DOBA KARLOVA

Použij pivovarské mláto, v zásadě je mrtvé, ale tu trochu života by jsi vykřesal...
Tak dvakrát třikrát ho oživíš a máš ho plnohodnotné...

Mláto u nás soukromník v pivovaru normálně vyhazuje, velké pivovary s tím krmí prasata.
Mimochodem je to základ na středověkou kaši. Pro nás dost hnusnou...

Co se týče toho šlechtění, problém je v tom, že obilí des má mnohem větší objem, který je daný hlavně nárůstem bílkoviny, podíl minerálů se tím výrazně zmenšil. To je podle mě trochu jiná situace než u ovcí....

Hm, mláto oživt mohu, ne že ne, rozhodně se o to pokusím.
Jinak mláto ve velkým prodáváme jako surovinu dál, netuším kam to jde a co z toho kdo dál vyrábí a moc to raději ani vědět nechci, neboť se získané informace bojím.

To moderní obilí je svízel no, moje rozhozené sítě zatím naději nevykřesaly, holt to z dobové obiloviny asi nebude...
Uvidíme.
EDIT: 8 hodin gůglení přináší první ovoce, kurňa, to bude dlouhá štreka...

Téměř cokoliv mají v Ruzyni ve výzkumáku, už jsem měl odtatmtud dvouzrnku, ale počítej tak tři roky na rozpěstování, moc velký vzorek nedostaneš...
Pokud by jsi přesně věděl, co chceš, uměl bych to asi získat.

richardrg napsal:Studánku by ve 14. stol. použili jako poslední možnost....

Proč myslíš?

Zkráceně výsledek naší včerejší debaty...

V podstatě všechna nám známá sídla měla k dispozici tekoucí vodu (nebo zanikla). Lze tedy vyslovit domněnku, že pivo by bylo vařeno v sídle a tam by tekoucí voda byla k dispozici.

Nemohu si vzpomenout, že bych znal sídlo, které by leželo na toku a mělo ve svém obvodu studánku.
A zdá se mi dost nelogické, že by někdo šel nobo jel pro vodu do studánky, pokud má k dispozici dostupnou tekoucí vodu.

richardrg napsal:Nemohu si vzpomenout, že bych znal sídlo, které by leželo na toku a mělo ve svém obvodu studánku.

Takhle z hlavy mě napadá Pfaffenschlag. Otázka je co si představuješ pod pojmem sídlo, to je moc abstraktní pojem.

Města důležitá vždy ležela na tocích, jako dnes na dálnicích.
Navíc studánka je jen místní zdroj vody a pokud se stane neštěstí a místo si zabere člověk k tvorbě svého prasení, tak se studánky ztratí logicky.
Jako zdroj byly tedy studny a vodní toky.
Jinak jsem to psal asi už na FB, Wagner píše, že ve 14 stol bylo sladovníků v Praze kolem 250 a to bylo nejpočetnější řemeslo. Mistrů sládků tam bylo mnohem méně, protože je měly zaměstnávat právováreční měšťané. Situace se mění až po přelomu 14-15
Jak píše Richard, dnešní odrůdy jsou něco jiného než tehdejší. Stéblo je krátké osiny se taky už nenosí a zrno je více nacpané sacharidy, ubylo popelovin.

Nevím, jestli je to přínosné do debaty, ale kousíček od našeho bytu v Praze, poblíž Vyšehradu, vyvěrá pramen pitné vody. Nevím, jestli jsem si to zapamatovala správně, ale tuším to byl za naší doby zdroj pitné vody pro pevnost-můžem to zkusit dohledat. Voda je celkem chutná a veřejně dostupná a teče celkem vysoko. Co vy na to?

Ze stránek: http://www.monet.cz/atlas/kap23.htm
K známým a opěvovaným pramenům v Praze 4 patří Topolka "Libušin pramen" v Sinkulově ulici v Podolí, odkud byla voda donášena až na Vyšehrad bájné kněžně Libuši. Místní usedlíci tvrdí, že zdejší pramenitá voda přispívá k dlouhověkosti. Podle posledních průzkumů voda pramene obsahuje velké množství dusičnanů. Dalším známým pramenem je Jezerka, který vyvěral na Pankrácké pláni. Historikové tvrdí, že z této lokality vedl už ve 12. stol. samospádem vodovod z borových kmenů až na Vyšehrad (pravděpodobně první vodovod na území dnešní Prahy). V Archivu Vyšehradské kapituly se dochovaly písemné zmínky o vodovodu z roku 1361. Na pramínky vyvěrající v této lokalitě dodnes upozorňují názvy místních ulic (Nad studánkou, Nad Jezerkou, Na Topolce atd.).