Mikuláš Goldner, pán na Záběhlicích

[maser]

Ještě ta brigantina z Tyrolu aby to bylo i s obrázkama (měla by být z počátku 15. stol. jestli mě pamět neklame):

[Jan Zadubsky]

Nytovani neni problem vse se da udelat udelat ledce takzka nakoleni...muzeme to nekdy udelat (staci hlavickar, utahovak (150kc) maly sverak, kladivko a idealne 4ruce ).......nyty bych videl mosazne at je to pekne (lepe se nytuji cena cca 2.50/ks) kuze okolo 1-2tis.

Z Grunwaldu bych vyrazil v nedeli dopoledne...tedy v nedeli v noci v Praze....

[noxter]

Kde bereš mosazné nýty? Já je nemůžu za boha nikde sehnat...

[Jan Zadubsky]

hehe mam svoje dodavatele ....a jen par poslednich kusu.......kolik a jakeho rozmeru potrebujes?....napis mi to do SZ

[Pike]

...z vrchu asi zelený samet...

Já Ti nevím, ale zbroj potažená sametem je hodně vysoká liga. K celkové koncepci Tvé postavy mi to nesedí.

[Pohrobek]

Mám dotaz, ohledně toho uchycení koleních a loketních míšek...... je možno místo řemínků použít hedvabnou tkanici, se střapcemi nebo něco na ten styl? Mýslím že by to nemuselo vypadat špatně a funkční taky......

[richardrg]

Myslím že by to jenom pozvedlo celkové vyznění a mě osobně by se to moc líbilo.

[Kordulka]

Mám dotaz, ohledně toho uchycení koleních a loketních míšek...... je možno místo řemínků použít hedvabnou tkanici, se střapcemi nebo něco na ten styl? Mýslím že by to nemuselo vypadat špatně a funkční taky......

No... Je to součást zbroje a je tedy na prvním místě praktičnost - musí perfektně sedět na místě, což si nejsem v případě zavazované tkanice jistá. Paráda se nosí na helmici, varkoči, potahovaném plátovém kabátci a podobně. Taky si vezmi, že na loktech a kolenou to nemá moc kdo ocenit. Nepřítel, který se Ti bude válet u nohou, asi nebude mít moc času na obdivování Tvých tkanic a dámy obvykle před pány nepoklekají
Ale... Rozumným funkčním kompromisem by mohly být tkané či dokonce vytkávané nebo vyšívané hedvábné řemínky s ozdobnou přeztičkou a nákončími. Ale to už je fak hustá zhýralost

[Valkoun]

Do toho!, a jak panny, tak nepřítel tvá "kolínka " obdivovat budou, ty přeci sedíš na bujném oři a nikdo se proto nemusí sklánět, nebo poklekat.

[Pohrobek]

Tak jsem se pátral po historii Záběhlic a k našemu kmostelu jsem vypátral toto:

Kostel Záběhlický byla původně stavba románská asi ze 12. stol. Ve stol. 14. přistavěli místo původní půlkruhové apsidy nynější gotický presbytář. V letech 1876-80 byl kostel opraven a zčásti přestavěn. (Celkový náklad obnášel 8483 zl. 36 kr.) Při tom nalezeny byly pod dlažbou zbytky oné polokruhové apsidy. V průčelí bývala do té doby románká věž, která byla zbořena a nynější věží nahražena.

V základech věže nalezená bronzová noha románského svícnu, která uložena jest ve sbírkách zemského musea.

Klenba presbytáře jest žebrová, svorník se znakovým štítem, na němž vymalován znak svobodných pánů Korbů z Weidenheimu, nynějších patronů tohoto chrámu. V předu svorníku jest hrubě vytesána lidská tvář. Oltář nový gotický z r. 1861 s pěkným obrazem Narození P. Marie od Rud. Müllera. Loď má dvě pole klenby plackové do širokého příčného pasu zaklenuté.

Zvony: 1. s nápipsem: "Annou Veronikou hraběnkou z Radče rozenou Bzenský z Brohrubie (Bzenská z Porubí, manželka tehdejšího majitele Záběhlic Václava Radečského z Radče) v roce 1772 tomuto chrámu darován, dne 6. září 1876 bleskem rozdrcen, byl jsem pod patronátem vysocerozeného pána Karla Korba svobodného pána z Weidenheimu dne 19. listopadu 1876 přelit od Josefa Diepolta v Praze"

2. s týmž nápisem

3. s nápisem: "Tento zvon lit jest za času vysoceslavného patrona pana Karla Korba rytíře z Weidenheimu ke cit a slávě Boží a sv. Prokopa nákladem tohoto záduší v roce 1856 v Praze od Karla Bellmanna, c. k. dvorního zvonaře."

V zámku Záběhlickém jest malá domácí kaplička r. 1889 vkusně obnovená. V zámku Práčském zřídili si kapli asi na počátku stol. 18 tehdejší majitelé jeho, dominikáni Malostranského kláštera sv. Maří Magdaleny v Praze.

Do r. 1354 držel faru Zběhlickoku Mikuláš, syn krále Jana Lucemburského. Jsa zároveň kaplanem biskupa Naumburgského Mikuláše, dosáhl r. 1394 na žádost tohoto biskupa v Římě expektanci (čekatelství) na místo kanovnické v metropolitní kapitole Pražské. Stav se kanovníkem Vyšehradským a Pražským, byl jmenován r. 1354 arcijáhnem Horšovotýnským, načež fary Záběhlické se vzdal. Po něm pak k presentaci Zeydlina řečeného "z Písku" ("de Pieska"), měšťana Většího města Pražského, potvrzen byl za plebána Simon, kanovník Mělnický. Ten zemřel roku 1380, načež k presentaci biskupa Jana Litomyšlského dosazen byl klerik Petr ze Záběhlic. Po jeho smrti r. 1388 nastoupil k presentaci krále Václava IV. vikarista v metrop. chrámě Pražském Vít z Mladé Boleslavě. Ten pobyl v Záběhlicích do r. 1404, kdy směnil se svolením krále Václava IV. místo své s oltářníkem oltáře P. Marie v kostele sv. Mikuláše na Starém Městě Pražském Janem řečeným "Náz" ("Naso"). Tento Ján Náz nespravoval nepochybně sám osobně faru svou, nýbrž více hleděl sobě služby dvorské. Již r. 1399 byl sekretářem královským, roku pak 1408 byl mezi radami královými. R. 1409 vypraven byl jako posel krále Václava k církevnímu sněmu Pisánskému a zůstal tam v poslání tom také ještě r. 1410 u papeže Alexandra V. Zúčastnil se potom také sněmu Kostnického a stal se posléze biskupem Kostnickým. Po něm byl plebánem v Záběhlicích R. 1407 Hanek z Budějovic, kanovník u sv. Apolináře v Praze. R. 1484 připomíná se Záběhlický plebán Tobiáš, z r. 1532 zachovala se závěť Václava, faráře Záběhlického, toho roku zemřelého. sobě služby dvorské. Již r. 1399 byl sekretářem královským, roku pak 1408 byl mezi radami královými. R. 1409 vypraven byl jako posel krále Václava k církevnímu sněmu Pisánskému a zůstal tam v poslání tom také ještě r. 1410 u papeže Alexandra V. Zúčastnil se potom také sněmu Kostnického a stal se posléze biskupem Kostnickým. Po něm byl plebánem v Záběhlicích R. 1407 Hanek z Budějovic, kanovník u sv. Apolináře v Praze. R. 1484 připomíná se Záběhlický plebán Tobiáš, z r. 1532 zachovala se závěť Václava, faráře Záběhlického, toho roku zemřelého.