DOBA KARLOVA

Žůrek Václav (2007):
Korunovační řád Karla IV. jako ritualizovaný panovnický program.
Časopis Národního muzea, řada historická 176 (3-4): 105-143.

Nemá někdo k tomu přístup? V některých dílech jsou docela zajímavá témata

Pokud jste z Prahy nebo naším hlavním městem alespoň občas projíždíte, možná by se vám mohl hodit katalog knih Městské knihovny, které jsou nějakým způsobem spojeny s českým králem a římským císařem Karelm IV.

http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/K/11661.htm

Ústřední knihovnu najdete zde:
http://www.mapy.cz/#st=s@sss=1@ssq=MHD% ... 2C%20Praha

Spěváček, Jiří 1986: Václav IV., 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha

Třetí díl trilogie o českých Lucemburcích. Prochází celý život mladého Václava, "největší neúspěch" Karla IV. Vymodlené dítě získalo většinu funkcí ve svém velmi útlém věku, což se odrazilo v jeho pozdějším životě.
Kniha je oproti předchozímu dílu o Karlovi IV. opatřena mnohem větším poznámkovým aparátem a přijde mi, že je psaná více nadstranicky.
Jako největší příčiny Václavova neúspěchu vidí autor (pomineme-li dobovou morálku a církevní schizmat, který se nakonec vyvinul v třípapežství) spory uvnitř Lucemburského rodu mezi Václavem, markrabětem Joštem a uherským králem Zikmundem a jako druhou příčinu odboj kurfiřtů proti králi. Teprve na třetí místo staví autor osobní neschopnost panovníka.
Velmi dobrá kniha, spousta věcí je, jako v předchozích dílech, uváděna bez zbytečných nacionálních příkras a hany a člověk až chvílemi žasne, jak dobře si autor poradil.
Poslední tři kapitoly jsou dost klíčové- pojednávají o Pražské univerzitě, tehdejší kultuře a celkovým vznikem a příčinami pozdější revoluce.
Poslední kapitola mi vzala dech v tom, co se dělo krátce po Václavově smrti s jeho tělem. Koho to zajímá, jistě nebude zklamán.

Boccaccio, Giovanni: Dekameron, Praha



Sbírka sto příběhů vyprávěných skupinou 7 urozených dívek a 3 mužů na pozadí obrovské morové epidemie .
Po deset dní vypráví každý ze skupiny jeden příběh ze života k obveselení dalších členů skupiny. Na prvních cca dvaceti stranách autor popisuje rozpad společnosti při morové epidemii a to dost podrobně.
Příběhy "dobovými ústy vyprávěné" ukazují, že absolutní vztah k bohu nebyl v Itálii té doby tak dogmatický a úzkoprsý jak si většina lidí myslí, ukazuje na nevázanou sexualitu a homsexualitu praktikovanou nejen církví, ale prakticky celou společností, lichvu, vztah a pohledy příslušníků křesťanství, židovství a saracénství...
Prostě mazec, opravdu patří do klasiky světové literatury.
Z knihy opět cítím tu "jinost" oproti předchozím etapám středověku- humanismus a nastupující renesanci. Navíc v levných knihách za stovku http://www.levneknihy.cz/DetailZbozi.aspx?z=73534

Ahoj, vím, že to nepatří do Karlovců, ale do literatury jistě. Nevíte někdo, kde je k přečtení epos Tristan a Isolda, ideálně ve verších, ne převyprávěný v próze. Apeluji hlavně na Maršálka, který zde při diskusi o kování štítů plameně argumentoval veršemi z Prstenu Nibelungů, tak mě napadlo, že by mohl vědět i toto. Jediné místo, kde je k dosažení a o kterém vím, je národní knihovna a tam mi jí s sebou nepůjčí a vysedávat ve studovně se mi nechce, navíc nevím, kdy bych se tam schopen dostat. Takže někde na netu by to bylo ideální, ale ocením každou radu.

Do Karlovců to patří, určitým způsobem. První český překlad je právě z 2. poloviny 14. století. Mám ho doma transkribovaný. Staročesky, ve verších. Pokud se někde potkáme, můžu zapůjčit.

Zdeslav napsal:Do Karlovců to patří, určitým způsobem. První český překlad je právě z 2. poloviny 14. století. Mám ho doma transkribovaný. Staročesky, ve verších. Pokud se někde potkáme, můžu zapůjčit.

Tak to je frajeřina, o staročeštině jsem ani neuvažoval... Rozhodně by se mi to líbilo, kdyby byla možnost. Zatím ale nejspíš nejsem schopen předpovědět, kde se uvidíme. Do té doby... nevítě někdo jiný o textu, třebas i v moderní češtině někde na webu? Díky.

Hoffman František: České město ve středověku (asi Praha, přelom osmdesátých a devadesátých let 20.století - píšu z práce ). Základní dílo o tématu, povinná kiteratura každého středověkého měšťana

Menclová: České hrady 1. a 2. (nedostatky citace literatury viz předchozí příspěvak)

Vlk napsal:Ahoj, vím, že to nepatří do Karlovců, ale do literatury jistě. Nevíte někdo, kde je k přečtení epos Tristan a Isolda, ideálně ve verších, ne převyprávěný v próze. Apeluji hlavně na Maršálka, který zde při diskusi o kování štítů plameně argumentoval veršemi z Prstenu Nibelungů, tak mě napadlo, že by mohl vědět i toto. Jediné místo, kde je k dosažení a o kterém vím, je národní knihovna a tam mi jí s sebou nepůjčí a vysedávat ve studovně se mi nechce, navíc nevím, kdy bych se tam schopen dostat. Takže někde na netu by to bylo ideální, ale ocením každou radu.

Ten Zdeslavem zmiňovaný výtisk je tuším z 80.tých let, mám ho doma, tak sem dám celou citaci.

K tématu rytířských písní obecně doporučuji:
DE FRANCE, M. Milostné příběhy ze staré Francie. KONŮPEK, J.(ed); BABLER, O. F.(ed). 1. vyd., Praha: SNKLHU, Světová četba sv. 186, 1958, 254s.
DE JOINVILLE, J. Paměti křižákovy. ČERNÝ, V.(ed). 1. vyd., Praha: SNKLHU, Světová četba sv. 320, 1965, 207 s.
POKORNÝ, J.(ed). Píseň o Nibelunzích. 1. vyd., Praha: Odeon, Živá díla minulosti, 1974, 390 s.
VÁŽNÝ, V. Staročeská Alexandreida. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Elk, 1949, 184 s.
VON FREIBERG, H. Rytířská jízda Jana z Michalovi. 1. vyd., Praha: Elka Press, 2005, 56 s.

jinak samozřejmě toho vzpomínaného Tristana i Izlodu (v staročeském pojetí Tristrama a Izaldu), Aucassana i Nicolettu, Píseň o Rolandovi, Amadise Waleského, Lancelota z Jezera, atd.

samotné verše pak např.:ČERNÝ, V. Staročeská milostná lyrika. 1. vyd., Praha: Družstevní práce, 1948, 408 s.
DE MACHAUT, G. Mé srdce pokorné. FRANCL, G.(ed). 1. vyd., Praha: Odeon, 1977, 94 s.
MIKEŠ, V. (ed). Písně portugalských trubadůrů. 1. vyd., Praha: Mladá fronta, edice Květy poezie, Svazek 148, 1983, 153 s.