Družina Přibíka z Bořitova
Družina Přibíka z Bořitova
Přibík z Bořitova
Díky úmrtí bratra Jana byl jediným dědicem nevelkého panství rozkládajícího se severně nad Brnem. Postupně nechal dostavět tvrz v Jestřebí pojmenovanou “Dvůr Svéslav”. Na svém panství se moc často nezdržuje a rád se účastní se svou nevelkou družinou všech bitev ke kterým má možnost se přidat. Jeho výpravy jsou téměř jediným zdrojem financí pro jeho pokladnu. Netrvalo příliš dlouho a dozvěděl se o něm páni z Kunštátu a díky tomu se Přibík dostal i mezi lepší společnost kde si mohl najít vlivné přátele.
Podařilo se mu navázat velice dobré vztahy s panem Smilem z Kunštátu a Lestnice. Jelikož pán Smil zasedal při zemském soudu v Brně a často potřeboval kvůli úředním věcem cestovat, přibral Přibíka do své družiny.
Díky úmrtí bratra Jana byl jediným dědicem nevelkého panství rozkládajícího se severně nad Brnem. Postupně nechal dostavět tvrz v Jestřebí pojmenovanou “Dvůr Svéslav”. Na svém panství se moc často nezdržuje a rád se účastní se svou nevelkou družinou všech bitev ke kterým má možnost se přidat. Jeho výpravy jsou téměř jediným zdrojem financí pro jeho pokladnu. Netrvalo příliš dlouho a dozvěděl se o něm páni z Kunštátu a díky tomu se Přibík dostal i mezi lepší společnost kde si mohl najít vlivné přátele.
Podařilo se mu navázat velice dobré vztahy s panem Smilem z Kunštátu a Lestnice. Jelikož pán Smil zasedal při zemském soudu v Brně a často potřeboval kvůli úředním věcem cestovat, přibral Přibíka do své družiny.
Naposledy upravil(a) Shaft dne Stř 24. Srp 2022 18:04:07, celkem upraveno 13 x.
Re: Družina Přibíka z Bořitova
Bětka
Je nejmladší, třetí dítě košíkáře Zbyška a jeho ženy Anny. Spolu s bratry vyrůstali v malém domku s políčkem v Bořitově. Matka vždy říkala, že má hodnou a zvídavou dceru, jen kdyby nebyla tak mlsná. Neustále se se domů vracela poštípaná od včel, jen aby v kaši měla víc medu než bratři. Ráda se toulala v okolí domu a sbírala byliny, houby a všechno čím by mohla přilepšit k večeři.
V 8 letech ji rodiče poslali do služby v panské kuchyni. Pomocné práce kolem nádobí ráda neměla, zato k plným, vonícím hrncům se přitočila v každé volné chvíli. Bedlivě pozorovala starší kuchařku Markétu při její práci a pilně se od ní všemu učila. Nyní, s Markétinou pomocí, doprovází svého pána na cestách, kde dbá o plný žaludek jeho i celé družiny.
Je nejmladší, třetí dítě košíkáře Zbyška a jeho ženy Anny. Spolu s bratry vyrůstali v malém domku s políčkem v Bořitově. Matka vždy říkala, že má hodnou a zvídavou dceru, jen kdyby nebyla tak mlsná. Neustále se se domů vracela poštípaná od včel, jen aby v kaši měla víc medu než bratři. Ráda se toulala v okolí domu a sbírala byliny, houby a všechno čím by mohla přilepšit k večeři.
V 8 letech ji rodiče poslali do služby v panské kuchyni. Pomocné práce kolem nádobí ráda neměla, zato k plným, vonícím hrncům se přitočila v každé volné chvíli. Bedlivě pozorovala starší kuchařku Markétu při její práci a pilně se od ní všemu učila. Nyní, s Markétinou pomocí, doprovází svého pána na cestách, kde dbá o plný žaludek jeho i celé družiny.
Naposledy upravil(a) Shaft dne Čt 31. Bře 2022 16:28:51, celkem upraveno 1 x.
Re: Družina Přibíka z Bořitova
Anna
Anna je dcerou olomouckého krejčího. Vyrůstala mezi rolemi látek a krásnými šaty. Její otec byl v Olomouci velmi ceněným mistrem, jehož dílna zhotovovala oděvy pro vážené měšťanstvo a ctihodné pány.
Pochází z pěti dětí. Její starší bratři byli posláni do učení, krásnější sestra dobře provdána a Anna potajmu doufala, že si jí všimne nějaký z pánů v krásných kabátcích, kteří k otci chodili.
Toužila jednou chodit v krásných šatech a být váženou paní. Jednou se na ni dokonce jeden i podíval a usmál se, ale slova, která následovala ji vrátila hodně rychle na zem.
Postupem času zjistila, že za krásnými šaty se často skrývá zlá a sobecká nátura.
Její otec byl dobrý ve svém řemesle, ale špatný s penězi. Neuměl se dívat dál, než do dalšího dne. Neuměl si své peníze rozpočítat a tak se stalo, že rodina měl plný sklad luxusních látek, ale prázdné žaludky. Anna pomáhala v dílně, jak se dalo, aby ulehčila své matce, která se starala o domácnost a malé batole.
Jednou se tak stalo, že do dílny přišel krásně oděný muž, šlechtic, že prý potřebuje opravit svůj cestovní oděv. Práce to bylo spousta, tu dírka, tam se páral šev, ale ta delikátní látka, Anně oči jen přecházely a tu ji to napadlo. Mohla by sloužit u takového pána, mohla by si něco vydělat a peníze posílat matce. Možná by jí dokonce dovolil mu sem tam opravit nějakou nedokonalost na těch skvostných šatech. Láska ke krásným látkám ji nikdy neopustila, sama už po nich nebažila, ale práce s nimi byla jako sen.
Její otec, k jejímu překvapení, s jejím přáním souhlasil a slíbil, že se pána další den zeptá. Patrně mu přišlo příhodné poslat dceru do světa vydělávat, jelikož jeho žena již čekala další přírůstek do rodiny.
Další den nadešel a Anna nemohla ani dospat, byla nervózní, že bude zase pro smích.
Pán přišel, s prací byl velmi spokojen a tehdy se Annin otec zeptal a Pán souhlasil.
Anna je dcerou olomouckého krejčího. Vyrůstala mezi rolemi látek a krásnými šaty. Její otec byl v Olomouci velmi ceněným mistrem, jehož dílna zhotovovala oděvy pro vážené měšťanstvo a ctihodné pány.
Pochází z pěti dětí. Její starší bratři byli posláni do učení, krásnější sestra dobře provdána a Anna potajmu doufala, že si jí všimne nějaký z pánů v krásných kabátcích, kteří k otci chodili.
Toužila jednou chodit v krásných šatech a být váženou paní. Jednou se na ni dokonce jeden i podíval a usmál se, ale slova, která následovala ji vrátila hodně rychle na zem.
Postupem času zjistila, že za krásnými šaty se často skrývá zlá a sobecká nátura.
Její otec byl dobrý ve svém řemesle, ale špatný s penězi. Neuměl se dívat dál, než do dalšího dne. Neuměl si své peníze rozpočítat a tak se stalo, že rodina měl plný sklad luxusních látek, ale prázdné žaludky. Anna pomáhala v dílně, jak se dalo, aby ulehčila své matce, která se starala o domácnost a malé batole.
Jednou se tak stalo, že do dílny přišel krásně oděný muž, šlechtic, že prý potřebuje opravit svůj cestovní oděv. Práce to bylo spousta, tu dírka, tam se páral šev, ale ta delikátní látka, Anně oči jen přecházely a tu ji to napadlo. Mohla by sloužit u takového pána, mohla by si něco vydělat a peníze posílat matce. Možná by jí dokonce dovolil mu sem tam opravit nějakou nedokonalost na těch skvostných šatech. Láska ke krásným látkám ji nikdy neopustila, sama už po nich nebažila, ale práce s nimi byla jako sen.
Její otec, k jejímu překvapení, s jejím přáním souhlasil a slíbil, že se pána další den zeptá. Patrně mu přišlo příhodné poslat dceru do světa vydělávat, jelikož jeho žena již čekala další přírůstek do rodiny.
Další den nadešel a Anna nemohla ani dospat, byla nervózní, že bude zase pro smích.
Pán přišel, s prací byl velmi spokojen a tehdy se Annin otec zeptal a Pán souhlasil.
Naposledy upravil(a) Shaft dne Čt 31. Bře 2022 16:19:18, celkem upraveno 1 x.
Re: Družina Přibíka z Bořitova
Honza
Honza je Zbrojný pana Přibíka. Je to horlivý bijec který svůj život zasvětil ochraně pana Přibíka a jeho rodiny. Kdysi zachránil Jakub Čert z Bořitova Honzova otce, od té doby jsou služebnými v Bořitovské vsi. Jelikož je Honza stejně starý jako Přibík, již od mala si spolu hráli, rvali se a dávali jeden na druhého pozor. Není tedy divu, že se Honza zavázal k ochraně svého pána a přítele Přibíka.
Honza je Zbrojný pana Přibíka. Je to horlivý bijec který svůj život zasvětil ochraně pana Přibíka a jeho rodiny. Kdysi zachránil Jakub Čert z Bořitova Honzova otce, od té doby jsou služebnými v Bořitovské vsi. Jelikož je Honza stejně starý jako Přibík, již od mala si spolu hráli, rvali se a dávali jeden na druhého pozor. Není tedy divu, že se Honza zavázal k ochraně svého pána a přítele Přibíka.
Naposledy upravil(a) Shaft dne Čt 31. Bře 2022 18:45:24, celkem upraveno 2 x.
Re: Družina Přibíka z Bořitova
Matěj
Matěj byla jedna z věcí které si z bitev v Horních Uhrách přivezl Přibík s sebou domů. Dalo by se říct, že bez toho by byl Matěj sněden místními barbary. Jak Matěj vyrůstal stal se z něj dobrý křesťan a ještě lepší služebný. Takto se připojil k družině a nyní když už je Matěj dospělý dělá osobního sluhu panu Přibíkovy.
Matěj byla jedna z věcí které si z bitev v Horních Uhrách přivezl Přibík s sebou domů. Dalo by se říct, že bez toho by byl Matěj sněden místními barbary. Jak Matěj vyrůstal stal se z něj dobrý křesťan a ještě lepší služebný. Takto se připojil k družině a nyní když už je Matěj dospělý dělá osobního sluhu panu Přibíkovy.
- Ježek
- ČLEN SPOLKU
- Příspěvky: 198
- Registrován: Pá 29. Lis 2013 20:40:55
- Místo/Bydliště: Železné Hory/Hostivař
- Kontaktovat uživatele:
Re: Družina Přibíka z Bořitova
Snad to nevyjde jako moc velký pruzení ...
Moje poznámky z bakalářky k Bořitovu:
Svéslav z Bořitova patří k nejvýznamějším postavám jižní Moravy první poloviny 13. století. První zmínky o něm se váží ještě k éře Vladislava Jindřicha. V roce 1220 je svědkem královského potvrzení daru vesnice Jarošova Velehradu. O dva roky se objevuje v Brně a o další dva roky je držitelem beneficií. Je uváděn jako komorník, pravděpodobně brněnský, se sídlem na hradě Brumov (byl možná i místní purkrabí). Jako komoří brněnský je uváděn poté v roce 1235, dá se ovšem přepokládat, že v tomto úřadě byl po celé mezidobí (1224 – 1235) a snad i ještě déle, další brněnský komorník je v roce 1238 Bohuslav. Mezitím v roce 1234 je uváděn jako markraběcí podstolí. Svéslav je nám dále znám z let 1247 a 1249.
Kostel: Kostel sv. Jiří, mnohokrát přestavovaný, býval původně tribunový a plochostropý a pocházel z doby kolem roku 1200. V druhé čtvrtině 13. století (tedy v době, kdy je uváděn Svéslav) byl kostel vymalován. Dodnes se zachovala pouze výmalba na části jižní stěny, portrét sv. Kryštofa. Ostatní malby pochází až z roku 1480.
Sídlo: Necelé dva kilometry severně od vesnice na vrcholu kopce zvaný Velký Chlum, byly objeveny zbytky hradiště o rozměrech 65 x 125 metrů. Vzhledem k tribuně kostela je nutné počítat se sídlem Svéslava přímo ve vesnici, nalezené hradiště bude staršího data (to by zřejmě potvrdil archeologický průzkum lokality).
Svéslav z Bořitova těžko byl leník Kunštátů, v první polovině 13. století moc lenní vztahy nejsou doložený. Navíc to je vzdálenější doba, na to aby byl dědem a ne vzdálenějším příbuzným. Stranou nechám, že Svéslav nezanechal erb, takže nevíme, jkestli byli příbuzný - ale proč ne.
Moje poznámky z bakalářky k Bořitovu:
Svéslav z Bořitova patří k nejvýznamějším postavám jižní Moravy první poloviny 13. století. První zmínky o něm se váží ještě k éře Vladislava Jindřicha. V roce 1220 je svědkem královského potvrzení daru vesnice Jarošova Velehradu. O dva roky se objevuje v Brně a o další dva roky je držitelem beneficií. Je uváděn jako komorník, pravděpodobně brněnský, se sídlem na hradě Brumov (byl možná i místní purkrabí). Jako komoří brněnský je uváděn poté v roce 1235, dá se ovšem přepokládat, že v tomto úřadě byl po celé mezidobí (1224 – 1235) a snad i ještě déle, další brněnský komorník je v roce 1238 Bohuslav. Mezitím v roce 1234 je uváděn jako markraběcí podstolí. Svéslav je nám dále znám z let 1247 a 1249.
Kostel: Kostel sv. Jiří, mnohokrát přestavovaný, býval původně tribunový a plochostropý a pocházel z doby kolem roku 1200. V druhé čtvrtině 13. století (tedy v době, kdy je uváděn Svéslav) byl kostel vymalován. Dodnes se zachovala pouze výmalba na části jižní stěny, portrét sv. Kryštofa. Ostatní malby pochází až z roku 1480.
Sídlo: Necelé dva kilometry severně od vesnice na vrcholu kopce zvaný Velký Chlum, byly objeveny zbytky hradiště o rozměrech 65 x 125 metrů. Vzhledem k tribuně kostela je nutné počítat se sídlem Svéslava přímo ve vesnici, nalezené hradiště bude staršího data (to by zřejmě potvrdil archeologický průzkum lokality).
Ani nižší šlechta nepotřebuje zastání pro zápis do ZD. Prostě přijede do Brna, zaplatí a čau.
Avšak zpět ke Karlovcům - Robert Antonín: Ideální panovník, s. 23
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host