DOBA KARLOVA

Kordulka napsal: Vzhledem k tomu, že se jednalo o práci značně krvavou a i jinak nečistou (vč. oběšení nebo uškrcení), bylo by pro kata i jeho pacholky nesmírně nákladné chodit do práce v běžném civilním oděvu. On by ji totiž takový oděv i dost komplikoval, protože rukáv nebo sukně se může leckam připlést a zkomplikovat průběh exekuce. Což mohlo mít za následek i smrt kata, případně ztrátu důvěry a tím i obživy. TAK DOBŘE, aby si mohli dovolit plýtvat kvalitním oděvem, zase kati placeni nebyl

Takhle to zase být nemusí. Obléci se na exekuci slušně nemusí být zas takový problém. Vždyť to vidíme na již zmiňovaných vyobrazeních (opět odkazuji na Ms. Royal 20 C VII, který je v tomhle ohledu skoro úplným katalogem možností), která pak lze s klidným srdcem považovat za realistická. Do kvalitního oděvu se kat klidně obléct může. Když mu hrozí, že se zacáká krví nebo metabolity, tak si vezme zástěru. Když by ani zástěra nepomohla (nebo, když je mu horko - fol. 44v), tak se na výkon svleče do košile nebo rovnou do půli těla. Když mu překážejí těsné nohavice, tak si je spustí (fol. 203v). Kabátec si také může jenom rozepnout, rukávy vykasat (BM Besan. MS 677, fol. 75r), podolek (nebo i pachy) zasoukat za opasek (fol. 139v). Všechno tohle na obrázcích máme a je to věrohodné. A po výkonu se zas upraví a kdo jej nezná, může jej snadno zaměnit s kýmkoliv jiným. Stačí selská, nebo v tomto případě spíše fachmanská, logika. Opravdu si nemyslím, že je potřeba vymýšlet něco jiného, než co vidíme.
Vždyť na druhé straně, když na tu popravu jde, tak musí být vidět, že přichází mistr svého řemesla, prosperující (i kdyby ve skutečnosti neprosperoval) a jistý si sám sebou. Pochopitelně, že to nejlepší si nechá na svátek, jako každý jiný řemeslník.
No a katův pacholek na tom může (nikoliv však musí) být podobně jako titulní podkoní, který se v básni hádá se žákem. Sice je oblečený frajersky, ale už nemá na nic jiného, a tak mu nezbývá, než si svůj kabátek úzký krátký tahat na práci a pak z toho mít dosti zedrané šatky. Však co se špinavosti dotýče, jedna práce si s tou druhou až tak moc nezadá.

A prohlédl sis i ty nekolorované skici?

Tite, schválně si to zkus v praxi. Až někdo bude kupovat prase, tak ho požádej, jestli bys je mohl vykrvit, vyvrhnout a rozbourat; a vezmi si na to běžný měšťanský oděv konce 14. století vč. svrchníku.
Až skončíš, zkus to vyprat, vyčistit a odsmradit To nemyslím jako provokaci, ale zabijačka (já jsem jich pár absolvovala, jednu i se Smilem, kdy jsme zbourali celé prase jen ve dvou; řezník nás ušetřil jenom vyvrhnutí) provedením zhruba odpovídá popravě penězoměnce a podobných těžkých delikventů; a zástěra Ti kostým nezachrání, to Ti zaručuji. Ani když bude voskovaná (nemluvě o tom, že zástěra překáží stejně jako suknice a dlouhé rukávy).

Ano, na cestu do práce se kat může obléci slušně, ale spíš bych to viděla na dost konzervativní (byť kvalitní až honosný) oděv spíš chmurného provedení; má budit hrůzu a zároveň dojem vážnosti. Ovšem pro výkon sám bude oblečen jen do nejnutnějšího, protože to je, mimo mnohé jiné, i hodně náročný fyzický výkon a pocení dost vysiluje. Krom toho po vykonání popravy po sobě musí ještě uklidit (i když na to má pacholka nebo pacholky) a dopravit nářadí domů. Šatnu se sprchou zcela jistě v místě pracoviště neměl.

Já v názorech na středověké katy tuším značné ovlivnění osobou (a osobností) Jana Mydláře, o němž toho víme opravdu hodně. Jenže to už je sakra jiná doba než konec 14. století.

Kordulka napsal:... já jsem jich pár absolvovala, jednu i se Smilem, kdy jsme zbourali celé prase jen ve dvou; řezník nás ušetřil jenom vyvrhnutí...

Kordulka napsal:...pro výkon sám bude oblečen jen do nejnutnějšího, protože to je, mimo mnohé jiné, i hodně náročný fyzický výkon a pocení dost vysiluje...

Uznávám, že v tomhle máš praxi, na kterou já ztěží dosáhnu. A pravda, že není nad empirii...

Ale řekl bych, že v tomto nejsme ani ve při ani na zabíjačce. Vždyť i já tvrdím, že se člověk musí upravit adekvátně situaci. Zůstat v kvalitní sukni, když mi hrozí, že mě celého pocáká krev a kdovíco ještě, je samozřejmě hloupost.

Kordulka napsal:...ale spíš bych to viděla na dost konzervativní (byť kvalitní až honosný) oděv spíš chmurného provedení; má budit hrůzu a zároveň dojem vážnosti

Tohle je ovšem nepodložená domněnka a to, co známe, mluví spíš proti. (viz dřívější příspěvky)
Hodně mlhavě si vybavuji také jeden mravokárný stesk, vypovídající o opaku, totiž že módně se oblékající lidé pak vypadají spíš jak biřici a kati. Už jsem to chtěl zacitovat dřív, jenže zaboha nemůžu najít svůj sešit s poznámkami a na hledání v literatuře jsem zatím neměl čas. Ale podívám se po tom.

Kordulka napsal:Já v názorech na středověké katy tuším značné ovlivnění osobou (a osobností) Jana Mydláře, o němž toho víme opravdu hodně

V mých názorech určitě ne. Už jenom proto, že slavné Svátkovy Paměti jsem, narozdíl od Dějin katů a poprav ani nečetl (což ovšem není ctnost nýbrž chyba).

No nic, já už k tématu nemám co říct, jenom ještě dodám tu výše zmíněnou citaci, pokud ji najdu, popřípadě pokud ji nenajdu nebo jsem si ji pamatoval špatně, pak vše uvedu na pravou míru...

Josephus Titus napsal:Hodně mlhavě si vybavuji také jeden mravokárný stesk, vypovídající o opaku, totiž že módně se oblékající lidé pak vypadají spíš jak biřici a kati...
...ještě dodám tu výše zmíněnou citaci, pokud ji najdu, popřípadě pokud ji nenajdu nebo jsem si ji pamatoval špatně, pak vše uvedu na pravou míru...

Citaci jsem hledal a nenašel , takže mne nejspíš jen klame paměť.

Trochu vaříte na vodě

Nedávno vyšly dvě pěkné knížky Cesta na popraviště od manželů Šindelářů (Autor Vladimír Šindelář) První díl je zaměřen na české země a druhý na Evropu. První jsem právě dnes dočetl.

Kat, jakožto osoba na cti snížená měl až do poloviny 19. století stížený život. Panovaly předsudky a tak byl kat i jeho pacholci defacto vyděděnci na okraji společnosti stejně jako pohodní a rasové. Na druhou stranu bylo ale katovské řemeslo vysoce odměnováno a mistr popravčí měl jen málo možností, jak velké finance utratit. Jídlo a pití je asi jasné a tím třetím byl právě oděv. Bylo zvykem, že kati chodili velmi dobře oblékáni a že se v tom docela vyžívali. Na několika obrazech a freskách z 15. a 16. století se zachoval obraz kata v rudé barvě. Většinou i s pláštěm s rudou podšívkou. Praxe ovšem byla taková, že chodili oblékáni prostě tak, jak si mohli dovolit. Rozhodně ale nesouhlasím s tím, že by měl oděv budit hrůzu či být pochmurný. Naopak by oděv měl být velmi výrazný. Pro kata konce 14. století bych volil uplé tmavé nohavice přivázané ke spodnímu kabátci, na to svrchní módní kabátec nejlépe rudý. Na to krátký pláštík rovněž rudý a třeba nějaký hezký plstený klobouk s perem. Od 17. století se dá setkat s tím, že kati měli dvoje rukavice. Jedny na výkon trestu stínání a druhé mimo exekuci. Kat si tím symbolicky očistil ruce na znamení toho, že skončil. Ve 14. století bych to ale neřešil. Jeden kat za všechny:

Co to je za rukopis prosímtě?

Additional 71119D

Je to Bologna, poslední čtvrtina 14. století

Na iluminaci je stětí sv. Jana Křtitele.