Re: Architektura

[Pavel na Besednici]

Ondrasuv příspěvěk (zmínka o příkopech) mně inspiroval, abych upozornil ještě na historii a zbytky hradeb v Soběslavi. Pravda byly vybudovány až 1390, ale rozhodně stojí za shlédnutí. Teď o víkendu jsem tam byl a obešel celé původní středověké město kolem dokola. Je tam na mnoha místech krásně zachovaný příkop a zbytky hradeb. Něco málo více např. zde: http://www.pf.jcu.cz/others/okoli/mest/sobeslav.htm
Kdo jste z tohoto kraje, jistě znáte.

[ondras]

No a když už sme u Prahy, tak tady sou dva významné fragmenty městského opevnění přímo z doby Karla IV., profláklá Hladová zeď na Petříně a zbytek opevnění Nového města Pražského mezi Karlovem a Vyšehradem.

[maser]

Základní česká literatura k tvrzím:

Kol. aut. 2000: Encyklopedie českých tvrzí I-III (obvzláště prvního dílu první kapitoly- vývoj tvrzí, hmotná kultura etc.)

Chotěbor, P. 1982: K situaci a stavební podobě vesnických feudálních sídel. Archaeologia Historica 7, 357 - 366.

Chotěbor, P. 1983: Příspěvek ke studiu stavební podoby tvrzí. Archaeologia Historica 8, 513 - 520.

Chotěbor, P. 1987: K problematice kresebných rekonstrukcí stavební podoby středověkých staveb - Zur Problematik zeichnerischer Rekonstruktion der Formen mittelalterlicher Bauten. Archaeologia Historica 12, 321-329.

Chotěbor, P. 1989: Nejstarší období výstavby českých tvrzí (do pol. 14. stol.) - Der älteste Zeitabschnitt des Ausbau der tschechischen Festen (bis zur Hälfte des 14. Jahrh.). Archaeologia Historica 14, 257-270.

Chotěbor, P. 1990: Rekonstrukce obytné místnosti tvrze v Sudkově dole - Die Rekonstriktion eines Wohnraums der Feste in Sudkův důl. Archaeologia Historica 15, 217-222.

Chotěbor, P. 1992: Tvrze v ikonografických pramenech - Die Festen in den ikonogrphischen Quellen. Archaeologia Historica 17, 177-187.

Chotěbor, P. 1996: Pokus o srovnání tvrzí laické a církevní vrchnosti. Archaeologia Historica 21, 307 – 314

Chotěbor, P. - Smetánka, Z. 1985: Panské dvory na české středověké vesnici. Archaeologia Historica 10, 47 - 56.

Chotěbor, P. 1989: Srubové obytné místnosti v prostředí českých tvrzí - Blockwerkkammern im Milieu böhmischer Festen. Castellologica bohemica 1, 91 - 104. Praha.

[Zdeslav]

Příklady hradu typu kastel:
(rozšířený především v západní Evropě, stavěný často na rovině, někdy obklopen vodním příkopem)

Královský palác Louvre ve Francii. Po přestavbě Karlem V. v roce 1364 na reprezentační sídlo:
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz

V Čechách například královský hrad Týřov:
(hmotová rekonstrukce stavu ve 14. století podle T. Durdíka)

[Zdeslav]

Hrad bergfritového typu:
(s jednou hlavní útočištní věží, typický pro střední Evropu, obvykle stavěn na přírodně nepřístupném místě).

U nás většina hradů. Například Kokořín:

EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz

[Zdeslav]

Hrad Karlštejn po Mockerovské přestavbě. Ukázka královského hradu s obvodovou zástavbou a donjonem (velkou obytnou věží).

[Zdeslav]

Schéma městkého opevnění:

Klučina P., Marsina R., Romaňák A. a kol., Vojenské dějiny Československa I. díl, Naše vojsko, Praha 1985, s. 139

[Zdeslav]

Trosky, rekonstrukce stavu po roce 1380:

[Zdeslav]

Bergfritový šlechtický hrad Krašov, rekonstrukce stavu ve 14. století:

[maser]

Hrad Šostýn, zanikl v první 1/4. 15. století. Reknostrukce z Muzea Fojtství v Kopřivnici