DOBA KARLOVA

Zdeslav napsal:Maršálek: No já nevím...co to zlato a kamení na límci? I když pravda, možná by to mohlo být isklo, ale na první pohled by se mi to zdálo dost bohaté.

Jenže na tyhle věci si vypěstovat přesný odhad, to je o velmi dlouhodobém studiu, bohužel...

Kéž by se ke mně konečně ten opěvovaný Šmahel nějak dostal.

No já bych velmože viděl pošitého stříbrem a perlamy od hlavy až k patě, v plášti z popeličiny, čapkou ze soboliny, zlatým pásem, atd. Ale nejlepší rešení je podívat se, kdo ho doprovází Když je to obyčejný sluha a švohák sám ti uhne z cesty tak ho zmlať a seber mu to, co by se ti mohlo hosit Když ti zjevně neuhne a doprovází ho pár vyšňořených ranařů, tak mazej z cesty ty sám...

Ten ozdobný "řetěz" má zjevně napodobovat kolanu, ale ta samozřejmě nikdy nevypadala takto. Tady se někdo nechal inspirovat mojí zpackanou ojebávkou z dob kolem roku 2002, kdy jsem si udělal kolanu z růží a kamenů a našil jsem ho poměrně hustě na látkový podklad. Ale já ho nosil na aventailu helmice Dnes ho má Lanštejn, který ho ode mně dostal darem kolem roku 2005.
Šmahela u nás měli ještě minulý týden, protože ho mám, tak už ho nesháním. Pokud je o něj takový zájem, můžu vám ho koupit, ale není levný, cca 1 000 Kč. K objednání a levnější je zde:
http://www.kosmas.cz/hledani_vysledek.a ... u0160mahel

Ten pohled bude obtížný vždy. Každý si může v pramenech najít pro svou teorii to své, v tomto případě . Důležité je brát v potaz příležitost, ke které se takto oblékáme. Pokud budou městské trhy, pak brokát bude na každém ševci v té době a ze šlechty budou padat perly, ale ve všední den bych to tak divoké neviděl. Rozlišijme i příležitost. Smoking pravidelně rovněž nenosíme, pokud nejsme státníci atd.

souhlas

šlechtična

Náhrobky od 13. do konce 14. století:

Mužská móda:

http://www.themcs.org/costume/14th%20ce ... othing.htm




Ženská móda:

http://www.themcs.org/costume/14th%20ce ... othing.htm

Urozená paní s diadémem:

EDIT Bahnak: odstraněn nefunkční odkaz

Hedvábný samet (aksamit) byl ve středověku stejně luxusní tkaninou, jakou je dnes a mohli si jej dovolit jen nejbohatší měšťané a šlechtici z okolí panovníka a velkých dvorů. Cenově dostupnější asi byl bavlněný samet - už jen proto, že vznikal v geograficky dostupnějších lokalitách a jeho dovoz tedy nebyl tak náročný. Nemluvě o surovině.
Neměli bychom zapomínat na to, že ve 2. pol. 14. století zde nošení sametu obecně asi nebylo příliš rozšířeno, protože dle Zikmunda Wintera se v Evropě velmi vzácně objevuje teprve ve 13. století a u nás dokonce až počátkem 14. století. A i když se pohybujeme o skoro sto let později, nebyla to běžně dostupná tkanina. Za "období sametu" lze u nás považovat spíše 2. pol. 15 - 17. století...

Já bych asi volila nějaké pěkné jemné vlněné sukno, možná i barevně tkané, s vetkaným figurálním či rostlinným vzorem nebo geometricky vzorované. Možná kus hedvábí na váček či "tašvici" a potažení pásku.

K obecnému užívání sametu nobilitou a bohatými měšťany u nás i v zahraničí doporučuji zájemcům projít jak oděvní účty, tak i nálezové zprávy a nářky mravokárců coby obecný pramen - zdaleka to nebyl tak vzácný materiál (nezaměňovat za levný).
O bavlněném sametu z Bagdádu jsem slyšel, ale nedohledal jsem žádný konkrétní zdroj, máš-li, budu velmi vděčen. V nálezových zprávách středověkých textilních památek z pražské královské hrobky je opakovaně zmiňována látka samitum, přičemž materiál je v minimálně jednom případě vlna (velmi jemné vlněné samitum), viz. Voda, P.: Středověké textilní památky na Pražském hradě. In: Sborník Semináře historie odívání 2009, sv. 1, Zlín: Hřibová, 2009, s. 5-35, ISBN: 978-80-254-4639-3

K výšivkám, myslím že u Karlovaců je to zatím opomíjený způsob zdobení jednobarevných oděvů. Nabízí se celé škály vzorů, výšivky mohou být jak z nití, tak i z perel, bezantů, kamenů, našívaných aplikací – nejčastěji to ale budou kombinace všeho. Velmi inspirující v tomhle ohledu byla výstava Karel IV. – Císař z Boží milosti.
Adekvátní výšivkou bych zdobil i oděvy prostých lidí – samozřejmě s ohledem na účel nošení.

Já si nejsem jistá, zda oděvní účty některých panovnických dvorů mohou být vodítkem k odívání běžné nobility nebo dokonce nižších vrstev obyvatelstva. Maximálně nás informují o tom, čím obdaroval panovník své milce, hosty, příbuzné, co si pořizoval pro sebe, své blízké zaměstance. Tedy nic, co by se dalo jakkoli zobecnit.
To samé platí o unikátním nálezu opět v panovnické hrobce. Maximálně to svědčí o tom, že něco tak luxusního, jako je aksamit, si mohl panovník dovolit.

Já bych ve 14. století byla se sametem velmi umírněná a přenechala bych jej jen panovníkovi, jeho dvoru a těm nejbohatším z řad šlechty a patriciátu.

Naopak bych vášnivě horovala pro bohatou výšivku, protože ta nepochybně ke 2. polovině 14. století patří. Stejně tak pro bohatě vytkávané tkaniny. Pro inspiraci se stačí podívat na okraje stránek v různých knihách a pak už jen usednout k vyšívacímu stojanu nebo kroužku
Jen bych varovala před sakrálními výšivkami, jež si ve středověku libují v hákových křížích...

vyhrabal jsem pár starých fotek na Karlovce
- první jsou v páru Posadowští - paní z Posadowa má noblesní bezboký surcotte, lemovaný bezanty a skvostný diadém s typickým účesem "beraních rohů"
- na druhé fotce ja Catány v módním cotardie s širokým lodičkovým výstřihem, odhalujícím ramena
- na třetí jsem ve svém pracovním cotardie (mimochodem jako pako s archaickým mečem - byť bych ho uhádal kdybych nebyl soudný, bo je na jednom z oltářních obrazů české provenience, cca 1370 ). Současně upozorňuji na poněkud probelamtické zdvihnuté špičky bot