Re: Cestovní výbava
Odeslal: Po 17. Kvě 2010 14:51:35
Nám se osvědčila postel vyplétaná, s dělící příčkou vprostřed (tak každý z nocležníků získává svůj pohodlný důlek). Sice trošku vrže (zásadně nedoporučuji konopné lano!!!), ale je velmi skladná a pohodlná. Baldachýn máme vyřešen 4 otvory pro vložení sloupků v horní části nohou postele , ale zatím jej nepoužíváme, protože nemáme odpovídající stan. Horní konstrukce baldachýnu je tvořena 4mi tyčkami o síle násady na koště; zvažujeme ovšem redukci na baldachýn o dvou sloupcích a dvou nosných tyčích. Ale s odpovídající látkou je potíž, protože se nám zatím nepodařilo sehnat vhodně vzorovanou. Asi by se dala použít indická bavlněná sárí, ale i tak by samotný baldachýn vyšel na cca 2500.- Kč.
Na nádobí máme menší truhlici, která se dá vhodně použít i na sezení, případně jako stolek na přípravu něčeho nebo stolek do stanu.
Na skleněné poháry používáme samostatnou truhličku vystlanou slámou, do níž vkládáme poháry zabalené do plátna (a bublinkové folie
). Je to ovšem nedobové a našemu postavení neodpovídající provizorium; správně bychom pro cestovní účely měli mít poháry ve zdobených kožených či dřevěných pouzdrech, každý zvlášť.
Velice spornou součástí našeho cestovního vybavení jsou pochopitelně všechny stoly, stolky, křesla, židle, trůny a většina stoliček. Nic z toho jsem na iluminacích zatím neviděla - ojediněle jeden či dva panovníci, případně v kombinaci s biskupem či nějakým váženým diplomatem, sedící na faldistoriu (faldistorium, fladistolium, ale také sella curulis). Stolek se mi vybavuje snad jediný, a to psací, ovšem to je iluminace až z 15. století. Pokud už bychom měli používat něco jak stoly, pak jedině typ, který měl Jiří z Holohlav na Panské na Horním hradě - tedy lehké dřevěné kozy, na něž se pokládají dřevěné tabule.
Lehká cestovní křesílka s látkovým sedákem a opěradlem, která používáme s Vítkem, jsou také silně nedobová, protože se typově jedná o tzv. "Dantovo křesílko" (Dantesca chair, Dante chair, sedia del campo) z 15. století. Totéž platí pro všechny typy "nůžkových křesel" i stolic, běžně používaných námi všemi - nejranější výskyty opět až v 15. století. Jediným dobově odpovídajícím cestovním sedacím nábytkem je pro cca 7. - 14. století tzv. "faldistorium", případně truhla.
S tím stanovým vybavením je vůbec problém, protože to je něco, co má s dobovostí pramálo společného. Námi užívané vybavení spíš odpovídá stanovému luxusu orientálních bohatých kočovníků. Stany vybavené postelemi a nábytkem v křesťanském světě užívali pouze absolutně nejvyšší světší a církevní velmožové při výjimečných příležitostech. Vyjma některých turnajů sebou pánové nevozili ani manželky, takže odpadal další důvod pro zvýšené pohodlí. Pokud se nejednalo o bitvy typu Crésy, Kressenbrunn a podobně, nebyl důvod vláčet sebou velké stany a do nich postele a další vybavení. Na ubytování byly paláce a hrady spojenců, příbuzných a známých, domy a hospody ve městech, případně usedlosti v okolí bitevního pole. Je ale celkem pochopitelné, že v rámci hry si opatřujeme i vybavení, které mnohdy vůbec neodpovídá společenskému postavení majitele nebo je zhýčkaností, jíž by se naši předkové bouřlivě vysmáli...
Na nádobí máme menší truhlici, která se dá vhodně použít i na sezení, případně jako stolek na přípravu něčeho nebo stolek do stanu.
Na skleněné poháry používáme samostatnou truhličku vystlanou slámou, do níž vkládáme poháry zabalené do plátna (a bublinkové folie
). Je to ovšem nedobové a našemu postavení neodpovídající provizorium; správně bychom pro cestovní účely měli mít poháry ve zdobených kožených či dřevěných pouzdrech, každý zvlášť.Velice spornou součástí našeho cestovního vybavení jsou pochopitelně všechny stoly, stolky, křesla, židle, trůny a většina stoliček. Nic z toho jsem na iluminacích zatím neviděla - ojediněle jeden či dva panovníci, případně v kombinaci s biskupem či nějakým váženým diplomatem, sedící na faldistoriu (faldistorium, fladistolium, ale také sella curulis). Stolek se mi vybavuje snad jediný, a to psací, ovšem to je iluminace až z 15. století. Pokud už bychom měli používat něco jak stoly, pak jedině typ, který měl Jiří z Holohlav na Panské na Horním hradě - tedy lehké dřevěné kozy, na něž se pokládají dřevěné tabule.
Lehká cestovní křesílka s látkovým sedákem a opěradlem, která používáme s Vítkem, jsou také silně nedobová, protože se typově jedná o tzv. "Dantovo křesílko" (Dantesca chair, Dante chair, sedia del campo) z 15. století. Totéž platí pro všechny typy "nůžkových křesel" i stolic, běžně používaných námi všemi - nejranější výskyty opět až v 15. století. Jediným dobově odpovídajícím cestovním sedacím nábytkem je pro cca 7. - 14. století tzv. "faldistorium", případně truhla.
S tím stanovým vybavením je vůbec problém, protože to je něco, co má s dobovostí pramálo společného. Námi užívané vybavení spíš odpovídá stanovému luxusu orientálních bohatých kočovníků. Stany vybavené postelemi a nábytkem v křesťanském světě užívali pouze absolutně nejvyšší světší a církevní velmožové při výjimečných příležitostech. Vyjma některých turnajů sebou pánové nevozili ani manželky, takže odpadal další důvod pro zvýšené pohodlí. Pokud se nejednalo o bitvy typu Crésy, Kressenbrunn a podobně, nebyl důvod vláčet sebou velké stany a do nich postele a další vybavení. Na ubytování byly paláce a hrady spojenců, příbuzných a známých, domy a hospody ve městech, případně usedlosti v okolí bitevního pole. Je ale celkem pochopitelné, že v rámci hry si opatřujeme i vybavení, které mnohdy vůbec neodpovídá společenskému postavení majitele nebo je zhýčkaností, jíž by se naši předkové bouřlivě vysmáli...
A tak jsem se dostal do pozice, že samostatný kus nábytku na stolní nádobí užiju. Kdo chce tábořit skromněji, nechť tak činí. Když se pohybuju několik dnů jako prostý pěšák, vystačím si se stočeným pláštěm, lucernou, polní lahví a nožem. Spím na mechu a chvojí a cpu se cibulí a chlebem. Když tábořím jako nobil, užívám si to jinak. V tomhle se samozřejmě mohou naše představy a tedy i realizace rozcházet 
Ale kdo není tukan tak si postaví jednoduchý přístřešek z větví či si udělá přístřešek z plachty. Těch možností je víc a dá se kempovat v jakémkoliv počasí.