DOBA KARLOVA

Ano, u pistolí to byla při jízdním nájezdu běžná praxe. Přijížděli až k sobě a stříleli se z metru, většinou do obličeje, kvůli kyrysům. A proč to mazat?

Díky za odpověď. Mazat proto, že to nesouvisí s dobou Karla IV.

Nevíte prosím kdo by vyrobil tuto palnou zbraň ? Měl bych o ní zájem.

Pokud se nepletu, u nás je písemným pramenem doložena ruční palná zbraň k roku 1383. Houfnice (tedy dělo na kolové lafetě s krátkou hlavní o větší ráži, než nábojová komora) se objevuje v husitských válkách, ta z vídeňského muzea je cca z roku 1450. Doporučuji seriál První století palných zbraní ve Střelecké revui (cca 1981 až 1983) a především textovou kapitolu E.Wagnera v práci Kroje, zbroje...

Ve Spěváčkovi jsem se kdysi dočetl, že když Karel dobýval Cáchy v roce 1346, město se bránilo pomocí děl. Až budu v Praze tak na to mrknu. A druhý příspěvek do diskuse: V soupisu Chebské zemské hotovosti z roku 1395 se palná zbraň neobjevuje ani jedna mezi 1237 obyvateli, kteří se ocitli v soupisu, ale to nemusí nic znamenat, neboť se ve většině jedná o špatně vyzbrojené osedlé. (262 kušiníků, 85 jezdců, zbytek pěšáci s kopím).

O tomhle by stálo za to dozvědět se víc.

Znovu odkazuji na Wagnera, ovšem text! Má tam i inventáře nějakých hradů. Poměrně dost věcí se dá najít i v Urbánkovi: Z husitského věku (ńapříklad zprávy o výzbroji Řádu v Polsku). Jinak na tohle je odborník Broďan, směřujte dotazy tam.

Tak jsem si prošel Funckena a Ospreye a vyplývá mi asi toto: Palné zbraně se objevují od počátku 14. století, za začátku to byla pouze malá děla - jako extrémně drahá vojenská novinka. v inventáři zbraní použitých při
místní Burgundské obléhací akci z roku 1368 nacházíme dva kanóny, 5,5 libry prachu, 14
šipek a 12 olověných kulí.
Filip Smělý se právem obával pověstné vlámské dělostřelby (než se Vlámsko stalo
součástí burgundské říše) a v roce 1368 najal bratry Jacquese a Rolanda z Malorky,
mezinárodně uznávané výrobce děl, aby pro něj odlili tucet děl velkého kalibru. Bratři zůstali
v jeho službách asi do roku 1390 a často ho doprovázeli do pole. Dochoval se záznam o
výrobě jednoho z děl v Dijonu: výroba začala 12. října 1377 a skončila 9 ledna 1378,
vyžádala si práci mistra a osmi kovářů po dobu 61 pracovních dní. Hotový kanón střílel koule
o váze 225 kg, ale neprošel prvním atestem a bylo nutno hlaveň zesílit pěti železnými kruhy. Cena byla 223 liber, 8 penny.
Náboje jsou šipky nebo olověné či kamenné kule. Ruční palné zbraně se objevují zhruba od 60. let 14. století. Píšťala
z Tannebergu, která pochází z doby před rokem 1400, v Norimberku má hlaveň dlouhou 375mm a ráži 14,5mm (Osprey Burgundian medieval armies). Podoba je ve 14. století - krátká hlaveň nasazená na dřevěné násadě zepředu.

teď jsme s kamarádem řešili (v hospodě ) jak vlastně v naší době přechovávali prach, protože vidina té typické prachovnice se nám moc nezdála(i když možné to je), ale na nic kloudného jsme nepřišli. Takže bych se chtěl zeptat povolanějších - Jak to s tím prachem bylo?

Plechová prachovnice je sebevražda, ačkoliv třeba v Embletonovi jsou...
Pokud vím, tak na tažení se to dělalo tak, že se vezly dvě složky, který po smíchání daly ten střelný prach, jenom už si nepamatuju, jak to dělili...Takže dva velký sudy...

A pokud hovoříme o prachovnici jako takový, tam to vidím na dřevo nebo rohovinu.

Já bych to s tím prachem na 14. století neviděl tak růžově. To že zbraně byly víme. To že používali střelci prach víme taky. Ale ten prach byl natolik nebezpečný a zbraně v počátcích, že nějaké prachovnice bych v tom nehledal. Viděl bych to na soudky a lopatičku.