DOBA KARLOVA

Autorům příspěvků zřejmě ne

Ale její výsledek, ať už bude jakýkoli, by sem nebo do tématu o bojovém odění lehkooděnců hodit mohli... hodilo by se to.

Vzhledem k tomu že hmotné nálezy skoro neexistují a účastníci diskuze vychází z ikonografie a předpokladů by byli sami proti sobě, kdyby vynesli kategorický soud. Může trvat týden, měsíc nebo řadu let, než někdo narazí na písemnou zmínku o konkretních barvách prošívanic českých pěšáků, nebo vytáhne dochovaný kus z bývalé latríny a potom bude vše jinak.

Pedro má pravdu!
Tereticky můžeme začít u toho kde se nám vyskytují střelci (ve Vlkově případě z luku). Mohou to být ve velkém zastoupení lovčí či jejich pomocníci. Nebo to mohou být střelci jako posádky hradů či měst. Už jen v tomhle se dostáváme do rozporu několika sociálních tříd, jejich přístupnosti k modě, barvám i materiálům.
Nehodlám se přít o tom jak vypadá armáda v ikonografii. Můžeme jen diskutovat jak je to více či méně zavádějící/určující.
Dostupnost barev je také spekulativní. Když odstraníš drahé barvy jako je modrá, červená, černá, žlutá (míněno v sytých odstínech) zbyde ti široká škála bledých odstínů, pak i syté odstíny zelené a hnědé.

Takže barevnou prošívanici klidně mít můžeš s uvážením na sociální postavení své postavy. Jen ti můžu říct, že tvá barevná prošívanice bude mít po první akci typu panská bitva stejné zbarvení jako těch původně nebarvených.
Ze zápisů víme, že voják musel denně ujít 40km. Také víme, že počet stanů byl velmi omezený (viz stanování Jana Lucemburského v Itálii). Většina vojáků spala kolem ohně pouze přikrytí pláštem či dekou. Například vojáci Václava II.byli velmi štastní, že se podařilo před Novým rokem dobýt předhradí Rajhradu a mohli se po třech dnech obléhání vnějších zdí konečně vyspat v suchu.
Z té pohrdané praktické stránky (zápisy podložené), nám vojenské operace netrvali tři dny, ale týdny nebo i měsíce Markrabě Karel si svému otci během tažení do Itálie v listech stěžoval na děsivé dny ztrávené v sedle. A smrad mužů i koní, který nepolevoval ani když se vykoupali.
Mě také jako Mahymu chybí víc obyčených družiníků jako Valkoun(snad jsem ho neurazil), kteří vypadají na to, že ve svém životě byli nejdál v nejbližším tržním městě.

Muzes mi prosim Smile poslat odkaz ci zdroj toho dopisu? Vubec jsem o tom neslysel

Přijde vám tahle červená dostatečně "vyblitá" a nevýrazná, tedy snad i nepříliš drahá, aby ji mohl mít i střelec?
http://www.sartor.cz/lnene-latky/1153-l ... ramaz.html

Podle me je moc tmavá, mela by byt maximálně růžová, ale nosit růžovou je dnes otázkou osobní statečnosti, ačkoliv ve středověku to bylo asi dost rozsirene

Musím oponovat. Dvojitým barvením Mořenou barvířskou docílíš zrovna takového odstínu červeně. Od RS výskyt u nás prokázán. Stejně barvit se dá i jinými v té době dodstupnými kytkami.
Viz.http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008030001
Experiment s barvením prováděl Václav z 15kového Brodce.

Tak zde je malá ukázka vlněných látek, které jsem zkoušel barvit pomocí přírodních barviv:
1 – původní neobarvená vlněná látka
2 – směs duběnek, ořešákových slupek, dubové kůry a zelené skalice
3 – stejná směs, opětovné barvení
4 – mořena barvířská
5 – opětovné barvení mořenou s malým množstvím zelené skalice
6 – kurkuma
Jak je vidět, tak je možné dosáhnout i poměrně syté a výrazné červené barvy.

Dále ještě:
http://vanhanaikaiset.blogspot.cz/2011/ ... -life.html

Nejde o to jakou barvu lze dosáhnout. Tvůj pokus na vlně má opravdu pěkný výsledek.

Myslím, že vrchní barevná vrstva na té prošívanici bude lněná a podobnou škálu pro len jsem zatím neviděl, ustaluje se jinak.
Sám jsem barvil ručně, poměrně do sytých odstínů, otázka zní, jak dlouho ten sytý odstín na lnu vydrží.

Je to asi otázka technologie, asi by to mnohým opakováním a lepšími chemikáliemi šlo, otázka zní, a ta je od začátku nejdůležitější, zda by se k takové špičkově nabarvené látce dostal.

Tak zrovna morena barvirska mi jako luxisni barvivo neprojde. Na drahou rudou jsou jine moznosti. Proste zajde do mesta na trh a koupi latki nebo si to necha primo usit. Ma stav se sot ani krajet nesmelo. Ve ctrnactem stoleti uz se dostupnost narev zmenila oproti rannemustredoveku.