. 1347
1348; 7.4. - Řadou listin posílil Karel jako římský král státoprávní postavení Českých zemí ve vztahu k Říši a upravil vzájemné vztahy jednotlivých zemí podléhajících českému králi mezi sebou (Morava se stala přímým lénem České koruny).
1348; 10.6. - Na příkaz Karla IV. Začal Matyáš z Arrasu, tvůrce svatovítské katedrály, stavět hrad Karlštejn, jež se měl stát pokladnicí přo české i říšské korunovační klenoty.
1349; 30.1. - Bavorská strana zvolila čtyřmi hlasy (dva z nich – saský a kolínský však byly sporné) římským protikrálem nevýznamného durynského hrabě Günthera ze Schwarzburgu (narozen 1304), jež však Karla IV. neohrozil a brzy zemřel (14.6.1348)
1349; 4.3. - Po předčasné smrti milované Blanky z Valois uzavřel Karel IV. Překvapivý sňatek s Annou, dcerou falckého kurfiřta Rudolfa II.
1349; 17.6. - Karel IV. Byl triumfálně přijat všemi kurfiřty a říšskými knížaty za římského krále a vzápětí přijal ode všech hold a nechal se i s novou manželkou podruhé korunovat (24.7)
1349; 26.12. - Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV. a bývalý tyrolský hrabě, dostal od svého staršího sourozence lénem pro sebe a své dědice Moravské markrabství.
1350; 21.3. - Po dohodě s braniborským markrabětem Ludvíkem získal Karel říšské korunovační klenoty, které pak byly o Velikonočních svátcích slavnostně vystaveny v hlavním městě říše - Praze.
1350; červen - Římský tribun a odpůrce papežské svrchovanosti Cola di Rienzo se snažil Karla IV. přimět k tažení do Itálie a k obnově římského impéria; Karel IV. jej však uvěznil a pak vydal papeži.
1350; podzim - Karel překonává onemocnění neznámého původu, patrně jde o vážné zranění krční páteře a čelisti v důsledku pádu z koně v turnaji, kterého se zúčastnil inkognito. V té době král zmizel na několik měsíců (patrně se uchýlil na hrad Bezděz) a nikdo o něm nic nevěděl, proslýchalo se dokonce že byl otráven a zemřel.
Důležité politické u dálosti, či události vztahující se bezprostředně ke Karlově osobě jsou vyznačeny tučně.
Události vojenského charakteru jsou pak označení červenou barvou.
1316; 13.5. - Narodil se Václav, prvorozený syn krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, pozdější český král a římský císař Karel I.(IV.)
1323; duben – Po několikaletém pobytu na hradě Křivoklátě, kde byl držen v jakési internaci, byl sedmiltý korunní princ Václav odvezen na vychování do Paříže ke dvoru své tety Marie, jež se krátce před tím stala francouzskou královnou.
1321 – Králi Janu Lucemburskému se narodil druhý syn Jan Jindřich.
1330; 28.9. - Ve věku 39 let zemřela na souchotiny poslední Přemyslovna Eliška, již několik lep zapuzená svým královským manželem a odloučená od dětí.
1332; 25.11 – Na den sv. Kateřiny dosáhl princ Karel usilující o záchranu zbytků otcovy signorie, u San Felice, v blízkosti Modeny, svého prvního vítězství v bitvě proti vojskům protilucemburské ligy.
1333; srpen – V tyrolském Meranu se kralevic Karel setkal s českými pány, kteří ho přemluvili, aby se bez otcova vědomí vrátil do vlasti.
1333; 13. 10. - Po návštěvě hrobu své matky Elišky ve Zbraslavském klášteře vstoupil princ Karel triumfálně do Prahy, aby se jako otcův zástupce ujal správy země.
1334; leden – Karlovi je udělen titul markabě moravský.
1335; 24.11. - Po smrti bezdětného vratislavského vévody Jindřicha VI. Přešlo toto nejdůležitější slezské město pod přímou vládu České koruny. Hold vratislavských stavů přijal markrabě Karel.
1337; březen – Na druhé zimní křížové výpravě do Prus, podniknuté se synem Karlem, se králi Janovi prudce zhoršil zrak a po nevhodné léčbě ve Vratislavi uplně oslepl na pravé oko.
1337; 18.5. - V pražské bazilice svatého Víta byla korunována druhá žena Jana Lucemburského, Beatrix Bourbonská. Na rozdíl od snachy Blanky zůstala nová královna značně neoblíbená a proto odjela za 14 dní do Lucemburska.Král jí v létě následoval.
1339; červenec Karel oblehl sídlo loupeživého rytíře Mikuláše z Potštejna a jeho hrad srovnal se zemí. Škůdce zahynul v troskách hlavní obranné věže.
1339; září – V severní Francii se poprvé střetly, bez rozhodného výsledku, síly anglického a francouzského krále; kampaně se na straně Filipa VI. účastnil s pomocným oddílem i Jan Lucemburský, smluvně k tomu zavázaný.
1340; únor – Král Jan, i přes dlouhotrvající operaci, provedenou arabským chirurgem v Montpellieru, nakonec úplně oslepl.
1340; 23.6. - V prvním velkém střetnutí stoleté války, v námořní bitvě u Sluys, drtivě zvítězili Angličané, kteří potopili takřka celé francouzské loďstvo.
1340; 9.9. V předtuše smrti pořídil Jan Lucemburský u Bouvines závěť, v níž rozdělil své země mezi tři syny Lucembursko měl dostat nejmladší Václav, Moravu Jan Jindřich a Čechy a Slezsko prvorozený Karel.
1341; 2.11. Tyrolská hraběnka, Markéta řečená Maultasch (pyskatá), vyhnala ze země svého manžela. Lucemburského prince Jana Jindřicha.
1342; únor – obrovská povodeň, následující po náhlé oblevě a po přívalu dešťů, způsobila v Praze velké materiální škody. Mimo jiné byl zničen i významný Juditin most, nejstarší kamenný most v Čechách a na Moravě.
1342; 7.5. - Kardinál Pierre de Rossieres, kdysi vychovatel nástupce Karla se stal jako Klement VI. Novým papežem.
1343; 5.1. - Zemřel téměř třiadevadesátiletý pražský biskup Jan IV. Jeho dvaačtyřicetiletý episkopát byl nejdelší v dějinách (arci)diecéze. Po dramatické volbě se jeho nástupcem stal dosavadní děkan pražské kapituly Arnošt z Pardubic.
1344; 30.4. - Papež Kliment VI. Povýšil při návštěvě Jana Lucemburského a jeho syna Karla v Avignonu pražské biskupství na arcibiskupství.
1344; 21.11. - byl položen základní kámen k velkolepé gotické přestavbě baziliky svatého Víta. Jejím prvním architektem se stal mistr Matyáš z Arrasu.
1346; 14.7. - Na výzvu papeže Klimenta VI., sesadili čtyři za sedmi říšských kurfiřtů Ludvíka Bavora a místo něj zvolili římským králem moravského Markraběte Karla.
1346; 26.8. - V bitvě u Kresčaku v Pikardii, doposud největším střetnutí stoleté války, zahynul na straně na hlavu poražených francouzů slepý český král Jan Lucemburský. Bitvy se zúčastnil i markrabě Karel, který, raněn šípem, opustil vřavu před koncem střetnutí.
1346; 21.11. - V Bonnu, namísto v tradičních Cáchách byl moravský Markrabě Karel korunován na římského krále, toho jména čtvrtého.
1347; 2.9. - Římský král Karel IV., dědic čekého království byl v Praze slavnostně korunován na českého krále. S ním byla korunována i jeho manželka, Blanka z Valois českou královnou.
1347; 11.10. - Před rozhodující bitvou o římskou korunu náhle zemřel (při lovu medvědů) u Mnichova císař Ludvík Bavor; Karlovi se tak otevřela cesta k obecnému uznání.
1347; 14.10. - Zemřel dlouholetý nejvyšší komoří Petr I. Z Rožmberka, jež se snad nejvíce zasloužil o vzestup této větve vítkovců.
1348; 8.3. - Karel IV. Rozšířil hlavní město založením Nového Města Pražského. Jednalo se o nejvelkorysejší a zároveň poslední velké založení českého města ve vrcholném středověku.
1348; 7.4. - Král Karel IV. Založil v Praze Karlovu univerzitu, první vysoké učení severně od Alp, jejímiž kancléři se stali pražští arcibiskupové. Svůj souhlas vydal papež Klement VI. Již 26.1. 1347
1348; 7.4. - Řadou listin posílil Karel jako římský král státoprávní postavení Českých zemí ve vztahu k Říši a upravil vzájemné vztahy jednotlivých zemí podléhajících českému králi mezi sebou (Morava se stala přímým lénem České koruny).
1348; 10.6. - Na příkaz Karla IV. Začal Matyáš z Arrasu, tvůrce svatovítské katedrály, stavět hrad Karlštejn, jež se měl stát pokladnicí přo české i říšské korunovační klenoty.
1349; 30.1. - Bavorská strana zvolila čtyřmi hlasy (dva z nich – saský a kolínský však byly sporné) římským protikrálem nevýznamného durynského hrabě Günthera ze Schwarzburgu (narozen 1304), jež však Karla IV. neohrozil a brzy zemřel (14.6.1348)
1349; 4.3. - Po předčasné smrti milované Blanky z Valois uzavřel Karel IV. Překvapivý sňatek s Annou, dcerou falckého kurfiřta Rudolfa II.
1349; 17.6. - Karel IV. Byl triumfálně přijat všemi kurfiřty a říšskými knížaty za římského krále a vzápětí přijal ode všech hold a nechal se i s novou manželkou podruhé korunovat (24.7)
1349; 26.12. - Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV. a bývalý tyrolský hrabě, dostal od svého staršího sourozence lénem pro sebe a své dědice Moravské markrabství.
1350; 21.3. - Po dohodě s braniborským markrabětem Ludvíkem získal Karel říšské korunovační klenoty, které pak byly o Velikonočních svátcích slavnostně vystaveny v hlavním městě říše - Praze.
1350; červen - Římský tribun a odpůrce papežské svrchovanosti Cola di Rienzo se snažil Karla IV. přimět k tažení do Itálie a k obnově římského impéria; Karel IV. jej však uvěznil a pak vydal papeži.
1350; podzim - Karel překonává onemocnění neznámého původu, patrně jde o vážné zranění krční páteře a čelisti v důsledku pádu z koně v turnaji, kterého se zúčastnil inkognito. V té době král zmizel na několik měsíců (patrně se uchýlil na hrad Bezděz) a nikdo o něm nic nevěděl, proslýchalo se dokonce že byl otráven a zemřel.
Nezabud hrr!
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Dalších 10 let:
(pokračování zase příště)
1351; podzim – Přes žřetelné ochlazení vzájemných vztahů došlo po dlouhém jednání k dohodě mezi Karlem IV. A papežem Klementem VI. Stran římské jízdy, za což měl český král vystoupit proti milánským Viscontiům.
1351; říjen – Markraběti Janu Jindřichovi, jež se usadil v Brně a oženil se s Markétou Opavskou se navzdory pomluvám o impotenci narodil první syn Jošt, který byl deset let českým korunním princem.
1352 – Po pět let trvající pandemii, při které evropské země ztratily 25-60% obyvatelstva, skončilo řádění černé smrti – moru. Zemím Koruny české se však nákaza takřka zcela vyhnula.
1352; leden-březen – konflikt nejvyššího purkrabího Viléma z Landštejna s jeho vítkovskými příbuznými (Jindřich z Hradce a bratři z Rožmberka) přerostl v protikrálovský odboj, do něhož zasáhly i královské oddíly.
1352; Zemřel první stavitel svatovítské katedrály, architekt francouzského původu Matyáš z Arrasu, jejž Lucemburci získali roku 1344 v Avignonu. Jeho dílem je kromě katedrály v Narbonne nejstarší část (chór) pražské katedrály.
1353; 27.5. - Karel IV. Poté, co opět ovdověl (Anna Falcká zemřela v únoru 1353), vzal za ženu Annu Svídnickou, dědičku Svídnicka a schovanku uherkého krále Ludvíka I.
1354; 21.1. - Po téměř padesátiletém pontifikátu zemřel arcibiskup Balduin, nejmladší bratr císaře Jindřicha VII. A prastrýc Karla IV., vždy spolehlivá opora Lucemburského rodu.
1354; 13.3. - Karel IV. Povýšil Lucemburské hrabství na vévodství a zároveň jej odevzdal (v souladu s otcovou závětí) do rukou nevlastního bratra Václava.
1354; 16.12. - Z iniciativy Karla IV. Došlo při jeho římské jízdě k setkání s Franceskem Petrarkou, významným italským humanistou a slavným básníkem.
1355; 6.1. - Po „šťastném úmrtí“ svého zavilého protivníka, milánského arcibiskupa Giovanniho Viscontiho, byl Karel IV. V Miláně korunován na italského krále.
1355; 5.4. - Karlova římská jízda vyvrcholila slavnostní císařskou korunovací. Poprvé (a naposledy) byla na hlavu českého panovníka posazena císařská koruna a český král se tak stal podle středověkých představ „pánem světa“.
1355; červenec – Císař koupil jako zahraniční léno České koruny důležitý strategický bod, hrad Donaustauf u Řezna, kvůli němuž s ním pak bavorští vévodové Albrecht a Vilém vedli drobnou válku (1356-1358).
1355; září – Česká šlechta odmítla na pražském Svatováclavském sněmu návrh písemně kodifikovaného zákonníku, později zvaného Majestas Carolina.
1356; podzim?- Trestná expedice Karla IV. dobyla a pobořila hrad loupeživého rytíře Jana ze Smojna a Žampachu, řečeného Pancíř. Loupežník byl společně ze svými druhy popraven.
1356; duben – květen – Kvůli stavbě hradu Karlshausu u Hluboké povstali opět proti králi bratři z Rožmberka a Jindřich z Hradce, kteří zároveň poslali stížný list říšským knížatům (v té době neslýchaný akt). Po zásahu královského i markrabského vojska Rožmberci odpřísáhli císaři věrnost. Pán z Hradce byl na dva roky vypovězen.
1356; 19.9. - Bitva u Poitiers skončila drtivou porážkou Francouzů, připomínající v mnohém debakl u Kresčaku. (Černý princ versus Jan II. Dobrý, jež byl zajat a intervenován v Anglii).
1357; 25.12. - Na reprezantativním říškém sněmu konaném v Metách byla přijata za účasti všech kurfiřtů, říškých úředníků a knížat definitivní podoba takzvané Zlaté buly Karla IV., základní říšské ústavy, které platila až do zániku říše v roce 1806.
1357; 27.3. - slavnostním zasvěcením a současným založením kolegiátní kapituly byla dokončena stavba císařova reprezentačního hradu Karlštejna.
1357; 9.7. - Karel IV. Položil základní kámen ke stavbě kamenného mostu přes Vltavu, nahrazující most zřícený při povodni v roce 1342. (Dnešní Karlův most).
1358; Arcibiskup Arnošt z Pardubic v rámci reformy církevní správy zřídil takzvané knihy erekční a konfirmační. Obě řady knih byly vedeny až do husitských válek.
1360; podzim – Karel IV. Odmítl ctižádostivému rakouskému vévodovi a svému zeti Rudolfovi IV. Habsburskému uznat padělané privilegia, zajišťující habsburkům nadřazené postavení mazi říšskými knížaty. Poté vedl císař s Rudolfem drobnou válku, které skončila na jaře 1361.
1360; Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic vydal jakožto kancléř univerzity Nařízení pokládající základytrvalé organizace pražského „studium generale“.
(pokračování zase příště)
1351; podzim – Přes žřetelné ochlazení vzájemných vztahů došlo po dlouhém jednání k dohodě mezi Karlem IV. A papežem Klementem VI. Stran římské jízdy, za což měl český král vystoupit proti milánským Viscontiům.
1351; říjen – Markraběti Janu Jindřichovi, jež se usadil v Brně a oženil se s Markétou Opavskou se navzdory pomluvám o impotenci narodil první syn Jošt, který byl deset let českým korunním princem.
1352 – Po pět let trvající pandemii, při které evropské země ztratily 25-60% obyvatelstva, skončilo řádění černé smrti – moru. Zemím Koruny české se však nákaza takřka zcela vyhnula.
1352; leden-březen – konflikt nejvyššího purkrabího Viléma z Landštejna s jeho vítkovskými příbuznými (Jindřich z Hradce a bratři z Rožmberka) přerostl v protikrálovský odboj, do něhož zasáhly i královské oddíly.
1352; Zemřel první stavitel svatovítské katedrály, architekt francouzského původu Matyáš z Arrasu, jejž Lucemburci získali roku 1344 v Avignonu. Jeho dílem je kromě katedrály v Narbonne nejstarší část (chór) pražské katedrály.
1353; 27.5. - Karel IV. Poté, co opět ovdověl (Anna Falcká zemřela v únoru 1353), vzal za ženu Annu Svídnickou, dědičku Svídnicka a schovanku uherkého krále Ludvíka I.
1354; 21.1. - Po téměř padesátiletém pontifikátu zemřel arcibiskup Balduin, nejmladší bratr císaře Jindřicha VII. A prastrýc Karla IV., vždy spolehlivá opora Lucemburského rodu.
1354; 13.3. - Karel IV. Povýšil Lucemburské hrabství na vévodství a zároveň jej odevzdal (v souladu s otcovou závětí) do rukou nevlastního bratra Václava.
1354; 16.12. - Z iniciativy Karla IV. Došlo při jeho římské jízdě k setkání s Franceskem Petrarkou, významným italským humanistou a slavným básníkem.
1355; 6.1. - Po „šťastném úmrtí“ svého zavilého protivníka, milánského arcibiskupa Giovanniho Viscontiho, byl Karel IV. V Miláně korunován na italského krále.
1355; 5.4. - Karlova římská jízda vyvrcholila slavnostní císařskou korunovací. Poprvé (a naposledy) byla na hlavu českého panovníka posazena císařská koruna a český král se tak stal podle středověkých představ „pánem světa“.
1355; červenec – Císař koupil jako zahraniční léno České koruny důležitý strategický bod, hrad Donaustauf u Řezna, kvůli němuž s ním pak bavorští vévodové Albrecht a Vilém vedli drobnou válku (1356-1358).
1355; září – Česká šlechta odmítla na pražském Svatováclavském sněmu návrh písemně kodifikovaného zákonníku, později zvaného Majestas Carolina.
1356; podzim?- Trestná expedice Karla IV. dobyla a pobořila hrad loupeživého rytíře Jana ze Smojna a Žampachu, řečeného Pancíř. Loupežník byl společně ze svými druhy popraven.
1356; duben – květen – Kvůli stavbě hradu Karlshausu u Hluboké povstali opět proti králi bratři z Rožmberka a Jindřich z Hradce, kteří zároveň poslali stížný list říšským knížatům (v té době neslýchaný akt). Po zásahu královského i markrabského vojska Rožmberci odpřísáhli císaři věrnost. Pán z Hradce byl na dva roky vypovězen.
1356; 19.9. - Bitva u Poitiers skončila drtivou porážkou Francouzů, připomínající v mnohém debakl u Kresčaku. (Černý princ versus Jan II. Dobrý, jež byl zajat a intervenován v Anglii).
1357; 25.12. - Na reprezantativním říškém sněmu konaném v Metách byla přijata za účasti všech kurfiřtů, říškých úředníků a knížat definitivní podoba takzvané Zlaté buly Karla IV., základní říšské ústavy, které platila až do zániku říše v roce 1806.
1357; 27.3. - slavnostním zasvěcením a současným založením kolegiátní kapituly byla dokončena stavba císařova reprezentačního hradu Karlštejna.
1357; 9.7. - Karel IV. Položil základní kámen ke stavbě kamenného mostu přes Vltavu, nahrazující most zřícený při povodni v roce 1342. (Dnešní Karlův most).
1358; Arcibiskup Arnošt z Pardubic v rámci reformy církevní správy zřídil takzvané knihy erekční a konfirmační. Obě řady knih byly vedeny až do husitských válek.
1360; podzim – Karel IV. Odmítl ctižádostivému rakouskému vévodovi a svému zeti Rudolfovi IV. Habsburskému uznat padělané privilegia, zajišťující habsburkům nadřazené postavení mazi říšskými knížaty. Poté vedl císař s Rudolfem drobnou válku, které skončila na jaře 1361.
1360; Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic vydal jakožto kancléř univerzity Nařízení pokládající základytrvalé organizace pražského „studium generale“.
Nezabud hrr!
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Další pokračování letopisů, do smrti císaře a krále Karla IV. a nástupu jeho syna Václava:
1361; 26.2. - Třetí manželce krále a císaře Karla IV. Anně Svídnické se narodil toužebně očekávaný nástupce, Karlův druhý syn Václav, pozdějš římský a český král.
1361; V důsledku neúrody a sucha vypukl v Čechách a na Moravě hladomor, který se král a arcibiskup snažili zmírnit rozdáváním obilí a stavbou takzvané hladové zdi v Praze.
1362; 3.3. - Zemřel František Pražský, kanovník a probošt pražské kapituly a významný kronikář Karlovy doby.
1363; 18.3. - Byla uzavřena dědická dohoda mezi bezdětnými braniborskými markrabaty a Karlem IV., jež byla počátkem císařova usilí získat severoněmecký kurfiřtský hlas.
1363; 21.5. - Aby rozbil další protilucemburskou koalici (Polsko, Uhersko, Rudolf IV. Habsburský, Dánsko, Pomořany) a posílil své nároky na Braniborsko, ožřenil se Karel IV. Po smrti Anny Svídnické (11.7.1362) s dcerou Pomořanského vévody Bogislava a vnučkou polského krále Eliškou Pomořanskou (*1347).
1364; 30.6. - Zemřel Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a jeden z nejbližších Karlových rádců. Jeho nástupcem se stal dosavadní olomoucký biskup Jan z Vlašimi, řečený Očko.
1365-1367; - Přední dvorský malíř mistr Theodorik, charakterisktický svým „realistickým“ pojetím malby, vytvořil na přání Karla IV. V kapli svatého Kříže na Karlštejně unikátní obrazovou galerii světců.
1365; 4.6. - Jako jediný císař od dob Fridricha I. Barbarossy se Karel IV. Nechal korunovat arelatským (burgundským) králem. Svou pátou korunu přijal proto, aby zdůraznil říšskou svrchovanost v oblasti, kam mocensky pronikala Francie.
1365; 27.7. - Ve věku pouhých 26 let zamřel nepokojný a ctižádostivý rakouský vévoda Rudolf, který svými intrikami a touhou zaujmou jeho místo připravil svému tchánu Karlu IV. Nejednu těžkou chvilku. Proslul zejména svým padělkem Privilegium maius.
1365; - Jako náplast na neúspěch pokusů Karla IV. Podřídit pražskému arcibiskupovi vratislavské biskupství, jmenoval papež Urban pražkého metropolitu papažským legátem pro biskuprtví míšeňské, řezenské a babenberské.
1366; 30.7. Karel IV. Založil Karlovu kolej, jež se stala nejvýznamnějším studijním ústavem Karlovy univerzity. Kromě bohatého nadání jí zároveň věnoval knihovnu zakoupenou z pozůstalosti Viléma z Lestkova.
1366; - Arcidiecézní synod vyhlásil svatého Zikmunda, jehož ostatky přivezl Karel z Burgundska za zemského patrona.
1367; prosinec – Dvacet let po založení Nového Města pražského došlo z iniciativy panovníka k prvnímu pokusu sjednotit obě pražská města v jeden celek, aby tak byly odstraněny rostoucí politické, národnostní i hospodářské spory. Unifikace však dlouho netrvala a po deseti letech byla samostatnost obou částí obnovena.
1368; 15.2. - Narodil se druhý přeživší syn Karla IV. Zikmund, jež se pak postupně stal markrabětem braniborským, králem uherským a českým, králem římským a posléze i císařem, který nejvíce zdědil otcovy vladařské vlohy.
1368; 1.4. - Na výzvu Papeže Urbana V. Se Karel IV. Vypravil se silným vojskem na svou již druhou římskou jízdu, aby uklidnil rozhárané poměry v Itálii a přinutil nepřátele – milánský rod Visconti - k uznání své svrchovanosti.
1368; 12.7. - V důsledku smrti knížete Boleslava II., strýce zesnulé Anny Svídnické se stalo svídnicko-javorské vévodství součástí Zemí Koruny české. Diplomytické zajištění tohoto zisku před ostatními zájemci (Polsko) stálo značné finanční oběti.
1369; léto – Císařovy úspěchy a jeho snaha po ovládnutí Braniborska vedly k utvoření velké koalice organizované polským a uherským králem a složené ještě z braniborského kurfiřta, bavorských vévodů, míšeňského markraběte a dalších knížat. Po Karlově diplomatickém zasnoubení mladého následníka trůnu Václava s Johanou Bavorskou a po smrti krále Kazimíra III. se koalice rozpadla.
1369; 15.6. - Královně Alžbětě se narodil třetí Karlův syn Jan, podější vévoda zhořelecký.
1369; 8. 12 – V Praze, kam ho v září 1363 pozval Karel IV. Zemřel církevní reformátor rakouského původu Konrád Waldhauser.
1370; podzim – Zklamán anarchií v Římě, nedostatečnou podporou císaře a sílícím nepřátelstvím Italských států (Viscontiové) se papež Urban V. Vrátil do Avignonu, ciž znamenalo pro Karla IV. velké zklamání a politický neúspěch.
1370; 21.12. - Novoměstký měšťan Petr Neuburger vydal první česky psanou soukromoprávní listinu, která je dokladem proniknutí češtiny do městské a později i šlechtické diplomatiky.
1371; léto – Po zrušení dědické smlouvy braniborským markrabětem Ottou, vyhlásil Karel IV. v červenci markraběti nepřátelství a vtrhl s vojskem na jeho území. Začal tak dvouletý konflikt, vrcholicí politickou izolací Otty i jeho synovce Fridricha a postupným dobytím Branibor.
1372; 25.4. - Nesoulad právnické fakulty, řídící se Boloňskou univerzitou, s ostatními fakultami pražského vysokého učení s jurisdikcí podle pařížského vzoru přerostl v odtržení juristů, kteří se souhlasem Karla IV. Založili vlastní univerzitu. (Zanikla počátkem husitských válek).
1373; červen – červenec – Po vypršení příměří obnovil Karel IV. Spolu s četnými spojenci útok na Braniborsko, kde byl markrabě Otta i se svým synovcem zcela zatlačen.
1373; 18.8. - Wittelsbachové se smířili s českým králem a za náhradu v penězích a území v Horní Falci mu odstoupili markrabství Braniborské s doživotním užíváním kurfiřstkého titulu pro markraběte Ottu. Císaře tažení a získaní markrabství stálo přes půl milionu zlatých.
1374; únor – srpen – Aby upevnil vládu nad novou državou, strávil Karel s rodinou půl roku v Braniborsku. Oblíbené sídlo si vybudoval v Tangermünde.
1374; 28.5. - Vyvrcholem Karlova braniborského pobytu se stalo společné shromáždění stavů z Čech a Braniborska slavnostně stvrzující sounáležitost obou zemí ve svazku Koruny české.
1374; 1.8. - v Avignonu zemřel Jan Milíč z Kroměříže, reformní kazatel, který sem přijel, aby se ospravedlnil před papežem z nařčení z hereze.
1375; 14.4. - Byla uzavřena dohoda o uzavření sňatku mladšího Karlova syna Zikmunda s uherskou princeznou Marií, jež měla přinést lucemburkům polskou korunu.
1375; 12.11. - Zemřel Karlům mladší bratr, moravský markrabě Jan Jindřich. Jeho nástupcem v hodnosti markraběte se stal jeho nejstarší syn Jošt.
1376; 10.6. - Po velkém diplomatickém úsilí dosáhl Karel IV. Jednomyslné volby svého syna Václava římským králem. Václav byl slavnostně korunován 6.7. v Cáchách.
1376; 21.12. - Karel IV. Vydal nástupnický řád, jímž v předtuše své smrti rozdělil doposud jednotnou vládní moc mezi své tři syny: Václava IV. (Čechy, Slezsko a Budyšínsko), Zikmunda (Braniborsko) a Jana (Zhořelecko a Dolní Lužice).
1377; 17.1. - Papež Řehoř XI. (1370-1378)Se vrátil do Říma a završil tak další pokus římské kurie osvobodit se z francouzského područí. Byl to také politický úspěch Karla IV., jež tento krok od počátku podporoval.
1378; leden – Karel IV. V doprovodu syna Václava navštívil v Paříži svého synovce francouzského krále Karla V., jednolo se hlavně o krizi v papažství, kdy se proti papeži Řehoři XI. vzbouřila část kardinálů a také o rozdělení dědictví po rodu Anjou v Uhrách a v Polsku.
1378; 18.9. - Papež Urban VI. Jmenoval pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi jako prvního Čecha kardinálem.
1378; 20.9. - Převážně francouzští kardinálové, nespokojení s novým papežem Urbanem VI. Zvolili s podporou Francie vzdoropapeže Klementa VII. Jenž přesídlil opět do Avignonu. Začalo tak vleklé církevní schizma.
1378; 2.11. - Karel IV. vydal spolu s Václavem IV. nový mincovní řád, který měl upevnit zhoršující se kvalitu pražského groše.
1378; 29.11. - Ve věku 62 let zemřel na zápal plic po úrazu (zlomenina stehenního krčku) Karel IV., císař římský a český král, největší panovník, který kdy seděl na českém trůně. Pohřben byl po několikadenních smutečních obřadech a průvodech 16.12.
1378; 30.11. - Syn Karla IV. Václav IV. se ujal vlády v českém státě a v říši.
1361; 26.2. - Třetí manželce krále a císaře Karla IV. Anně Svídnické se narodil toužebně očekávaný nástupce, Karlův druhý syn Václav, pozdějš římský a český král.
1361; V důsledku neúrody a sucha vypukl v Čechách a na Moravě hladomor, který se král a arcibiskup snažili zmírnit rozdáváním obilí a stavbou takzvané hladové zdi v Praze.
1362; 3.3. - Zemřel František Pražský, kanovník a probošt pražské kapituly a významný kronikář Karlovy doby.
1363; 18.3. - Byla uzavřena dědická dohoda mezi bezdětnými braniborskými markrabaty a Karlem IV., jež byla počátkem císařova usilí získat severoněmecký kurfiřtský hlas.
1363; 21.5. - Aby rozbil další protilucemburskou koalici (Polsko, Uhersko, Rudolf IV. Habsburský, Dánsko, Pomořany) a posílil své nároky na Braniborsko, ožřenil se Karel IV. Po smrti Anny Svídnické (11.7.1362) s dcerou Pomořanského vévody Bogislava a vnučkou polského krále Eliškou Pomořanskou (*1347).
1364; 30.6. - Zemřel Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a jeden z nejbližších Karlových rádců. Jeho nástupcem se stal dosavadní olomoucký biskup Jan z Vlašimi, řečený Očko.
1365-1367; - Přední dvorský malíř mistr Theodorik, charakterisktický svým „realistickým“ pojetím malby, vytvořil na přání Karla IV. V kapli svatého Kříže na Karlštejně unikátní obrazovou galerii světců.
1365; 4.6. - Jako jediný císař od dob Fridricha I. Barbarossy se Karel IV. Nechal korunovat arelatským (burgundským) králem. Svou pátou korunu přijal proto, aby zdůraznil říšskou svrchovanost v oblasti, kam mocensky pronikala Francie.
1365; 27.7. - Ve věku pouhých 26 let zamřel nepokojný a ctižádostivý rakouský vévoda Rudolf, který svými intrikami a touhou zaujmou jeho místo připravil svému tchánu Karlu IV. Nejednu těžkou chvilku. Proslul zejména svým padělkem Privilegium maius.
1365; - Jako náplast na neúspěch pokusů Karla IV. Podřídit pražskému arcibiskupovi vratislavské biskupství, jmenoval papež Urban pražkého metropolitu papažským legátem pro biskuprtví míšeňské, řezenské a babenberské.
1366; 30.7. Karel IV. Založil Karlovu kolej, jež se stala nejvýznamnějším studijním ústavem Karlovy univerzity. Kromě bohatého nadání jí zároveň věnoval knihovnu zakoupenou z pozůstalosti Viléma z Lestkova.
1366; - Arcidiecézní synod vyhlásil svatého Zikmunda, jehož ostatky přivezl Karel z Burgundska za zemského patrona.
1367; prosinec – Dvacet let po založení Nového Města pražského došlo z iniciativy panovníka k prvnímu pokusu sjednotit obě pražská města v jeden celek, aby tak byly odstraněny rostoucí politické, národnostní i hospodářské spory. Unifikace však dlouho netrvala a po deseti letech byla samostatnost obou částí obnovena.
1368; 15.2. - Narodil se druhý přeživší syn Karla IV. Zikmund, jež se pak postupně stal markrabětem braniborským, králem uherským a českým, králem římským a posléze i císařem, který nejvíce zdědil otcovy vladařské vlohy.
1368; 1.4. - Na výzvu Papeže Urbana V. Se Karel IV. Vypravil se silným vojskem na svou již druhou římskou jízdu, aby uklidnil rozhárané poměry v Itálii a přinutil nepřátele – milánský rod Visconti - k uznání své svrchovanosti.
1368; 12.7. - V důsledku smrti knížete Boleslava II., strýce zesnulé Anny Svídnické se stalo svídnicko-javorské vévodství součástí Zemí Koruny české. Diplomytické zajištění tohoto zisku před ostatními zájemci (Polsko) stálo značné finanční oběti.
1369; léto – Císařovy úspěchy a jeho snaha po ovládnutí Braniborska vedly k utvoření velké koalice organizované polským a uherským králem a složené ještě z braniborského kurfiřta, bavorských vévodů, míšeňského markraběte a dalších knížat. Po Karlově diplomatickém zasnoubení mladého následníka trůnu Václava s Johanou Bavorskou a po smrti krále Kazimíra III. se koalice rozpadla.
1369; 15.6. - Královně Alžbětě se narodil třetí Karlův syn Jan, podější vévoda zhořelecký.
1369; 8. 12 – V Praze, kam ho v září 1363 pozval Karel IV. Zemřel církevní reformátor rakouského původu Konrád Waldhauser.
1370; podzim – Zklamán anarchií v Římě, nedostatečnou podporou císaře a sílícím nepřátelstvím Italských států (Viscontiové) se papež Urban V. Vrátil do Avignonu, ciž znamenalo pro Karla IV. velké zklamání a politický neúspěch.
1370; 21.12. - Novoměstký měšťan Petr Neuburger vydal první česky psanou soukromoprávní listinu, která je dokladem proniknutí češtiny do městské a později i šlechtické diplomatiky.
1371; léto – Po zrušení dědické smlouvy braniborským markrabětem Ottou, vyhlásil Karel IV. v červenci markraběti nepřátelství a vtrhl s vojskem na jeho území. Začal tak dvouletý konflikt, vrcholicí politickou izolací Otty i jeho synovce Fridricha a postupným dobytím Branibor.
1372; 25.4. - Nesoulad právnické fakulty, řídící se Boloňskou univerzitou, s ostatními fakultami pražského vysokého učení s jurisdikcí podle pařížského vzoru přerostl v odtržení juristů, kteří se souhlasem Karla IV. Založili vlastní univerzitu. (Zanikla počátkem husitských válek).
1373; červen – červenec – Po vypršení příměří obnovil Karel IV. Spolu s četnými spojenci útok na Braniborsko, kde byl markrabě Otta i se svým synovcem zcela zatlačen.
1373; 18.8. - Wittelsbachové se smířili s českým králem a za náhradu v penězích a území v Horní Falci mu odstoupili markrabství Braniborské s doživotním užíváním kurfiřstkého titulu pro markraběte Ottu. Císaře tažení a získaní markrabství stálo přes půl milionu zlatých.
1374; únor – srpen – Aby upevnil vládu nad novou državou, strávil Karel s rodinou půl roku v Braniborsku. Oblíbené sídlo si vybudoval v Tangermünde.
1374; 28.5. - Vyvrcholem Karlova braniborského pobytu se stalo společné shromáždění stavů z Čech a Braniborska slavnostně stvrzující sounáležitost obou zemí ve svazku Koruny české.
1374; 1.8. - v Avignonu zemřel Jan Milíč z Kroměříže, reformní kazatel, který sem přijel, aby se ospravedlnil před papežem z nařčení z hereze.
1375; 14.4. - Byla uzavřena dohoda o uzavření sňatku mladšího Karlova syna Zikmunda s uherskou princeznou Marií, jež měla přinést lucemburkům polskou korunu.
1375; 12.11. - Zemřel Karlům mladší bratr, moravský markrabě Jan Jindřich. Jeho nástupcem v hodnosti markraběte se stal jeho nejstarší syn Jošt.
1376; 10.6. - Po velkém diplomatickém úsilí dosáhl Karel IV. Jednomyslné volby svého syna Václava římským králem. Václav byl slavnostně korunován 6.7. v Cáchách.
1376; 21.12. - Karel IV. Vydal nástupnický řád, jímž v předtuše své smrti rozdělil doposud jednotnou vládní moc mezi své tři syny: Václava IV. (Čechy, Slezsko a Budyšínsko), Zikmunda (Braniborsko) a Jana (Zhořelecko a Dolní Lužice).
1377; 17.1. - Papež Řehoř XI. (1370-1378)Se vrátil do Říma a završil tak další pokus římské kurie osvobodit se z francouzského područí. Byl to také politický úspěch Karla IV., jež tento krok od počátku podporoval.
1378; leden – Karel IV. V doprovodu syna Václava navštívil v Paříži svého synovce francouzského krále Karla V., jednolo se hlavně o krizi v papažství, kdy se proti papeži Řehoři XI. vzbouřila část kardinálů a také o rozdělení dědictví po rodu Anjou v Uhrách a v Polsku.
1378; 18.9. - Papež Urban VI. Jmenoval pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi jako prvního Čecha kardinálem.
1378; 20.9. - Převážně francouzští kardinálové, nespokojení s novým papežem Urbanem VI. Zvolili s podporou Francie vzdoropapeže Klementa VII. Jenž přesídlil opět do Avignonu. Začalo tak vleklé církevní schizma.
1378; 2.11. - Karel IV. vydal spolu s Václavem IV. nový mincovní řád, který měl upevnit zhoršující se kvalitu pražského groše.
1378; 29.11. - Ve věku 62 let zemřel na zápal plic po úrazu (zlomenina stehenního krčku) Karel IV., císař římský a český král, největší panovník, který kdy seděl na českém trůně. Pohřben byl po několikadenních smutečních obřadech a průvodech 16.12.
1378; 30.11. - Syn Karla IV. Václav IV. se ujal vlády v českém státě a v říši.
Nezabud hrr!
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2718
- Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Nějak mi v tom výčtu chybí důležitý Norimberský sněm v letech 1355-1356
Narazil jsem na zajímavost. Karel mohl zabránit dalšímu krveprolití ve stoleté válce. Dokonce i Anglie byla pro mírová jednání s podmínkou, že Karel bude prostředkovat. Bohužel Francouzi byli tak arogantní a namyšlení, že s tím nesouhlasili. Navíc si bláhově mysleli, že válku brzo vyhrají, neboť se jim dobře dařilo. Jedná se o události mezi Norimberským sněmem a Karlovým odjezdem do Uher. Nečekal jsem, že Karel mohl ovlivnit i tak daleké dění, jako je stoletá válka. Dokonce v Praze bylo několikrát poselstvo z Londýna. Ten náš Karel musel být formát
PS: Myslíte, že se s poselstvem z Anglie dorozumíval latinsky nebo používal překladatele?
Narazil jsem na zajímavost. Karel mohl zabránit dalšímu krveprolití ve stoleté válce. Dokonce i Anglie byla pro mírová jednání s podmínkou, že Karel bude prostředkovat. Bohužel Francouzi byli tak arogantní a namyšlení, že s tím nesouhlasili. Navíc si bláhově mysleli, že válku brzo vyhrají, neboť se jim dobře dařilo. Jedná se o události mezi Norimberským sněmem a Karlovým odjezdem do Uher. Nečekal jsem, že Karel mohl ovlivnit i tak daleké dění, jako je stoletá válka. Dokonce v Praze bylo několikrát poselstvo z Londýna. Ten náš Karel musel být formát
PS: Myslíte, že se s poselstvem z Anglie dorozumíval latinsky nebo používal překladatele?
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Myslím že mluvili francouzsky, v Anglii to byla u šlechty běžná řeč, stejně jako u Lucemburků.
" Co je na světě nejjednodušší ?"
" Radit ostatním."
Thales z Milétu
" Radit ostatním."
Thales z Milétu
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Inu, jako římský král, v té době vlastně už císař, světská hlava křesťanstva, BYL docela formát.mikey.88 napsal:Nečekal jsem, že Karel mohl ovlivnit i tak daleké dění, jako je stoletá válka. Dokonce v Praze bylo několikrát poselstvo z Londýna. Ten náš Karel musel být formát
Tu ora, tu protege, tu labora!
http://www.arxbona.cz
http://www.arxbona.cz
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2457
- Registrován: Ne 24. Srp 2008 14:46:17
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Karel byl v podstatě v postu římského císaře formálně autorita, která by měla stát jak nad francouzským, tak nad anglickým králem. To, že tomu v praxi tak uplně nebylo je věc druhá, ale on ze svého místa mohl působit jako arbitr a jednu ze stran formálně, nebo i prakticky podpořit.
Jenže to neudělal (proč taky).
Ohledně dorozumívání - jsem si jistý, že to byla francouzština. Angličtina na anglickém dvoře začíná pomalu převládat právě až v době 2. poloviny 14. století.
Jenže to neudělal (proč taky).
Ohledně dorozumívání - jsem si jistý, že to byla francouzština. Angličtina na anglickém dvoře začíná pomalu převládat právě až v době 2. poloviny 14. století.
Nezabud hrr!
-
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 2718
- Registrován: Út 03. Ún 2009 23:42:27
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Důležité události 2. poloviny 14. století
Podle Kavky se karel chtěl zasadit o mírová jednání mezi Francií a Anglií. Tehdy ještě před bitvou u Poitiers (1356). Francouzská strana se ale natolik namlsala drobných vítězství nad Anglií, že od mírových smluv dala ruce pryč. Důsledkem byla krutá porážka Francouzů a zajetí jejich krále. Dauphin Karel (pozdější král Karel V.) unikl. Nebýt arogance francouzské nobility, mohl tento konflikt skončit za diplomatického jednání císaře. V prvních letech své císařské vlády se snažil být vždy neutrální. I když by si každý mohl myslet, že bude stranit Francouzům, nestalo se tak. Dokonce měl v Anglii spojence v Brabantské válce.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host