mahy napsal:Ronovici také patrně nebyli židé, ani Buzici, ani Vartenberg atd. atd.

Pozor! V heraldice se v daných případech nejedná o žlutou, ale o zlatou barvu. Zlatá je jen žlutou barvou vyjadřována (zlaté Rewellky, Unicolky ani zlacenku prostě tehdy ještě neuměli

) tam, kde není možné skutečné zlacení.
Heraldika rozlišuje:
Heraldické kovy - zlato a stříbro.
Heraldické barvy - červená, modrá, zelená, černá, purpurová a přirozená (cca taková jako okrová - přibližně v barvě lidské pokožky - až po světle hnědou - asi jako světlejší hlína na zahradě).
Heraldické kožešiny - hermelín, sobol, kunina a popeličina.
Jinak je žlutá skutečně barvou často (není tomu tak vždy a všude, ale to bylo na dlouho) přikazovanou "nečistým" - židům, prostitutkám, obecně jinověrcům (Blízký východ, Severní Afrika, křesťanské země), malomocným, někdy odsouzencům k smrti nebo katům.
Zase ale na druhou stranu - papež Řehoř IX. v roce 1234 přikázal žlutou židům - ale nikoli proto, že byla barvou nečistých, ale proto, že podle středověké barevné symboliky nehrála v Bibli nijak významnou roli. Soudě dle dostupných informací, ke striktnímu barevnému sociálnímu odlišení dochází až někdy na přelomu 14. a 15. století a později. Zřejme to souviselo i s prudkým rozvojem měst, prosazováním se církve do všech úrovní lidské existence a současně s nástupem humanismu.
Jinak je o středověké symbolice barev (ale také třeba gest) řada publikací, které jsem tu snad někde na foru i zmiňovala. Docela bych doporučila knihy o estetice např. od Umberta Eca, které, ač pojednávají o dost složitých tématech, jsou přesto napsány čtivě a srozumitelně.