To už jste tedy na mě tři a asi je čas vyklidit pozice...
Ale přeci jenom - je skutečně realistické, chtít mít doložený každý detail? Vůbec netvrdím, že není potřeba věci dokládat. Je. A to křížově, z různých typů zdrojů. Jenomže výpovědní hodnota a hlavně rozlišovací schopnost zdrojů, které užíváme je přeci jenom omezená. O principiálních věcech - tvaru oděvu, zdobení jako takovém a jeho míře... - vypovídají báječně a my jsme schopni z toho sestavit takřka komplexní obraz. Ale u něčeho tak subtilního jako je výšivka asi už navždy zůstaneme vždycky omezeni pouze na dohady. Takových (báječných až dechberoucích) dokladů, jako je popis kukly francouzského dauphina nebo klobouku Coly di Rienzo nikdy nebude dost, aby pokryly všechny alternativy. A tak mám přímo strach, že se zbytečně ochuzujeme a brzdíme v rozletu a že nakonec asi dost lidí končí u geometrických obrazců nebo jednoduchýh florálních motivů. A přitom naše doba přímo vyžaduje fantasii a hravost a rozmanitost. Ale je pravda, že toho lze dosáhnout i vyšíváním zvířat, divých mužů a jiných fantastických motivů, které doloženy skutečně jsou a že mnohdy záleží víc na "ochotě" se s tím mazat, než na nabídce možností. Ale stejně tak jsou pravdivé i přehnaná opatrnost, konzervativnost a tematická omezenost.
Na okraj upozorňuji, že stále nehoruji pro něco, co nemá doklad alespoň v analogiích. Ale to už jsem rozvedl výše.
Co se mého postoje týče, musím přiznat, že tato debata (včetně samotného mého přemýtání nad ní) přeci jenom poněkud ochladila mé svaté nadšení. Ještě střílím, ale už se pomalu rozmýšlím neměl-li bych raději místo toho hledat nějaký kus bílého hadru.

Doufám ale, že měla i jiný (užitečnější význam) a že Kunu poučila i o jiných věcech, než o tom, že jsme tlupa hádavých a zaslepených bestií.
V zásadní rozepři ale myslím, nejsme. Souhlasím s tím, že:
Písmena jsou věcí takřka jistou (ovšem stále nevíme a nikdy vědět nebudeme, co Veimile, Brut a další těmi písmeny mysleli, takže i tady se nakonec musíme uchylovat k analogiím); Slova doložena jsou, ale řídce; Celý text lze pouze vyvozovat z analogií a je tedy dost nejistý. (Opět ale upozorňuji na Heroda ze Schottenu - že má něco na ruce napsáno není sice úplně zaručené, ale furt je to dost, že bych byl ochoten si na to vsadit - a to neholduji hazardu. A to tady mluvíme o výtvarném umění se všemi jeho nedostatky!)
K ženským kuklám - určitě netvrdím, že se nevyvíjely vůbec. Jako netvrdím, že se nezdobily. Jenom tvrdím, že se řídí jinými zákonitostmi než mužské a že je jejich vývoj je sice podobný, ale přitom odchylný. Ale jak jsem řekl, chci na to založit (teď to vypadá, že se k tomu nedostanu dřív než příští týden, takže pokud mne chcete někdo předběhnout) zvláštní vlákno, ať se debata rozpoudí (a doufám, že se rozproudí) než tady. Na rozdíl mezi kuklami mužskými a ženskými je ale rozhodně nutno upozorňovat, protože je to věc obecně opomíjená, zvláště pak v praxi.
Doufám Posadowe, že jsem tě neurazil oním "kafráním". Vyřkl jsem to v nadsázce a celým výrokem jsem dával spíš najevo nehynoucí úctu, kterou k tobě i k tvému dílu chovám. (Taky řečeno v nadsázce, ale zdaleka ne tak velké, jádro je pravdivé)
