Ahoj,Maršálek napsal:
Chybu jsi samozřejmě udělat nemusel, já sám svůj názor konkrétními nálezy neopřu a je pravděpodobné že souběžně fungovaly obě varianty. Moje osobní zkušenost s užíváním prošívanic je taková, že svrchní by měla mít rukáv maximálně kousek nad loket, ne na celou ruku - když je dostatečně vycpaná, dobře chrání rameno a nadloktí a pak stačí řešit jenom ochranu lokte a předloktí, viz.:
Dříve jsem ji nosil na měkkou spodní, na které byla ještě dlouhá kroužková košile - takhle má smysl a funguje.
Pokud by ale byl rukáv vycpaný celý, pak musí být kvůli pohyblivosti kloubů vycpaný jenom velmi málo a to pro svrchní prošívanici ztrácí význam. Obstojí jako měkká spodní, ale brni nebo plechy nenahradí:
Pokud bych pod ni měl kroužky, tak to také moc neřeší a to vycpávání bude velmi překážet proto se domnívám, že to co má sv. Jiří např. v Ch. Pisánské je jenom prošitý kabátec. Pokud je totiž oblečený na plátovém kabátci, nebo kyrysu jako má sv. Jiří na pražském hradě, nebo Přemysl Otakar II. na své tumbě, pak bude takový kabátec kopírovat tvar zbroje a bude působyt velmi malebně. Sám jsem to zkoušel, ale neumím ho tak vypasovat a tak to dopadlo tristně
koukám na tvoji svrchní prošívanici. Jakým způsobem řešíš u toho krátkého rukávu podpaží? Chci říci, když zvedneš ruku, nestahuje se ten krátký rukáv příliš vysoko? Na své prošivce jsem přidělání celých rukávů řesil tkanicemi a v podpaží je takové to hluché místo.
Novou svrchní prošívanici bych rád řešil jakou tuhou vestu z vlněné plsti a o krátkém rukávu zatím přemýšlím. Její použití by bylo jako svrchní vrstva na kroužkové košili s rukávem.