DOBA KARLOVA

Tak to je můj "nový model"

Ve "svém" na Sovinci.

Všichni jsme jen lidé hříšní....

Uvedu zde některé názvy kněžského odění. Je to ještě bez záruky vzhledem k 14. stol, nicméně to chci zkonzultovat a snad nebudu muset ten příspěvek mazat jako nehodnověrný...
K názvu je přiložen obrázek, spíše čistě orientační, aby byla představa jak to vůbec vypadá, obrázky jsou naprosto nehistorické, spíše pro tu představu.

Alba, žarek, (z lat. zarkones), případně říza, stichar – druh kněžské volné lněné bílé košile ke kolenům někdy s vyšívaným spodním lemem (pretexturou), základní součást liturgického šatu. (Vaverka, 2003)



Almutium, pol. almuzye – kněžská kápě podšitá kožešinou sahající až na prsa (Zíbrt, 1892)



Biretus, biretum, bonet, ang. biretta – Biret = hranatá čepička nošená kněžími římské katolické církve, kteří jsou v černém, v biskupském purpuru nebo v kardinálské červeni. Odvozená od beret, beretta, barret. Původně pokrývka hlavy, obtížně odlišitelná od aumusse (pozdní 13., ranné 14.století). Biret je též součástí akademického šatu (vestitus scholasticus) rektorů univerzit. Baret je shodná pokrývka hlavy jako biret, jen určený pro světské použití. Velmi oblíbená zejména v 15.stol. (Kýbalová, 2001) Též byl nejpozději od 13.st. nošen i příslušníky některých duchovních rytířských řádů (např. Johanité)



Casula – oděv mešní, obdobný dnešnímu ornátu elipsovitého tvaru ve středu s otvorem pro hlavu. Zdobení bylo ve tvaru T nebo Y. (Zíbrt, 1892)



Dalmatika, tunicella – svrchní liturgické roucho jáhna římského obřadu, společně s tunicellou a kasulí bývá označován jako ornát (Bravermanová, Lutonský, 2001)



Humerale, vomiral – oděv, kterým si kněz halí krk a ramena (Zíbrt, 1892)



Čepec, čapka, čepice, lat. mitra, fr. coiffe, něm. haube, it. cofea, ang. coif, šp. cofia – pokrývka hlavy nošená od 11. a 12.stol po celý středověk mnoha tvarů, přičemž mitra (infule) byla v té době také označení pro pokrývku hlavy kněží. (Zíbrt, 1892, Kýbalová, 2001). Kybalová (přednáška 4/2006) pravila, že velmi rozšířená, bílá čepička s vázáním pod bradu, plátěná, nošená oběma pohlavími po celé 13. a 14. století byla zvána česky "čepec" (ang. coif)



Ornatus, ornat, vornát, orarium, alii appellant ornamenta – souhrnný název pro kněžské, jáhnovo a podjáhnovo odění (Zíbrt 1892)



Pallium – ozdoba arcibuskupského roucha ve tvaru dvou T nebo Y, která na rozdíl od kněžského nebyla přišita, ale volně pohyblivá. Též označení pro plášť. (Zíbrt, 1892)



Páteříček, páteř – růženec (Zíbrt, 1892)

Pluvial, cappa choralis – plášť kněžský (Zíbrt, 1892)



Roccus, cotta, camisia, později rocheta, superpelliceum, komže – bílá nezdobená tunika zvonovitého tvaru nošené klérem v chóru nebo biskupy při procesích. (Bravermanová, Lutonský, 2001)



Stola, štóla – látka, jež si kněz věší kolem krku a přes prsa (Zíbrt, 1892)



Subtile – oděv podjáhnů z jemné látky oblékaný přes albu (Zíbrt, 1892)

Sutana, vestis subtana, talár, sukně kněžská – široký svrchní oděv kněží (Winetr, 1893)

Škapulíř – pruh látky s otvorem pro hlavu nošený přes řádové roucho jako forma zástěry

Nějaké další inspirace kněžských a řeholních rouch a hábitů, tentokráte konkrétně z období (13.) 14. - 15. stol. Je to od Wagnera.
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz

Zdravím přítomné i nepřítomné panstvo,
můžete mi někdo doporučit fundovanou literaturu pro Řád německých rytířů? Jedná se mi samozřejmě o dobu druhé poloviny 14. století.
Jde mi o předpisy týkající se odění, výstroje a výzroje, ježto se s několika druhy chystáme jet příští rok hájit zájmy řádu u Grunwaldu.

Schwarzhelm napsal:Zdravím přítomné i nepřítomné panstvo,
můžete mi někdo doporučit fundovanou literaturu pro Řád německých rytířů? Jedná se mi samozřejmě o dobu druhé poloviny 14. století.
Jde mi o předpisy týkající se odění, výstroje a výzroje, ježto se s několika druhy chystáme jet příští rok hájit zájmy řádu u Grunwaldu.

Kontaktuj Jiřího z Holohlav, ten teutony dělá dobře a občas sem nakoukne.

Zdravím ve spolek, mám dotaz ohledně církve bojující, napadlo mne totiž nakolik je reálná představa bojujícího mnicha? Vím že kněží vydávající se na křížové výpravy do Svaté země skutečně byly, mě by ale zajímalo zda by byl podobný případ možný i v době husitské? Vzhledem ke kališnickému fanatismu mi to nepřijde až tak nereálné, ale nemám kde bych o tom co víc zjistil...

S tím běž ovšem na Brodec na Husity.

My Teutonští rytíři mnišsky žijeme /naštěstí jen na akcích/,ale nemáme kněžské svěcení.

tam už jsem se taky ptal