Na nádobí máme menší truhlici, která se dá vhodně použít i na sezení, případně jako stolek na přípravu něčeho nebo stolek do stanu.
Na skleněné poháry používáme samostatnou truhličku vystlanou slámou, do níž vkládáme poháry zabalené do plátna (a bublinkové folie

Velice spornou součástí našeho cestovního vybavení jsou pochopitelně všechny stoly, stolky, křesla, židle, trůny a většina stoliček. Nic z toho jsem na iluminacích zatím neviděla - ojediněle jeden či dva panovníci, případně v kombinaci s biskupem či nějakým váženým diplomatem, sedící na faldistoriu (faldistorium, fladistolium, ale také sella curulis). Stolek se mi vybavuje snad jediný, a to psací, ovšem to je iluminace až z 15. století. Pokud už bychom měli používat něco jak stoly, pak jedině typ, který měl Jiří z Holohlav na Panské na Horním hradě - tedy lehké dřevěné kozy, na něž se pokládají dřevěné tabule.
Lehká cestovní křesílka s látkovým sedákem a opěradlem, která používáme s Vítkem, jsou také silně nedobová, protože se typově jedná o tzv. "Dantovo křesílko" (Dantesca chair, Dante chair, sedia del campo) z 15. století. Totéž platí pro všechny typy "nůžkových křesel" i stolic, běžně používaných námi všemi - nejranější výskyty opět až v 15. století. Jediným dobově odpovídajícím cestovním sedacím nábytkem je pro cca 7. - 14. století tzv. "faldistorium", případně truhla.
S tím stanovým vybavením je vůbec problém, protože to je něco, co má s dobovostí pramálo společného. Námi užívané vybavení spíš odpovídá stanovému luxusu orientálních bohatých kočovníků. Stany vybavené postelemi a nábytkem v křesťanském světě užívali pouze absolutně nejvyšší světší a církevní velmožové při výjimečných příležitostech. Vyjma některých turnajů sebou pánové nevozili ani manželky, takže odpadal další důvod pro zvýšené pohodlí. Pokud se nejednalo o bitvy typu Crésy, Kressenbrunn a podobně, nebyl důvod vláčet sebou velké stany a do nich postele a další vybavení. Na ubytování byly paláce a hrady spojenců, příbuzných a známých, domy a hospody ve městech, případně usedlosti v okolí bitevního pole. Je ale celkem pochopitelné, že v rámci hry si opatřujeme i vybavení, které mnohdy vůbec neodpovídá společenskému postavení majitele nebo je zhýčkaností, jíž by se naši předkové bouřlivě vysmáli...