
Černíkovická tvrz, hlavní sídlo Koldů ze Žampachu.

Terénní zbytky tvrze, která je často popisovaná jako hrad, můžeme dodnes nalézt v jihovýchodní části vsi při říčce Bělé, k jejímuž pravému břehu bezprostředně přiléhá. Jejích vod bylo bezpochyby využito i pro napájení mohutného cca 20 m širokého a dodnes 4–6 hlubokého příkopu. Ten dnes ze tří stran (čtvrtou tvoří samotná řeka Bělá) obíhá lichoběžníkovou plošinu jádra o rozměrech cca 40 x 40 m. Plocha jádra je dnes mírně zvlněna, v nerovnostech však nelze identifikovat žádné zbytky původní zástavby. V severní části jádra dnes stojí obytný dům č.p. 17, zbytek plochy slouží jako zahrada a ovocný sad. Přístup je dnes veden po cestě recentně navezené do západního ramene příkopu. Starší literatura před příkopem ještě zmiňuje val a druhý příkop, po těch se však nedochovaly žádné stopy, jejich případné zbytky vzaly za své nejpozději při stavbě domků, které dnes tvrziště obklopují.
Hrad Hlodný, sídlo Ovčířů ze Žampachu.

V roce 1354 byl na jednom z kopců Na východním břehu Bělé postaven strážný hrad Hlodný. V minulosti byla tato oblast velmi důležitá neboť podél toku řeka procházela od příchodu Slovanů obchodní stezka do Kladska. Při hradu bylo vytvořeno malé panství společně s hlavním kostelem ve Velkém Uhřínově.
Hrad má jednodílnou menší dispozici (40 x 15 metrů; Svoboda 1995, 358) lichoběžníkového půdorysu. Od převýšeného svahu je oddělen šíjovým příkopem širokým až dvacet metrů, podél západní i východní strany se táhne příkop s valem zhruba do poloviny délky jádra, kde svah pokračuje strmě dolů. Na čele a na východní straně se dochovaly útržky kamenné hradby spojované na maltu. Téměř po celé západní straně lze díky valovitým destrukcím vysledovat obvodovou hradbu. Na čelní straně se nachází vyvýšenina (suťový kužel) se zachovaným fragmentem zdiva, o níž nepanuje shoda, zda-li je přírodního původu nebo pozůstatek bergfritu. Za ní jsou zřetelné relikty obvodových zdí zřejmě dvouprostorové budovy s rozměry 18 x 9 metrů. Protože zadní strana není ohrazena příkopem, vyhlíží to, jako by hrad nebyl dokončen, stavebníci však jen nemuseli považovat ohrazení i na této straně za nutné, neboť přístup je zde velmi obtížný
– ještě před Tisovcem zde v době existence hradu zřejmě stála osada, jež mohla fungovat jako hospodářské zázemí Hlodného.