DOBA KARLOVA

Klinštejn napsal:A myslíte, že je problém přiznat tu tkanici a neskrývat jí? Mám totiž rozdělaný kabátec ale je mi to akorát, musel bych tam nějak přidat ten 'zakrývající pruh'..

Pokud je to sněrování vzadu, tak v tom žádný problém nevidím.

Kordulka napsal: Ty stojáčky vůbec nejsou zmiňovány s souvislosti s kabátcem, ale jsou součástí propínaných kabátů/svrchníků vyobrazených na obr. č. 7.
A kabáty toho typu jsou mi známy až z přelomu 14. a 15. století a z 15. století.

Takovéhle svrchníky najdeš v českém prostředí i v 80. letech (třeba Brunšvický skicák) i s vysokým límcem. Límce z přelomu století a ranného 15. století bývají trochu jiné. Alespoň ty módní obepínají hlavu až zátylku. To je případ i toho tiutulního folia z Alexandreidy.

Stojatý límec na něčem najdeš i třeba v Liber Viaticus (1358), u kabátce krásně v detailu na titulním listě Bible Jeana de Vaudetar (1372). Tyhle límečky se ale těm z náhrobku moc nepodobají.

U "Braunschweger Skizzenbuch" je problém s datací, která je dost široká. Pohybuje se totiž v intervalu 1380-1420.
A podle charakteru kresby, která je velmi podobná stylu Bible Václava IV. bych to viděla spíš na konec století. I ona vznikala někdy v období 1390-1400.
Stejný problém je i s Wenzelswerkstat - i to je rukopis z konce 80. let 14. století.

Ale obrázky to jsou krásné - http://www.bildindex.de/dokumente/html/ ... 1370#|home
A tady jsou ty kabáty v českém provedení - EDIT Bahnak: odstraněn nefunkční odkaz
(obrázek: MS M.833 fol. 379v, Detail, miniature Bohemia, Prague or Raudnitz, 1391)

Ale potěším vás, pánové - ve Stralsundu se nachází kostel se zajímavou výzdobou sloupů - lze tam mj. spatřit asi tři měšťanské kabátce z cca 70. let 14. století se šněrováním místo knoflíků
Ty stralsundské kabátce vůbec stojí za pozornost, protože to je vyloženě přehlídka stylů, jakou jsem ještě pohromadě neviděla - od dlouhé konzervativní cotehardie po něco, co mi ze všeho nejvíc připomíná červenomodrý neoprén
K vidění na odkazu mediaephile o odstavec výše.

Když už jsme u těch stojáčků - jeden se nachází i v Codex Manesse. Stejně jako tam lze nalézt jeden tabart. Proto jsem se zmínila o těch ojedinělých výskytech i ve značně raném období.

Kordulko: se Straslundem i Braunschweigem jsi opět jednou předvedla skvělou práci.

A ano, udělala jsi mi tím radost. Do Brunšvického skicáku jsem již léta bezhlavě zamilován a mrzelo mne, že jej znám jen z útržků, které byly čas od času reprodukovány v nějakých publikacích. Mít jej takhle celý, to je lepší než dárek k vánocům.
No a ten Stralsund je prostě dokonalý. Úplný módní katalog, který na jednom místě nádherně reprezentuje rozmanitost módy 70. let. Není tam sice všechno, ale je toho rozhodně dost.

Přes nával radosti a vděku a obdivu se však neubráním několika nesouhlasným připomínkám (které však nijak neubírají na mé chvále a vděku). Naštěstí ale tyhle nejsou nijak razantní:

Kordulka napsal:U "Braunschweger Skizzenbuch" je problém s datací, která je dost široká. Pohybuje se totiž v intervalu 1380-1420.
A podle charakteru kresby, která je velmi podobná stylu Bible Václava IV. bych to viděla spíš na konec století. I ona vznikala někdy v období 1390-1400.

Datace Brunšvického skicáku až k roku 1420 je vyvrácena již dávno. Současné (ale i starší) umělecko-historické rozbory, umožnují datovat jak Václavovu Bibli, tak Brunšvický skicák do 80. let 14. století a jsou považovány za reprezentativní umělecká díla pro toto období reprezentativní. Mezi oběma díly a dalšími kusy Václavovy dvorské dílny je zjevná souvislost a paralely lze nalézt i k dalším uměleckým dílům dané epochy - k výzdobě Staroměstské mostecké věže (Bible), oltář z Mühlhausen, tympanonu chrámu Panny Marie před Týnem (Skicák) aj.
Text Václavovy Bible byl pravděpodobně dokončen okolo roku 1386, práce na iluminacích však mohly začít už na počátku 80. let, poslední dokončené (celek zůstal nedokončen, což je dáváno do souvislosti s nejistou situací panovníka v 90. letech) iluminace pak nejspíš nejdou za rok 1390 a určitě ne za rok 1395.
Podobně je na tom třetí z malebné (v obou smyslech slova ) trojky - Willehalm. Tam se ví, že byl dopsán 1387, práce na iluminacích začaly asi o dva roky dříve a dokončovány mohly být někdy do roku 1395 z velké části na základě starší předkresby mistra, který maloval ty první (tzv. Mistr Willehalma)

Přiznávám, že nevím, co za rukopis je Wenzelverkstadt. Pravděpodobně to ale bude jen jiný, obecný, název pro jeden z těch sedmi "kanonických" zachovalých rukopisů z Václavovy knihovny, vzniklý v jeho dvorské dílně (o čemž název vypovídá). Nedivil bych se, kdyby tím byl myšlen výše zmíněný Willehalm.

Blíže k problematice: Krása J. (1971) Rukopisy Václava IV.; Krása J. (1990) České iluminované rukopisy 13.-16. století; Kutal A. [ed.] (1972) České umění gotické 1350-1420, Fajt J. (2006) Karel IV. - císař z Boží milosti; Bukovinská B., Konečný L. [eds.] (2003) Ars Longa, sborník k nedožitým sedmdesátinám J. Krásy

Odívání, zobrazené ve všech třech probíraných zdrojích nachází paralely v zahraničních výtvarných dílech. Třeba jsem teď zaregistroval velmi podobné rukávy v korunovačním řádu anglických králů, datovaném do let 1377-1382. A samozřejmě, ne jenom v zahraničních. Podobné věci najdeme taky ve všem známém Slavětíně. A ten je dokonce z konce 70. let (k tomu by víc řekl Posadowski).

A ještě k šnerování v 70. letech. Stralsund v tom není sám. Kdybych neměl děravou hlavu, tak bych si vzpomněl na některé příklady, které jsem v poslední době zaznamenal. Třeba jsem narazil velmi pěkný oltářní retábl, vyfocený v "Císaři z Boží milosti" a datovaný 1370-1380 (dodatečně zkusím hodit obr.). Nutno přiznat, že tento kus má také původ v hanzovním prostředí.
No jo no, nějak mám problém v hlavě udržet nové poznatky. Stáří se hlásí o slovo (už mám nárok, už to není blbost).

Josephus Titus napsal:

Klinštejn napsal:A myslíte, že je problém přiznat tu tkanici a neskrývat jí? Mám totiž rozdělaný kabátec ale je mi to akorát, musel bych tam nějak přidat ten 'zakrývající pruh'..

Pokud je to sněrování vzadu, tak v tom žádný problém nevidím.

Abych korigoval své vyjádření - už nevidím problém ani v tom, když bude vpředu.

Kroťte nadšení, pánové
Kostel sv. Mikuláše ve Stralsundu byl několikrát přestavovaný a opravovaný a první velké úpravy (po vyloupení a poničení chrámu gangem místních lupičů) proběhly již kolem r. 1530.
Přemohla jsem svůj odpor k němčině a vyhledala ke kostelu nějaké informace. No, a z těch vyplývá, že výzdoba sloupů by měla být z doby kolem r. 1400. Tomu by ostatně odpovídal i oděv mladších měšťanů (dva starší pánové jsou oděni značně konzervativně).

Máš nějaký odkaz na ten rok 1400 k těm sloupům? To mě moc zajímá

Jj, dodám. Jak jsme se o tom bavili v noci, tak jsem pak ještě našla další články, ale už jsem neměla sílu psát příspěvek.

V pohodě. Jen mě zajímá, jestli se tam píše přímo o těch postavách nebo o té doplňující výzdobě. Já zatím všude našel že 1370s. I tak si ale myslím, že šněrování kabátců v 70. letech není problém. Těch dokladů je čím dál víc a datace je stále sporná. Co myslíš ty?