Umění za Karla IV. - souhrnně

sochařství, malířství, hudba...
Odpovědět
Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Umění za Karla IV. - souhrnně

Příspěvek od maser » Út 07. Črc 2015 13:44:21

V posledním roce jsem se pracovně zabýval dějinami umění, tak si dovolím udělat takový menší výcuc na dobu Karla IV. Věnovat se bude především architektuře, sochařství a malířství. Postupně to sem naházím, do tématu zatím prosím nepřispívejte. Fotky jsou v horší kvalitě, ostatně jsou jen doprovodné a na netu se dají dobře vygooglit.

Spousta věcí už na foru je pověšených, cílem je vytvořit jejich ucelenější přehled.
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Umění za Karla IV. - souhrnně

Příspěvek od maser » Út 07. Črc 2015 13:44:46

Architektura

Gotika byla slohem královským – nejlepší díla byla spjata s králi a císařem, což se projevilo především za života Karla IV.
Výroba architektonických článků probíhala v jednotlivých hutích sériovou výrobou. Jejich sestavení nelze označit za zednickou práci, ačkoli zednické techniky se zde taktéž uplatňovaly. Konstrukčně gotika užívá konstruktivního skeletu s vyplněním meziploch. Jednotlivé dílce byly sestavovány pomocí mnohých táhel a čepů z železa, které byly pokovené olovem kvůli korozi.
Přestože gotický sloh vzniká kolem roku 1140-1150 ve Francii, kde je spjat s opatstvím Saint Denis a osvíceným opatem Sugerem (1080-1151), k nám se dostává až kolem roku 1230. V této době nelze mluvit o gotických stavbách, neboť se stále stavělo románsky (až prakticky do konce 13. století) a gotické prvky se uplatňovaly se vzrůstající intenzitou po čas výstavby toho kterého objektu. Příkladem jsou např. benediktýnský klášterní kostel sv. Prokopa v Třebíči, baziliky sv. P. Marie v Teplé a na Velehradě a mnohé další. Tyto byly stavěny od závěru, a od východu k západuse na nich postupně zvyšuje zastoupení gotických prvků.
Z doby Karla IV. nelze nezmínit dva stavitele: Matyáše z Arrasu a Petra Parléře. Za fungování především druhého jmenovaného stavitele dochází k prosazování Čech (Prahy), jako centra evropské kultury.

Matyáš z Arrasu pocházel z Francie, kde se narodil kolem roku 1290. Na pražský dvůr byl povolán z Avignonu v roce 1344. Patřil ve své době k vysokému stavitelskému standardu. Rozestavěl katedrálu sv. Víta (inspirace katedrálou v Narbone), přičemž stihl do své smrti v roce 1352 postavit její závěr s věncem kaplí. Zřídil pro tyto účely precizní stavební huť na Hradčanech. Oproti předchozím stavbám zde použil místo svazků přípor lehké a subtilní profily, užité v souběžných liniích od soklů na podlaze po náběh kleneb.
Obrázek

Petr Parléř byl bezpochyby géniem, jehož odkaz se udržoval a kopíroval po celou dobu užívání gotického slohu (do počátku 17. století). Narodil se počátkem 30. let 14. století ve švábském Gmündu (či v Kolíně nad Labem ?). Na pražský dvůr přichází v roce 1356, kde se ujímá svatovítské hutě a pokračuje ve výstavbě katedrály. Přepracoval její plány a do architektury vznesl oproti předchozímu staviteli pohyb, expresi, plasticitu, vyšší míru realismu a dynamiku. Jeho největším přínosem byly trojdílné klenby („protosklípkové či síťové“), plaménková kružba a visuté klenby s visutým svorníkem. Taktéž je u nás ve své době jediný, který vytvořil autorskou bustu a signoval některá díla (autorský podpis severně od Alp nebyl tehdy používán). Busta je k vidění v katedrále sv. Víta v dolním triforiu vedle dalších bust Karla IV. a jeho manželek, církevních hodnostářů aj. Umírá roku 1399, přičemž své řemeslo v průběhu konce 14. století předává synům. Jeho huť pracovala v kameni i ve dřevě (např. chórové lavice do katedrály).
Z dalších děl je možné zmínit alespoň náhrobky Přemysla Otakara I., Přemysla Otakara II., Břetislava a Spytihněva. Dále pak Karlův most v Praze se Staroměstskou mosteckou věží, která sloužila kromě fortifikační funkce jako „triumfální oblouk“ Karlovy politiky. V plastickém „řezu“ katedrálou jsou skulptury sedících panovníků Karla IV. a Václava IV. se světci a heraldickým rozsahem moci Lucemburků na sklonku Karlova života. Z dalších velkých děl pak nelze nezmínit Kapli Všech Svatých na pražském hradě, kostel sv. Bartoloměje v Kolíně a kostel sv. Barbory v Kutné Hoře.
Obrázek
Přílohy
sv. vít.jpg
Katedrála sv. Víta, oranžově stavcba M. z Arrasu, modře P. Parléř, žlutě 19.-20. století
arras.jpg
Katedrála sv. Víta, busta Matyáše z Arrasu v dolním triforiu; svazek subtilních přípor na piliří severního boku vysokého chóru; závěr katedrály s obvodovými kaplemi (vše do 1352), Matyáš z Arrasu
parléř.jpg
Katedrála sv. Víta, busta Petra Parléře v dolním trioforiu. Uprostřed průčelní zeď Staré sakristie (po 1356), vpravo stará sakristie s visutou klenbou a svorníkem (po 1356), Petr. Parléř
vít4.jpg
Katedrála sv. Víta, klenba vysokého chóru, svěcená 12. července 1385, P. Parléř
vít.jpg
Katedrála sv. Víta, jižní předsíň, 1367, P. Parléř
vít3.jpg
Katedrála sv. Víta, jižní předsíň, 1367, mozaika s Posledním soudem po r. 1370, P. Parléř
radnice karolinum.jpg
Praha, arkýř Staroměstské radnice a arkýř Karloina, 70. léta 14. stol. Petr Parléř
kaple všech svatých hrad.jpg
Kaple Všech svatých na Pražském hradě. Před. r. 1380, Petr Parléř.
mostecká věž.jpg
Staroměstská mostecká věž v Praze. 70.-80. léta 14. stol., Petr Parléř.
kolín.jpg
Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem. Počátky výstavby 1360 - chór, Petr Parléř.
silva-nortica.blog.cz

Avátar uživatele
maser
ČLEN SPOLKU
Příspěvky: 2705
Registrován: Po 25. Srp 2008 14:07:39
Reputation: 28
Místo/Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Re: Umění za Karla IV. - souhrnně

Příspěvek od maser » Stř 08. Črc 2015 9:42:59

Sochařství
silva-nortica.blog.cz

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host